Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 17. ledna 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem je Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik Metropolitní univerzity Praha. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vedoucí Centra pro studia Blízkého východu se zamyslí například nad tím, jaké jsou ve skutečnosti vztahy Washingtonu a Ankary, co přinese stažení amerických vojáků ze Sýrie a jaká společenská pravidla panují v Saudské Arábii. Dobrý poslech. – Spojené státy stále trvají na svém požadavku, aby Turecko neútočilo na syrské Kurdy. V Rijádu to v podnětí řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo s tím, že Spojené státy vyjednávají o bezpečnosti turecko-syrské hranice. Neodpověděl ale na dotaz ohledně výroku prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Turecku ekonomickými sankcemi v případě, že Turecko ohrozí syrské Kurdy. Vzápětí oba lídři, tedy pánové Donald Trump a Recep Erdogan, hovořili o prohloubení ekonomických vazeb. Jak tedy tomu rozumět, pane Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Celé to vlastně vychází z toho, že se Spojené státy už několik let angažují na severu Sýrie ve prospěch tamních Kurdů. Teď Donald Trump přišel se změnou této politiky, to znamená, se stažením amerických vojáků, kterých tam nebylo tolik, ale hráli důležitou roli, řekněme, ve velení té takzvané Syrské demokratické aliance, kde Kurdové hráli velkou roli. To by samozřejmě okamžitě, pokud by se Američané stáhli, otevřelo prostor Turkům, aby si po svém vyřídili účty s kurdskými milicemi na severu Sýrie. Takže najednou se proti Američanům vzedmula velká vlna nevole a kritiky, že zase využili Kurdy ke svým cílům a zase je opustili, jako se to stalo už mnohokrát na Blízkém východě, i v Iráku, i třeba v Íránu a tak dále, a tudíž Američané museli v rámci takzvané damage control začít hledat nějaký mechanismus, jak odejít a zároveň příliš Kurdům neublížit. A jedním z těchto opatření by právě měly být jakési záruky, které by sice umožnily Američanům odejít, ale zároveň by zabránily, aby to fyzické vakuum na severu Sýrie třeba nezaplnily turecké jednotky na úkor místních Kurdů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proto Donald Trump hovoří o zřízení jakési bezpečnostní zóny. Měla by mít 32 kilometrů. To se syrským Kurdům nelíbí, ale ani Moskvě...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je to velmi složité. Není to nic úplně nového. To, že by měla být na severu Sýrie jakási zóna, o tom se mluví už řadu let. První s tím přišli Turci. V podstatě oni si tehdy představovali, že by se tam mohlo uchýlit velké množství syrských uprchlíků, kteří jsou dnes v Turecku. Je jich kolem tří milionů. Teď ten koncept dostal nový rozměr, novým smysl, kdy v této zóně by neměly podle té obecné nějaké myšlenky působit nějaké ozbrojené skupiny. Měl by to být jakýsi koridor, kde by mohli být civilisté a zároveň by bránil střetu těch znepřátelených stran, můžeme říci proamerických a těch protureckých. Takže ta zóna, zatím je to velmi vágní myšlenka. A už samého počátku se naráží na různé výklady, protože Američané chtějí odejít a otázka je, kdo by tu zónu strážil. Nabízejí se k tomu Turci, kteří jsou jednou ze stran toho konfliktu. Takže Turci budou hlídat, aby Turci neútočili na Kurdy, když to řeknu trochu zjednodušeně. Takže se zase mluví o jednotkách OSN, ale je otázka, kdy by je tam chtěl dnes vysílat, samozřejmě, ta se ještě vůbec neřešila nijak veřejně, a potom samozřejmě je tam myšlenka, kterou řekl včera ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov: Kdo by měl hlídat sever Sýrie? Proč Američané, proč Turci? Vždyť sever Sýrie přece může hlídat syrská vláda. Takže se dochází k tomu, že vlastně nakonec celé tyto americko-turecké šachy dost možná pomohou syrské vládě, kterou Američané a Turci chtěli donedávna svrhnout, a nepřímo pomohou samozřejmě i Rusku, protože Rusko je hlavní partner syrského režimu Bašára Asada. Takže jedna z možností je, že Kurdové umožní vznik nějakého toho koridoru, že Kurdové se dohodnou se syrským režimem, což už ostatně dělají delší dobu, a bude to na úkor všech těch ostatních sil, které se v tom angažují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mám pocit, Břetislave, nebo je to fakt, že v podstatě ve spleti těch všech možných prohlášení a tweetů a podobně není nějak slyšet Damašek?