Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 19. srpna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Mým dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Já vás vítám, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například omezení kašmírské autonomie i Trumpův boj s americkými muslimskými zákonodárkyněmi. Dobrý poslech. – Izrael nakonec povolí americké kongresmance Rashidě Tlaibové návštěvu její rodiny v Západním břehu Jordánu. Zpráva přišla den poté, co Izrael této Američance s palestinskými kořeny a další člence Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové zakázal vstup do země během plánované oficiální návštěvy. Pro Omarovou zákaz platí nadále a Tlaibová nakonec nepojede, protože nesouhlasí s represivními opatřeními Izraele. Jaký je váš komentář, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je to jeden obrovský zmatek. Vy jste to na začátku řekla přesně, tady vůbec nejde o Izrael, tady jde o vztah Donalda Trumpa ke čtyřem demokratickým členkám Kongresu, které byly loni zvolené. Patří, řekněme, ideově na extrémní levici a jsou vesměs kritické k Izraeli. Donald Trump proti nim vytáhl, oni si je vytipoval z množiny všech demokratických kongresmanů, tedy opozičních kongresmanů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ony jsou také hodně viditelné.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ony jsou hodně viditelné, jim to určitě nevadí, ale Donald Trump se je teď snaží vykreslit jako typické představitelky Demokratické strany, a tím on směřuje k nadcházejícím prezidentským volbám. Podívejte, Demokraté, jsou to nenávistní antisemité, kteří odmítají Izrael a tak dál, což samozřejmě je velký nesmysl. Ony jsou extrém. Když se Donald Trump dozvěděl, že mají jet do Izraele, dvě z nich, tedy Rashida Tlaibová, která, jak jste řekla, tam má kořeny, žije tam ještě její babička, a také ze Somálska pocházející Ilhan Omarová, tam mají jet, tak Izrael byl původně připraven je tam vpustit, a mimochodem ony nechtěly ani tak jet do Izraele jako do okupované Palestiny. To je důležité říct. Izrael omezuje vstup nejen na své území, ale i na území Palestiny, kam ona chtěla za svou babičkou jet, a chtěla jet na Západní břeh Jordánu. Ve chvíli, kdy Izraelci řekli, my je vpustíme, my jsme demokratická země, tak Donald Trump začal na svých tweetech na Izrael tlačit, aby je tam nevpouštěli, což nakonec Izrael řekl, my je tam nepustíme, ony by tady brojily proti Izraeli, načež Rashida Tlaibová řekla, dobře, tak já nebudu brojit proti Izraeli, já vás žádám o humanitární vstup za svojí babičkou. – Ona ten vstup dostala a nakonec, jak vy říkáte, sama paradoxně řekla, já tam nepojedu, protože vy mě chcete omezovat. Takže je to svým způsobem fraška ze všech stran, ale vítězem je Donald Trump evidentně a ztratil Izrael, který se zase ukázal jako nedemokratická země, která se bojí dvou křičících zákonodárkyň ze Spojených států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová řekla, že zákaz je, cituji: „... pod úroveň tak významného státu, jako je Izrael.“ Zákaz také označila za urážku přes veškerou úctu ke státu Izrael a toto rozhodnutí Nancy Pelosiovou hluboce zklamalo. Ostatně izraelská média, vy už jste to i naznačil, Břetislave, napsala, že původním odmítnutím cesty se Izrael podvolil vůli amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o obou poslankyních tvrdí, že nenávidí Izrael, jak také tweetoval.