Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 13. listopadu 2019

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. Dnešním hostem v Jak to vidí je Břetislav Tureček, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze. Já Vás vítám. Dobrý den.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Věnovat se budeme navracení bojovníků tzv. Islámského státu do jejich domovských zemí. Roli bílých přileb i výbušní situaci v pásmu Gazy. Nerušený poslech. Turecko začalo deportovat zajaté bojovníky organizace Islámský stát do jejich domovských zemí. Turecko měl už opustit Američan, Němec a Dán. Podle státní televize TRT Haber chystá Ankara vrátit do vlasti na 2,5 tisíce bojovníků, většina zamíří do zemí Evropské unie. V celkem 12 deportačních střediscích v Turecku se nyní, podle televize, nachází 830, promiňte 13 džihádistů. Ministr vnitra Süleyman Soylu řekl, že Turecko není pro zahraniční džihádisty hotelem. Lze, pane Turečku, rozumět přístupu, reakci Ankary?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
No, je to taková hodně komplexní věc. Především se musíme asi vrátit na počátek října, kdy jak víme Turecko vlastně podniklo vojenskou invazi na sever Sýrie, s argumentem, že odtamtad vytlačí od své hranice vlastně jak oni říkají teroristy, to znamená kurdské ozbrojence, a v té době bylo Turecko obviňováno, že tím, že vyvolá v této oblasti chaos, tak se tisíce různých džihádistů, které tam do té doby Kurdové vlastně věznili, měli v zajateckých táborech, takže se dostanou na svobodu. Takže si myslím, že pokud teď Turecko ukazuje, že nejen, že se nedostali na svobodu, ale že je aktivně nějakým způsobem vězní, a že nám je bude dokonce na západ vracet, tak to může být svým způsobem odpověď. To, že Turecko není hotelem, to je argument samozřejmě, který do značné míry asi míří i na tureckou veřejnost, turecký establišment, prezident Erdogan asi tímto oslovuje i své vlastní lidi. Zároveň ale platí, že to není Turecko, že americký prezident Donald Trump už dlouhodobě vyzýval Evropu, vezměte si své vlastní občany, kteří byli zajati, není možné, aby je neustále věznili Kurdové za americké peníze. Turecko teď říká v podstatě totéž. A to za situace, kdy Evropa se od těchto svých občanů, jakkoli samozřejmě problematických, snaží nějakým způsobem distancovat a tvářit se, že jejími občany nejsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký byl vůbec, Břetislave, plán, co s těmito džihádisty?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
On právě žádný nebyl. To byla obrovská zátěž pro ty kurdské milice, jak říkám, byly na území, které do té doby kontrolovali Američané, teď toto území kontrolují Turci a Rusové, řekněme společnými silami, a byla to vlastně horká brambory. I Kurdové dlouho vyzývali, vezměte si tyto lidi, jak dlouho je tady máme věznit, západ některým z nich, myslím Británie a myslím, že Nizozemsko, některým z nich odebralo občanství. A tím vlastně možná chtělo předejít situaci, kdy tam budou vraceni, to znamená Británie bude moci říkat, to už ale naši občané nejsou, tak si je nechte na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale, promiňte, to navracení by se prý mělo týkat i těchto lidí, kterým bylo odebráno občanství.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Ano, to říkají Turci. My je prostě posadíme do letadla, a odvezeme je. Myslím si, že to nebude tak jednoduché, že v některých případech se budou snažit západní státy je posadit do toho zpátečního letadla do Istanbulu, jsou to věci, které už se odehrávají, byť se o nich tolik nemluví. Já připomenu zase opačnou situaci, kdy mnoho migrantů, kteří třeba v Evropě žádají o azyl, přijdou sem z Blízkého východu, ze Severní Afriky, ze střední Asie, tak se je také snažíme vracet a už mnohokrát se stalo, že žadatel o azyl z Afghánistánu neuspěl s tou žádostí v Německo, Němci ho posadili do letadla, poslali ho do Kábulu a Afghánci řekli, ale my ho tady nechceme a poslali ho zpátky do Evropy, takže teď paradoxně vlastně se tu děje řekněme zrcadlově situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ankara, jak už jste ostatně i naznačil, západ kritizuje za to, že nechce zpět přijímat své občany, snad připomenu, že do řad samozvaného Islámského státu, za dobu jeho existence, se přidalo kolem 40 tisíc zahraničních bojovníků z celkem 110 zemí, mezi těmi západními drží v uvozovkách "primát" Francie. Jak se ty jednotlivé země tedy nejspíš postaví k tomuto návratu k repatriaci? Respektive k přijetí?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
