Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 18. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u pravidelného rozhovoru o aktuálních tématech, dobrý den vám přeje Zita Senková. Dnešním pozvání přijal Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude, jaká je podstata nejnovějšího konfliktu mezi Palestinci a Izraelci. Jaký dopad budou mít současné násilnosti na budoucí soužití uvnitř Izraele, jak vyostření sporu zamíchalo izraelskou politikou a co a komu přinese. Otázek bude samozřejmě mnohem více, přeji vám nerušený poslech. Eskalující násilí mezi Izraelem Palestinci je označováno za nejhorší od roku 2014. Břetislave, co bylo jeho rozbuškou? Izraelský prezident Rivlin hovoří o občanské válce, která podle něj vznikla bez jakéhokoliv důvodu.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, ono to má právě více stránek, a to třeba to co odkazujete na Re'uven Rivlina, tak to se týká opravdu bezprecedentního vyhrocení vášní, násilností, války gangů, řekl bych v ulicích izraelských měst tam, kde žijí pohromadě židé a také příslušníci arabské menšiny. A tento vnitřní izraelský konflikt, který podle mého názoru je daleko zásadnější než periodicky se opakující ozbrojené střety mezi Izraelem a těmi radikálními palestinskými skupinami zejména v Gaze, tak ten samozřejmě je provázaný s tím izraelsko-palestinským konfliktem. Vlastně jedno se stává, řekněme, důvodem, příčinou nebo často i záminkou pro to druhé. Takže vyhrocení třeba bombardování, bombardování Izraele ze strany hnutí Hamás v Gaze mělo být odpovědí na izraelskou diskriminaci a všelijaké, všelijakou šikanu, řekněme, ze strany izraelských úřadů vůči Arabům ve východním Jeruzalémě. Dnes zase arabská menšina v Izraeli vyhlásila generální stávku v reakci na izraelské bombardování Gazy. A ten cyklus prostě těžko někde přetnout, těžko říci, kdo si začal a samozřejmě já bych řekl, že totiž se liší důraz, když zvnějšku to někdo pozoruje, tak vlastně pro každého jsou trošku jiné, tam jiná fakta, jiné události, mají větší prioritu, větší váhu. Takže my na západě třeba říkáme, že vše si začal Hamás, protože začal střílet na Izrael, což je fakt. Izrael začal ty rakety střílet na Izrael předminulé pondělí Hamás. Ano, nevím, co jsem řekl ale Hamás. Nicméně zase v arabském světě třeba lidé dávají větší prioritu, prioritu tomu, že židovští osadníci vystěhovávají Araby ve východním Jeruzalémě, což je pro nás, v uvozovkách zase prkotina, která přece nemůže být důvodem pro válku. Takže v tomto ohledu se vlastně ty narativy, ty pohledy a to hodnocení toho konfliktu nikdy nemohou sejít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je ta intenzita asi teda nečekaná. Mám na mysli to, jestli hnutí Hamás překvapilo izraelské velitele odpálením tolika raket. Zmiňuje se, že jde zejména o rakety typu kasam. Izrael před nimi chrání takzvaná železná kopule, což je nákladný protiraketový systém. Nakolik je z tohoto pohledu, z pohledu, řekněme, vojenského nebo technologického Břetislava, ten souboj rovnocenný?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ta rovnocennost se velmi těžko hodnotí, protože samozřejmě Izrael má obrovskou vojenskou převahu, kterou potom Palestinci, ty radikální bojující frakce nahrazují právě tím, že třeba nazdařbůh nebo prostě záměrně cílí na, na sídla izraelská. Prostě, aby vyvolali strach, aby ten jejich tlak, který nemohou dohánět výzbrojí, kterou má Izrael obrovskou, tak dohánějí vlastně tím, že každá jejich raketa vyvolá v Izraeli mnohem větší paniku, a proto Izrael samozřejmě potom také má poměrně efektivní způsoby, které v průběhu let stále zdokonaluje, jak se těmto útokům bránit, ale myslím si, že porovnávat vojenskou váhu, je prostě nesmysl. Ta válka je svým způsobem asymetrická a jistě, že se pak můžeme bavit o tom, proč Palestinci používají teror. Oni na to často reagují tak, no tak nám dejte, Američané prodejte nám stejné zbraně jako prodáváte nebo darujete každý rok Izraelcům a nebudeme se muset uchylovat k těmto útokům. Budeme mít také bojové letouny a stejné zbraně jako má Izrael. Také u nás nebude tolik mrtvých, když budeme mít srovnatelnou protivzdušnou obranu. Takže je to vlastně souboj dvou váhových kategorií, kdy ta a neříkám slabší, kdy prostě ta vojensky znevýhodněná používá samozřejmě daleko razantnější metody, včetně metod teroristických.