Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 11. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková, vítám vás u pořadu Jak to vidí. Pozvání přijal Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Břetislave, vítejte.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Zaměříme se na povolební situaci v Izraeli a důsledky jednoho politického comebacku. Íránce v ulicích a jejich požadavky, postavení Egypta na mezinárodní scéně a zaregistrujeme také nadcházející světový šampionát ve fotbale v Kataru a jeho stíny, nerušený poslech. Předčasné parlamentní volby v Izraeli vyhrála pravicová strana Likud, expremiéra Benjamina Netanjahua. Je to další jeho comeback tohoto politika, který čelí trestnímu stíhání, je to překvapující?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, neřekl bych, neřekl bych, protože my jsme tady o Netanjahuovi, co se tady bavíme o izraelské politice, tak o něm mluvíme, protože jak známo, Netanjahu byl premiérem dlouhá léta. Z vlády odešel loni v důsledků jednich z mnoha předčasných voleb posledních let, ale teď se vlastně vrací po roce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem je pro Izraelce Břetislave jeho kouzlo?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Je to, je to souhra celé řady vlivů. Já trošku začnu zeširoka. Jaké je kouzlo tureckého prezidenta Erdogana pro Turky, kterému my tady nemůžeme na západě leckdo přijít na jméno, přesto má obrovskou popularitu. Jaké je kouzlo mnoha Američanů, jaké kouzlo pro ně má Donald Trump se všemi svými kontroverzemi. Jaké kouzlo má a nechci teď nikoho jmenovat, jsme v předvolebním čase, celá řada českých politiků, kteří jsou velmi kontroverzní, a přesto dokáží strhnout podporu milionů Čechů a v podobné pozici je Netanjahu. Je to člověk, který stojí před soudem za rozsáhlou korupci. Za korupci, za zneužívání moci, které bychom našim asi lidem, které nemáme rádi, nikdy neodpustili. Ale pokud toho člověka rádi máme, tak mu to dokážeme odpustit, a dokonce do té míry, že ho znovu vyneseme k moci a v této situaci Netanjahu je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a jaká je odpověď na tu otázku?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Čím to je?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čím to je?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak toto je, no toto je jedna. Je to v podstatě, řekl bych, prostě on je, on je dobrý rétor. On je vůdce, on dokáže populisticky strhnout prostě podporu lidí a plus, a to je druhá věc, kterou je nutno říci, jeho rivalové, jeho konkurence je prostě slabá, což ukázaly ty volby z minulého týdne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Určitě do toho promlouvá i ekonomika, ale to bychom se teď už dostali celkově možná někam jinam. Přesto Břetislave, jsou to v Izraeli už páté volby, pokud se nepletu, za posledního 3,5 roku. Budou na delší dobu poslední? Podaří se Netanjahuovi, který se podle všeho vrací a vrátí do toho premiérského křesla sestavit funkční vládu, která vydrží, na jakém půdorysu?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano, tak ty předchozí volby se opakovaly s, řekněme, s frekvencí méně než jednoho roku v posledních letech od roku dva 19 proto, že vždycky skončily ty předchozí patem. To znamená, byla vytvořena nějaká vláda, ovšem visela třeba na většině jednoho, dvou hlasů ve 120 členném parlamentu. A pak stačilo, aby ta vládní široká koalice se nějak rozklížila kvůli nějakým vnitřním třenicím, nesouladům nebo aby pár přeběhlíků se přidalo k opozici a bylo potřeba vypsat nové předčasné volby. To se teď stalo. Teď je situace nová v tom, že ten Netanjahův tábor vlastně konečně vyhrál poměrně jasnou většinou. Má 65 z těch 120, což je velká většina na izraelské poměry. A vlastně mluví se ne o tom, že by najednou tuto většinu ztratil, ale pokud by se ten poměr měl nějak změnit, tak dokonce ještě v jeho prospěch. Pokud by naopak, protože ptáte se na půdorys, je to, řekněme, extrémně pravicová, nacionalistická náboženská koalice, co teďka vzniká. Takto pravicovou a místy až rasistickou vládu Izrael nikdy neměl. To říkám kvůli přítomnosti některých politiků. A kdyby Netanjahu chtěl otupit tu kritiku těchto prvků jeho politiky, tak by možná tu vládu ještě vlastně více rozšiřoval o některé liberální skupiny, řekněme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětlete, prosím, jaké požadavky, nebo co prosazují tyto strany, které půjdou s Likudem do té koalice? Často se píše o straně Náboženský sionismus, velkému vedení patří nálepkovaný ultranacionalista /nesrozumitelné/.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