No je to různé. Vidíme, že třeba Německo, tam už byl jeden vyslán tedy v pondělí, kdy Turci s tímto programem začali, další skupina myslím sedmi Němců by měla jet 14., to je zítra, mezitím se chystají i další obyvatelé nebo občané skandinávských zemí, Francie, a tak dále, takže myslím si, že jednotlivé státy na to budou muset nějak reagovat. Samozřejmě, zase dojde tam ke střetu řekněme bezpečnostních, právních a etických pohledů, protože nikdo asi nechce, aby se do jeho země vracel terorista, ale zároveň ty státy se třeba bojí, že i kdyby je vzali, to oni je nepropustí na svobodu, oni je vezmou do vazby, ale potom my jsme v Evropě, jsme právní státy, tedy většinou, a pak ty lidi musíme soudit, a pak se najednou ukáže, že je sice hezké, že někoho chytli jako bojovníka Islámského státu nebo teroristu někde v Sýrii, Turci ho pak poslali do Evropy, ale jestliže my je tady máme odsoudit, tak o jejich řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vině, nevině, prokázat.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Vině, musíme rozhodovat na základě nějakých důkazů. A důkazy se vždy lépe shánějí v různých autoritářských režimech Blízkého východu, kdy prostě někoho šoupneme do vězení a buďto ho tam umučíme a nebo ho tam necháme na doživotí, ale jinak je to řekněme v demokratických státech, kde ty důkazy musejí obstát před soudem a najednou se západ bojí, že lidi, kteří doteď byli označováni za teroristy, tak vlastně nejsme schopni je z terorizmu obvinit a řádně odsoudit, protože k tomu nemáme důkazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A to ještě kromě těch bojovníků samozvaného Islámského státu, jsou jejich někde na území Sýrie a tak dále, manželky a děti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Manželky, děti, ano, i ti se mají vracet. To je podobný případ, byť samozřejmě ten není tak vyhrocený. A pak ještě poslední aspekt, který možná stojí za zmínku, jsou o tom samozřejmě nějaké lidskoprávní ohledy, protože v mnoha západních zemích zase aktivisté, kteří dbají na dodržování ústavních svobod řekněme, tak budou argumentovat, jak může, řekněme, případ, Německo, odmítat své vlastní občany přijmout, kteří se vracejí do země. Jak je možné, že je chtějí vrátit někam zpátky na Blízký východ.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
No a jak je možné, Břetislave Turečku, že tolik Evropanů odjelo bojovat za barvy tzv. Islámského státu?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
My už jsme tady o tom mluvili v době, kdy odjížděli. Velká část prostě byla hnána, samozřejmě z našeho pohledu to zní až nepatřičně, ale hnána snahou nějakým způsobem bojovat za správnou věc. Ti Islamisté, jejich motivací není řezat hlavy, jejich motivací je nastolovat někde spravedlnost a nějaký islámský řád, a k tomu se jim ten Islámský stát nabízel na území, kde vládl. Odjížděli tam ale potom samozřejmě i různí teroristé, psychopaté, kteří skutečně chtěli válčit a bojovat, a nic jiného neumějí, ale odjížděli tam i lidé, řekněme humanitního zaměření, lidé, kteří tam chtěli pomáhat zraněným, kteří viděli i třeba útoky, které tam podnikaly západní síly, americké bombardování, ruské bombardování, přineslo ohromnou hrůzu, to nezabíjelo jen teroristy, to zabíjelo a mrzačilo i civilisty, o tom se na západě nerado mluví, samozřejmě, ale tito lidé byli často na západě motivováni, jeli tam třeba jako zdravotníci, odjížděli tam i lékaři, tedy nejen teroristé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Otázka je další, jak se vlastně podařilo vytvořit řekněme z hrstky rebelů nejobávanější teroristickou organizaci