Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 19. února 2020

Hostem byl blízkovýchodní analytik Břetislav Tureček.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u poslechu Jak to vidí, mým hostem je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zajímat mě bude například situace v Egyptě, šance Trumpova řešení izraelsko palestinského konfliktu, i to, zda se schyluje k syrsko-turecké konfrontaci. Nerušený poslech. Syrská armáda poprvé od roku 2012 vybojovala kontrolu nad klíčovou dálnicí mezi Aleppem a hlavním městem Damaškem. Režim prezidenta Bašára Asada se ale kvůli tomu dostal do konfliktu s Tureckem, které má své jednotky v severozápadní provincii Idlib, což je poslední bašta útočiště rebelů. Dálnice prochází právě tudy. Ankara chce do konce února zatlačit zpět syrská vládní vojska, od svých pozorovacích stanovišť. Hrozí snad syrsko-turecká válka nebo konflikt, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já si myslím, že nikoli, protože troufám si odhadovat, že nakonec do toho vstoupí Rusové, kteří potřebují samozřejmě dobré vztahy se svým spojencem, tedy s Bašárem Asadem, ale zároveň z různých důvodů, z několika důvodů, určitě nebudou chtít, aby se znovu vyhrotily vztahy mezi Tureckem a Ruskem, to znamená umím si představit, že Turci, pardon, že Rusové přijdou s nějakým mechanismem, jak řekněme syrsko-turecké válce předejít. Ale samozřejmě, toto je jenom součást daleko většího dramatu, které se teď v provincii Idlib odehrává, je to zkrátka, je to pro posluchače, severozápadní řekněme cíp Sýrie, je to poslední oblast, kam byli soustředěni povstalci, rebelové, džihádisté, teroristé z celé země, která byla řekněme osvobozena, pohledem syrské vlády, všichni byli koncentrováni vlastně tady, v provincii Idlib, a teď je to poslední místo, kde ty provládní síly syrské se snaží ho, jak oni říkají, osvobodit. A samozřejmě, v této oblasti mají i Turci své zájmy, celou řadu těch povstaleckých skupin podporují, kromě toho, i ze svých vlastních důvodů třeba se snaží, i v této oblasti vytvořit něco jako nárazníkovou zónu na syrském území, ovšem, a obětí největší, o které se teď hodně mluví, jsou tamní civilisté. V provincii Idlib a v jejím okolí žijí čtyři miliony civilistů, za posledních čtvrt roku skoro milion jich byl vyhnán v boji, a zrovna včera třeba vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Michelle Bacheletová, tak varovala, že prostě se zdá, že Rusové a Syřané záměrně útočí na civilisty, včetně nemocnic a tak dále, a varuje před obrovským masakrem a humanitární krizí, která za desítky let nemá obdoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kam ti lidé z provincie Idlib odešli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, ono by to chtělo, těžko se v rozhlase ukazuje mapa, ale provincie Idlib, zjednodušeně řečeno, je z jihu a z východu dnes už obklopena syrskými vládními územími, vládními silami nebo provládními, a z východu a ze severu přiléhá k Turecku, takže jedním z důvodů, proč Turci se tam angažují je, aby ti prchající civilisté se nepřelili přes hranici na turecké území do provincie Hatay. V Turecku už dnes je asi 3,5 milionů uprchlíků ze Sýrie, několikanásobně více než je uprchlíků v Evropě, za ta poslední léta. A pokud by teď se jich dalo do pohybu stovky tisíc, možná více než milion, tak samozřejmě by to byla obrovská ekonomická a sociální bezpečnostní zátěž pro Turecko, takže Turci na jednu stranu si na syrském území chtějí udržet svou kontrolu, dál udržovat určitý patronát nad těmi povstalci, a na stranu druhou, musejí lavírovat tak, aby ta tamní krize se nepřelila přes jejich hranici zkrátka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě tím argumentuje i prezident Erdogan, který vůbec vlastně průběžně, řekla bych, znervózňuje Evropany hrozbami nové migrační vlny. Je to reálné?