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Damašek je slyšet, on se vyjadřuje. Damašek standardně protestuje proti přítomnosti Američanů. My máme trošku zkreslenou tu optiku. My tam vidíme Rusy, leckdo Rusy nemá rád, ale fakt je, že třeba Rusové jsou v Sýrii na pozvání tamní vlády na rozdíl od Američanů, na rozdíl od Turků. Takže možná jsou Syřané trochu upozaděni v našem zpravodajství, řekněme, ale na půdě OSN si stěžují zcela běžně proti přítomnosti cizích armád a cizích vlád na svém území. Ale důležitější možná je, že za ně mluví Rusové na té světové scéně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo může tady vůbec být garantem bezpečnosti v této oblasti, když nikdo není neutrální?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Jistě, to je možná zásadní otázka a podle mého názoru logicky vzato vše spěje k tomu, že tato území stejně dříve nebo později nějakým způsobem obsadí syrská vláda, která také asi nebude zcela nestranná. Pochopitelně je tam velká možnost jejich zásahu proti tomu donedávna opozičnímu obyvatelstvu, proti těm opozičním skupinám. My se teď bavíme o té kurdské části severní Sýrie, ale podívejme se na provincii Idlib. Tam je problém, že před několika týdny ji vlastně celou obsadili džihádisté z Al-Káidy, kteří upozadili jiné opoziční skupiny. Takže teď je celá provincie Idlib vlastně v rukou skupiny, kterou i USA, i OSN označují za teroristickou, takže to zase může uvolnit ruce Sýrii, syrskému režimu, a Rusku zaútočit a tyto oblasti, které přitom měly být nějakou, řekněme, ochrannou zónou. Takže těch sil a těch zájmů je tam opravdu celá řada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče Kurdů, zejména tedy v Turecku, ale nejenom tam, tak Spojené státy, vracím se ještě zpět k problematice, kurdské milice považují za své spojence, jak už jsme řekli, Ankara zase kurdské bojovníky za teroristy a za prodlouženou ruku separatistické strany kurdských pracujících PKK. Ta je v Turecku zakázaná. Je to nějak řešitelné ve vztahu mezi Washingtonem a Ankarou?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já si myslím, že je. Řešení spočívá v tom, že vlastně obě strany upustí třeba od té rétoriky a že se tyto věci řeší, řekněme, diskrétně nebo nějakým způsobem implicitně. Tato věc, o té jsme se už tady bavili, se vyvíjí celou řadu měsíců, kdy vlastně dvě spojenecké síly v rámci NATO, tedy Spojené státy a Turecko, na syrském bojišti podporují konfliktní strany na severu Sýrie. To byl problém od samého počátku. Vždyť ještě před pár měsíci hrozilo, že se do sebe naplno pustí, že Turci zaútočí na kurdské jednotky i jejich americké instruktory v oblasti Manbidže a tak dále. Takže jak vidíme, žádné katastrofické scénáře se nestaly. Mluvilo se o tom, že Turci se dopustí genocidy na severu Sýrie, varovalo se před ohromnou humanitární katastrofou. Na tu také při vší úctě k těm lidem, kteří tam trpí, nedošlo. Takže ono často ta mediální a politická prohlášení jsou mnohem bombastičtější než realita v terénu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Donald Trump v neděli na Twitteru doslova napsal, že Turecko bude hospodářky zničeno, pokud zaútočí na kurdské jednotky v severní Sýrii. Pak už to zjemnil. Jak jsem říkala, oba pánové si vyměnili informace o prohloubené své ekonomické spolupráce. Co by to znamenalo teoreticky? Protože Donald Trump už zvýšil cla na dovoz tureckého hliníku do Spojených států o 20 % a na dovoz ocele o 50 %. Takže nějaký ten ekonomický dopad už tam je, na Turecko.  

