Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 19. prosince 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. A hostem dnešního Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně politický analytik Metropolitní univerzity Praha. Vítejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
S vedoucím Centra pro studia Blízkého východu probereme vztahy v arabském světě. A pokusíme se nahlédnout do brzké budoucnosti. Inspirativní poslech.

[znělka]

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jedna z vašich knih, Břetislave má titul Blízký východ nad propastí, cesta od orientálních diktatur ke svobodě a zase zpátky. Jakou cestu ušel region vám tolik důvěrně známý v uplynulých měsících?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Aby to nevypadalo, že se chlubím, ale přesně tak jako ten podtitul. Prostě poté co se Arabové v době arabského jara nadechli ke svobodě, tak vidíme, že se šrouby v regionu zase utahují. A jedinou můžeme říci výjimkou je Tunisko v arabském světě. Pak máme samozřejmě země, kterých se arabské jaro tolik nedotklo, jako je třeba Maroko. Ale jinak vidíme, že státy jako je třeba Egypt, tak tam opravdu máme poměrně tuhý autoritářský režim. Sýrie není zatím potřeba příliš rozebírat, tam také se ke svobodě lidé nadechli a vidíme, že marně. Co se děje v Jemenu se řeší na mezinárodních mírových jednáních - snaha ukončit tamní válku. Irák - vidíme, že se sice nějakým způsobem vyrovnal s organizací zvanou Islámský stát, ale ta země pořád ještě není stabilní. To znamená Arabové měli jakousi naději, která je velmi důležitá, já bych to neshazoval cynicky. Podívejte se, k čemu vám to bylo. To je velmi nefér. Arabové si uvědomili možnosti ovlivňovat dění, vyjít do ulic, vyzývat své vládce k nějaké zodpovědnosti a tak dále. To všechno se stalo. A myslím si, že pro vývoj národa je to nesmírně důležité. Ale v tuto chvíli spíše převažuje skepse ohledně těch krátkodobých výsledků, dlouhodobé možná časem přijdou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nejspíš je to individuální, co se týče jednotlivých zemí, které se minimálně pokusili o nějakou realizaci té naděje svých svobod. Ale proč to ztroskotalo nebo proč, s výjimkou tedy Tuniska, v podstatě jak už jsme řekli, se vracejí ty země zpět?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Protože zkrátka to nebylo nějaké binární dělení síly dobra, síly svobody, síly demokracie proti silám zla autoritářů a tak dále. Vidíme to na případě Sýrie. Tam dobře míněná snaha nějakým způsobem modifikovat nebo i třeba odstranit režim Bašára Asada, zavést lidem íce svobod, tak najednou se vymkla původním organizátorům a strůjcům té revolty lidové z rukou. Vymkla se z rukou i západu. Protože západ sice podporoval jakési spřátelené povstalecké nebo opoziční síly, ale najednou se do toho vklínila síla ještě silnější, daleko lépe organizovaná a motivovaná - různé islamistické skupiny, které z těch našich takzvaně umírněných přátel syrských udělali marginální loutky. A vidíme, že nakonec v Sýrii došlo k boji autoritářského režimu s džihádistickými skupinami. A pro ty naše umírněné spřátelené síly, které my jsme si tam naivně, mnozí z našich politiků, představovali, tak ty vlastně skončili úplně stranou. A to je jeden modelový případ. Zkrátka ty konflikty se odehrávají. Ne, že stojí proti sobě dvě síly, dvě strany, dva tábory, ale těch táborů je tam mnohem více. Liší se různé motivace, liší se způsoby prosazování těch cílů a tak dále. A za této situace potom vlastně se těžko ty změny dají nějakým způsobem ukočírovat tak, aby to vyhovovalo jenom jedné straně. Prostě vždy je to nějaká patová situace, která nahraje jenom někomu a většina ostatních spláče nad výdělkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Měl vůbec, když se podíváme zpětně a víme už to, co dnes skutečně máme k dispozici, mělo arabské jaro vůbec šanci na úspěch?