na světě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Takovým mechanismem sněhové koule. Prostě ve chvíli, kdy Islámský stát byl na vzestupu, tak se k němu z nějakých konjunkturalistických důvodů přidávala celá řada řekněme podobně smýšlejících lidí, kteří chtěli být na straně té vítězné síly. To byl případ mnoha třeba oblastí v Iráku a v Sýrii, mnoha kmenových vůdců, kteří se prostě přidali ke straně, která v tu chvíli vypadala, že je na vzestupu. Ve chvíli, kdy se Islámský stát začal hroutit pod náporem různých ozbrojených operací Spojených států, Íránu, šíických milicí v Íránu, Ruska, syrského režimu, tak zase velká část lidí začala velmi rychle Islámský stát opouštět, až nám zůstalo to tvrdé jádro těch bojovníků, kteří ve velké míře vůbec ze Sýrie nebo z Iráku nepocházeli, jak už ostatně bylo řečeno. Bylo tam z desítek zemí světa, lidé, kteří tam přišli bojovat za džihád z Bangladéše, ze severní Afriky, z jihovýchodní Asie, a tak dále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co znamená pro organizaci smrt samozvaného chalífy Abú Bakra Bagdádího?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Já si myslím že se to na západě přeceňuje. Samozřejmě, každá válka potřebuje symboly, takže ve chvíli, kdy byl vůdce Islámského státu zabit americkým bombardováním, americkým náletem minulý měsíc, tak to byl velký triumf samozřejmě pro tu americkou protiteroristickou operaci, pro to tažení, do kterého Američané investovali velké množství prostředků a sil a politického kapitálu. Jak jsme viděli, najednou se k tomu hlásili i Íránci, i Kurdové, najednou všichni byli vlastně u toho nebo nějakou měrou se na zabití Bagdádího podíleli. To je příznačné v takových situacích, ale obecně, Islámský stát jako značka metastázová, dneska už má pobočky v desítkách zemí světa, a nemyslím si, že by řekněme buňky Islámského státu, které dnes operují třeba na území Pákistánu a Afghánistánu, že by Bagdádího potřebovali jako svého vůdce. On byl značka, on byl člověk, na kterého byla zaměřená světová média a tajné služby, ale v poli, to znamená v terénu té války, nepřehledné, třeba v Afghanistánu, tam se podle mého názoru příliš nezměnilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně Al-Káidu nepohřbilo zabití jejího zakladatele Usámy bin Ládina.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Přesně tak. Al-Káida funguje do dneška, Usáma byl zabit někdy před osmi lety.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecký prezident Erdogan řekl, že turecká armáda opustí Sýrii až to udělají ostatní země zapojené do konfliktu. Bude o tom mluvit dnes s americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Je to zase typické, prostě typická, z pohledu Turecka chytrá politika. Prostě co Turci tímto říkají. Odejdeme až odejdou Rusové, odejdeme až odejdou Američané. Já bych se vůbec nedivil, a možná mi to uniklo, možná už tu zaznělo, ale v této všeobjímající definici, až odejdou ostatní, tak klidně může být schované, odejdeme až odejdou Izraelci z okupovaných Golanských výšin, které Izraelci drží už přes 50 let. Takže Turci prostě svým způsobem to, za co jsou kritizováni často, to znamená invaze, ilegální, bez vědomí, bez souhlasu syrské vlády, tak to dělá celá řada jiných zemí a u kterých nám to nevadí. Když Američané přišli do Sýrie, také nebyli pranýřováni tak, jako je dneska pranýřováno Turecko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V Istanbulu byl nalezen mrtvý James Le Mesurier, jeden ze zakladatelé dobrovolnické organizace Syrská civilní obrana, které se také přezdívá Bílé přilby. Podle místního tisku měl zlomené obě nohy a poraněnou hlavu. Turecká policie se domnívá, že zemřel při pádu z budovy. Zatím není jasné, zda spáchal sebevraždu, nebo zemřel cizím zaviněním. Le Mesurier byl bývalým důstojníkem britské armády. Kdo jsou to Bílé přilby, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