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, je to tak, protože ty původní náznaky z Izraele byly, proč je nevpustit. Ostatně lidí, kteří kritizují Izrael, je celá řada. Izrael se vydává za demokracii, tak proč by nemohl vpustit i své kritiky. Nicméně zdá se, že nakonec převládl názor, proč také nevyjít vstříc Donaldu Trumpovi. Donald Trump vychází vstříc současné izraelské vládě premiéra Netanjahua, kde může. Přesunul ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, oznámil, že Spojené státy považují Jeruzalém za hlavní město Izraele, uznal ilegální izraelskou anexi Golanských výšin a tak dále. A teď sám Donald Trump evidentně pro ten svůj vnitropolitický americký boj potřeboval pomoc od Netanjahua a Netanjahu ho vyslyšel, tedy nevpustil původně tyto dvě ženy do země přes izraelské kontroly, a teď se samozřejmě ta debata vede i v Izraeli, že Netanjahu svým způsobem poškodil reputaci Izraele, všude se to probírá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak toto téma rezonuje právě na domácí, docela pořád turbulentní politické scéně v Izraeli?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě, tam se také chystají volby, ty budou už za měsíc. Pochopitelně je to, řekněme, velmi citlivé téma, protože není to poprvé, co Izrael nevpustil nějaké prominentní kritiky své politiky na své území, a nejen tam. Před lety chtěl třeba jistý americký profesor jet vůbec ne do Izraele, ale z Jordánska chtěl jet na západní břeh Jordánu, aby mohl v palestinské univerzitě v Rámaláhu přednášet, a nebyl tam vpuštěn. Takže tyto věci se dějí a vždy je to kontroverze, protože, znovu se dostáváme k tomu dilematu, Izrael říká: Jsme demokracie. – Ale v některých těchto incidentech se chová jako řada nedemokratických zemí jako Turecko, jako Rusko, které také nevpouštějí své kritiky na své území, aby náhodou nemluvili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, Břetislave, že k tomuto, řekněme, konfliktu nebo incidentu by nedošlo, pokud by neprobíhala ve Spojených státech předvolební kampaň?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Nejsem si úplně jistý, možná by k tomu došlo i bez toho. Prostě tyto velmi hlasité kritičky Donalda Trumpa vyvolaly už i předtím některé kontroverze. Jsou to tedy čtyři ženy, a teď se bavíme o dvou z nich, které chtěly jet na Blízký východ, které nedávno Donald Trump poslal do jejich původních zemí. On se o nich vyjádřil velmi nelichotivě, leckdo říká, že rasisticky, že by měly odjet, když se jim nelíbí ve Spojených státech. Mimochodem teď jsme u takového paradoxu, že ta Rashida Tlaibová chtěla odjet, odkud do Spojených států její rodina přišla. Ona chtěla přijet za babičkou a také, jak se ukazuje, to nemá jednoduché, ani se vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ta druhá, pokud se nepletu, se narodila sice v Somálsku, ale minimálně 19 let už má americké státní občanství. Nevím, jestli jsou vám známé detaily do té míry, jestli budou ještě usilovat oficiálně o návštěvu Izraele.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ne, já si myslím, že tímto to zhaslo. Ony tam určitě obě chtěly jet dělat nějaká politická stanoviska, o tom vůbec není sporu. Nakonec to skončilo tak, že když byla Rashida Tlaibová izraelským ministrem vpuštěna, dobře, jestli nebude dělat politiku, za babičkou samozřejmě jet můžete, já jsem vám to navrhoval už předem, což je pravda, a ona řekla, že tam stejně nepojede, že by ji Izrael omezoval, tak izraelský ministr vnitra Arje Deri reagoval velmi, řekl bych, promptně a napsal: Tak se zdá, že pro Rashidu Tlaibovou nenávist k Izraeli je větší než její láska k babičce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem v poslední době roste počet incidentů u hranic s Pásmem Gazy. Platí ještě takové v podstatě neoficiální červnové příměří?