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já se určitě nevyjádřím. Nejsem teď schopen se vyjádřit v miliardách dolarů a v procentech HDP a tak dále. Ale Spojené státy podobnou konfrontační politiku v ekonomické rovině vedou proti celé řadě zemí světa, i proti EU do určité míry. Do jaké míry to ovlivňuje ekonomiku, to už leckde pociťují. Teď asi největší prioritou Američanů v tomto ohledu jsou sankce proti Íránu, který chtějí úplně zadusit, ale tady je možná situace trochu jiná. Tady by skutečně dusili svého velmi důležitého strategického spojence. A myslím si, že my se potom dostáváme k tomu, že my se tady bavíme o politice Spojených států, ale kterých? Vždyť vidíme, že politika Bílého domu nebo Donalda Trumpa těch a jeho několika poradců, řekněme, velmi proizraelských a protimuslimských je ve velkém kontrastu třeba s tím, jak se na to dívá americké ministerstvo zahraničí. A otázka Turecka je přesně něco podobného. My vidíme, Donald Trump vyhrožuje ekonomickým zničením Turecku a druhý den už jinak mluví ministr zahraničí... Takže co je americká politika?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem ten dopad by mělo třeba zhoršení turecké ekonomiky i na nás. Ostatně Turecko má celní dohodu s EU od r. 1995 a ten 80milionový trh je atraktivní také pro nás. Naši exportéři tam loni vyvezli zboží a služby za 53 miliard korun.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono to má širší souvislosti. Nezapomínejme, že pořád je tady otázka migrační vlny, migrační krize, Evropa posílá miliardy eur Turecku na to, aby tyto uprchlíky drželo na svém území a nepouštělo je dál do Evropy. Takže i z tohoto ohledu jakékoliv rozkmitání turecké sociálněekonomické scény by se nám mohlo nějakým neblahým způsobem brzy vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče záměru Spojených států nebo Donalda Trumpa stáhnout všech asi dva tisíce amerických vojáků ze Sýrie, vás to překvapilo?  

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Do určité míry ano. Ale proč by to nepřekvapilo mě, když to překvapilo amerického ministra obrany, který druhý den odstoupil? Takže jistě, Donald Trump překvapuje i své nejbližší spolupracovníky. Ale to, že dlouhodobě převládl v americké zahraniční politice názor, že Američané nemohou všude dělat četníky, že by se měli ze světa stahovat... To byla velká část voličů Donalda Trumpa, kteří ho vynesli k moci. Bylo to ve velkém kontrastu s politikou Baracka Obamy. Ale přeci i on říkal, stáhneme se z Iráku. A dnes je mu to vyčítáno. Obamovi bylo vyčítáno: Ty ses stáhl z Iráku, a podívej, co se tam stalo... Teď to dělá jeho republikánský nástupce také. Najednou, zničehonic, řekne: My se stahujeme. Barack Obama, ten to aspoň řekl s předstihem několika let svým spolupracovníkům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v Rijádu hovořil také o vraždě saudskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Saudská Arábie, jak víme, je spojencem Spojených států a Donald Trump dal najevo, že to tak i zůstane, i kdyby se prokázala účast korunního prince Muhammada bin Salmána na této brutální vraždě. Pokročilo mimochodem nějak vyšetřování? Jsou vám známy nějaká nová fakta nebo vývoj?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Nic zásadního se neposunulo. V Saudské Arábii formálně probíhá proces s údajnými pachateli toho útoku. Nic víc vlastně nevíme. Ono je to celé skryté takovou mlhou, kdy se neví, kdo přesně je souzen a za co je souzen, a neví se ani, v jakém režimu jsou ti lidé drženi ve vazbě. A už jsme tady mluvili o tom, že někteří sedí pohodlně doma ve svých vilách ve skutečnosti... Takže v tomto ohledu Mike Pompeo vlastně jenom zopakoval, že Spojené státy trvají na řádném vyšetření té věci, ale předpokládám, že jeho saudští hostitelé si to vyslechli, zdvořile pokývali hlavami a tím to skončilo. Nic víc Američané evidentně dělat nemohou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nicméně král Salmán už přistoupil k jisté reorganizaci, řekněme, kabinetu...