/nesrozumitelné/ to jsou lidé, o kterých se teď nejvíce mluví, kteří jsou de facto vítězi těchto voleb, protože oni dlouho byli marginalizování. Je to prostě opravdu krajní pravice s prvky, které nepokrytě jsou rasistické v jejich politice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Například /nesrozumitelné/ prosazoval, aby v porodnicích židovské a arabské ženy byly odděleny na těch, na těch sálech pro ty pacientky nebo na těch pokojích pro pacientky. On třeba prosazuje právo, tedy náboženské právo valacha, že by vlastně mělo mít navrch. To znamená, že z Izraele by vzniklo něco jako židovská teokracie samozřejmě na úkor demokratických prvků v té, v té společnosti. /nesrozumitelné/ ten zase říká, zabereme, anektujme i západní břeh Jordánu, který zatím Izrael jenom okupuje. A to znamená, udělejme z něj další izraelské území s tím, že tamní Arabové 3 miliony Palestinců sebereme jim palestinskou autonomii a sebereme jim politická práva. Takže Palestinci a Arabové by tam na etnickém základě byli v rámci nemohu říct, říkat druhořadých občanů, protože oni by ani občané nebyli. Oni by byli vlastně na základě jakési apartheidu obyvatelé a deklarovanou by bylo druhého řádu. Takže to jsou ty extrémy, které, o které se o nich mluví a oni jsou na ně hrdí, oni to neskrývají. Druhá věc ale samozřejmě je, do jaké míry se toto stane součástí příští politiky vlády celé. Protože Netanjahu není hloupý, on už slyší výhrady z Washingtonu, on slyší výhrady z celého světa. A teď třeba před pár dny izraelský prezident se dokonce, když za ním chodí teď vůdci těch vítězných stran a bavit se o sestavování koalice, kdo bude pověřen a tak dále, tak prezident izraelský mu řekl, podívejte se, celý svět to sleduje a já mám obavy, abychom mluvil v tomto smyslu. Já mám obavy, aby to jaksi Izrael nějakým způsobem nediskreditovalo to, jaká vláda tady vznikla, takže Izraelci sami jsou si toho vědomi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A má jinou možnost, tedy vytvořit koalici? Benjamin Netanjahu a vlastně další otázka, pokud by tyto strany, jak jste popsal jejich program nebo priority třeba z nich slevily, no tak to by bylo nejspíš teda zklamání pro ty voliče, které volili.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Přesně, ale, ale toto je dobrý, to je dobrý prvek, protože spousta Izraelců je volila právě pro tyto extrémní názory a teď oni, kdyby je najednou přestali prosazovat, tak by pochopitelně byli obviňováni. Vy jste vyměnili své ideály za vládní křesla, což do určité míry byla pravda. Ale na druhou stranu musíme být spravedlivý. Prostě koaliční vláda je vždy jakýmsi kompromisem. Ty volby nevyhrál /nesrozumitelné/, ale vyhrál je Netanjahu. On je do té vlády přibírá, takže oni budou muset slevit a třeba se některá témata nebudou prostě explicitně otvírat. A pak ještě může dojít k tomu, a to už bychom zacházeli do velkých detailů, ale ono se třeba mluví o tom, že velká motivace Netanjahua přibrat tyto, řekněme, problematické trošku partnery byla, že oni prosazují změnu justičního systému. Osekat vlastně vliv justice ve společnosti. A tu nahrávají Netanjahuovi, který jak víme, stojí před justicí. Takže se dokonce uvažuje, že ve chvíli, kdy se prosadí nějaké limity soudců izraelských na úkor politiků, kteří jsou zrovna u moci, tak v tu chvíli Netanjahu klidně tyto své partnery může nějakým způsobem hodit přes palubu a ve vládě je nahradit těmi liberály, kteří teď ty volby prohráli. Teď jsou zatím v opozici, jako třeba Benny Gunz, dosavadní ministr obrany. A vlastně ta vláda se stane jaksi širší vládou, kde budou i ty liberální prvky a tito extremisté budou naopak odsunuti do opozice. I to je možnost, Netanjahu často takto poměrně cynicky se svými partnery jednal už v minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To může být docela zajímavá i dlouhá partie šachová.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