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě ano. Ale zase to má ten politický přesah. Premiér Netanjahu řekl, že do války nebo do nějaké ozbrojené akce proti ozbrojencům v Gaze, jak on říká teroristům, půjde i v době voleb, že se tímto ohledem nenechá svazovat. Co se děje v Gaze? Tam prostě vidíme, že je tam sice Hamás, který formálně chce udržovat to příměří s Izraelem, ale v rámci Hamásu jsou nějaké radikálnější frakce, které se tím vázat nehodlají. Plus jsou tam ještě jiné organizace, které považují Hamás za zrádnou organizaci, která uzavírá příměří s Izraelem, místo aby proti němu nepřetržitě bojovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Íránský ropný tanker, který byl více než šest týdnů zadržován na Gibraltaru, opustil v noci britské území na jihu Pyrenejského poloostrova. Informaci na Instagramu potvrdil íránský velvyslanec v Británii. Plavidlo zadržel Gibraltar začátkem července kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zapovídají sankce EU. Je nyní kauza vyřešena?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já si myslím, že určitě ne, a to z několika důvodů. Především jste řekla, že Gibraltar jej zadržel, protože sankce zakazují vozit ropu do Sýrie. Ono je to mnohem složitější. EU nesmí vozit ropu ze Sýrie. Ale já jsem v těch sankcích nikde nenašel, že by se nesměla ropa vozit do Sýrie. Tam je třeba zákaz leteckého paliva, je zákaz budovat v Sýrii rafinerie a tak dále. Ale tady někdo vezl ropu do Sýrie, a navíc evropská země, nikoliv člen EU. Takže tady je otázka, i kdyby dovoz ropy do Sýrie byl zakázán, kde EU bere mandát zakazovat to třetím zemím. Írán samozřejmě členem EU není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč došlo k zadržení tankeru?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dostáváme se k tomu, že Britové se v tuto chvíli zase stali obětí Donalda Trumpa. Já o něm nechci zase mluvit jenom negativně, ale zase tady v tomhle tom byl americký zájem, kdy Američané zatlačili na Brity: Jede/pluje tanker do Sýrie, zadržte ho. – Ten tanker byl zadržován, jak bylo řečeno, od 4. července.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přesně 45 dní kotvil...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, řadu týdnů. Nakonec ho Britové stejně propustili. Údajně dostali íránské záruky, že už nepluje do Sýrie. Íránci takovéto záruky popírají. Takže ještě bude zajímavé, kam ta ropa nakonec popluje. Teď každopádně pluje od Gibraltaru východním směrem, nominálně do Řecka, ale uvidíme, kam popluje z Řecka. A teď abych odpověděl na otázku: Je to konec? – Určitě ne. Dva týdny poté, co Britové takhle zadrželi íránský tanker, Íránci zadrželi tanker britský. A ten mají pořád ve svých rukou, takže to bude ještě zajímavé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je možná to, co se děje v Hormuzském průlivu důsledkem, řekněme, té gibraltarské kauzy?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je to propojené. Co je čeho důsledkem, to si netroufám říci. Samozřejmě, že Západ bude vždy tvrdit: My jenom reagujeme na íránskou agresi a provokace. – Íránci budou tvrdit: Ne, ne, ne, my nikoho neprovokujeme. My jsme tady na svém území, ve svém okolí. Naopak Američané jsou tady. Izraelci jsou u našich břehů. A my se jenom bráníme. – Takže záleží na úhlu pohledu. Budeme-li se držet faktů, tak ta časová posloupnost je, nicméně, jasná: Nejprve Britové zadrželi íránský tanker a následně Íránci ten britský.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínil, Břetislave, o Donaldu Trumpovi, tak Federální soud ve Washingtonu nařídil v pátek zadržet ten íránský tanker Grace 1, který se mimochodem mezitím přejmenoval a který chtěl odplout z Gibraltaru, což se stalo v noci na dnešek. Myslíte si, že Spojené státy se teď přestanou tímto konkrétním tankerem nějak zabývat?