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O co Hamásu jde? Hnutí, některé země světa i Evropská unie zařadily na seznam teroristických organizací, je samozřejmě známý postoj tohoto hnutí, které odmítá uznat existenci židovského státu, řešení konfliktu v podobě těch dvou států existujících vedle sebe, tedy židovského a palestinského. Tvrdí, že Palestinci mají nárok na celé území historické Palestiny, včetně toho, které v roce 1948 ztratili.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Zase jsou to dvě roviny. Jedna ta dlouhodobá tam je třeba zajímavé, byť samozřejmě oficiálně pořád Hamás nezměnil tyto postuláty, které jste zmínila. To znamená, oni neuznávají Izrael, oni neuznávají izraelsko-palestinské mírové dohody z Osla z roku 1993. Nicméně i v tomto hnutí vlastně vznikl jakýsi proud a o tom se mohou dočíst Izraelci ve svých novinách poměrně běžně, že jsou v Hamásu vůdci, kteří byť ne třeba explicitně oni to nemohou hlásat na náměstí samozřejmě, ale v zákulisí prostě se smiřují s tím s dvoustátním řešení, tedy i s existencí Izraele. To je prostě fakt, ale je pak jasné, že toto momentální razantní vyhrocení potom tyto hlasy samozřejmě zatlačí zase na dlouho do pozadí. Takže Hamás bezpochyby dál zůstane u těch, kteří, které zmiňujete. To znamená neuznáváme existenci Izraele a proč k tomu došlo teď? No, protože Hamás z různých důvodů o sobě potřeboval dát vědět. Prezident Mahmúd Abbás ten, řekněme, umírněný prezident už zase zrušil volby. Měly být teď 22. května parlamentní volby v Palestině. Na konci července mají být prezidentské, ty ještě zrušeny nebyly. A s tím, že se zrušily volby, tak Hamás minimálně v tuto chvíli přišel o možnost demokraticky ukázat, že je nejsilnější silou v palestinské společnosti, což prostě je. A oni to berou tak, vy jste nám tedy odebrali možnost volebního vítězství, to prostě oni poměrně otevřeně říkali po zrušení těch voleb. A vlastně krátce poté, pár dní poté přichází tato, ty přicházejí tyto salvy stovek a později i tisíců raket na Izrael. Takže Hamás v podstatě ukazuje, nedostali jsme možnost prokázat se politicky, prokážeme se tedy vojensky, že jsme schopnější než prezident Abbás.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co s tím dál, ten konflikt se přehouplo do druhého týdne Břetislave, za řešení možné experti označují příměří. Teď jde ale o to, kdo ten smír dojedná?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Nejspíš ho dojednají Američané a Egypt. Tak už to obvykle bývá a teď samozřejmě vidíme, že Američané už vlastně třikrát zmařili v Radě bezpečnosti, ne snad závaznou rezoluci, ale alespoň prohlášení Rady bezpečnosti, která by vyzývala obě strany ke klidu. Tady zase vidíme, že Američané straní Izraeli. Prostě Izrael v tuto chvíli už opakovaně také vlastně od minulé středy příměří odmítl, protože nedosáhl svých vojenských cílů. To znamená zničení té infrastruktury ozbrojenců v pásmu Gazy a teprve poté Izrael na příměří kývne a teprve poté na něj kývnou i Američané. A my už jsme ostatně mohli, posluchači možná vědí ze zpráv, že vlastně v noci na dnešek americký prezident Joe Biden volal izraelskému premiérovi Netanjahuovi a vlastně mu poprvé měl říci, že Spojené státy už stojí o příměří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem nečekal jste i vy osobně možná dřívější reakci Joea Bidena, jestli to netrvalo?