A Netanjahu je úžasnej hráč. Nechme stranou, co si o něm kdo myslí, ale on je úžasný hráč, jinak by se takto u moci dlouho neudržel. On je skvělý manipulátor a to vůbec nemyslím jenom nějak negativně. Prostě on se umí udržet u moci a vidíme, on říkal, když loni ty volby prohrál velmi těsně, tak říkal, já se vrátím. A v tu chvíli začala jeho volební kampaň a minulý týden ji dovedl k vítěznému konci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem přibývá v Izraeli ortodoxních Židů?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Nepřibývá. Ortodoxních Židů ve smyslu, že by se stali lidé náboženští, náboženštějšími, pobožnějšími v tomto smyslu ne. Ten jejich podíl, řekněme, je pořád stejný. Ale koho přibývá, to jsou, to je ta, ta, ten náboženský sionistický tábor. To znamená, lidé se stávají zbožnějšími, nestanou se ultraortodoxními Židy. To je v podstatě věc, která zjednodušeně řečeno se do určité míry dědí. To jsou prostě komunity, které jsou uzavřené, ale lidé se mohou radikalizovat, řekněme, ideologicky. A tento tábor ten se rozrůstá. To je vysvětlení toho, proč /nesrozumitelné/ získal tak velkou popularitu a začínal vlastně jako outsider, jako člověk, který byl několikrát odsouzen za rasismus a za podporu terorismu v minulosti. Dneska je to vládní politik budoucí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Nejméně 314 lidí přišlo v Íránu život od září, kdy vypukly protesty v reakci na smrt mladé kurdské ženy Mahsa Aminiové. V Íránu vlastně ta situace se nějak neuklidňuje. Jak vlastně vnímáte tu eskalaci, úřady zadržely podle agentury DPA více než 14 tisíc lidí. Čeho chtějí Íránci v ulicích dosáhnout?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
To je strašně složitá otázka, protože oni sami to nedokáží definovat. Všimněme si, už ty nepokoje trvají skoro dva měsíce. Čísla říkáte 314, někdo vám řekne skoro 400 už neví se to vlastně ani přesně. A problém těchto nepokojů v podstatě je nebo taková zajímavá, řekněme, zajímavý rys, že to pořád nemá vůdce. Tam není žádný vůdce opoziční, který by šel na jednání s vládou. Tam není nějaký program, který by ti lidé vyžadovali. Oni prostě od prvotního původního protestu proti povinnosti žen chodit zahalené a nějak, řekněme, cudně oblečené, aby neměly odtažené džíny a tak dále na ulici. To je, proč byla masa Mahsa Aminiová zatčena a poté vlastně zahynula, zemřela. Asi byla smrtelně zraněna při nějaké brutální akci těch policistů. A tím to začalo, ale dneska jsou lidé, kteří už volají smrt diktátorovi, tedy nejvyššímu vůdci země. Chtějí svržení režimu a tak dále. A ta paleta jejich požadavků se rozšířila. Kdybychom tyto požadavky sepsali, tak bychom koukali, jak dlouhý ten seznam je. A zároveň bychom si ale všimli, že některé ty požadavky jsou vlastně protichůdné. Protože dneska všechny ty lidi v ulicích spojuje jenom to, že jsou vlastně proti režimu. Někdo z ekonomických důvodů, někdo z ideologických. V ulicích jsou i zahalené ženy. Vidíme, že jsou zahalené více, než by musely. To znamená to jsou ženy z konzervativního prostředí, které určitě by šátek neodhodily. Přesto i ony třeba volají dnes některé z nich pro, jsou proti, vystupují proti tomu režimu. Takže co ti lidé chtějí, se vlastně úplně jasně nedá říct a bohužel o to složitější je vyhlížení na nějaký konec těchto nepokojů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se íránský režim chová?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Stále brutálněji, jak se vlastně ono dneska, když se na to podíváme zpětně a já už jsem tu zmiňoval před časem, že vlastně ono kdyby zůstalo u požadavku na šátky, to je taková nevinná věc, tak si umím představit. Trošku víme už jak íránský režim funguje, že by nějak implicitně nepsal, že by prostě ta mravnostní policie přestala v ulicích třeba tu chvíli vyžadovat jo, aby byla vypuštěna pára, aby se lidé uklidnili, vrátili se do ulic. Jenže ve chvíli, kdy někdo začne útočit na policii, na režim jako takový. Mimochodem mezi těmi mrtvými to nejsou jenom demonstranti. Velká část z nich nějakých 15 % jsou policisté. A to nejsou policisté, které zabilo skandování, ty zabily zbraně, ty zabila brutalita ze strany některých těch demonstrantů. Takže to vlastně i ten režim potom utvrzuje i v daleko tvrdším