Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 12. října 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Břetislav Tureček, expert na Blízký východ z Metropolitní univerzity Praha, dobrý den.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Stupňující se protesty už nejen žen nejen kvůli hidžábu a nejen v Íránu, rozhodnutí kartelu OPEC plus o omezení těžby ropy, předčasný odjezd katarského emíra z Prahy nebo dohoda mezi Libanonem a Izraelem a využití podmořských nalezišť zemního plynu. To jsou některá z našich dnešních témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V Íránu pokračují protesty, které začaly 16. září kvůli smrti dvaadvacetileté studentky Mahsy Amíníové, kterou zatkla mravnostní policie, protože prý porušila pravidla týkající se oblékání. Podle svědků ji policisté surově zbily a dívka později zemřela. Vláda se pak snažila případ bagatelizovat, že dívka měla jakousi vrozenou vadu. Byla to ona pověstná nebo příslovečná poslední kapka?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak v těch nepokojích určitě. Byla to rozbuška, která za normálních okolností by byla jedním z mnoha případů, protože zdaleka to není jediný případ, kdy bezpečnostní složky v Íránu zacházejí brutálně se zadrženými lidmi nebo s vězni. V minulosti to také došlo do skandální podoby, kdy pak patřičně nebo příslušní důstojníci třeba byli různě kázeňsky potrestáni za to a zkrátka je to věc, kdy se ukazuje, že íránský režim používá restrikce, pokud to má upevnit jeho moc. Nicméně někdy se stane, a to je tento případ, kdy ty restrikce naopak začnou moc toho režimu ohrožovat, podkopávat tady prostě ta poslední kapka, jak si řekl, ten pohár s ní přetekl a do ulic už vycházejí nejen lidé v Teheránu nebo v tom městě Sákes ke v íránském Kurdistánu odkaď je Mahsa Amíníové pocházela. Ale vidíme, že je to napříč celou zemí a do ulice dostávají i lidé, kteří normálně by asi s povinným zahalování žen problém neměli. Mě to třeba napadá v případě Balúčistánu, což je nejvzdálenější, nejvýchodnější provincie Íránu, nejzaostalejší a nejkonzervativnější. Já jsem tam strávil řadu týdnů a vím, že tam je problém prostě potkat ženu na ulici kolikrát, natož ji třeba fotografovat nebo aby byla nezahalená anebo si s tím nějak pohrávala. To tam v podstatě neexistuje. Ale najednou odtamtud jsou hlášeny nejtvrdší protesty, nejvíce mrtvých, vlastně největší část mrtvých. Čím to je? No, protože to, co se stalo v Teheránu, tedy smrt dívky ze západního Kurdistánu, prostě dostala do ulic lidi napříč celou zemí a třeba v tom Balučistánu stálo na východě tam je dlouhodobě etnické napětí, tam jsou místní extremistické skupiny, které bojují ne za šátky, ale proti režimu jako takovému, které v minulosti se otevřeně třeba hlásili k teroristické síti al-Káida. To znamená vše se to začíná vymykat z rukou.

Vladimír KROC, moderátor
Už nejde jenom o Írán, lidé na Blízkém východě pod heslem ženy, život, svoboda solidárně podporují ty protesty, jak už si řekl nejen íránských žen proti vládě. Čím je ten režim v Teheránu trnem v oku sousedům?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, to sahá do spíš už potom nějakých strategických záležitostí. Prostě Írán je velká vlivná země, která se snaží hlídat si, řekněme, takovou nějakou bezpečnostní zónu ve svém okolí. Íránu samozřejmě vadilo, když Irák byl okupován Američany. Íránu vadilo, když Afghánistán byl okupován Američany. A snaží se zkrátka vytlačit od svých hranic rivaly, izraelský vliv, americký vliv, ale i třeba saúdsko-arabský vliv, a proto se teď už léta bojuje třeba v Jemenu. Takže samozřejmě íránský režim dnes říká, že ty nepokoje, ty protesty jsou podporovány ze zahraničí. Ty v nich vznikly spontánně v Íránu, ale zároveň rozhodně nahrávají do karet rivalům Íránu a vůbec bych se nedivil a je to logické, že i různé třeba tajné služby ze zahraničí mohou té situace v Íránu teď využívat pro své účely.