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Trvalo, ale trvalo to právě z těch příčin, které jsem zmínil. Joe Biden těžko může říct Netanjahuovi, vyzýváme tě k příměří, dokud se v zákulisí nedojednaly věci, které umožní takovéto veřejné prohlášení. Takže já z toho vyvozuji, že v tuto chvíli už i Izraelci se na příměří jaksi připravují, že už dosáhli do velké míry svého. Z minulosti víme, že přiblížili se příměří, tak to naopak často vede ke gradaci toho konfliktu těch ozbrojených akcí, protože má-li, řekněme, za 48 hodin skončit palba, tak do té doby obě strany se ještě snaží co nejvíce toho protivníka zasáhnout. Takže takový vývoj bych nevylučoval ani tentokrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jsme se dotkli té vnitřní situaci v Izraeli. V mnoha městech totiž propuklo násilí mezi Araby a Židy. Média popsala scény lynčování i z měst, které, která byla symbolem toho soužití naprosto bezproblémového. Jaký dopad to bude mít na další soužití těchto etnik?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, ano a já už jsem říkal, že toto mi přijde daleko zásadnější pro Izrael, pro izraelskou budoucnost, pro izraelský vnitřní smír a pro třeba i stav demokracie v Izraeli, protože důvěra mezi Izraelem a Palestinci v podstatě neexistuje a uklidnění konfliktů dokážou zajistit vnější zprostředkovatelé. Co se týká vnitřní situace v Izraeli, kde bavíme se o Arabech, kteří neodešli a nebyli vyhnáni těmi židovskými milicemi v době zakládání Izraele, takže ti tam dnes tvoří asi pětinu populace. A vlastně vždycky to byl takový křehký smír. Arabská menšina byla prokazatelně terčem i oficiální často diskriminace ze strany izraelských úřadů, což izraelské úřady připouštějí a snaží se s tím více či méně úspěšně něco dělat. Ale teďka do toho přišla nová věc. To znamená propuknutím nedůvěry uvnitř izraelské společnosti, když jeden druhému rozmlátí hlavu a donedávna to byli sousedé. Teď třeba zemřel Izraelec, kterého opravdu vlastně, jak se ukazuje umlátili k smrti Arabové. Tak toto nezacelí žádní zprostředkovatelé ze zahraničí. To je prostě obrovská jizva v izraelské společnosti, která ukazuje, že ta společnost není zdaleka tak ideální, že se nepodařilo nastolit vzájemný smír a důvěru a tato, i když za, za týden třeba ty vášně opadnou nebo za měsíc, tak toto je problém na léta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček komentuje aktuální dění v Izraeli. Břetislave, nakolik ta současná eskalace konfliktu hýbe vnitřní izraelskou politikou? Ovlivní i další politický osud Benjamina Netanjahua? Po březnových volbách se dosavadnímu premiérovi nepodařilo dojednat koalici ve stanoveném termínu a není asi úplně vyloučené, že by Izraelci šli po páté k parlamentním volbám.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, vyloučené to není, ale dopady toho konfliktu na sestavování izraelské vlády, řekněme, jsou zjevné už teď a jsou zjevné od minulého týdne, protože skutečně Netanjahuovi se za 4 týdny nepodařilo sestavit koalici, pardon, koalici. Takže předminulý týden prezident Rivlin pověřil sestavováním vlády /nesrozumitelné/ Lapida, tedy doposud opozičního vůdce. Minulý týden se zdálo, že opravdu už je to jenom otázka pár hodin dojednávání, že ta koalice doposud opozičníků, řekněme, bude sestavena a Netanjahu po více než 12 letech ve funkci skončí. Nicméně tato koalice měla být z vnějšku podporováno jednou malou arabskou stranou, což by mimochodem bylo vlastně poprvé v historii, že by nějaká arabská strana explicitně podporovala vládu židovského státu. A najednou do toho přišel tento konflikt, o kterém se bavíme. Takže ta