reakcím samozřejmě. A pak už máme začarovaný cyklus, kdy se můžeme ptát, co bylo první. Zatím režim zasahuje velmi tvrdě, ale třeba nezasahují revoluční gardy. Je to policie, jsou to takové ty provládní extremistické milice /nesrozumitelné/ plus některé další složky, ale nejsou to revoluční gardy. To by asi bylo to krveprolití daleko větší. Takže režimu se to vymyká z rukou. A já si umím představit, že i v zákulisí se teď jedná, jak, jak by měl postupovat dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdyby ty protesty eskalovaly, zatím to nevypadá, že by se to nějak uklidnilo. Dovedete si představit vlastně ty další reakce ze strany toho íránského režimu, bude ještě teda dál stupňovat tu brutalitu, jak jste naznačil?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No ano, teď dostává se to do fáze, kdy už nejde jenom o nějaká kulturní práva žen. Mě několikrát s lítostí zaráží, jak třeba na západě je to prezentováno, že tam jde jenom o práva žen. To vůbec ne, to je daleko hlubší. A bohužel ta revolta vůbec nemusí skončit dobře. Právě proto, že nemá jasný program. Režimu jde o to, kdo z koho režimu může brzy jít o přežití a pak v rámci přežití sáhne k extrémním akcím. A zmíním to, co teď zmínila jedna íránská novinářka ze Svobodné Evropy, takže si vypůjčím, na co ona upozornila. Tohle celé, pokud bude eskalovat, může vést k tomu ne, že nastoupí nějaký liberální režim v Íránu, ale že naopak se moci chopí právě ty revoluční gardy, že to může být ani tak puč jako prostě snaha s tímhle tím jednoznačně a okamžitě skoncovat, že prostě ta země se začíná kymácet v základech. A v rámci její záchrany prostě moc převezmou revoluční gardy. Takže obrazně zaříznou nejen ty protestující v ulicích, což bude pro ně hračka, ale zaříznou vlastně i ty váhající prvky režimu, nějaké duchovenstvo, které vlastně je pořád ještě opatrné. Protože to není jenom tlak na režim ze strany protestů a nějaké západní, řekněme, organizace lidskoprávní, které to pochopitelně kritizují. Ale režim je pod tlakem těch jestřábů, kteří už by to dávno daleko brutálněji ukončili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik jsou podle vás pro mladé lidi v Íránu důležitá náboženská pravidla?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, je to zase možná pro nás na západě trošku nepochopitelné a nepřehledné. Ti lidé ano, mnoho z nich a nejde o generace. Ona ta náboženská pravidla to vadí i starším lidem, mnoha starším lidem v Íránu a pak máme mladé lidi v Íránu, kterým to vůbec nevadí, kteří jsou konzervativní. A tyto požadavky, skončeme se šátky, jsou jim nepochopitelné. Ale samozřejmě my vidíme ty malé lidi v ulicích. Ono je to prostě ikonické pro západní nebo pro média, že jo děvčata zapalují šátky, ale dneska třeba vidíme i nová videa, kdy děvčata v ulicích, ale i mladí muži zezadu přijdou k duchovnímu a srazím mu z hlavy turban a někdo třetí to natáčí. To se objevilo v posledních dvou týdnech, kdy vlastně začalo ponižováno duchovenstvo. A to nejen duchovní, kteří my vlastně nevíme, co oni si myslí. To není tak, že duchovní by prosazovali všichni ty represe. Oni jsou i duchovní, kteří jsou proti tomu systému, proti establishmentu a třeba sympatizují s těmi protestujícími. Přesto nikdo se těch lidí neptá, srazím turban veřejně na veřejnosti poníží. To je věc, která je v Íránu také poměrně nová a zase to paradoxně ještě více tu situaci eskaluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trošku odbočím, v Íránu ještě zůstaneme. Podle velitele letectva protivzdušné obrany íránských revolučních gard, Írán poprvé vyrobil hypersonické balistickou střelu. Jak vy Břetislave, rozumíte vlastně pomoci Íránu Rusku, proč se angažuje?