Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 6. listopadu 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících se minutách se dozvíme, jak některé události kolem nás vnímá a vidí komentátor Bohumil Pečinka. Dobrý den.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nad jakými otázkami se zamyslí zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex? Jak se hledá nový předseda Senátu a kdo má největší šance usednout v čele horní parlamentní komory? Co očekávat od nového šéfa diplomacie či další návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Číně? Nerušený poslech. Politici se stále neshodli na tom, kdo by měl stát ve vedení Horní komory Parlamentu.  Další kolo vyjednávání je na programu tento týden. Dnes by se měly sejít senátorské kluby. Kluby ODS a hnutí STAN (Starostové a nezávislí) mají shodně po 18 senátorech, mluví se i o kandidátovi KDU-ČSL. Kdo to asi bude, pane Pečinko? Jaroslav Kubera, Jan Horník, Václav Hampl nebo někdo úplně jiný?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že debaty senátorů o tom, kdo bude jejich předsedou, takto veřejné propírané, je to nejhorší, co pro tuto instituci mohlo nastat. Já bych chtěl dámám a pánům doporučit, aby se vrátili ke smyslu Senátu, respektovali zvyklosti, které si dříve dali, že tedy představitel nejsilnějšího klubu... Já vím, že tentokrát bude mít svého předsedu, já vím, že tentokrát jsou dva nejsilnější kluby a komplikuje to tam ještě jedna věc. Lidovci před volbami počítali, že budou mít nejsilnější klub. Už se chystali, že nominují svého představitele, nakonec to tak nedopadlo. Volby pro ně nedopadly dobře. Vítězové těch voleb jsou úplně jiné strany a oni teď v té zoufalé snaze mít předsedu chtějí porušit pravidla a chtějí hlasování takzvaně na sílu, což nebylo v Senátu zvykem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co to znamená?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Znamená to to, že vy musíte po každých volbách obsadit ten Senát tak, aby fungoval. Čili je tam několik výborů. A všichni by asi chtěli, jak to znám, do zahraničního výboru nebo do výboru pro regionální rozvoj. Ale ta dohoda musí být taková, aby se zajistilo fungování všech výborů. Je to taková složitá dohoda a z této složité dohody po letech vznikla tato zvyklost, že nejsilnější klub jmenuje svého šéfa. Asi 15 let to takto funguje. A tentokrát do toho vstoupil ještě jeden významný moment. Předseda Senátu je ten, který v případě, že prezident rezignuje a než jsou vypsány nové volby, přebírá většin jeho ústavní pravomocí. Čili předseda Senátu je takový malý prezident. A vzhledem k té atmosféře v určité části české veřejnosti, politicky naladěné, že prezident Zeman nemusí celé to volební období být prezidentem, tak najednou předseda Senátu se stal něčím víc. Najednou na debatě o předsedovi Senátu, o které jsme dřív prakticky ani nevěděli, se hraje o to, kdo bude možná budoucím prezidentem nebo prezidentským kandidátem, protože může mít už několik měsíců do vypsání předčasných voleb prezidentem velkou pozornost médií, a vlastně kampaň zadarmo. Takže i otázka nějaké možné příští prezidentské kampaně se promítá do debat, kdo bude předseda Senátu. A říkám, je to to nejhorší, co mohlo Senát postihnout. Jestli má nějak obhájit smysl své existence, tak by měl co nejdříve ustavit své orgány, co nejdřív si odhlasovat ty funkcionáře a začít dělat a prezentovat se tím, k čemu vznikl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak už jste sám poznamenal, pane Pečinko, senátoři budou kromě té nejvyšší ústavní funkce, tedy svého šéfa, kterého si zvolí, rozdělovat i další klíčové posty. Jak je to tam rozehráno? Vy už jste se zmínil o několika výborech. Nebo nejdříve bude muset být šéf