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. On byl třeba odstraněn ministr zahraničí Džubajr Ádil, stal se státním ministrem zahraničí, což jsou zajímavé věci, které potvrzují to, o čem už se mluví delší dobu, že dozvuky té vraždy Džamála Chášakdžího nepovedou k nějakému zásadnímu přehodnocení třeba saudsko-amerických vztahů, ale spíše se mohou stát důvodem nebo záminkou k nějakým mocenským otřesům uvnitř toho saudského establishmentu, uvnitř té vládnoucí rodiny. Tam třeba byla zajímavá věc, že když Pompeo přiletěl do Rijádu, tak ho uvítal princ Chálid, což je mladší bratr krále, a o něm se třeba spekuluje jako o člověku, který teoreticky, kdyby to současný korunní princ Muhammad bin Salmán neustál, tak právě jeho strýc Chálid by se mohl stát novým čekatelem na trůn. Všichni jsou to Saúdové, takže si můžeme říci, že jsou to kosmetické změny, ale uvnitř té delikátní rovnováhy nebo poměru sil, uvnitř toho saudského aparátu establishmentu toto může být poměrně zajímavý posun.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vidíme třeba až tak dalece do toho, jestli nějak oslabila pozice korunního prince?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Já si myslím, že to vidět je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to evidentní?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Jistě. Před rokem bychom tady opěvovali, že povolil ženám řídit automobily a že v Saudské Arábii otevřel kina, a teď se bavíme o tom, jestli se udrží ve funkci... To je samozřejmě oslabení moci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co se děje s jeho reformami, které odstartoval, nebo se o to snažil?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ono jej to může do určité míry samozřejmě zdiskreditovat. Nedávno proběhlo v Saudské Arábii ekonomické fórum a celá řada západních činitelů, ekonomů nebo byznysmenů tam nepřijela, právě aby nebyli vidět v přítomnosti prince s poněkud poškozenou reputací... Takže vidíme, že to určité dopady má i v této sféře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Šéf americké diplomacie v Rijádu hovořil také o lidských právech, o osudech aktivistek, které jsou v zemi zadržovány. Jaké reakce se dočkal? Protože to je téma, na které Saudská Arábie slyší velmi popuzeně.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano, ale jak od koho. Když osud těchto disidentek nebo kritiček režimu kritizovala Kanada před asi půlrokem, před několika měsíci, tak došlo na vypovězení velvyslanců, na přerušení ekonomických styků mezi Saudskou Arábií a Kanadou. Holt Saúdové vytušili, že Kanada je poměrně slabá, a tak si na ni vyskočili. Vůči Američanům. Čekal bych, že Saúdové přeruší obchody se Spojenými státy, a nestalo se tak. Čekají, že dostanou opět své zbraně za desítky miliard dolarů a že vše poběží dál. Takže zase zdvořile vyslechli kritiku a tím toto téma evidentně skončilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaká je ale situace v zemi, co se týče dodržování lidských práv?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Myslím si, že nelze tyto věci hodnotit jenom našimi měřítky, že zkrátka jsou tam věci, které nesnesou pochopitelně srovnání nebo nevyhovují nějakým globálním standardům, které by měly být asi dodržovány všude. Ale zároveň je Saudská Arábie zemí, která má určitá specifika. A myslím si, že my tady na Západě v liberálním světě... Nevím, jestli jsme úplně oprávněni naše parametry vnucovat nebo vyžadovat všude ve světě. Holt jsou věci, které by Saúdové dodržovat měli, a mnohdy je nedodržují, a jiné, které by neměli... Já řeknu příklad: Vidíme, že i na Západě leckde ještě je trest smrti. V Japonsku, ve Spojených státech... V Saudské Arábii ho mají také. Ale problematické je, že tam probíhají veřejné popravy. Saúdové na to řeknou, že to je ten odstrašující prvek, je to součást našeho trestního řádu po stovky let, protože popravy vážných zločinců mají být varováním pro veřejnost a jejich případné pokračovatele. A teď co si z toho vybereme? Je humánnější poprava na elektrickém křesle, kde ten člověk třeba umírá desítky minut, nebo nějakou injekcí anebo když mu useknou hlavu někde na náměstí?