Vladimír KROC, moderátor
Jak už zaznělo, tak vlastně už vůbec nejde jenom o hidžáb a neprotestují jenom ženy. Měli bychom připomenout, že k vlně protestů docházelo na Blízkém východě už před třemi lety. Tehdy ale je utěšila pandemie.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, to je další věc. My jsme, já jsem zmínil nějaké etnické nepokoje v Balúčistánu, Kurdistán, šátky, ale i v Íránu. Platí to co jinde, jak na to narážíš, Blízký východ byl zasažen koronavirem, ale už předtím se tam projevovalo drastické sucho, což znamená kupříkladu špatná situace v zemědělství. Znamená to špatná, špatnou situaci v energetice, výpadky proudu. To znamená ne jen, že si nemůžete svítit a pouštět počítač, ale že vám nejde, že vám nejde chlazení vám nejde klimatizace v zemích, kde jsou v létě čtyřicítky teploty, že nefungují pořádně nemocnice, čerpadla na vodu a tak dále. A to všechno jsou také věci, které nejen v Íránu, ale i třeba v Iráku vyhnaly lidi do ulic, v Libanonu a vlastně napříč regionem.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem do protestu se zapojili i hackeři, kteří třeba napadli i státní televizi. Jakou roli v organizování protestů, ve stále větší frekvenci hrají sociální sítě?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Zásadní prostě to, co by před 30 lety byla lokální záležitost, o které by se nejspíš časem dozvěděla západní média nebo ta íránská, která exila, exulantská opoziční, která vysílají ze zahraničí, tak teď vlastně můžeme sledovat on-line. Ti lidé to vysílají i v Íránu svými mobily v reálném čase. A už v době arabského jara před 11 lety jsme viděli, jakou ohromnou sílu tato média mají, kdy vlastně často nechci to bagatelizovat, ale negramotní, nevzdělaní lidé, kteří vůbec neznají nějaké geopolitické souvislosti, tak dokáží tou geopolitiku pořádně zamíchat.

Vladimír KROC, moderátor
A znamená, že v Íránu protestují i školáci? Jak se může to povstání nebo ty protesty dál vyvinout, čím mohou protestující dosáhnout?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já z toho mám trošku strach, protože nechci bagatelizovat postoje středoškoláků, ale co oni o tom vědí a ono chodit, když jsem slyšel nějakou studentku, já radši zemřu, jen aby režim padl nebo něco takového. Prostě to je, to je revolta. Ono pak už, když se ptáš na tohle, tak do toho musíme přičíst mezigenerační nějaké napětí, mezigenerační vztahy. Ten dnešní íránský režim vybudovali, řekněme, dědové, kteří svrhli šáha z dobrých důvodů bych řekl, pomáhali v tom jejich synové a dneska už se do toho zapojují vnuci a vnučky, respektive dostávají se do hry a oni revoltují proti tomu, co jim tam vlastně ti jejich rodiče a prarodiče nechali. Proč se obávám, no protože se to opravdu může vymknout z rukou a my nesmíme zapomínat na jednu věc. Ono je hezké říkat, že režim v Íránu je zavrženíhodný a má tato a tyto negativní stránky. O tom není sporu, že je to represivní režim, ale jaká je alternativa. Všimněme si to, v západních médiích neslyšíme. Oni nemají nějakého disidenta, který by dokázal tu vládu nahradit, tam není jednolitá síla, která by zítra svolala demokratické volby v Teheránu. To tam není a já si myslím, že pokud ten dnešní režim při všech těch negativech padne, tak v Íránu se začnou být děsivé věci, které se mohou opravdu dostat, přelít do celého regionu.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem existuje i jiná země, která by měla mravnostní policii? To jenom se vracím na začátek.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ale tak mravnostní, ona je tak, je tak vyčleněná, ale podívejme se, může a teď já to nechci příliš zlehčovat, chraň bůh, ale může žena vyjít v podprsence nebo nahoře bez na Václaváku? Také se ukáže, že i naše ulice se zabývá mravními delikty, mravnostní delikty, takže.