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je to samozřejmě otázka, Turci mají poměrně efektivní bezpečnostní aparát, řekněme, do určité míry je to policejní stát, takže když v roce 2016 v Evropě se zavázali, že zabrzdí migrační tok do Evropy přes Balkán, výměnou za 3,5 miliardy eur, které prostě potřebují, aby mohli ty hostit na svém území, platit jim sociální služby, zdravotnictví, školství a tak dále, to se stalo, tento mechanismus byl více-méně zaveden a je udržován, ale je otázka, jak dlouho to Turci mohou držet. A samozřejmě, oni toto využívají jako kartu ve svém vyjednávání nebo ve svém přetahování se s Evropou, s Evropskou unií, my máme určité klacky na Turky, my kritizujeme Turecko za stav lidských práv v této zemi, za jejich postup v Sýrii a tak dále, a Turci nám odpovídají, my také máme své nástroje, a jsou to právě tito migranti, které k vám zase můžeme pustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A funguje ta dohoda mezi Evropskou unií, Ankarou, z roku 2016?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Vidíme, že ano, dneska vlastně Evropa se shoduje, že největší problém je dnes asi Libye, odkud těch uprchlíků může přicházet do Evropy náhle daleko více, protože Libye, tam je bezvládí, tam jsou dvě vlády, tam se těžko hledá partner, který by nějak řekněme civilizovaně držel ty migranty a uprchlíky na libyjském území, na africkém kontinentu. Turecko je efektivní centralizovaný stát, takže s ním se vyjednávat dá. Proto ta dohoda zatím funguje, byť některé její prvky nejsou naplněny, například Evropa slíbila Turecku bezvízový styk, ovšem pokud splní nějaké jiné zase požadavky ve své legislativě a tak dále, takže to je třeba věc, která pořád ještě nefunguje, jak se před časem předpokládalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Od čeho se, Břetislave, může odvíjet ten další vývoj v Idlibu a vůbec v občanské válce v Sýrii, která trvá už mnoho let?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak co se týká toho Idlibu, tak těch řekněme vnějších faktorů je celá řada, teď si opravdu myslím, že je důležitý ten tlak té mezinárodní řekněme humanitární komunity, protože ono se o tom opravdu dnes málo mluví, Sýrie zmizela z hlavních stránek zpravodajství, mluví se o jiných problémech světa, o koronaviru a tak dále, ale tady opravdu je obrovská tragédie na spadnutí v Sýrii, podílejí se na ní v tuto chvíli jak naši spojenci z Turecka, ze Severoatlantické aliance, tak Rusové, ale bohužel, Syřané dost možná doplácejí na to, že Evropa a západ už je unaven tím, co se v té jejich zemi děje. Byť i západ se na tom hodně podílí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jaká je pozice Bašára Asada?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Je stále pevnější, v podstatě, Asad, on to řekl před pár dny, že pokud bude dobyt Idlib, osvobozen, on neříká dobyt, samozřejmě, tak tím bude osvobozena celá Sýrie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co pak bude s těmi lidmi, kteří v Idlibu zůstanou a kteří, když to tak řeknu, přežijí to, co se může stát?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
A tak vidíme to i z mnoha jiných oblastí, třeba Aleppo bylo také před lety rozbombardováno, dnes i Česká televize odtud přináší velmi zajímavé reportáže, vlastní reportáže svého reportéra, které ukazují, že i v těch válečných zónách, ruinách válečných, se život tak říkajíc vrací k nějakému normálu, že lidé se snaží žít, to se dá čekat pochopitelně i v Idlibu, ale samozřejmě, jednoduché to vůbec nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ve které části Sýrie je nyní řekněme situace více-méně stabilizovaná, kde ten život funguje?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Damašek, přímořský pás, Latákie, města Hamá a Homs, tam už jsou dlouhou dobu pod vládní kontrolou, takže režim, i když to nefunguje určitě tak, jak by si představoval, tak přinejmenším Asadova vláda se snaží světu ukazovat, že je to v normě, že je schopná tu zemi ovládat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A vracejí se zpět do vlasti Syřané, kteří skončili, ať už na území Turecka a nebo v Evropě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Upřímně řečeno, nevím, jak je to v Evropě, ale co se týká Turecka, tak to je součást turecké politiky, Turci říkají, nechte nás