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Není definice lidských práv jedna? Jeden výklad?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Je tady samozřejmě všeobecná deklarace lidských práv, ale víme, že z muslimského světa po dlouhou dobu přichází kritika: To není univerzální koncept, to je koncept váš, vašeho západního liberálního světa. My máme jiný. Proč například vy říkáte na západě, že člověk má právo zvolit si své náboženství? My říkáme, že nemá takové právo, že se do nějakého náboženství rodí. To je jedna z výhrad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Islámu se zřekla 18letá Rahaf Kunúnová ze Saudské Arábie, která utekla od rodiny, získala po různých peripetiích (utíkala z Kuvajtu přes Thajsko) nakonec od OSN status uprchlice a nový domov nalezla v Kanadě. Takto mimochodem těm saudskoarabským a kanadským vztahům určitě neprospěje...

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Jistě. A myslím si, že Kanada se k tomu nepřihlásila náhodou, že tuto mladou dámu přijala, že jí zrovna ona nabídla azyl, protože ona původně mířila přes Thajsko do Austrálie, ale Kanada evidentně vycítila možnost nějakým způsobem zase trochu Saúdy pošťouchnout... Tuto 18letou Rahaf vítala na letišti kanadská ministryně zahraničí, což se asi taky nestává každému uprchlíkovi... Takže myslím si, že jedna věc je osud mladé, osmnáctileté, ženy, která dost možná, a nechci to zpochybňovat, trpěla ve své rodině, nevycházela s rodiči atd., ale myslím si, že (a je to čistě můj osobní pocit) udělat z toho globální politickou kauzu nebylo z její hlavy. Myslím si, že se časem ukáže, že všechny ty tiskové konference a nápady s tweetováním z thajského letištního hotelu někdo docela dobře připravil, a že tato dívčina, která trpěla konflikty s rodiči, dost možná ji rodiče šikanovali, i sourozenci (to je všechno možné), za situace, kdy svět je plný milionů lidí, kteří skutečně utíkají před válkou a marně čekají na azyl, ho dostane takto přednostně, to není samo sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ona médiím popisovala, že doma dlouhodobě čelila fyzickému, verbálnímu i citovému zneužívání především ze strany mužských rodinných příslušníků. Já bych se ještě vrátila k těm, řekněme, přísným, z našeho pohledu určitě, ale i tamního, společenským pravidlům, pravidlům v rodině. Jaká jsou, Břetislave?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ten základní koncept je, že v Saúdské Arábii každá žena zkrátka má svého nějakého mužského opatrovníka. Pokud je svobodná, tak jsou to její otec nebo bratři, a pokud se vdá, tak je to její manžel. To je prostě fakt. A kdyby to nebylo v zákonech, tak to bude ještě dlouho pod kůží lidí, bude to součástí jejich tradice. To je věc, na kterou ona poukazuje, a na to rozhodně slyší západní lidskoprávní organizace. Ostatně postavili se za ni třeba i lidé z Human Rights Watch. Takže to je pravda. Otázka je, jestli toto všechno dává podnět, aby se člověk stal politickým uprchlíkem, protože, upřímně řečeno, vždyť děti přece trpí šikanou, i třeba fyzickým násilím ze strany rodičů, v rodinách, i leckde jinde. Vždyť i u nás máme přeci linky důvěry... Samozřejmě v Saudské Arábii je toto z našeho pohledu daleko vyhrocenější, ale neznamená to, že všichni proti tomu bojují, že všichni jsou s tím nespokojeni, tak jako třeba tato mladá žena, která z toho, znovu říkám, udělala spíše politickou kauzu. Já si prostě nemyslím, že všechny děti, které trpí v rodinách, jsou politickými uprchlíky. To se řeší třeba v rámci té země jinými mechanismy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nevím, jestli budete znát odpověď, ale přesto by mě zajímalo, jak často dochází k tomu, že se někdo zřekne svého náboženství? V tomto případě mě zajímá islám u muslimů.