Vladimír KROC, moderátor
Ale ta měřítka jsou jiná.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ta měřítka jsou samozřejmě jiná přesně, přesně tak. No a Írán v tomto ohledu v muslimském světě není zdaleka jediný, je to prostě napříč, je to v Saúdské Arábii, třeba se o ní hodně mluvilo donedávna, ale vidíme, že třeba i ve Spojených státech máme řadu mravnostních deliktů, které nás Evropany liberální mohu překvapit, za co je možné být v Americe popotahován.

Vladimír KROC, moderátor
Jak je na tom nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Chameneí? Proslýchá se, že nijak valně myslím zdravotně.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, tak je to člověk, kterému je, myslím 83 let, takže asi úplně v pořádku už nemůže být, ani kdyby chtěl. To, že umírá, to už se povídá, co se Íránem zabývám. My jsme tady o něm poprvé spolu mluvili v roce 1996, jsem si vzpomněl. To už se také říkalo, že Chameneí je na tom špatně. No, pořád se drží, u moci je už přes 30 let a zkrátka samozřejmě jednou zemře a zase bude hodně zajímavé a může to být svého druhu nebezpečné, kdo přijde po něm.

Vladimír KROC, moderátor
Administrativa Joe Biden, Biden, pardon se pokouší teď obnovit jednání s Teheránem o jeho jaderném programu. Co ho k tomu vede proč?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, protože dohoda, která vznikla v roce 2015 ještě za Baracka Obamy, tak byla smetena ze stolu. Američané od ní odstoupili za, za Donalda Trumpa v květnu roku 2018. A když se teďka dostal znovu demokratický prezident před dvěma lety Joe Biden k moci, tak řekl, že tu dohodu je potřeba obnovit. Je to prostě vnímáno jako jakási určitá pojistka íránského chování. Ta stará dohoda Obamova nebyla, nebyla bezproblémová, o tom není sporu. Byl to kompromis, ona nemohla obsáhnout jenom to, co si přeje západ nebo Izrael, museli tam být i íránské zájmy, jinak by to dohoda přijatelná a podepsaná nebyla. No a teď jde o to, že ve chvíli, kdy Američané od dohody odstoupili, tak se stalo to, co skeptici a já jsem k nim patřil říkali, že si Írán začne dělat co chce a on si to dělá. Ta dohoda třeba Írán omezovala, že smí obohacovat uran na 3,67 %. Bez dohody Írán obohacuje teď asi na 63 %. To znamená teoreticky se blíží k možnosti vyrobit jadernou zbraň, a proto Američané chtějí, aby alespoň nějaká dohoda platila. Ale teď na co se ptáš. Za 4 týdny Ameriku čekají My Thurn volby v polovině prezidentského období volebního. A říká se, zkrátka uvažuje se, že ta dohoda rozhodně do té doby schválena nebyla, protože i ve Spojených státech jsou na to různé názory a Biden nechce podkopávat pozice demokratů před těmito volbami.

Vladimír KROC, moderátor
A je ve hře i to, že by se na západní trhy znovu vrátila íránská ropa?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, o to jde, to je teď ta nová vlastně nebo nově aktuální, řekněme, pohnutka západu, protože vidíme, jaké problémy máme se surovinami z Ruska. A je potřeba je něčím nahradit. A samozřejmě Írán vyváží, Írán vyváží na asijské trhy do Afriky a tak dále. Západ si řekl, že íránskou ropu nechce, ale teďka vidíme, že by se nám sakra hodila. Takže i to je třeba jeden z důvodů, proč najednou o to, řekněme, razantněji hledají i Američané jakýsi kompromis, nemluvě třeba o evropských zemí.