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No záleží, co je šance. Musíme si to definovat. Všimněme si, vždyť ani západ sám nemá jasně definované cíle. Podívejme se, řešíme to u Afghánistánu. Co je naším cílem? Kdy tedy stáhneme naše vojáky? Až se stane co? Zeptejte se našich politiků. Nikdo neví, nikdo to nedokáže jasně říct, čím skončí naše angažmá v Afghánistánu. Zeptejme se čím skončí naše angažmá v Iráku a tak dále. Natož chtít takovéto jasně racionálně stanovené cíle po aktérech pouličních revolt, po aktérech občanských hnutí. To jsou často cíle mlhavé, často ty síly spojuje jenom společný nepřítel. Ale ve chvíli, kdy společný nepřítel je pryč, tak se tyto revoluční síly pustí sami do sebe. A tudíž je těžko stanovit, když nemáme cíl, tak můžeme těžko říci: Ano, tento cíl jsme splnili. To je problém arabského jara.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Platí tedy bohužel titulek té vaší knihy? Pořád je aktuální Blízký východ nad propastí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Určitě je, byť třeba z jiných důvodů. Dneska už se třeba podle mého názoru nemusíme bát otevřených konfliktů tam, kde vypukly před pěti lety. Vidíme, že konflikt v Sýrii dohasíná, konflikt v Jemenu už také řekněme je podle mého názoru v závěrečné fázi. Což vůbec neznamená, že jeho následné řešení bude dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké budou i důsledky těch všech válek?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně tak. Ale bavíme-li se o válkách, tak myslím si, že doba velkých válek v těchto arabských zemích je pryč. Ale otevírají se nám bohužel rizika konfliktu jiného typu, v jiných částech Blízkého východu. Může se to týkat Íránu, může se to týkat do určité míry i Saúdské Arábie. Mám na mysli ten vnitřní konflikt v té zemi a tak dále. To znamená ten region je bohužel permanentně na tekutých píscích. A myslet si, že zažehnáme-li nebezpečí fenoménu zvaného Islámský stát, tak si můžeme Blízký východ odškrtnout jako vyřešený problém, tak to si rozhodně nemyslím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by stabilizovalo tento region? Možná ještě doplním tu otázku. Jaké vůbec dědictví? Protože ono ty problémy nejsou třeba ze včerejška, ale ty se už formovaly desetiletí. Říká se také, že za tou současnou situaci na Blízkém východě je nebo může být i poválečné uspořádání po první světové válce.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak to určitě. To vidíme - prostě uměle vytvořené státy k nimž byly uměle dosazeny nějaké elity, kterým velká část obyvatelstva prostě stále nedůvěřuje. Jestliže v Iráku za Saddáma Husajna jeho režim byl brán jako režim držený Sovětským svazem i třeba Američany. To znamená řada lidí na Blízkém východě říká: Vždyť vy ty naše autoritáře jste léta podporovali, tak proč mluvíte o demokracii? Egyptský režim by už dávno padl, kdyby nebyl spřáteleným režimem Američanů a tak dále. Takže ve chvíli, kdy najednou tyto režimy odešly, tak je třeba Saddám Husajn jako projekt Sovětského svazu i Američanů paradoxně, tak najednou ho nahrazuje režim třeba Ší'tský a Ší'tské vedení, které je zase vnímáno většinou nebo velkou částí irácké populace jako projekt Íránu. To znamená, vrátíme-li se k té původní obecnější otázce - holt si myslím, že neštěstím Blízkého východu jsou zásahy z vnější. Nemyslím jenom ty zásahy západu, ale zkrátka vnější hráči, kteří zůstávají v bezpečí svých zemí, svých metropolí, tak si udělali z Blízkého východu jakési hřiště. Udělali si z něj zásobovací základnu surovinovou a tak dále. A ono to bohužel sebou samozřejmě nese i určité důsledky, na které ostatně, když vidíme třeba migrační krizi nedávnou, tak na ně můžeme doplácet svým způsobem i my.