Senátu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já se obávám, že bude muset být nejdříve šéf. Tam je ještě taková věc, že do Senátu se tentokrát dostali tři prezidentští kandidáti z prezidentských voleb, které byly v lednu tohoto roku. Oni z důvodu podpory veřejnosti pro sebe nárokují taky nějaké významné funkce. Tam jde o to, že Senát dosud fungoval na principu seniority. Protože se obměňuje každé dva roky, tak je to důležité zajistit kontinuitu. A ta kontinuita se zajistí tím, že předsedou nějaké výboru je vždycky člověk, který má nějakou předchozí několikaletou zkušenost se senátorstvím. Najednou tam přišla spousta nových lidí, která si toto nárokuje a ten princip seniority chce přeskočit, takže ten Senát je v takové zvláštní křeči a neumí se dohodnout. A vyplývá to z několika faktorů. Jeden, ten nejvýznamnější, je, že tam do toho vstoupily ty prezidentské kalkulace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná už jste částečně odpověděl na otázku, jaký bude nový nebo částečně nový, poobměněný, Senát s těmi novými osobnostmi? Obecně: Jak se bude profilovat? Co od něj očekávat? Možná bych ještě dodala, že končící předseda Senátu za sociální demokraty Milan Štěch upozornil, že ne všechny vládní návrhy hnutí ANO a sociální demokracie podpoří sociálnědemokratičtí senátoři. Co by to znamenalo pro koalici Andreje Babiše, tedy hnutí ANO a sociální demokracie?

Bohumil PEČINKA, novinář:
První věc, ono se šíří v médiích výroky různých senátorů, že Senát by měl být protiváhou Hradu v první řadě, s čímž absolutně nesouhlasím. Senát má plnit nějakou úlohu, má hlasovat o podobě zákonů, vracet je, opravovat, plnit si své funkce, které má dané z ústavy, a nikde není dáno, že má být něčeho protiváhou. To by zde musela být opravdu nějaká superkrizová situace typu únor 48, aby měl tuto funkci plnit. Takže to je první věc. Já myslím, že to je špatně, když se přistupuje k výkonu senátorského mandátu s tím, že musím být vůči někomu v opozici. To se týká i těchto věcí. Samozřejmě je tam nějaká většina. Když většina vzniká hlasováním, když se hlasováním shodnou, že se jim nějaká věc nezdá, tak můžou ten zákon vrátit. Ať to dělají, ať debatují o vylepšování těch zákonů, ale ať se a priory nestaví do pozice opozice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Možná bych se ještě vrátila k těm komunálním volbám. Aktuální průzkumy připisují ODS, ale i Pirátům roli nejsilnějších opozičních stran. Piráti si drží stabilní pozici, ODS zaznamenala nárůst. Momentálně je to občanská demokracie, která by mohla podle jednoho průzkumu dokonce překročit... nebo osciluje kolem 20 %. Lze nyní už třeba odhadovat, byť ty volby jsou docela čerstvě za námi, kdo by mohl být vyzyvatelem hnutí ANO v těch příštích parlamentních volbách?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že je to otevřené. Jestli něco vyplynulo mimo jiné z komunálních voleb a z průzkumu veřejného mínění, které se objevují řadu měsíců, tak to je to, že tady vzniká nějaký mocenský trojúhelník, na jeho vrcholu je hnutí ANO, které má stabilně 30 %, a potom jsou dvě strany, které mají zhruba polovinu, a to jsou Piráti a ODS. Mezi těmito stranami, pokud nedojde k nějaké velké katastrofě v české politice, což se zatím nezdá, by se mělo rozhodovat o příští vládě. Čili jestli půjde hnutí ANO s Piráty nebo s ODS, anebo bude to, co se teď děje na brněnském magistrátu, já tomu říkám brněnský model – všichni proti hnutí ANO... Jestli něco vykrystalizovalo pro mě z těchto komunálních voleb, pak je to toto, a já bych spíš řekl, než že vykrystalizovalo, že tento trend byl potvrzen, a bude pak zajímavé sledovat, jak ty menší strany, protože tam je asi pět menších stran, které oscilují kolem pěti procent, na tuto situaci zareagují.