Vladimír KROC, moderátor
Na druhou stranu je tu úvaha, že pokud to smlouva bude podepsána, také potom se Írán obrátí proti Izraeli, že ho budou muset zlikvidovat, zničit. Je to oprávněná obava?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Není oprávněná, není oprávněná v tom smyslu, Íránci dobře vědí, že prostě jakákoliv otevřená konfrontace s Izraelem by byla pro ně sebezničující. Osobně si myslím, že kdyby Írán chtěl nějakým způsobem razantně napadnout Izrael, tak už by to udělal za těch 40 let tohoto demokratického režimu. I v Izraeli slyšíme, že íránské zbrojní ambice, co se týká třeba raket, nemluvím teď o jádru, tak jsou do značné míry jakýmsi odstrašujícím potenciálem, který sami Íránci prostě potřebují, když vidí řadu nepřátel kolem sebe. Ale pochopitelně z pohledu izraelských vůdců je je jasné. Oni dělají vše pro Izrael, to znamená dnes třeba si Izrael myslí, že mu poslouží i tuto novou dohodu torpédovat.

Vladimír KROC, moderátor
Abychom uzavřeli tuto kapitolu, jak tedy mohou ty protesty, které se stupňují skončit? Řekl si, že máš velkou obavu, že pokud by tedy padl tento režim, nevíme, co by následovalo, ale dobře, takže jaké to může mít konce?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já si, já si pořád myslím, zatím ano, může se tu vyvinout opravdu jakkoliv, ale toto není žádné tvrzení, to je můj odhad, že i v minulosti byly velmi tvrdé protesty. Trošku v jiný třeba kulisách, ale vždy nakonec utichly. Prostě režimu se je podařilo zlomit. Lidé byli unavení. Ono dojde k tomu, kdy prostě i rodiče zakážou, přestanou ty děti do těch ulic pouštět, když to třeba začne být příliš krvavé a prostě režimu se to podaří udržet. Potom třeba uvolní nějaké restrikce nepsaně. Prostě ženy noste si na hlavě, co chcete, nějaký šátek tam mějte. Jo nebude to vyhlášené, ustupujeme od těchto pravidel, ale něco v tomto smyslu si umím představit.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu jak to vidí, je vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Jak vážné diplomatické faux pa bylo pozvání katarského emíra do Prahy v době konání neformálního summitu ve formátu evropskou politickou společenství, kdy následně předčasně opustil Prahu, protože někteří evropští hosté nesouhlasili s jeho účastí?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, to je zajímavá otázka, proč došlo k té časové shodě. Emír mohl, Emír byl pozván kancléřem Mynářem letos na jaře, byla to taková ta známá polotajná cesta z Pražského hradu, aniž by o ní vědělo ministerstvo zahraničí nebo vláda česká, jak víme. A myslím si, že samozřejmě pro Emíra byla velká pohnutka přijet do Prahy právě proto, že byl možná nalákán na to, že se tady setká i s se skutečnými evropskými zásadními vůdce v době tohoto summitu. Z těchto schůzek potom sešlo a teďka ano, vyšel z toho faux pa, vyšlo z toho faux pa, já bych řekl trapas, protože Emír evidentně čekal, že tyto schůzky proběhnou, nakonec se ukázalo, že nikoliv. Takže z toho byla jenom ta dvoustranná česko-katarská záležitost, která asi ve všech ohledech klapla, jak, jak měla. No a faux pa se z toho stalo ve chvíli, kdy česká strana nemohla splnit ten evropský rozměr. A to si myslím, že ve světě diplomacie i zejména té blízkovýchodní, kde na to dekorum se hodně dbá, je opravdu problém.