vyklidit sever Sýrie od teroristů, mají na mysli hlavně Kurdy tamní, kurdské povstalce, ne civilisty, ale kurdské ozbrojence, a v tu chvíli, kdy to bude řekněme bezpečná zóna, tak budeme schopni tam vracet uprchlíky z tureckého území. Toto do určité míry funguje, ale plán tureckého prezidenta Erdogana vrátit tam až tři miliony lidí, kamsi do pouště, to je zatím chiméra, ta infrastruktura, ani bezpečnostní podmínky zatím zdaleka nejsou zralé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká zahraničně-politický analytik Břetislav Tureček. Tureckému prezidentovi Erdoganovi se nelíbí americký návrh řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Jak ho hodnotíte Vy, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, když byl zveřejněn, tak musím říct, že jsem byl překvapen, protože víme, že dlouhou dobu Palestinci, ale i řada jiných pozorovatelů podezírali Donalda Trumpa, že se bude snažit hrát podle izraelských not. Když byl plán zveřejněn, tak se ukázalo, že hraje podle izraelských not do takové míry, že to snad ani nikdo nečekal. Prostě ten plán v podstatě dává za pravdu, nebo řekněme vychází vstříc v podstatě všem izraelským představám a požadavkům, ten plán uznává anexi, to znamená izraelský zábor okupovaných území, s výjimkou některých enkláv, a na těchto enklávách, tam, kde dnes máme něco jako palestinskou autonomii, tak podle toho plánu se v jednu chvíli tomu začne říkat Palestinský stát. A ten plán asi předpokládá, že na toto Palestinci kývnou. Je tudíž naprosto nerealistický a v tom vidím jeho největší problém. Jakýkoliv mírový plán přeci musí jeho největší kvalita a hodnota spočívá v tom, že je přijatelný pro obě strany. A tento plán, ať se na to díváme z jakékoliv strany, tak prostě je pro jednu stranu naprosto ponižující a nepřijatelný, takže to jako mírový plán být nemůže. Může to být vyjádření podpory, sionistické lobby ve Spojených státech, může to být vyjádření podpory Benjaminu Netanjahuovi, izraelskému premiérovi, který za dva týdny jde znovu k volbám, ale rozhodně to není věc, která by měla vyřešit tento vleklý konflikt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Navrhuje, mimo jiné, v tom svém 80-stránkovém návrhu, masivní hospodářskou podporu palestinským územím.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ani to nevidíte jako pozitivum?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ale tak, víte co, ono to má i psychologický rozměr, a Palestinci už dlouho, ten ekonomický rozměr, o něm se diskutovalo už loni, když k tomu byl summit na Bahrajnu, tak tam se diskutovalo a ano, desítky miliard Palestincům, a v tu chvíli Palestinci říkali, a vy si myslíte, že za tyto miliardy si koupíte naši svobodu, naši státnost? A teď se to potvrdilo, takže zrovna ten ekonomický rozměr nic nového není a není nová ani palestinská reakce na to, mimochodem, ten plán pořád počítá spíše s přísliby, ty peníze nemají jít ani tak ze Spojených států, jako spíš z těch arabských proamerických režimů, jako je Saudská Arábie a tak dále, takže zatím jsou to jenom slova, a nesmíme zapomínat ani na postoj těchto arabských zemí, Liga arabských států, byť někteří jejich členové v zákulisí třeba vyjadřují sympatie Izraeli, respektive mají společného nepřítele, Írán, tak ve skutečnosti oficiálně Liga arabských států také ten Trumpův plán nedávno odmítla jednomyslně. A odmítli ho i třeba Saudská Arábie, s jejichž penězi se přitom v tom plánu počítá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou ty reakce Palestinců, kteří vlastně se ani nezúčastnili toho představování plánu ve Washingtonu, podle Vás, konstruktivní?