To je hodně přetřásané a hodně řekněme vyhraněné téma. Bílé přilby jsou záchranáři, kteří v době syrské války bezpochyby pomohli tisícům lidí, mají ty své příznačné Bílé přilby, jak zní jejich název, často jsou vidět, jak vytahují ze sutin trpící, naříkající děti zasažené bombardováním, převážně ruskými nebo syrskými vládními silami. A bezpochyby byly i nominováni na Nobelovu cenu za mír, takže bezpochyby dělají velmi dobrou věc. V mnoha ohledech. Samozřejmě jsou tam i problematické řekněme aspekty. Jeden z nich je, že například působí jenom na územích, která jsou držená rebely, takže tady už je jenom rychlá zkratka k jejich obvinění, že vlastně jsou součástí opozičních skupin, že v řadách Bílých přileb působí zahraniční špionážní agentury a tato obvinění mohou, a také nemusí být samozřejmě pravdivá, každopádně tady vidíme, jak politizace, nebo i využívání. Ono k tomu skutečně dochází, využívání humanitárních organizací k politickým cílům, ke špionáži, ke sběru informací, prostě může potom těm humanitárním bohulibým aktivitám velmi uškodit. No a tento britský bývalý důstojník dokonce minulý týden mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, tak ho obvinila a řekla, že je to bývalý agent britské civilní rozvědky, že už v minulosti Rusové zaznamenali jeho pohyb, nejen jinde na Blízkém východě, ale i na Balkáně, a třeba v Kosovu. Samozřejmě, Británie to popírá, včera britská velvyslankyně v OSN rozhodně popřela pravdivost těchto informací. No já nevím, kde velvyslankyně sežene věrohodné informace, jestli je nebo není někdo špion, ona tohle prostě říct musí. Každopádně je to velmi problematické a ukazuje to na problém, když humanitární práce je zpolitizovaná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Americký prezident Donald Trump, na podporu Bílých přileb v říjnu schválil finanční pomoc ve výši 4,5 milionu dolarů. Kde hledat a najít pravdu, Břetislave Turečku?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Ta se najít nedá, ona je to šeď. To jsou situace, kdy prostě pravdu lze hledat jenom těžko. Oni pomáhají, zároveň jsou obviňováni, že se podílejí, Bílé přilby, na vytváření smyšlených příběhů, například jsou obviňováni, že pomáhali vytvářet falešné důkazy o použití chemických zbraní a tak dále. Já bych si vůbec netroufl k tomuto obvinění se přidat. To může, neříkám chemické zbraně, ale chemikálie používány, že je používá syrský režim, o tom, podle mého názoru, vůbec nemůže být sporu. Zároveň to ale nevylučuje, že skutečně Bílé přilby prostě slouží k nějakým špionážním zpravodajským operacím. To je zkrátka problém etický, který se týká nejen Sýrie, který se týká i jiných částí světa, kdy jsou humanitární, civilní operace, organizace, zneužívány ke zpravodajským, k vojenským účelům. Bílé přilby, bohužel, v mnoha aspektech své činnosti těmto obviněním nahrávají, což neznamená, že jsou pravdivá, ale v tom mediálním světě dneska, vracím se k Vaší otázce, hledat pravdu je velmi těžké, a myslím, že se ji nikdy zcela jednoznačně, najít nepodaří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A propo mediální svět, Vy jste bývalý zpravodaj na Blízkém východě, zpravodaj Českého rozhlasu. Jak hodnotíte celkově zpravodajství ze Sýrie, z Turecka, i z nedávné ofenzívy?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Stalo se z něj prostě, často ze zpravodajství už vymizely zprávy, to znamená faktografické informace, stalo se z toho kolbiště světonázorů, je to dneska syrská válka, velmi brutální, je vnímána prizmatem saudsko-íránské rivality na Blízkém východě, je vnímána prizmatem často zášti třeba, nebo kritických pohledů přinejmenším, vůči Rusku, to znamená co dnes dělá syrská vláda je vnímáno jako počínání loutky, kterou drží v ruce Vladimír Putin, což potom už mnoha si myslím, publicistům, novinářům, komentátorům, tak nějak asi trošku rozostřuje ten ostrý pohled, který by měli mít, když hodnotí dění na Blízkém východě. Veškerá opozice často je označována naopak za džihádisty placené Saúdskou Arábií, což přece také není pravdivý obraz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, co si myslíte o nevyslyšené žádosti Řecka přijmout 40 syrských sirotků z uprchlických táborů? Asi by měla být úplně přesná, jde o žádost přijat nedoprovázené děti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