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Je to, pro obě ty země je to z nouze ctnost. Obě ty země jsou vlastně nějakým způsobem, snaží se západ, zejména Američané a někteří jeho spojenci, jak Rusko, tak, tak Írán izolovat od světové ekonomiky, od světového společenství. Důvody k tomu jsou poměrně logické do určité míry. A tyto země nicméně potřebují obě, jak ekonomicky, tak politicky a vojensky se dál rozvíjet, takže oni si zbyly. Oni si zbyly tyto země. Já to řeknu zjednodušeně takto, teď jsem to nedávno někdo říkal. Kdyby dneska Joe Biden podepsal s Íránem tu dohodu, na kterou se pořád čeká o obnovení mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, která by Íránu limitovala zase jeho jaderný program a uvolnila by protiíránské sankce, v tu chvíli by se Íránci od Ruska odvrátili a začali by obchodovat se Západem. Je jasné, že ve chvíli, kdy v íránských ulicích umírají lidé, Biden to nemůžu udělat. Kvůli tomu, co se teď děje, co jsme začali ty krvavé protesty, se vlastně zablokoval postup na té mezinárodní dohodě, protože žádný západní vůdce ji teď začne vychvalovat a říkat, už aby byla uzavřená. To by si podřízl větev. Takže takto vidíme, to všechno souvisí se vším vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha. Egypt hostí mezinárodní klimatický summit Organizace spojených národů. Co to pro něj na té geopolitické rovině znamená, Břetislave?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Egyptský režim si myslí a je přesvědčen, že to pro něj znamená velkou pozornost, pozitivní pozornost světového společenství. A do velké míry je to pravda. Ten summit klimatický neprobíhá v Africe poprvé. Už tam byl několikrát možná 5× za těch uplynulých, za ty 3 dekády, řekněme, od roku 92, kdy tyto konference se pravidelně organizují a.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Řekla bych, že Břetislav Tureček si myslí trošku ještě něco jiného, než jste začal /souzvuk zvuků/.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Paradoxně to má takový bumerangový efekt, protože ano, Egypt, egyptský vůdce, egyptský prezident říká, jsme v čele, prostě dneska jsme součástí, jsme centrem boje za záchranu planety, klimatické prostě, boj proti oteplování planety, což je všechno pravda. Jenomže zároveň se ukázalo, že Egypt má s celou řadu vnitřních problémů politického rázu. A tak třeba dneska, nebo dneska v uplynulých dnech ten summit probíhá dva týdny. Tak vlastně největší, z největších pozorností vyvolaly tiskové konference, které se tam dělaly, proběhly na půdě OSN, které se netýkaly klimatu, ale osudu egyptskou britského aktivisty jménem Ala Abdal Fatah, který drží hladovku, který je už řadu let v egyptském vězení, pro nepovolené organizování demonstrací. V podstatě umírá a najednou na půdě OSN jsou demonstrace, které a požadavky západních vůdců politiků, kteří, kteří volají po egyptském režimu, propusťte tohoto člověka a tisíce dalších politických vězňů, které máte. A to je věc, se kterou samozřejmě egyptský režim tak úplně nepočítal. Takže proto já to beru trošku rezervovaně, že na jednu stranu Egypt si z toho bere tu pozitivní část, ale bohužel to k němu přitáhlo i pozornost negativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou politiku vlastně razí prezident Abd al-Fattáh as-Sísí?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, na světové scéně on je tím, že jo my z nějakého důvodu my říkáme, že Egypt je umírněný režim. Je to režim, který má tisíce politických vězňů, kde v podstatě už sekaná práva odborů, osekaná práva opozice, studentů a tak dále. Arabské jaro se tam zvrhlo. Vlastně rok tam byl demokratický režim, který pak byl svržen armádou a teď vidíme dozvuky tohoto režimu a on pokračuje dál v takové polovojenské civilní verzi. Prezident svlékl uniformu a stal se civilním prezidentem prostě. No, takže na světové scéně je to partner západu, je to partner Spojených států. Paradoxně na domácí scéně je to prostě brutální poměrně autoritářský režim. A to je věc, která ten režim pochopitelně do velké míry kompromituje a západ si s tím občas neví rady. Takže my třeba máme sankce, které nám zakazují vyvážet velké množství zbraní do Egypta. Na druhou stranu je tam vyvážíme a dáváme si pozor naši politici, aby se o tom příliš, příliš nemluvilo. Takže vlastně naše partnerství s Egyptem nás tak trošku, zase tak trošku poodhalilo pokrytectví těch západních demokratických zemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Za 10 dní 20. listopadu začne v Kataru mistrovství světa ve fotbale. Už teď má šampionát přívlastek nejdražší v historii. Náklady na výstavbu stadionu a infrastruktury překonaly v přepočtu 200 miliard dolarů. Podle prezidenta FIFA fotbalové federace Gianni Infantina to bude zřejmě nejlepší turnaj v historii. Jaký je váš pohled? Oprostí se ta událost od politiky, od ideologie?