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ale také nejsou, Palestinci nejsou konstruktivní už celou řadu let, odmítají s Izraelem jednat, zase mají k tomu samozřejmě celou řadu vnitropolitických i mezinárodně politických důvodů, co se týká nějakého konstruktivního přístupu, tak ten by skutečně měl spočívat asi v nějakém nestranném angažmá nějakého vnějšího hráče. Spojené státy se o to léta snažily, když byly občas i kritické vůči Izraeli, byť to mělo vždycky své limity. Teď nicméně za Donalda Trumpa, ještě před zveřejněním toho plánu, tak on uznal izraelskou anexii Golan, on uznal Jeruzalém za hlavní město jenom Izraele, on přesunul americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, takže už předem vlastně dal těmito gesty jednoznačně najevo, že na palestinské zájmy moc zřetel nehodlá brát, takže tím se Američané v podstatě jaksi vyautovali z té pozice nějakého arbitra, a teďka si myslím, že řešení musí spočívat v tom, že se někdo do této role vrátí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíte tady nějakého jiného vnějšího hráče, který by mohl převzít tuto roli?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Z těch velkých hráčů, v tuto chvíli opravdu nevidím, protože Rusové sice mají ambice, ale nemají třeba, nemají ten ekonomický potenciál nebo mezinárodní potenciál, Evropská unie, ta má řadu ideálů, ale je nepřijatelná pro Izrael a nemá tu moc, prostě není to ta těžká váha, jak by si možná mnohý politik v Bruselu přál, takže zatím není. Já osobně bych spíš viděl, že časem přijde někdo, jako bylo kdysi Norsko, když ty první izraelsko-palestinské dohody z Osla, to diskrétně dojednali Norové, kteří mají tu výhodu, že tam nemají žádné zájmy a jsou respektovaní jako někdo, kdo tam žádné zájmy nemá. V té chvíli byli, nějaká taková země možná existuje i dnes, ale zatím třeba o ní nevíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je na stole nějaká lepší nabídka? Respektive byla v minulosti nějaká lepší nabídka, než ta aktuální Donalda Trumpa?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Nabídku komu?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pro vyřešení palestinsko-izraelského konfliktu.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ale ano, od roku 1947 byly celé řady plánů, Izraelci dnes.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč ztroskotaly?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Kvůli tomu, že vždy se našel někdo, kdo to sabotoval. Izraelci dnes zdůrazňují, že mnohokrát v posledních letech Palestinci nepřijali nabídku, která byla mnohem lepší než nabídky následné. Sami Izraelci taktně přecházejí to, že v roce 2002, právě Liga arabských států, nabídla, že všechny arabské státy anblock uznají Izrael, uzavřou s ním mírovou dohodu, pokud Izrael odejde z okupovaných území. Izraelci tento návrh ignorovali. V té době, kdy by ho přijali, možná už by ten problém byl vyřešen, protože celou vahou arabského světa, včetně té Saudské Arábie, by Izraelci měli zajištěný mír. Odmítli to tehdy oni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak to je docela už léta, desetiletí, patová situace.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně tak, ale je to jeden z nejdéle trvajících konfliktů, a jeho problém prostě je, že vždy, podívejme se třeba, jak dlouho třeba Donald Trump zveřejňování toho plánu odmítal, vždy se koukalo na vnitropolitickou situaci ve Spojených státech, pak se čekalo, až bude po volbách v Izraeli, teďka už máme, během jednoho roku, třetí volby v Izraeli za sebou, tak už i v Bílém domě usoudili, že čekat, až to půjde zveřejnit prostě nemá smysl, takže to zveřejnili teď v lednu, takže vidíme, že co všechno jaksi ten konflikt může také prodlužovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, jak tipujete, jestli to je vůbec možné, Břetislave, třetí pokus parlamentních voleb v Izraeli.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, takže pro shrnutí, jak loni v dubnu, tak v září, ty volby dopadly patem, byly to předčasné volby, proto máme další předčasné volby, už potřetí, a já jsem nezaznamenal nějaký jednoznačný impuls, který by měl ukazovat, že to zase neskončí patem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Došlo k něčemu zásadnímu, co by třeba mohlo ovlivnit hlasování izraelských voličů?