40 jich má přijmout Česká republika, takový dopis sem přišel. Mě to přijde ostudné, že ministr vnitra, sociální demokrat, člen strany, která se hlásí k nějakým sociálním ohledům, jenom proto, aby nenaštval většinovou populaci českou, tak odmítne přijmout 40 těchto lidí. Naopak, myslím si, že na tom mohl získat body i u té části populace, která je kritická k dnešní vládě, Česká republika mohla skutečně říci, tak nám dejte 40, my si je prověříme, že to nejsou žádní džihádisté nebo potomci džihádistů a tak dále a 40 lidí jsme opravdu přijmout mohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček. Izrael zabil velitele tzv. Islámského džihádu Bahá abú Atta měl plánovat teroristické útoky. Pásmo Gazy odpovědělo 190 raketami. Podle Palestinců atentátem na velitele jeruzalémských brigád překročil izraelský premiér Netanjahu červenou linii. Kdo jsou to, Břetislave Turečku, vůbec Islámský džihád, jeruzalémské brigády?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Islámský džihád je méně známá palestinská organizace, je to primárně, nemá to nic společného třeba s Islámským státem, je to palestinská organizace, která primárně bojuje proti tomu, čemu oni říkají izraelská okupace, angažují se vlastně jenom na okupovaných územích, Izrael v tomto prostoru v Sýrii nebo jinde prostě nebojují. Je to organizace, která je ve stínu Hamásu, což je známější organizace, která vlastně vládne v pásmu Gazy, a Islámský džihád je tam dneska v pozici, kdy velmi často v minulosti například se Hamás, jako vládnoucí síla, dohodl, přes egyptské prostředníky s Izraelem, na příměří. Teď třeba toto příměří platí někdy od června, jestli se nepletu, a čas od času Islámský džihád je skupina, která toto příměří, ne, že poruší, ona se k němu nezavázala. Ale že navzdory příměří, které dohodl Izrael a Hamás, tak oni občas odpálí pár raket na Izrael. To se v minulosti stávalo, když například byly nedávno izraelské volby, už druhé letos, tak Islámský stát odpálil rakety na město Ašdod, zrovna v době, kdy tam mluvil úřadující premiér Netanjahu, takže ochranka před zraky veřejnosti a televizních štábů ho musela odvést do úkrytu. Takže myslím si, že ten atentát na Bahá abú Attu byl svým způsobem odvetou, a svým způsobem ale také, samozřejmě, neříkám je to správné nebo není, Izrael narušil ten momentální status quo, to znamená, jak vidíme, vedlo to k vyhrocení těch raket, už je dneska dokonce 250, podle nejposlednějších zpráv, které dopadly na Izrael, zatím v Izraeli nikdo nebyl zabit těmito nálety, Izraelci mají důmyslný systém civilní ochrany, v Gaze mezitím tam pokračují izraelské nálety, tam už je asi deset mrtvých, a samozřejmě hrozí eskalace a hrozí, že i Hamás se bude muset najednou k těm útokům přidat, bude pod tlakem ve smyslu aha, takže vy mlčíte, zatímco Izrael zabíjí naše lidi, tak Hamás mlčí a kolaboruje se sionistickým nepřítelem. Takže teď jsme v situaci, kdy se to opravdu může velmi vyhrotit, a nesmíme zapomínat na izraelský vnitropolitický rozměr, protože tam se pořád ještě, znovu a znovu, sestavuje vláda a potom samozřejmě ozbrojená akce může nejen narušit nějaká politická jednání koaliční, řekněme, ale může samozřejmě nahrát i politikům, kteří chtějí ukázat tu rozhodnou sílu, já hájím vaše zájmy jednoznačnými vojenskými údery na Gazu a tak dál, takže najednou to tam může také sehrát roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Právě rival Netanjahua, někdejší šéf generálního štábu izraelské armády, Benny Ganc, označil ty izraelské nálety za správný krok. K té eskalaci nějak to nesměřuje, spíše naopak.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Určitě, ale zase, on nemohl říct nic jiného. Je to teď Benny Ganc, mimochodem, který sestavuje vládu, Netanjahuovi se to nepodařilo, on před pár týdny vlastně vrátil ten mandát, sestavit vládu, prezidentu Rivlinovi. Ten pověřil Bennyho Gance, jak jste ho zmínila, a on teď mu zbývá snad poslední týden, kdy tu vládu může sestavit, a nutno říci, že se mu to pořád nedaří. A za této situace, samozřejmě, ozbrojený konflikt, pokud by se ještě více vyhrotil, pokud by desítky, ne-li statisíce Izraelců musely trávit většinu času v krytech, pokud by izraelští vojáci umírali v Gaze, tak pochopitelně by se změnila ta veřejná nálada a mohlo by to svým způsobem tu volební situaci ovlivnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na čem vlastně váznou ta jednání? Co se týče sestavení nové vlády? Nebo půjdou Izraelci opět k volebním urnám?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