 
Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Naše zahraniční politika má konečně plnohodnotného ministra. Co je podle vás největší výzvou pro nového šéfa Černínského paláce Tomáše Petříčka? On sám naši zahraniční politiku chce vrátit k hodnotám z 90. let, kdy jsme se přihlásili k liberální demokracii. Chce se mimo jiné zaměřit na prosazování lidských práv nebo na otázky spojené s klimatem. To zní docela i jako nová orientace. Jak vám to přijde?

Bohumil PEČINKA, novinář:
A pomoci Africe, to ještě dodávám. Na osobnost nového ministra Tomáše Petříčka se musíme dívat ze dvou aspektů. Nemůžeme si tam odmyslet to, která strana ho nominovala a jak silnou pozici má ta strana a jak silnou pozici má on, protože z toho vyplývá, jak silnou pozici bude mít ve vládě, protože ta zahraniční politika podle ústavy je tvořena třemi lidmi – prezidentem, premiérem a ministrem zahraničí. Takže k jeho osobě a k jeho postavení v sociální demokracii bych řekl asi toto: Před třemi týdny se zúčastnil voleb, on byl lídr sociální demokracie v Praze 7 a dostal pouze několik set hlasů, a ani se nedostal do zastupitelstva. Stát se toto v Německu, tak už zřejmě to by stačilo na rezignaci. Jenom chci dokreslit celkový kontext, kdy jeho pozice v sociální demokracii je velmi slabá. Druhá věc je, že on patří v sociální demokracii ke směru, který, marná sláva, čtyři roky udával tón v sociální demokracii a přivedl ji k těm sedmi procentům. Ta síla sociální demokracie byla vždycky v tom, že byla široce rozkročená, že tam byly různé proudy, od tradičních sociálních demokratů až k levicovým progresivistům, a bohužel v posledních čtyřech letech, bohužel pro tu stranu, tam převládl jenom jeden proud a dovedl tu stranu na hranici volitelnosti. A udělal ze strany zaměstnanců stranu pro exkluzivní městské voliče z neziskovek, když to hodně zjednoduším. Takže to je jedna rovina a je třeba to vědět. Druhá věc je to, co jste citovala, jakou bude asi dělat zahraniční politiku. A na můj vkus on tam akcentoval spíš takové fráze. Já bych od něho spíš čekal, že si chvíli ještě počká a že se pokusí definovat to, čemu se říká český národní zájem, protože v těch 90. letech, když výrazně spoluvytvářel politiku Václav Havel, tak tam byl ten jeden aspekt, to bylo fajn, že přijímal dalajlámu a akcentoval tu otázku lidských práv, ale současně on společně s Alexandrem Vondrou a dalšími vyvinuli obrovský tlak na to, aby ukotvili bezpečnostně ČR. Celá ta akce vstup ČR do NATO byla do značné míry... Tehdy to nebyla vůbec jednoznačná iniciativa, že dopadne dobře. Oni vyvinuli ohromnou iniciativu, ať už zákulisní nebo otevřenou, a do značné míry nás napodobili Maďaři a Poláci. Takže já vidím tu havlovskou politiku v 90. letech taky jako velmi praktickou a pragmatickou a úspěšnou v této věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A na čem staví dnes naše diplomacie? Na jakých hodnotách, základech?