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Teď má v březnu začít soudní jednání korupční kolem premiéra Netanjahua. To byla asi nejdůležitější věc, která ho mohla řekněme diskvalifikovat v očích některých jeho buďto koaličních partnerů nebo i voličů, ale uvidíme, jak se tento proces vyvine. Také je velice komplikovaný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Říká Břetislav Tureček. Oblíbenou společenskou akci Ples v drážďanské Semperově opeře, který navazuje na slavnou meziválečnou tradici, zastínilo letos udělení Řádu svatého Jiřího za přínos ke kultuře a míru egyptskému prezidentovi al-Sísímu. Po vlně masivní kritiky na adresu festivalového výboru, který ples pořádá a vybral právě tohoto laureáta, mu zase cenu odebrali. Je mimochodem udělována třeba nositelům nadějí, těm, kteří dodávají odvahu celého kontinentu, staví mosty mezi kulturami. Nebyl to vhodný nebo byl vhodný laureát, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Teďka slyším poprvé od Vás tu definici té ceny, no tak mezi těmi staviteli mostů, tu cenu dostal asi před deseti lety i Vladimír Putin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Nedávno ji dostal i jeden ze saudskoarabských princů, takže možná ne všichni by se shodli na definici stavitelé mostů mezi národy, mezi kulturami. Co se týká prezidenta Sísího, tak tam se ta kontroverze ukázala naplno, protože ano, i v České republice je egyptský prezident Sísí oficiálně vykreslován jako stabilizátor velmi důležitého, samozřejmě, Egypta, jako někdo, kdo tam zajišťuje bezpečnost, jako někdo, kdo je zadobře s Izraelem, to je asi pro českou diplomacii jedna z klíčových hodnot, ale faktem je, že Sísí tu zemi stabilizuje za cenu obrovského masivního porušování lidských práv. Sísí se dostal k moci převratem, když svrhl demokraticky zvolenou vládu, byť to byla vláda muslimského bratrstva, ten puč byl v roce 2003, tehdy egyptská bezpečnost v ulicích Káhiry postřílela stovky lidí, ten masakr byl srovnáván s masakrem na náměstí Tchien-an-men v roce 1989 v Číně, ale tady to tak nějak zaniklo, takže teďka se ukazuje, a já jsem za to rád, ta diskuse se musí otvírat, pokud se v Německu někdo ozval, že bývalý maršál, dnes civilní prezident Sísí není vhodným, aby byl takto oceňován, tak je to dobře, otvírá se ta diskuse, a mimochodem, možná se ta diskuse otevře i v České republice, protože chystá se na konci června zahájení velké a velkolepé výstavy egyptologické v pražském Národním muzeu, budou tam artefakty, na jejichž objevení se podílejí čeští egyptologové, Egypt zapůjčí tyto exponáty do Prahy, bude to opravdu velkolepá záležitost pro všechny milovníky starověkých civilizací, o tom není sporu, ale zajímavý aspekt je ten, že tu výstavu má přijet možná otvírat právě egyptský prezident Sísí. Takže uvidíme, jak se Praha postaví k tomu, že tento kontroverzní politik tady bude představován jako nositel nějakých kultur.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na podzim proti němu v Káhiře, nejsem si jistá, jestli na dalších místech, demonstrovali lidé, tehdy to podnítil hodně svými videonahrávkami egyptský podnikatel, herec a aktivista, který žije ve španělském exilu Muhammad Ali. Jaká je ta nálada? I vůbec sociální situace v Egyptě? Populace se přehoupla přes 100 milionů, podle nejnovějších údajů.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, ano, situace v Egyptě, no, je to složité, především ten převrat, který jsem před chvílí zmínil, kdy bylo odstaveno od moci muslimské bratrstvo, tak tehdy byl velkou částí populace vítán. Egypt byl rozpolcený, ty volby demokratické předtím nebyly zdaleka jednoznačné, bylo to řekněme půl na půl, tam je určitý příkop v té populaci, takže to, že dnes je u moci Sísí, velká část Egypťanů určitě vítá. Samozřejmě, druhá část to nevítá, a to je možná klíčové. Sísí není člověkem, který by Egypt sjednotil, on ho drží velmi pevně v rukou, kontroluje ho, ovládá ho, ale jestli je toto dlouhodobě udržitelný model, zvlášť když ten jeho režim třeba dneska se drží nad vodou jenom díky obrovským finančním injekcím ze zahraničí, hlavně třeba ze Saudské Arábie, takže máme analýzy, které říkají, že je jenom otázka času, kdy prostě se ukáže, že to udržitelné není a kdy tam dojde v Egyptě znovu k nějakému výbuchu, a jak jste správně podotkla, bavíme se o nejlidnatější arabské zemi, která dnes má asi sto milionů obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A za tím potenciálním dalším výbuchem, podle Vás, bude politická situace nebo spíše ekonomická sociální?