Vladimír KROC, moderátor
Tamim bin Hamad Sání to může považovat za urážku, jako katarský Emír, který předčasně odjel někdy kolem dvacáté hodiny už večer. Ale může ho tedy poškodit vztahy s Evropou a budete mít případně vliv na dodávky plynu z Kataru?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak to si zase nemyslím. Katar potřebuje někam prodávat. V tuto chvíli na druhou stranu má odbyt zajištěný. Není to tak, že by v Kataru se hromadil plyn, který nikdo nechce. A jestli budou Katařané prodávat do Indie nebo do Evropy, to jim je dost možná jedno. Ty ambice získat nějaké přísliby budoucích dodávek z Kataru, měla koneckonců i sama Česká republika a je otázka, jestli na to vlastně vůbec někdy dojde. Ale samozřejmě ty, ty vztahy, ta pachuť ta tam určitě je. Já si pamatuji podobnou situaci, když tu byl zrovna íránský ministr zahraničí /incomprehensible/ který přijel, tehdy se sešel s ministrem zahraničí českým Cyrilem Svobodou, který byl zrovna v nemocnici, protože byl po autonehodě a /incomprehensible/ doufal, že ho přijme prezident Klaus. Prezident Klaus prostě řekl ne, já ho nepřijmu. Takže se íránský ministr urazil a také odjel předčasně z České republiky. No, přesto nás Írán dál potřebuje, protože ty jeho boje se světovým společenstvím jsou daleko zásadnější než být uražen na, na Českou republiku. A myslím si, že s Katarem to také nějak tímto způsobem vyšumí.

Vladimír KROC, moderátor
Skupina vývozců ropy OPEC plus ničej Rusko, se minulý týden dohodla na snížení denní produkce ropy o 2 miliony barelů, což tedy činí kolem dvou procent světové spotřeby. To nahrává především Putinovi.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, nahrává to i Putinovi ano. O co jde, no tak tento kartel, není to jen OPEC, ale to plus znamená, že je v něm třeba i Rusko, které členem OPECu není, tak ano. Ono se čekalo, že sníží vývozy nebo produkci ropy, ale nečekalo se, že o tolik. Vlastně celé to souvisí s tím, že ještě v létě ropa stála nějakých 120 dolarů za barel a teďka na konci září už asi jenom 85. A teďka tyto ropné mocnosti se prostě dohodly, že sníží spotřebu, aby zvýšily zase cenu. Oni říkají, nechceme vydělávat víc, ale chceme stabilizovat trhy, že jo to je taková ta diplomatická omáčka. No, takže stabilizují trhy a to více než, než je asi zdrávo, zejména třeba pro amerického prezidenta.

Vladimír KROC, moderátor
No, ale právě Spojené státy považují právě Saúdskou Arábii za spojence, takže tady myslím, že to trošku hapruje děkuju.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano, ano, ano, hapruje to hodně, protože Donald Trump, předchozí americký prezident byl velký přítel saúdskoarabského režimu. První cestu, kterou vykonal, byla do Saúdské Arábie. Když potom saúdskoarabské komando zavraždilo a rozpouštělo v kyselině disidenta Džamála Chášakdžího, který mám pobyt ve Spojených státech, tak Donald Trump to vlastně zametl pod koberec. A když nastoupil Joe Biden, tak řekl, že si na vztahy se Saúdskou Arábií posvítí. Jenomže do toho nám přišla krize na Ukrajině, válka, a přesto a právě proto Biden přes své předchozí přísliby v létě zase přijel do Saúdské Arábie, pozdravil se nadšeně se saúdskoarabským korunním princem a zdálo se, že ty vztahy zase najedou do těch starých dobrých kolejí, saúdsko-arabsko-amerických krásných vztahů. No, jenže teď se stalo to, že jak vidíme o dva měsíce později, Saúdové takto vlastně podrazili nebo vrazili nůž Bidenovi do zad, protože on má před těmi volbami, jak jsme o tom mluvili. On sázel na to, že se podaří stabilit, snížit ceny, stabilizovat i americkou ekonomiku. A najednou Saúdové znovu šponují ceny, nahrávají tím i Putinovi, jak říkáš nejen sobě. A na úkor samozřejmě volebních vyhlídek amerických demokratů. Takže ty vztahy teďka v noci na dnešek Joe Biden řekl, že respektive i lidé z jeho okolí, že bude potřeba vlastně si posvítit, přehodnotit ty vztahy. Jsou lidé v kongresu, kteří dokonce volají po ukončení zbrojních dodávek Saúdské Arábii, což je, to už by byla enormní záležitost, protože třeba za Donalda Trumpa Američané tam předjednali kontrakty za víc než 100 miliard dolarů. A nejde jenom o to, že by Saúdové měli čím útočit dneska v Jemenu a čím odstrašování Írán, ale samozřejmě by se pak třeba promítlo i do, do práce a výnosů amerických zbrojovek, které tam ty ty zbraně prodávají.