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. Ona navíc ještě explicitně řekla, že odešla od islámu... Saudská Arábie je jednou z muslimských zemí, není zdaleka jedinou, kde toto je bráno jako velice vážný prohřešek. To není o tom, že někdo přestane chodit v neděli do kostela a začne v pátek chodit do mešity. Z jejich pohledu, když někdo odejde od islámu, tak zavrhne všechny morální hodnoty, veškerou etiku atd., tudíž jsou státy, kde odchod, odpadlictví od islámu lze trestat smrtí. A potom samozřejmě z hlediska západního pohledu tato věc potom dává možnost poskytnout třeba těmto lidem azyl, protože by byli perzekuováni z důvodu svého náboženského přesvědčení. Řada lidí, kteří odcházejí z blízkovýchodních zemí, nejen z arabských, ale třeba i z Íránu, a přijde na západ, tak tvrdí, že konvertovala od islámu ke křesťanství, a na základě toho žádá potom o azyl.  

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak vlastní situaci vnímají ženy v Saudské Arábii?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
My samozřejmě velmi často slyšíme o aktivistkách, které se domáhají větších práv, emancipace atd., zároveň ale, když se potom zahloubáme do toho trošku více, tak najednou vidíme i jiné ženy, které jsou s tou situací spokojené. To znamená říci, že všechny ženy zpochybňují saudskoarabské uspořádání, není pravda. Je to často generační záležitost. 18letá žena, která dnes protestuje proti tomu, jak ji rodiče omezují, že jí zakazují scházet se s tím či oním mladým mužem, že jí do budoucna vybrali ženicha, bude o dvacet let později sama vybírat ženicha své dceři.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že to tak silně v ní zakořeněno...?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Ano. Je to silné. Samozřejmě. Ono to postupem doby eroduje. I třeba už takové věci jako moderní technologie... My si neumíme představit, jaké to má dopady na společnost. Dříve rodiče zavřeli dceru doma, a hotovo. Dneska ta dcera má mobilní telefon, má všelijaké komunikační aplikace, má internet, což samozřejmě tu společenskou kontrolu nad každým jednotlivcem omezuje. Takže se to rozhodně vyvíjí, ale ta setrvačnost tam pořád zůstává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že se po vraždě novináře Chášakdžího něco v těch vztazích Saudské Arábie jak se Spojenými státy, tak třeba i se zbytkem arabského světa změnilo?

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Myslím si, že postupem doby ano – že zase Saúdové budou muset přijít s něčím pozitivním, s něčím, co je bude ukazovat v přívětivém světle. Určitě se časem dozvíme, jaké mediální agentury si na to vytváření lepšího obrazu v západních médiích, u západních politiků najaly. Je to běžné. Dělá to každá země, tak proč by to nedělali Saúdové, když na to navíc mají peníze? A je to v jejich zájmu, aby jejich obraz nebyl poškozen jednou vraždou, velmi brutální, jednoho jediného novináře, protože ty problémy, které země musí řešit v následujících desetiletích jsou daleko hlubší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Břetislav Tureček a jeho názory. Já vám za ně děkuji a těším se na další rozhovor.

Břetislav TUREČEK, zahraničněpolitický analytik:
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou. Hostem zítřejším bude od půl deváté vojenský historik Eduard Stehlík. Na slyšenou se těší Zita Senková. Přeji příjemný poslech dalších pořadů ČRo Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.