arabská strana řekla, no v tuto chvíli přece nemá smysl jednat. Počkejme, až se to uklidní, potom budeme pokračovat. Jenže pak i ty židovské doposud opoziční strany, řekněme, najdou se rozklížily jedna z nich konkrétně pan Naftali Bennett a jeho nacionalistická strana Jamina. Řekl, že se vrací k Netanjahuovi a v tuto chvíli troufám si odhadnout, že daleko blíže k sestavení vlády má zase Netanjahu. Prostě byť by se tomu stalo teprve po dalších tady už pátých předčasných volbách za 2 roky nebo i bez těch voleb by tu vládu sestavil, kdyby byl znovu pověřen sestavením kabinetu on nebo někdo z tohoto tábora. Tak asi se ukazuje, že tento konflikt ho u moci udrží. A teď se mimochodem samozřejmě zase spekuluje a teď jsou to nějaké konspirační teorie nebo mají reálný základ, že vlastně Netanjahu v tuto chvíli ani neměl zájem ten konflikt nějak tlumit, že i třeba proto nepřijal to příměří, protože potřeboval právě se dostat do této situace, kdy bude ta jasná vnější hrozba palestinských teroristů a on zase jako ten zastánce tvrdé linie a ochránce izraelských zájmů bude schopen sestavit vládu, na rozdíl od těch opozičních levičáků, kteří navíc ještě měli být podporováni arabskou stranou. Takže to je vývoj posledních, řekněme, 10 dní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jednom z mnoha komentářů, které vyšly na toto téma, jsem četla, přiznám se, nevím, kde to bylo přesně, že vlastně dorůstá generace, která nezná jiného premiéra jenom Benjamina Netanjahua, který je vlastně matador izraelské politiky.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ano, to psal myslím doc. Marek Čejka z Brna. Je to pravda, protože on je skutečně u moci od roku 2009 a vlastně lidé neznají jinou než jeho politiku se všemi klady i zápory a se všemi fíglemi, které on umí. Prostě nutno říci, že Netanjahu, byť samozřejmě řada lidí ho nesnáší, a to i v Izraeli, tak je velmi schopný politik a manipulátor, což se nevylučuje, což patří k sobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislave, jak na nejnovější násilí reaguje arabský svět?


Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já bych to rozšířil na muslimský svět, protože nesmíme zapomínat na reakce Íránu a také Turecka, které samozřejmě stojí v té rétorice velmi silně na straně Palestinců. Pochopitelně musíme vzít v potaz i to, že třeba hnutí Hamás je do značné míry, řekněme, zastáncem nebo nástrojem íránské politiky na Blízkém východě. To znamená tak jako Izrael je nástrojem americké politiky, kterou Írán vnímá jako nepřátelskou. No, tak ve stejné chvíli Írán se snaží pochopitelně v regionu škodit americkým spojencům, včetně Izraele, takže hnutí Hamás, ať už teď má ty zbraně z Izraele, z Íránu nebo nikoliv nebo do jaké míry jsou to íránské zbraně, to v podstatě nehraje roli, roli v té geopolitické, dlouhodobé rovině. Zkrátka Hamás je velmi důležitý prvek v íránské regionální politice a podle toho vypadá ta íránská rétorika. V arabském světě máme velmi zajímavé samozřejmě hlasy. Je zajímavé to sledovat, protože naši posluchači už vědí, že loni Izrael uzavřel takzvané Abrahamovské dohody s několika takzvaně umírněnými arabskými režimy a ty jsou teď mezi dvěma kameny. Na jedné straně tedy mají mírové dohody s Izraelem a na druhou stranu arabský svět, ulice od nich očekává, že se přece zastanou Palestinců. Takže oni jsou tak na půl zticha, na půl to kritizují ty izraelské akce, ale už to není samozřejmě ta zapálená jednotná propalestinská fronta v arabském světě. Jaká existovala před nějakými 10, 15 lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono právě už dřív několik zemí přestalo jaksi podmiňovat navázání diplomatických vztahů s Izraelem, vyřešení palestinské krize, jinými slovy, Břetislave, koho skutečně dnes zajímá osud Palestinců?


Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, jistě tyto státy vlastně upřednostnily navázání nebo oficiální povýšení do, do té doby stejně dobrých vztahů s Izraelem, aby si třeba vylepšily vztahy se Spojenými státy. Takové země jako Spojené arabské emiráty okamžitě začaly vyjednávat obrovské nákupy zbraní od Američanů. Vlastně odměnou za to, že uzavřely mír s Izraelem. A samozřejmě palestinská karta se velmi oslabuje v regionu. Nicméně já bych k tomu dodal jedno velké ale. Co to mění na realitě? Podívejme se ty abrahamovské dohody byly vydávány jako důkaz, že Izrael je schopný se dohodnout s arabskými zeměmi, což je fakt. Ale on se dohadoval se zeměmi, se kterými konflikt nevedl. A entita, se kterou konflikt vede, tedy Palestinci, s těmi vlastně už léta nejedná. Takže to, že Izrael uzavřel mírovou dohodu s Bahrajnem, jak se ukazuje, má nulový vliv na izraelsko-palestinské vztahy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zmínil jste se o takzvané palestinské kartě. Bude hrát nějakou roli nebo bude se s ní hrát, Břetislave, v Evropě, například ve Francii, která se chystá pomalu za několik měsíců, třeba proběhnou prezidentské volby. Také jsme napříč Evropou sledovali demonstrace na podporu Palestinců v mnoha francouzských, ale i německých městech. Tam byla dokonce zpřísněná ochrana židovských institucí a objektů.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Určitě a není to jenom v Evropě, vidíme, že to je ve Spojených státech, v Kanadě, zkrátka na západě je celá řada problémů, které vyplývají z neurovnaných sociálně-ekonomicko bezpečnostních vztahů mezi přistěhovaleckými komunitami a tou většinovou společností nebo tím politickým establishmentem. A taková věc, jako je izraelsko-palestinský konflikt se potom stávají jakýmsi katalyzátorem toho pnutí. Protože je jasné, že naprostá většina těchto přistěhovalců jsou muslimové nebo v některých zemí dokonce Arabové. A toto je potom velmi mobilizuje. Zároveň víme, že je mobilizována i židovská komunita na západě mnohé, v mnoha státech místní židovské instituce. Ať už třeba náboženské nebo kulturní se v tuto chvíli stávají jakýmisi mluvčími izraelských zájmů. Byť by třeba říkají, jsou apolitické, takže to potom zase jenom ještě jenom více umocňuje to pnutí v zemi. Vlastně s izraelsko-palestinským konfliktem nemá nic společného, ale jsou v nich místní tábory, zejména na té straně Arabů, řekněme, nebo propalestinských, které potom samozřejmě toto okamžitě využijí, ať už k nějakým demonstracím často větší asi mírumilovným, řekněme, pokojným, anebo i k páchání násilí, o čemž v posledních dnech slyšíme z mnoha evropských zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Český rozhlas dnes slaví 98. narozeniny. Na webu Naše čísla Hrají.cz najdete nejrůznější zajímavosti a fakta ze zákulisí rozhlasu. Také zjistíte, jak se nám třeba dařilo ve vysílání v uplynulém roce, tak bych mohla, omlouvám se, poděkovat také všem posluchačům Jak to vidí za přízeň. Pořad za minulý rok získal více než 60 000 nových posluchačů a děkuji samozřejmě i hostům, mezi nimi také Břetislavu Turečkovi, Břeťo, věděl jste vlastně, že Český rozhlas má aktuálně 9 zahraničních zpravodajů. Vy jste byl také jedním z nich na Blízkém východě.


Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Ne, že jich je 9, to bych musel, to bych musel si počítat teď aktivně. No, jasně, ale je to, je to úžasné, protože to vlastně pořád ta přidaná hodnota Českého rozhlasu, ale i třeba České televize, že jaksi ze zákona mají i zahraniční zpravodaje. Já si myslím, že posluchači to dobře vidí. Jestli někdo vlastně tady v Praze čte agenturní zprávy anebo to médium doplňuje i poznatky reportážemi natáčenými přímo zblízka, takže v tomto ohledu já bych řekl, že by Český rozhlas těch zahraničních zpravodajů snesl ještě více, ale management asi má jiný názor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co pro vás znamená rozhlas, jaké má kouzlo, vy jste léta psal do novin, publikujete i nadále, ale zkusil jste si práci právě zahraničního zpravodaje v terénu v Izraeli?


Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Jasně a v Palestině na Blízkém východě jako takovém. Pro mě to byly z profesního hlediska, nejkrásnější byla, nejkrásnější léta mého života. Bylo to nejvíce zážitků, nových informací, adrenalinu, a to už nepřijde. A my s jedním také bývalým zahraničním zpravodajem z České televize pro změnu, tak si říkáme kolikrát, když se sejdeme u piva, že mi v tomto ohledu už máme odžito. Samozřejmě je to velká nadsázka. Já doufám, že nás ještě leccos krásného v životě čeká. Ale z toho profesního hlediska pro mě ten, ten čas v Českém rozhlase byl opravdu jedinečný. A je to médium, které mě oslovuje dál, jinak bych ostatně nevstával takhle brzy do vašeho pořadu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuju. Práci zahraničního zpravodaje zejména v těch neklidných oblastě, oblastech, v zemích, v místech konfliktu. Není snadná mnohdy jde až o život, měl jste třeba někdy strach?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Tak samozřejmě, že někdy jsem strach měl. Spíše to byly takové obavy, takový ten stres, taková ta ostražitost velikána, že by to byl nějaký panický strach, ale já jsem teď třeba viděl minulý týden Davida Borka, jak byl v živém vstupu, to ještě naši posluchači vědí, tedy zpravodaj České televize najednou za ním začaly létat, létat ty rakety. Já jsem zažil něco podobného v jedné z těch předchozích vln, tedy z těch předchozích konfrontací. Bylo to tuším v roce 2012. Také jsem se tam skrýval s lidmi v krytu, s Izraelci ve městě až do Česko-izraelská rodina. Také utíkali do krytu, protože zrovna letěly rakety z Gazy. A to jsou přesně ty věci, kdy já říkám, ono je krásné tady se licitovat a předhánět, kdo má více mrtvých a kdo má větší historické nároky na tu či onu půdu. Ale potom, když se s těmi lidmi, ať už na jedné nebo na druhé straně, což jako zpravodaj máte úžasnou možnost, tak najednou vidíte, jak se to dotýká každodenních životů. Kolik je tam prostě emocí v tom, jak maminka musí zvažovat, jestli ještě teď malému dítěti vymění plínu nebo radši už poběží do toho krytu a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na jaká místa se konkrétně v Izraeli rád vracíte nebo byste se rád opět podíval?

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Já bych si nejradši asi znovu objel ta svá místa jako svého holiče ve východním Jeruzalémě /nesrozumitelné/, jako svého antikváře v Tel Avivu, jehož jméno si teď z paměti nevylovím. Prostě jsou to ta místa kam i po letech, když přijdu, tak mě poznávají a řeknou, ty tady už dlouho nebyl. Jo je to taková ta blízkovýchodní zdvořilost. Je to skutečně, ať už v té židovské nebo arabské části si do určité míry člověk připadá, že součástí té komunity. Takže to mě vlastně láká, tyto zážitky, tato místa, tito lidé více než třeba nějaké konkrétní místo, byť samozřejmě příroda pouští kaňony, to je také nádherné, to bych také rád si zopakoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ovlivnila vás v něčem ve vašem životě možná i v profesi právě ta zkušenost z reportování ze zemí vůbec Blízkého východu?


Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
No, rozhodně, ono to je nepřenosné, to se těžko vysvětluje, to pak vypadá jako takové mravokárce poučování, ale my se vůbec nevážíme toho, co tady máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě. Děkuji.

Břetislav TUREČEK, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha
Díky, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková. Hostem zítřejšího Jak to vidí bude psychiatr Cyril Höschl.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.