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ta politika a ideologie už tam je, protože Katar samozřejmě z mnoha důvodů je velmi kontroverzním organizátorem takové akce. Ale to se ví, už když to někdy před těmi nevím 10, 11 lety, kdy jim byl přidělen tento šampionát. Mluvilo se o tom, že vlastně převážela a ostatně jste na to narazila, schopnost Kataru si to prostě zaplatit, si to koupit, si to prosadit finanční silou tohoto ropného emirátu. A to se děje, takže proto oni do to mohli investovat, ale zároveň víme, třeba loni bylo odhaleno, že na stavbách těch stadionů těch sportovišť a té infrastruktury zahynuly tisíce zahraničních dělníků. Takže to přitáhlo pozornost obecnější, která se týká těchto arabských monarchií, že vlastně tito lidé, ti gastarbeitři, řekněme, tam pracují v nelidských podmínkách. Máme zase lidi, kteří říkají, ale ono je to dobře, že Katar to mistrovství dostal, protože díky tomu se naopak paradoxně byť tam asi ti lidé zemřeli, tak ty podmínky se tam zlepšily. Katarské úřady to musely začít věnovat pozornost. No a teďka ptáte-li se na politiku, ideologii, no tak teď tam máme další problém. Najednou se tu mistrovství celé, které má začít, začalo posuzovat tím, jaká práva a možnosti vyjadřovat a projevovat se tam budou mít LGBT aktivisté. Jestli je to země bezpečná pro homosexuální páry, aby tam měly. Katarské úřady říkají pro ně bezpečná, ale musejí zároveň ctít tady naší kulturu. Teďka samozřejmě vystupuje do popředí, jestli ty fotbalové zápasy se nestanou místem pro nějaké demonstrace ve prospěch tady s těmi duhovými vlajkami, což by podle mého názoru prostě bylo zneužití najednou vlastně politické toho šampionátu. Takže je to kontroverzní, ať se na to podíváme z jakéhokoliv pohledu a vlastně paradoxně Katar se do určité míry stal obětí těchto západních, řekněme, ideologických vnitřních sporů. Tak najdou se přenesly na Blízký východ, kde tyto věci jsou prostě tabu, neotvírají se zdaleka tak otevřeně, jako je tomu už řadu let na západě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, pokud se nepletu, téma LGBT komunity rezonuje i v Izraeli v souvislosti s tou možnou příští koalicí.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No ano, ano no, protože Izrael na blízkovýchodní poměry je pochopitelně velmi liberální v tomto. Tam se ty, ty pochody duhové prostě pořádají už řadu let. Často jsou nicméně napadány právě těmi, řekněme, náboženskými extremisty. Dokonce vychází na fyzické útoky ze strany židovských extremistů na tyto aktivisty LBGT. No a teď pochopitelně narážíte na to, že se k moci dostává právě třeba /nesrozumitelné/, který říká, že homosexualita je v podstatě choroba a je potřeba s ní něco dělat. Tento člověk teď třeba bude ve vládě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Břetislav Tureček, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Díky nápodobně, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.