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co může stabilizovat Blízký východ? Nebo přispět minimálně k tomu, aby tekuté písky se nějak stabilizovaly?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Myslím si. že i my musíme se chovat zodpovědněji, začnu-li u nás. A ve chvíli, kdy prostě uvidíme, že tamní vládci, tamní elity pochopí, že nedostávají Bianko šek jako třeba v Afghánistánu. To znamená: Jen vládněte ať se to jakž takž udrží u moci. My jsme tam naposílali stovky miliard dolarů, aby se ten režim nějak udržel a on je pořád stejně nestabilní. Tak to asi není správná cesta. Protože velká část těch stovek miliard dolarů skončila v kapsách tamních politiků, úřady afghánských elit, příslušníků elit jsme tolerovali obchod s drogami. Přivírali jsme oči nad ohromnou korupcí. A totéž se dá říct do určité míry i v Iráku i jinde. Podívejme se na saúdskoarabský režim. Mysleme si o islamistech na Blízkém východě co chceme, ale jestliže oni říkají, že saúdskoarabský režim je svým způsobem zkorumpovaný, tak je to pravda. Saúdové si nás koupili, my si kupujeme je. Oni nám prodávají ropu, my jim prodáváme zbraně. A pomohli jsme tím nějak demokracii na Blízkém východě? Obávám se, že nikoliv. Takže teprve ve chvíli, kdy i my začneme nějakým způsobem jaksi šanovat tamní různé spřátelené vlády, které vyhovují našim momentálním cílům, tak tam ty zdroje trochu vyschnou. A místní elity se budou muset začít chovat trochu jinak, i třeba zohledňovat přání a představy místních obyvatel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je vůbec česká zahraniční politika v oblasti nebo blízkovýchodní politika naší diplomacie? Jaké jsou i vztahy s arabským světem?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ponechme stranou to, o čem jsme tady už několikrát mluvili. Náš Bianko šek pro jakoukoliv politiku Izraele, tak to nechme stranou. Co se týká arabského světa, tak tam jsme opatrnější a tam je naše politika řekl bych taková vyčkávací. Když v Saúdské Arábii nebo saúdskoarabský režim zavraždil na začátku října novináře Khashoggiho, tak česká diplomacie s reakcí vyčkávala až co řekne Evropská unie. Jindy vyčkáváme až co řeknou Američané. Možná je to dobře, možná ne. My si nemůžeme hrát na klíčového hráče, který určuje noty západnímu světu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V případě Khashoggiho myslím vyčkávali docela dlouho všichni.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Všichni vyčkávali, ano. Američané vyčkávají do dneška. To určitě, přesně tak. Ta opatrnost někdy je na místě, někdy je až jaksi směšná nebo přinejmenším úsměvná u některých politiků a zemí. Ale řekl bych obecně, že se snažíme být pragmatiky. Že sice dobré vztahy s Izraelem, ale zároveň se snažíme alespoň předstírat mít dobré vztahy s Palestinci a s arabským světem obecně. V arabském světě máme, byť už ne tak důležité jako v minulosti za Československa, ale přesto tam máme obchodní partnery Spojené arabské emiráty. Pořád tam máme co vyvážet. Takže řekl bych, že naše zahraniční politika se co hlasnosti naší mluvy přiblížila omezené velikosti a vlivu našeho státu. To si myslím, že je dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak Břetislave rozumíte důvodům překreslené mapy těch top ambasád našich zastupitelských úřadů ve světě? Protože je jich o něco méně. Na oficiální seznam zastupitelských úřadů tak zvané nejvyšší politické důležitosti se nedostaly ambasády na Ukrajině, v Maďarsku, Itálii a Turecku. Přitom všechny čtyři země paradoxně stouply na žebříčku politické důležitosti. Možná bych se v souvislosti s vaší doménou - arabským světem zastavila u Turecka, protože jeho geopolitický význam rozhodně neklesá.