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Netroufám si spekulovat. Ale to, co říkáte, to jenom potvrzuje. Ve chvíli, kdy Gibraltar řekl, my už nemáme důvod tady ten tanker držet, on odpluje, tak americká justice požádala Brity nebo Gibraltar: Držte ho dál. – A Gibraltar odpověděl: Ale americké sankce, které zakazují obchodovat s íránskou ropou, se nás netýkají. Takže proč bychom ho měli dál držet? – Myslím si, že americkou reakci na to, že ten tanker už je v pohybu, jsem ještě neviděl. Ono se to stalo v noci na dnešek, takže mluvíme o velmi aktuálním tématu. Američané ještě spí v tuto chvíli. Možná Donald Trump k tomu za chvíli něco natweetuje. Uvidíme. Ale určitě si nemyslím, že tím to celé skončilo. Nesmíme zapomínat, že už na jaře v květnu, červnu došlo k několika do dneška zcela nevysvětleným útokům na tankery v oblasti Perského zálivu nebo Hormuzského průlivu. Tyto útoky jsou přičítány Íránu. Írán říká: Ne, ne, to byla zase provokace někoho jiného. Ta nás má jenom očernit a zdiskreditovat. – A to jsou věci, které pořád nejsou vyřešeny. Řeší se. Odplutím jednoho tankeru z Gibraltaru to zdaleka nekončí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Krize v Perském zálivu se dává do souvislosti s loňským rozhodnutím Spojených států vypovědět mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Jak to vidíte?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě se tím ta situace vyhrotila. Jeden z argumentů Američanů byl, že ta dohoda nepokrývala všechna možná další témata, jako íránské konvenční zbraně, raketové systémy a tak dále. Ona neměla. Ona měla řešit jenom jadernou problematiku. Íránci zase teď kontrují: No, tak dobře. Jestliže Američané na nás znovu začali uvalovat sankce a říkají, že nesmíme vyvážet ropu, tak my neumožníme třeba vyvážet ropu americkým přátelům z oblasti Perského zálivu. – Takže to byla taková zase íránská pohrůžka: Pokud my nesmíme vyvážet ropu, tak můžeme třeba zablokovat Hormuzský průliv. – To zaznělo několikrát z Teheránu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Francouzský prezident Emmanuel Macron si přeje, aby se na nadcházejícím summitu G7 v Biarritzu setkal Donald Trump s íránským kolegou Hasanem Rúháním. Nevím, do jaké míry se oběma pánům líbí tato myšlenka. Nakolik je to reálné?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já začnu trošku zeširoka: Schůzka íránského a amerického prezidenta určitě obecně nereálná není. To se stát může. Ostatně už se tak trošku setkal před časem Barack Obama s Hasanem Rúháním, byť to nebyl dvoustranný summit. Stát se to může. Osobně si nemyslím, že se to stane, protože o to usiluje francouzský prezident Macron. To je pod úroveň Íránců i Američanů. Ty přece nemusí nikdo ponoukat, aby se sešli. Pokud tedy bezpečnostně politický establishment ve Spojených státech a v Íránu se rozhodne, že stojí za to, že má smysl sejít se, tak se sejdou. Ale já sám si nemyslím, že ta situace k tomu teď uzrála. Jsou tam různé vnitropolitické ohledy na obou stranách. Říká se, že Donald Trump by se sešel s Íránci, pokud by se mohl prezentovat jako člověk, který prosadil přísnější, řekněme, režim vůči Íránu, který přiměl Írán k nějakým zásadnějším závazkům. Íránci zase říkají: My s vámi klidně budeme jednat, ale nejdřív zrušte všechny ty sankce. Jestli si myslíte, že nás budete držet pod krkem v koutě a na základě toho my s vámi sedneme k jednacímu stolu, tak asi nevíte, s kým jednáte. – Takže zatím je to navenek zablokované.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdy vlastně naposledy Spojené státy a Írán (jejich představitelé) zasedly za nějaký ten společný jednací stůl?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono se o tom hodně mluví. Ty vztahy jsou samozřejmě velmi špatné navenek, ale tato dohoda, ta jaderná, mezinárodní, byla možná až ve chvíli, kdy Íránci a Američané za jednací stůl sedli. A bylo to v r. 2013. Zprostředkoval to Omán. Byly to diskrétní rozhovory. Do té doby řadu let s Íránem jednaly evropské mocnosti Rusko a Čína, ale k ničemu to nevedlo. A Íránci říkali: Teprve až Američané, kteří mají ty páky a mohou dát nějaké garance, se do toho vloží, tak budeme o dohodě jednat. – Za Baracka Obamy se to stalo. On schválil diskrétní rozhovory s Íránci. Íránci je také schválili: Diskrétně budeme jednat s Američany. – Stalo se to. Výsledkem byla ta dohoda za Baracka Obamy, kterou ovšem nyní Donald Trump smetl ze stolu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je ta dohoda definitivně mrtvá, nebo, řekněme, jenom zmražená?