Vladimír KROC, moderátor
Je odpověď na otázku, proč jsou dlouhodobě, řekněme, uspokojivé vztahy mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy, ještě dávno třeba před Donaldem Trumpem?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, byla to taková, takové, takový sňatek z rozumu. Prostě Američané nakupovali saúdskoarabskou ropu a garantovali, že ji bude svým způsobem nakupovat i západ, řekněme a zároveň byli hlavními dodavateli zbraní, protože Saúdové a další tyto režimy mají hodně peněz, takže si mohou nakupovat opravdu hodně zbraní. Divili bychom se, jak velký podíl HDP třeba dávají tyto země na zbrojení a na vojenské výdaje a samozřejmě ty dodavatelé je potřebují. Nejsou to jenom Američané, oni jsou to, je to celá řada západních zemí ale i třeba Čína tam dodává a tak dále i Rusko kupodivu.

Vladimír KROC, moderátor
Je významné, že se teď rýsuje dohoda, možná už je de facto uzavřená mezi Izraelem Libanonem o rozdělení podmořských nalezišť zemního plynu.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No má to, má to celou řadu rovin, já začnu tou globální. My se bavíme, všechna naše dosavadní témata se týkají bezpečnostní, energetické bezpečnosti nebo spíše jaksi nedostatku bezpečnosti vidíme a my potřebujeme každého dodavatele. A najednou my vidíme, že někdy před 15-20 lety říkám to teď střílím od boku, byla objevena velká naleziště zemního plynu ve východním Středomoří v oblasti mezi Kyprem, Tureckem, Sýrií, Libanonem, Izraelem, Palestinou, Egyptem. A teďka jde o to, co komu patří. Takže někde už na nesporných ropných polích už začal Izrael těžit a mimo jiné tím vlastně zmizela nutnost Izraele nakupovat zemní plyn z Egypta. A naopak Izrael ho může dodávat Egyptu, to se stalo během uplynulé dekády. To je velmi zajímavý posun. Pak máme ale sporná naleziště a jedno z nich je toto naleziště /incomprehensible/ se jmenuje. Kde bylo nutno jasně vytyčit, jak, jak je rozdělené, protože tam to není pozemní hranice pevná, je to podmořské dno. A teďka, kudy vede hranice. Ona by to měla být kolmice, řekněme k pobřeží. Tím se, by se dalo rozlišit. Jenže to pobřeží je tam tak členité, takže ta kolmice se může hodně vychylovat o každý stupínek, to potom znamená obrovskou změnu té, té plochy. A teďka vlastně pod americkým patronátem se podařilo a obě strany zrovna včera potvrdily, dojednat dohodu. Jak, kudy povede ta hranice a i bezpečnostní záruky a ten režim na tom, aby zkrátka ani Libanon ani Izrael nemohl říkat, ti druzí nás okrádají a je to pro nás třeba důvod k nějaké vojenské konfrontaci. Takže je to bezpečnostní ale i energetický přínos, pokud všechno klapne.

Vladimír KROC, moderátor
No právě, dohoda je tedy uzavřená, ne ještě podepsaná a pokud tedy bude platit, je tady záruka, že bude i dodržována?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já si myslím, že ano, bylo třeba zajímavé včera večer i vůdce libanonského hnutí Hizballáh, které je označováno za teroristické a má historii dlouhých vojenských konfrontací s Izraelem, tak i vůdce Hizballáhu řekl, pokud to libanonská, tedy naše vláda podepíše, tak my s tím nemáme problém. Což na to se možná čekalo. To je hodně důležitý signál, že i síla, která by mohla mít šanci jako a ambice torpédovat tu dohodu, tak vlastně jí tímto způsobem podpořila.