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já opravdu jsem rád, že jste to zúžila na to Turecko, na Blízký východ. Já bych z toho nedělal velké závěry.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to muslimská země.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Ano, mně to také přijde jako svým způsobem paradox. Ale to jak je zaškatulkován a ta která ambasáda v nějaké hierarchy vnitřní, já to osobně vnímám spíš jako otázku třeba nějakých administrativních a finančních úspor. Protože Turecko přeci je pro nás důležité, pro Evropskou unii. To, že jsme ponížili status ambasády nějakým způsobem, jak zmiňujete přeci vůbec neznamená, že tam například máme méně diplomatů, že tam působí méně pracovníků našeho bezpečnostního aparátu. Ten naopak mohl posílit, ale chvála bohu se o tom nemluví veřejně. Takže důležité je jaké vztahy s těmi zeměmi máme ve skutečnosti. A chápu, že někdo potřeboval nějakým způsobem se vymezit nebo kritizovat nově nastoupivšího ministra zahraničí, který tento krok udělal. Ale podle mého názoru toto není příznačné pro naší zahraniční politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
I pan Petříček, nový šéf diplomacie říká, že hlavní důvod je ekonomický. Uspoří se podle něj náklady, které je možné pak přesunout jinam.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
To je možná otázka na ty diplomaty, kterých se ty úspory týkají, kteří je pocítí na svých účtech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Česko ale otevře třeba ambasádu v Mali.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No tak nad tím se leckdo může podivit, přesně tak. Tak Evropská unie má Mali jako jednu ze svých řekněme bezpečnostních priorit. Myslím si, že drtivá většina obyvatel České republiky by na mapě světa ani to Mali nenašla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Snad ano.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No snad ano, nebyl bych takový optimista. No prostě je to kdesi v Africe. Takže jsou nějaké důvody, které Čechům nemusí být pochopitelné, ale jsme součástí nějakého bloku a pro ten Mali prostě důležité je. Koneckonců z té ambasády předpokládám se budou obsluhovat i okolní nějaké západoafrické státy.

[znělka]

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pět a půl roku, pokud se nepletu Břetislave, jste strávil svého času v Jeruzalémě jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu. Navštívil jste samozřejmě celou řadu dalších zemí v regionu. Jak vzpomínáte na všední život obyvatel v Jeruzalémě?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No já vždycky když i teď ve zpravodajství vidím nějaké fotografie, když slyším o nějakém útoku nebo o nějaké demonstraci nebo o čemkoliv, co se tam děje, teď nedávno to třeba byly komunální volby v Jeruzalémě nebo obecně v Izraeli, tak samozřejmě je to až takový nostalgický záchvěv. Prostě člověk si říká: To byla velmi silná součást života, která už se nikdy nevrátí. Takže je to svým způsobem takové sladkobolné vzpomínání. Ale jistě, my se tady bavíme se o politice, o Blízkém východě, takže zároveň si vždycky řeknu: No jo, ale ono je to tam pořád stejné. A to už v té době, kdy jsem tam byl, tak jeden můj dobrý známý kolega Yossi Melman, izraelský novinář, tak ten říkal: Už jsi na to přišel, že se to tady pořád opakuje, že je to pořád to samé? Já jsem mu to tehdy ještě nevěřil. To jsem tam byl nějaké 3 roky teprve. Teď už mu to věřím. Prostě v jakýchsi spirálách dění, společenský vývoj se na Blízkém východě opakuje pořád. A Izrael v tomto není výjimkou, a Jeruzalém už vůbec ne. Jestliže si řekneme, že je to město s mnoha tisíciletou tradicí, tak k tomu patří i to, že se neustále cyklí v jakýchsi spirálách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nestýská se Vám po reportérské práci?