Bohumil PEČINKA, novinář:
On vstupuje do té vlády po roce a ten rok se ta zahraniční politika nějak vyvíjela a je jasné, že vykladači té zahraniční politiky jsou, kdybych to měl říct procentuálně, ze dvou třetin premiér Babiš a z jedné třetiny prezident republiky. Takže pro něho bude velmi obtížné se vklínit do prostoru, který je fakticky přerozdělen. A to, že má slabou pozici v sociální demokracii, tomu asi moc nepřidá v tomto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Znamená to, že když má on sám, jak říkáte, slabou pozici uvnitř vlastní strany a strana jako taková zaznamenává neustálý propad v dalších a v dalších volbách, že jeho hlas bude velmi slabý, nebude akceptován mezi ostatními?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já si myslím, že to tak je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký bude ten praktický dopad toho?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je jedna věc, že si bude muset najít mezeru mezi těmito dvěma dominantními hráči, jako jsou prezident a premiér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale není zahraniční politika jenom jedna? Má jednu linii a je jedno, kdo o ní mluví?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je pravda, ale prezident a premiér si dokážou vyjít a nemají spory. Nějak si tak rozdělili ty sféry vlivu, kdy pan premiér se spíše orientuje na EU a Evropu, kdežto prezident se orientuje spíše na Čínu a Rusko. Takže oni dva si vyšli vstříc a teď bude zajímavé sledovat, jak se do toho prostoru vklíní a co nového přinese a čím obohatí. Tam je ještě jedna věc, že by měl stabilizovat konečně ten úřad, protože ta diplomacie byla dlouhé měsíce neřízená, dlouhé měsíce byla…

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak zase tolik měsíců to nebylo.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Samozřejmě byl tam souběžně ministr vnitra, spravoval oba rezorty, ale nejistota tam byla obrovská – z toho, kdo kam má vyjet, jaké jsou priority nové politiky. Vy si také musíte vždycky pozvat velvyslance a říct jim, jaké jsou nové priority té vlády. Tohle jsou všechno obtížné věci. Další věc je, že kdo chce vstoupit na pole zahraniční politiky a mít vliv, tak musí mít nějakou síť kontaktů, znát se s těmi státníky a ministry zahraničí, a v tomto je pan Petříček absolutně nepolíbený, čili já myslím, že jeho role bude velmi submisivní a velmi juniorní v tom pomyslném trojúhelníku lidí, co dělají zahraniční politiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
V těch uplynulých letech se ozývala kritika na to, že naše diplomacie není koordinovaná – jak už jste tady několikrát naznačil, že je tady Hrad, Černín a Strakova akademie. Bude třeba nyní mluvit, řekněme, jedním hlasem nebo koncepčně pracovat a koordinovat své kroky...? Bude tady jeden národní zájem? A jaký je?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Toto je dlouhodobý problém ČR od konce 90. let, kdy jsme tu republiku ukotvili v NATO a pak byla zahájena jednání o stupu do EU. Od té doby si vlastně nedokážeme definovat, co je národní zájem, a každý z těch činitelů, kteří provádí tu zahraniční politiku, si ho definuje trošku odlišně a orientuje se vždycky na nějaké síly. Takže to působí roztříštěně. Nemělo by se zapomínat na jednu věc, že v řadě zemí, včetně Německa oni mají definovaný nějaký politický zájem, ale současně minimálně z poloviny je ta zahraniční politika obhajovatelkou ekonomických zájmů té země. To někdy úplně zapadá, o to více, že jsme stát střední velikosti v Evropě a nemáme takovou sílu prosazovat politická opatření, nemáme takovou hlasovací sílu například na půdě EU, a tak bychom měli daleko pečlivěji si definovat, co je ten národní zájem a jak ho sledovat, protože když je to takto roztříštěné, tak nakonec nedosáhneme ničeho a ta zahraniční politika není efektivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč není definován ten národní zájem? Když už tady zaznělo, že v těch 90. letech byly položeny, řekněme, základy naší zahraniční politiky, od 1. 1. 1993... Tehdy byl ministrem zahraničí Josef Zieleniec, občanský demokrat. Proč to nemáme v posledních letech?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je věc, která se táhne 150 let. Češi byli vždycky vynikající ekonomové, technici, v době Rakouska-Uherska zastávali ekonomické pozice. Byli ministry financí, ministry orby, ale v té zahraniční politice vždycky dominovala pouze šlechta a Češi k ní nebyli připuštěni. Pak jsme měli 20 let nějakou zahraniční politiku, to zdominovala zase Benešova skupina. Prostě my zahraniční politiku příliš dělat neumíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale před těmi 25 lety jsme to dělat uměli.