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ekonomická, i Arabské jaro, a zejména v Egyptě, já jsem tam v té době zrovna byl, ti lidé argumentovali sociálními, ekonomickými otázkami, úrovní jejich existence ekonomické, a tak dále, a dokud prostě egyptská vláda si může zajišťovat stabilitu té země tím, že má peníze, byť jsou ze zahraničí, tak fajn, tak to třeba funguje a můžeme mluvit o tom, že Sísí tu zemi stabilizuje. Ve chvíli, kdy ti jeho sponzoři by si rozhodli jinak, tak by se asi rychle ukázalo, že není tím člověkem, který tu zemi stabilizuje, že je možná jenom jakýmsi nástrojem z vnějšku udržovaným.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Existuje v Egyptě vůbec opozice?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ta byla do velké míry rozprášena. Zmínil jsem Muslimské bratrstvo, které v určitém entiziasmu a třeba i v naivitě, volila tehdy zkrátka většina lidí, jak do parlamentu, tak i prezidenta Mursího si tehdy zvolili, ale pak když se situace s tím převratem obrátila, tak Muslimské bratrstvo bylo postaveno mimo zákon, coby teroristická organizace. A zjednodušeně řečeno, ti lidé, a bavíme se o desítkách milionů Egypťanů, kteří sympatizovali s touto organizací z mnoha důvodů, tak najednou nemají koho volit, takže můžeme se bavit o demokracii, byla celá řada řekněme neutrálních liberálních politiků, kteří s islamisty neměli nic společného, levice, liberálové, intelektuálové, kteří buďto byli vsazeni do vězení nebo ze země uprchli. Tam jsou pořád ještě dneska tisíce politických vězňů, takže bavit se o řekněme politických svobodách je možná trochu bezpředmětné, v případě dnešního Egypta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak by jste vůbec, Břetislave, přiblížil, nebo charakterizoval tu Muslimské bratrstvo? Mám pocit, že se o tom příliš mnoho neví, co to vlastně je nebo bylo.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No, ono je samozřejmě prezentováno ideologicky, jak jeho zastánci, tak jeho odpůrci, ale faktem je, že Muslimské bratrstvo, když vzniklo ve 20. letech v Egyptě, tak to bylo do značné míry protikoloniální hnutí, bylo to hnutí proti západním zemím a zejména britským intervencím v Egyptě, potom se tato platforma rozšířila i do dalších arabských nebo muslimských zemí a dlouho byla spojována s násilím, s násilným bojem, v případě egyptského Muslimského bratrstva, tak to se násilí zřeklo už někdy v 80., 90. letech a potom fungovalo jako jakási tichá neoficiální platforma boje proti Mubárakovu režimu, ještě před Arabským jarem, takže i tehdy v parlamentu byli, už poslanci, kteří nominálně byli jako nezávislí, protože Muslimské bratrstvo bylo zakázané, ale všichni věděli, že s ním nějakým způsobem sympatizují. A když pak byl Mubárakův režim svržen, tak prostě tato nejsilnější a dobře organizovaná opoziční platforma se najednou stala vítěznou a největší silou. O rok později byla svržena dnešním prezidentem Sísím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Občas lze číst texty o tom, že u části obyvatel Egypta panuje jakási nostalgie za Husním Mubárakem.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Z jakého důvodu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No z několika důvodů, protože najednou si Egypťané uvědomují, že za něj vlastně byl jakž takž nějaký řád, a lidé, kteří touží po svobodách, tak najednou zjišťují, že dnes za Sísího je v mnoha ohledech těch svobod v Egyptě daleko méně než bylo za Mubáraka, který tam přitom vládl 30 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje Břetislav Tureček, zahraničně-politický expert Metropolitní univerzity Praha. Děkuji Vám za Vaše postřehy. Hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Díky za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Zita Senková přeje všem příjemný poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.