To riziko, že opět půjdou, už potřetí letos k volbám, je velmi vysoké. Prostě situace je velmi patová, my bychom k tomu potřebovali hodinový pořad jenom se o tomto bavit, kdo s kým půjde, kdo s kým nepůjde, zkrátka Netanjahu potřeboval mít ve vládě jak řekněme sekulární sionistickou pravici, tak náboženské strany. Sekulární sionistická pravice reprezentovaná Avigdorem Liebermanem, někdejším ministrem zahraničí a obrany, tak řekla, že s náboženskými fundamentalistickými stranami do vlády nepůjde. Takže za této situace Netanjahu nesestavil většinovou koalici v parlamentu, a mandát vrátil, jak už jsem říkal. Teď je na řadě Benny Ganc, který ovšem má tu situaci ještě horší, on například může kalkulovat s tím, že bude mít menšinovou vládu z vnějšku podporovanou arabskými stranami, ale ta pravice židovská ho zase obviňuje, že je to vlastně kolaborantský projekt. Jak můžou Arabové, jakkoli jsou to izraelští občané, podporovat přeci sionistickou vládu. Takže hrají v tom pochopitelně roli i emoce, osočování, házení špíny. Teď paradoxně, a Vy už jste to implicitně řekla, je to Netanjahu, kdo zavelel k těm operacím v Gaze, ale jak vidíme Benny Ganc je musel podpořit, takže v tomto se ty hlavní dva tábory v tuto chvíli sjednotily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Všímá si vůbec nějak svět to napětí mezi Izraelem a Palestinci? Třeba kdybychom to srovnali s tím, jak jsou do konfliktu a války, už letité v Sýrii, zapojeny, angažovány, světové mocnosti.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Izraelsko-palestinský konflikt se dostal do stínu světové pozornosti vlastně s příchodem tzv. Arabského jara před těmi osmi lety, v roce 2011. Prostě do té doby, já si to pamatuji, byl jsem zpravodajem v Jeruzalémě, protože do té doby izraelsko-palestinský konflikt pořád ještě nabízel nějakou naději na průlom, občas tam docházelo samozřejmě ke krátkodobým, několika týdenním válkám, a byla to blízkovýchodní událost číslo jedna. Od té doby co se stalo? Svržení Kaddáfího, pokračující válka v Libyi. Viděli jsme svržení vůdce nejlidnatější arabské země Mubáraka v Egyptě, pak chvíli demokracie, pak příchod dnešního vojenského režimu. Vidíme válku v Jemenu, vidíme samozřejmě válku v Sýrii, vidíme nepokoje v Iráku, a to jsou všechno věci, které i mediálně mají daleko větší údernost, je tam mnohem více mrtvých než izraelsko-palestinský konflikt, který je svým způsobem únavný tím, jak se neustále ta témata opakují, jak je neřešitelný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kam se vlastně vytratil Bašár Asad, syrský prezident?

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
No Bašár Asad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je ve funkci, samozřejmě.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Samozřejmě je ve funkci, je dnes tak trochu ve stínu, když se mluví o Sýrii, tak se nejčastěji paradoxně mluví o Turecku, o Američanech, o Rusech, o Íráncích, postoje samotné syrské vlády, která samozřejmě se zdiskreditovala, často bezmeznou brutalitou vůči opozici, často i té mírumilovné, tak i je tak nějak na vedlejší koleji v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje v dnešním Jak to vidí zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Děkuji za Váš čas i Vaše postřehy.

Břetislav TUREČEK, zahraničně-politický analytik Metropolitní univerzity v Praze:
Díky za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Na slyšenou se těší zítra Zita Senková. Mým hostem bude gerontoložka Iva Holmerová. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.