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Západ, Rusko, Čína a Írán stále říkají, že ta dohoda pořád platí: Budeme se jí držet, byť se postupně drolí. – A pokud by byla nová dohoda, tak bez pochyby by se hodně podobala tomu, co je teď na stole.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by mohlo minimálně zmírnit napětí kolem těch ropných tras v Perském zálivu a v Hormuzském průlivu? Je to jednání nebo je to nová dohoda, nějaká její nová podoba, nebo zmíněné možné jednání?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Myslím si, že všechny strany by musely nějakým způsobem udělat ústupky nebo gesta, která by umožnila protivníkovi, těm druhým, zachovat tvář. To je strašně důležité. Ono se v praxi nemusí stát vůbec nic. Ta dohoda může klidně dál platit, ale pro Donalda Trumpa je třeba důležité, aby mohl prezentovat, že je to jeho dohoda, a nikoliv dohoda jeho předchůdce Baracka Obamy, kterého, jak víme, nemá moc rád. Íránci také potřebují ukázat: To je dohoda, která vznikla z naší vůle, a nejenom proto, že na nás Američané uvalili sankce. – Takže ta otázka prestiže, psychologie těch jednání je možná důležitější než to, co se potom objeví na papíře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Restrikce, které indická vláda vyhlásila před dvěma týdny ve státě Džammú a Kašmír trvají. Od omezení autonomie bylo zatčeno na 4000 lidí. V regionu byla zavedena přísná bezpečnostní opatření, včetně zákazu vycházení. Zavřené jsou školy, úřady, přerušeno bylo telefonické spojení, přístup k internetu je zablokován. Proč byl vlastně, Břetislave Turečku, odebrán autonomní status?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já začnu zase trošku zeširoka: Co je Kašmír? Kašmír je sporné území, které, když se rozdělila britská Indie v r. 1947... Došlo k tomu, že Kašmír jako jediný stát s převážně muslimskou populací byl začleněn do převážně hinduistické Indie. Aby se otupily výhrady proti tomuto uspořádání, tak mu Indie udělila jakýsi autonomní status, že se na něj nevztahují všechny indické zákony, když to řeknu zjednodušeně. Proč tedy teď tento výjimečný autonomní status byl odebrán? Proto, že v Indii je u moci, řekněme, nacionalistická, hinduistická vláda vedená stranou BJP premiéra Módího, a to byl jeden z jeho slibů, že pokud bude znovu zvolen, tak autonomii Kašmíru odebere. A udělal to. Ten nejspornější bod, o kterém se nejvíce mluví, spočívá v tom, že nejenže Kašmír by měl nějaké své vlastní politické struktury, ale jde o to, že to dosavadní uspořádání zakazovalo lidem žijícím mimo Kašmír, aby tam skupovali půdu a aby se tam usazovali. To teď padlo. A v Kašmíru panuje přesvědčení a podezření, že jde o to, umožnit hinduistům, aby se stěhovali ve velkém do Kašmíru, aby tam skupovali nemovitosti, reality, aby se tam usazovali a aby změnili demografické poměry. Jinými slovy – aby tam muslimové už nadále neměli většinu. Mimochodem i celá řada kašmírských muslimských politiků, kteří byli loajální Indii, proti tomuto zrušení autonomie teď velmi razantně vystupuje. A řada z nich byla také držena, a pořád jsou drženi, v domácím vězení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ten konflikt si za mnoho let vyžádal už téměř 70 tisíc obětí. Tato situace asi nepřispěje k většímu klidu.