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Také určitě. Často si říkám, slyším nějakou reportáž, vidím nějakou reportáže a říkám si: Ten to udělal dobře, tohle bych udělal jinak. S tímhle člověkem jsem také natáčel. Tak jistě, ty záblesky jsou neustálé. Pořád má člověk mikrofon reportážní v ruce, pomyslně. Včera jsem třeba viděl, byla televizní reportáž ze summitu Evropská unie - Afrika ve Vídni a tam byl vynikající kameraman České televize. Udělal vynikající záběr - zabíral zpravodaje v jakémsi odlesku zrcadla v konturách Itálie. Říkal jsem si: To je špičkový záběr. A úplně jsem to bral z toho profesionálního hlediska. Doufám, že si toho všimli i v televizi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak prožívají v Jeruzalémě konkrétně Vánoce? Adventní atmosféru, ve které jsme my nyní?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak ta převažující atmosféra je taková, že samozřejmě do města přijíždí mnoho lidí. Zdůrazním a většina posluchačů to jistě ví, ale Jeruzalém jako takový je spojen se smrtí a vzkříšením Ježíše. Zatímco s jeho narozením je spojen nedaleký Betlém. A on je opravdu nedaleký, je to 10 km. Takže obvykle kdo přijíždí do Betléma u příležitosti Vánoc, tak jistěže jede přes Jeruzalém. A obvykle tito poutníci nebo turisté navštěvují obě tato města. Takže ta atmosféra tam je vánoční. Nese to s sebou samozřejmě i určitá regionální specifika, kdy jsou na izraelské židovské straně lidé, kterým oslava Vánoc vadí. Ve městě Aškelon před pár dny byla kontroverze kolem vánočního stromku v tamním nákupním centru. Proč tam je a tak dále. Ale to prostě k tomu patří. Obecně i Izrael si uvědomuje samozřejmě, že křesťané jsou nejdůležitější skupina cizinců, turistů, poutníků, kteří do země přijíždí. Ti tvoří naprostou většinu, takže ta země je k nim velmi vstřícná, pohostinná, aby si i oni pobyt v Jeruzalémě, v palestinském Betlémě i leckde jinde užili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Do politiky nás vrátí Milan Březina. Pan posluchač, který se Vás ptá, cituji: Austrálie hovoří, na rozdíl od Česka, ve věci přesunu svého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma jedním hlasem a rozhodla se pro šalamounské řešení. Přestěhuje své velvyslanectví až po uzavření izraelsko-palestinské mírové smlouvy. Otázka pro Vás - lze si však takovou smlouvu představit bez vyřešení a definování statusu Jeruzaléma? Nezachovala se vlastně Austrálie jako chytrá horákyně?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No já si myslím, že politika chytré horákyně není jenom australská doména. Ono v podstatě podobně to bere i Česká republika. Podobně to bere Evropská unie. Zemí, které říkají: My tam přesuneme ambasádu, nebo my uznáme Jeruzalém za hlavní město Izraele, ale i zároveň Palestiny, to vše řada zemí spojuje právě s tím, až si Izraelci a Palestinci vyřeší vzájemné vztahy. Tak pak proč ne? Proč bychom nemohli mít ambasádu a uznat Jeruzalém a tak dále? Takže to, co říká Austrálie se velmi podobá české pozici. Z níž se ovšem vymyká velmi silně samozřejmě to, co razí prezident Miloš Zeman, který tam chce ambasádu okamžitě a tak dále. Takže chytrá horákyně, je to možná smysluplné řešení, než stranit jedné straně, v tomto případě Izraeli. Kdyby někdo vyhlásil ambasádu pro Palestinu, tak by nám to také vadilo. Přišlo by nám to divné a říkali bychom: Kde je ambasáda pro Izrael v Jeruzalémě? Takže v tomto ohledu docela chápu proč to Australané takto dělají.