Vladimír KROC, moderátor
Podaří se tím zažehnat i případný ozbrojený konflikt?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Já si myslím, že tam je nejdůležitější, že je to dojednané Američany. Jak Izrael, tak Libanon prostě potřebují pro ně Amerika pořád ještě je jakousi autoritou a jestli tam byl speciální americký vyjednavač, který pendloval mezi Bejrútem a Jeruzalémem a tyto věci dojednal, tak to si myslím, že je nejdůležitější, že tu dohodu těžko někdo by začal nějak torpédovat nebo mařit. Ne snad z ohledu k Libanonu nebo Izraeli ale z pohledu k Američanům.

Vladimír KROC, moderátor
Takže ale Spojené státy v tomto směru sehrály vlastně pozitivní roli?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano určitě, to není první takový případ. Američané skutečně pořád ještě, byť Arabové k němu mají, Palestinci mají celou řadu výhrad k tomu, že Spojené státy jsou pro izraelské, což je prostě fakt, tak na druhou stranu, když pak mají se jaksi obracet na někoho jako prostředníka, tak to není Rusko, není to Evropská unie a zase jsou to ti Američané.

Vladimír KROC, moderátor
Další ložiska plynu by mohly po souhlasu Tel Avivu čerpat Palestinci a Egypt. Je to pozitivní zpráva pro Evropu, která je tady sužovaná nedostatkem surovin kvůli ruské agresi na Ukrajině?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tohle to je možná, má větší význam pro ten region. Já zase připomenu, že jižně od izraelského pobřeží ještě máme pásmo Gazy, což je území, které podle mezinárodního práva pořád je pod izraelskou okupací. Byť tam Izraelci fyzicky už nejsou, ale teď se třeba ukazuje, že Izrael dlouho vlastně bojkotoval, mařil možnost, že by i Palestinci tam těžili, zkoumali svá naleziště zemního plynu. Teď tedy Izrael na tu po dlouhé době kývl a výsledkem je, že ta podmořská naleziště bude společně zkoumat Palestina spolu s Egyptem a potom přes Palestinu se ten plyn bude vyvážet do Egypta a dost možná i dál na zahraniční trhy. Takže obecně vzato, no jasně, našel se další energetický zdroj v době, kdy energie je málo a navíc je hodně drahá, takže je to pozitivní.

Vladimír KROC, moderátor
Takže by to paradoxně mohlo stabilizovat.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Mohlo by to, mohlo by to přispět ke stabilitě, stabilizovat to je, myslím si hodně pesimistické.

Vladimír KROC, moderátor
Dobře, ale když se vrátíme na začátek k těm protestům, které se z Íránu rozhořely i do sousedních zemí, není důvod obávat se nějakého nového arabského jara nebo nechci říkat obávat, ale prostě očekávat?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Takhle ty nepokoje třeba, které jsme viděli v Iráku, ty nesouvisely se šátky, ale skutečně s tou špatnou ekonomickou situací. S tím, že prostě lidem vypadával proud a netekla pitná voda, že neměli čím zavlažovat, že neměli co pít. A to je věc, která tam pořád doutná, která může najednou vybuchnout i kdekoliv jinde i třeba v Egyptě. Co se týká íránského arabského jara místní verze, vracíme se k tomu, čím jsme začali. Prostě je to věc, kdy řada mladých lidí v ulicích si něco takovýho přeje, ale nejsem si jistý, jestli je to názor většiny společnosti, protože Írán už revoluci zažil a ví, jak může být krvavá. A zatím se v Íránu za 11 let nenašla dostatečná síla, která by tu arabské jaro třeba z Egypta napodobila i v samotném Íránu.

Vladimír KROC, moderátor
To byl v pořadu Jak to vidí Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuju, na shledanou.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Díky za pozvání, na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.