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě ne. Vy už jste to řekla. Tam nejde jenom o to, že tisíce lidí byly zavřeny. Řada vůdců, nejen těch, kteří jsou proti Indii, ale i těch, kteří Indii podporovali, je v domácím vězení. Školy nefungují, byť dneska se některé měly začít zrovna otevírat. Nefunguje internet, nefungují mobilní sítě... A tak dále. Indie říká: Zlepšíme situaci v Kašmíru. – Ale zdá se, že se toho docela bojí. A panují hlasy, že ve chvíli, kdy ta současná restriktivní opatření, jako zákaz shromažďování, zákaz vycházení, budou zrušena, tak se rozjedou nepokoje a násilnosti nanovo. To znamená, je to velice sporné rozhodnutí ze strany indického establishmentu, má to i mezinárodní přesah, protože samozřejmě to kritizuje zejména Pákistán, který má také v Kašmíru své zájmy a své spojence. A může to přerůst v nový mezinárodní konflikt mezi Indií a Pákistánem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak početná je to vůbec oblast, autonomie?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Kašmír má několik milionů obyvatel. Co se týká muslimů, tak ti mají 90procentní většinu v údolí Džammú a Kašmír. Jsou tam i oblasti, kde muslimové skoro nežijí. Je to zejména Ladákh, kde žijí buddhisté a hinduisté. Ale nejspornější území, o která se vedou spory, to je právě to několikamilionové údolí Kašmíru. Ostatně je to známé místo. Kašmír je místem vysněným. Jako si někdo sní o líbánkách ve švýcarských Alpách v Evropě, tak Indové a Pákistánci sní o krásné dovolené v kašmírském údolí. A když se schylovalo ke zrušení té autonomie, tak mimochodem indické úřady už předem vyzvaly tisíce poutníků a turistů, kteří tam byli, aby raději z Kašmíru odešli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Když jste se zmínil o tom mezinárodním dopadu této situace, jaký vliv to může mít na dění v Afghánistánu? Mimochodem sobotní útok sebevražedného atentátníka na svatbě v Kábulu si vyžádal 63 mrtvých a bezmála dvě stě zraněných.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Vy otevíráte strašně složitá témata. To by bylo na celodenní program.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takový je svět, Břetislave.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Kašmír je s Afghánistánem velmi silně propojený. Já to řeknu zjednodušeně: Pákistánci mají své zájmy v Afghánistánu a Indie se je tam snaží mařit. Hodně se spekuluje o tom, že Indie třeba podporuje některé skupiny afghánské skrytě. A tudíž zase Pákistán podporuje některé protiindické skupiny v Kašmíru. Anebo opačně. Pákistán podporuje protiindické skupiny v Kašmíru, a proto Indové podporují protipákistánské v Afghánistánu. Říkám to velmi zjednodušeně, máme na to jenom pár minut.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná by mě ještě zajímalo v této souvislosti, co se týče toho výbuchu v tom svatebním komplexu v Kábulu, tak v té části žije mnoho příslušníků menšinového šíitského etnika Hazárů. Ta situace je také nesmírně nepřehledná, co se týče Afghánistánu samotného.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Určitě. Tady mimochodem, u toho útoku, je zajímavé, že se k němu nepřiznal Tálibán. Tálibánci se obvykle hlásí k útokům, které spáchají. Takže tady to může být nějaká další síla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přihlásil se Islámský stát.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, přihlásil se Islámský stát, což může a nemusí být pravda. On má své buňky, které posilují nejen v Afghánistánu, ale mimochodem mluví se o Islámském státu i v souvislosti s Kašmírem už. My jsme dnes v situaci, kdy dochází ke sbližování, mírovým rozhovorům mezi Tálibánem a Američany. Dochází tam k nějakému usazení situace. A to samozřejmě leckomu může vadit. Nejen Islámskému státu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání 'Jak to vidí' Břetislav Tureček. Já vám děkuji za váš čas i názory a přeji hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání. Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.