[znělka]

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kterým oblastem by měl svět podle Vás věnovat v tom nadcházejícím roce, co se týče regionu Blízkého a Středního východu, mimořádnou pozornost?
 
Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Tak paní Zito, Vy jste mi včera říkala, že donesete věšteckou kouli. Donesla se jí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nedonesla.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já jsem věděl, ale já jsem si jí donesl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale to je vánoční.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
To je věštecká vánoční koule. Kdo nás sleduje na webu tak vidí, že jí tady skutečně mám. To je věštecká koule. A ta je k tomu říkat, co bude na Blízkém východě, opravdu nezbytná. Protože podívejme se, já jsem o tom trochu přemýšlel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak se podívejte.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Já tady začnu Evropou. Trošku odbočím od vaší otázky, začnu Evropou. Víme my, co bude v Evropě? Víme co bude s brexitem? Neví to ani sami Britové, neví to ani britská premiérka. Víme my co bude, co se týká ekonomické situace bohatých západních států? Nevíme nic. Stále více se mluví o tom, že přijde velmi brzy velmi silná krize, která tady byla před deseti lety. Takže ani v tomto ohledu nevíme co se děje a co se bude dít u nás doma. A Vy tady po mně chcete abych i za pomoci koule věštil, co bude na Blízkém východě, čemu se máme věnovat. Opravdu je to novinářsky z mé strany nezodpovědné, že Vám teď budu odpovídat. Já si obecně myslím, že na Blízkém východě je tak velká skupina neznámých veličin, že se to dá opravdu jenom velmi slabě odhadovat. Rizikové nebo proměnlivé veličiny. Írán - co se týká Íránu, tak vidíme, že ten má velmi silné ekonomické potíže, protože čelí mezinárodnímu embargu, které spustili Američané. Zároveň Írán i přes to všechno pořád se snaží dodržovat dohodu o svém jaderném programu. OSN potvrzuje, že Írán splňuje všechny své závazky. To znamená tam je obrovské pnutí a záleží co se stane v Íránu, k jakému tam dojde přeskupení vnitřních sil. Kdy jednou i v Íránu někdo bouchne do stolu, tak jako to udělal Donald Trump a řekne: Dobře, tak i my se západem končíme. Co to pro nás bude znamenat? A víme, že Íránci jsou velmi nevypočitatelní, že jejich akce mohou být zákulisní. Mohou to být akce, které budou škodit našim zájmům způsobem, který třeba zase vyvolá nějakou naší protireakci a tak dále. Další velký hráč Blízkého východu - Saudská Arábie. Vidíte silný tlak na tamního korunního prince Muhammada bin Salmana. Udrží se u moci nebo ne? Pokud ne, dojde k palácovému nějakému převratu? Co to bude znamenat pro saúdskoarabskou zahraniční politiku?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná bych se zastavila u té Saúdské Arábie. Jak vůbec vražda novináře Khashoggiho proměnila ty, ne nebudu se Vás ptát...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Dobře, schovávám vánoční kouli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
... už třeba na dořešení vraždy tohoto opozičního novináře, ale jak třeba zamíchala těmi vztahy mezi arabskými zeměmi? Třeba Katar odchází z organizace OPECu, což ale nemusí souviset jenom s ropou.