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Situace po pádu Berlínské zdi byla nám velmi nakloněna. O té zemi se nějak mluvilo, nějak se znal ten lídr. A ti hlavní hráči – Havel, Klaus a Zieleniec – se shodli na tom, že jako první krok musíme využít té mezírky v tom, že je Sovětský svaz, později Rusko, oslabeno, a musíme udělat ty nevratné změny, začlenit tu zemi do NATO a později do EU. Potom se ten konsensus už hledal obtížně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co ukazuje, pane Pečinko, návštěva prezidenta Miloše Zemana v Číně? Spolu s ním se týdenní mise zúčastní i 70 tuzemských podnikatelů. Třeba na exportním veletrhu v Šanghaji se včera pan prezident potkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Možná tady můžeme nakousnout i téma ekonomické diplomacie. Jaký podíl by měla představovat v rámci celého konceptu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Mně se někdy zdá, že vůbec celá zahraniční politika států střední a menší velikosti je jenom funkcí ekonomiky, čili že je to více či méně skrytá nebo otevřená obhajoba ekonomických zájmů té země. A je to tak v pořádku. To, že do Číny jel nejenom prezident, ale i čtyři ministři, na to česko-čínské obchodní fórum, a i ten importní veletrh, něco naznačuje. Naznačuje to především to, že chceme využit toho obrovského tlaku Spojených států na Čínu, aby se otevírala, protože investice v Číně... I když se to tak nezdá, my pořád Čínu považujeme za standardní tržní ekonomiku, ale zdaleka to tak není. Vy nemůžete přijet do Číny jako do země EU a začít tam podnikat. Když si tam chcete nechat ušít pár triček a sak, to asi ano, ale když tam chcete přijet a opravdu podnikat s nějakým know-how, tak je to velmi obtížné, velmi obtížné je pak vyvést ty peníze z toho případného zisku. Takže ta ekonomika a ekonomické vztahy jsou tam velmi složité a oni slyší významně na to, když tam přijede politický představitel nebo ekonomický představitel té země a nějak garantuje to podnikání. Můžeme se nad tím pozastavovat, ale na druhé straně musíme vycházet z toho, že ten stát takový je, že je tam stále taková zvláštní polodiktatura, že tam mají svoje pětileté plány, že ústřední výbor Komunistické strany Číny dává nějaké směrnice, kam investovat, kam neinvestovat, a že je to stále relativně velmi uzavřená ekonomika, kterou pomáhá otevírat jenom politický tlak na tuto zemi. Jestliže prezident Trump dlouhodobě na tuto zemi systematicky tlačí, aby nepodhodnocovala svou měnu, aby se otevírala, aby dávala rovné příležitosti, jak oni dávají a my dáváme na svých trzích, tak i oni na svých, tak je dobré toho využít a je dobré strčit do těch dveří nohu. A to myslím, že ti čtyři ministři a prezident se o něco takového pokoušejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je to náhoda nebo nějaký signál, že se ta návštěva koná v době, kdy probíhá ta americko-čínská obchodní válka?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ono je to u příležitosti toho importního veletrhu, který je tam tradičně. Jak jsem říkal, je tam ještě to čínsko-české obchodní fórum... A podle mě je to spíš shoda náhod, ale náhoda přeje připraveným a já doufám, že toho čeští politici a podnikatelé a ekonomové využijí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ministr Petříček naznačil, že se chce zaměřit na prosazování lidských práv. Mimochodem Rada OSN pro lidská práva se dnes bude zabývat zprávou o stavu práv v Číně. Myslíte, že dojde i na toto téma?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To bych si nebyl tak jist a spíš bych se tomu divil, protože tato cesta má ekonomický základ a ekonomické cíle. Samozřejmě nelze přehlédnout to, že už od 90. let otázka Tibetu má v ČR velké příznivce, že s touto zemí a s jejím osudem nemalá část Čechů solidarizuje, a rozhodně bychom na to neměli zapomínat. Otázka je, jestli toto fórum je vhodné pro akcentování této věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bohumil Pečinka, komentátor Reflexu. Já vám děkuji za vaše postřehy. Na slyšenou.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já děkuji za pozvání. Pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Hostem zítřejším bude politoložka Vladimíra Dvořáková. Dobrý den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.