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přesně tak. Katar nejen že odchází z OPECu k prvnímu lednu, z Organizace zemí vyvážejících ropu, abychom byli přesní. Zároveň Katar před pár dny vyzval k reformě Rady pro spolupráci v zálivu, což je sdružení arabských monarchií arabského poloostrova. Obojí toto může být vnímáno jako gesto vzdoru vůči Saúdské Arábii, která se snaží od loňska Katar ekonomický zadusit a pořád se jí to nedaří. Ale spory mezi Katarem a Saúdskou Arábií vlastně vražda Khashoggiho nějakým způsobem neovlivnila. Spíše otočím to. Země, které do té doby Saúdskou Arábii podporovali, všechno co dělala, podporovali její válku v Jemenu, podporovali její blokádu Kataru a tak dále, tak to dělají dále a ještě hlasitěji. Když se zeptáme Egypťanů: Co si myslíte o vraždě Khashoggiho, tak vidíme, že když tam byl na návštěvě korunní princ saúdskoarabský, tak prostě byly jakési protesty umlčovány nebo potlačovány. Zatímco v Tunisku, o tom jsme tady mluvili, byly velice silné a tamní vláda je umožnila. Takže země, které stojí na straně Saúdské Arábie, i třeba proto, že Saudská Arábie štědře finančně dotuje, tak samozřejmě i teď jsou dále na její straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče Íránu, tak americký prezident Donald Trump před pár dny obnovil ty hospodářské sankce. Nicméně 8 zemí bude moci dovážet íránskou ropu dále - Čína, Indie, Jižní Korea, Turecko, Itálie, Japonsko, Řecko a Tchaj-wan. Jak si to tedy vysvětlit?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
No protože Američané prostě vidí, že i jejich spojenci tu ropu potřebují. A jestliže státy jako je, zmiňujeme dálněvýchodní země, které mají velkou spotřebu ropy a Írán je klíčovým dodavatelem, tak jestli Američané po těchto zemích chtějí: Přestaňte kupovat íránskou ropu. Tak se čekalo, že řeknou: A můžete jí kupovat odsud a odsud. A ona zatím ta náhradní produkce ropy prostě není. Ale tady bych zdůraznil jednu věc. My tady zase mluvíme jako o automatické věci, že je tady 8 zemí, které dál kupují ropu. No proč by jí nekupovali? Tady žádné mezinárodní ropné embargo Íránu není. To je jednostranná akce ze strany Spojených států, které se snaží různým ekonomickým nebo politickým tlakem a někdy i vydíráním další země přimět, aby zastávali americkou politiku na světové scéně. To je všechno o čem mluvíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy jste se také zmínil o tom, že už uhasíná válka. Věřme, že tomu tak opravdu je, jak v Sýrii, tak i v Jemenu. Minimálně slábne. Myslíte, že se rýsuje tedy konec a co přinese? Bude to třeba příspěvek k nějaké stabilizaci v tom regionu, ukončení tedy těchto dvou velkých konfliktů?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
V Jemenu to bude ještě nějaký čas určitě trvat. To zase nechci být velký optimista. Vidíme, že od včerejška platí příměří. Ale neznamená to, že vydrží celou dobu. Ale je tam nakročeno k nějakému mírovému procesu. A v Sýrii, tam už ale ty dozvuky vidíme. Tam prostě se režim udržel u moci. Což je samozřejmě ke škodě západních zájmů. Protože to znamená, že se naopak nejen udržel, ale i posílil vliv Íránu. Pokud dojde na nějaké dělení sil nebo podíl na moci v Jemenu, jestliže samozřejmě součástí mírových rozhovorů vždy bývá, že se potom nějak opoziční a vládní síly podělí o moc. Takže zase to znamená, že ty síly, které podporuje Írán a vyhovují íránským zájmům, také posílí. To znamená, ano dojde tam k jakémusi přeskupení sil. Myslím si, že to bude v neprospěch západu. Západ se bude muset uvědomit, že staré dobré časy, kdy jsme region měli na lopatě, měli jsme tam spřátelené často zkorumpované režimy, ten už pominul. Na scéně jsou i jiné síly, které nám třeba úplně nemusí vyhovovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Takže když se podíváme Břetislave do té koule, tak uvidíme Blízký východ pořád nad propastí?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Obávám se, že i příští rok si tady budeme mít o čem povídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Břetislav Tureček, a já se těším na naše rozhovory. Děkuji Vám za váš čas a přeji hezký den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha:
Přeji hezké Vánoce a šťastný nový rok Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. Nápodobně. Zita Senková se těší na slyšenou zítra. Mým hostem bude Tomáš Zima. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.