Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 18. října 2018

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících minutách bude naším glosátorem v ‚Jak to vidí‘ Bohumil Pečinka, komentátor Reflexu. Já vás vítám, dobrý den.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nad jakými otázkami se zamyslíte? Probereme dopady volebního fiaska vládních stran i trendy v politice, které komunální i senátní volby naznačily. Bude posílení opozičních senátorů znamenat stopku vládním návrhům? Inspirativní poslech. – Kandidáti vládních stran se do horní komory probojovali jen ve dvou případech, zatímco Občanská demokratická strana prosadila 10 svých kandidátů. Vláda Andreje Babiše se může nově opřít jen o 20 z 81 senátorů. Nakolik to bude, pane Pečinko, komplikovat prosazování zákonů?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Myslím, že tyto počty všichni posluchači nějak plus mínus znají, a asi bychom tam nenašli nic originálního, v tom okomentování. Podstatné je, jaká tyto čísla mají a budou mít v následujících dnech a týdnech praktické důsledky. Ty praktické důsledky mají velmi destruktivní vliv na dvě menší vládní strany, tedy na sociální demokracii a potom na komunistickou stranu, která toleruje tuto vládu, a ty praktické důsledky jsou v tom, že tyto dvojí výsledky, nejenom ty senátní, ale i ty komunální, vyvolávají obrovské pnutí v těch stranách. Už tento týden v sobotu se sejde ústřední výkonný výbor sociální demokracie a může tam dojít k čemukoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jan Hamáček požádal o vyslovení důvěry.

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je jedna věc, může tam dojít k různým živelným hlasováním, např. o vystoupení z vlády, což já nepočítám, ale určitá vrstva to tam bude chtít navrhovat... Může tam dojít k tomu, že ta strana se úplně rozštěpí, jak o tom mluvil Miloš Zeman, když varoval před tímto rozštěpením. Podobnou dynamiku to nabírá v komunistické straně... Takže na tom vidíme, že ty volby, i když se zdánlivě se nic neděje, tak mají svoje důsledky, a lidé by to měli vědět. Měli by vědět, že jejich hlas má váhu, a nejenom v tom, že tam prosadí určitého svého kandidáta, ale i v těchto přenesených důsledcích. Já často říkám, ať se lidé podívají například do Senátu, kdy nově zvolená senátorka Chalánková postoupila do druhého kola jen o pět hlasů a neměla prakticky v druhém kole šanci. Šla s minimem prostředků, šla jako nezávislá, stála proti ní silná protikandidátka sociální demokracie, a přesto ve druhém kole strhla na svou stranu ty hlasy a zvítězila. Takže na tom je vidět, že ten demokratický proces má smysl. Volební účast má smysl a poté má své důsledky, že ty politické strany se tím zabývají, tou vůlí, kterou jim v tom volebním důsledku řekli voliči, a velice přesně se podle toho orientují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Má smysl i Senát? Třeba podle pana prezidenta příliš ne.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že obrovský, protože těsně půl hodiny předtím, než jsem šel do studia, tak jsem dceru zkoušel, mají písemku z nějakého předmětu a tam jsem jí říkal, jak ta ústava je koncipovaná, že ta výkonná, zákonodárná a soudní moc jsou oddělené, kontrolují se a současně každá má dvě hlavy. Ta zákonodárná moc má Poslaneckou sněmovnu, má Senát a jsou nějak koncipované a ten Senát je ten prvek konzervativní, který brzdí ty výstřelky Poslanecké sněmovny. Lidé se mohou zbláznit, známe to ze svého osobního života, zvolí nějakou preferenci a můžou ze dne na den změnit celou Poslaneckou sněmovnu. A pak je tady ten Senát, který se mění každé dva roky po třetině a který může brzdit největší výstřelky té Poslanecké sněmovny. Nestojí to moc. Když se podíváme na různé veřejné stavby... Myslím, že to stojí za to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Někdo to vypočítal u vás v Reflexu, kolik stojí měsíčně občana Senát.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Rozpočet Senátu je asi miliarda ročně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bude muset nyní, pane Pečinko, koalice připravovat nové návrhy zákonů tak, vzhledem k tomu rozložení sil nebo posílení té opozice, aby ty návrhy prošly jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu, aby se to posílení opozičních senátorů nestalo nějakou stopkou a brzdou těch vládní návrhů?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že ne, protože Senát se zabývá ne všemi zákony, jenom některými zákony, na kterých se shodne velkou většinou, a tato obava není. Tam je spíš po mě a pro soustu lidí může být ohromnou pojistkou po těchto volbách to, že nezvítězily strany, ať už vládní, nebo opoziční, které chtěly změnu ústavy, tedy zavedení referenda. Jak zavedete referendum, tak jak je koncipováno, jak říkají ty strany jako Piráti a další, tak první věc, kterou si nátlakové skupiny vymůžou, je hlasování o vystoupení z EU.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
SPD, hnutí Tomia Okamury?

Bohumil PEČINKA, novinář:
SPD, Piráti, hnutí ANO... Jsou to různé politické strany. A toto referendum o vystoupení z EU může přijít do chvíle, kdy se něco stane, kdy začne finanční krize, kdy nějaký představitel EU udělá špatné rozhodnutí, kdy se nezvládne nějaká migrační vlna, a může to dopadnout jakkoliv. A tato země, jak nemá věrohodnou alternativu proti tomu, tak to na ni může dopadnout ohromně. Čili já se přiznám, že nejsem odpůrcem nebo příznivcem referend. Když někdo chce mít tento požadavek, vystoupit z EU, ať volí strany, které s tímto požadavkem jdou voleb, ty strany ať získají širší koalici, a pak to nejsou takové ty jednorázové překotné věci, že něco se stane v době referenda a nějak pak lidé rozhodou, že je to delší proces, na více let, a ať si to lidé, když to budou chtít, ať si to odehrají skrze politické strany, a nikoliv skrze referendum, které... Jak říkám, je v tom spousta vášní a je to něco, čeho pak často lidé litují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Představitelé senátorských klubů by chtěli dodržet zvyklost, že právo navrhnout předsedu horní komory bude mít nejsilnější frakce. Rýsuje se, která to asi bude?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že tato zásada, která vedla činnost Senátu v posledních 20 letech, tentokrát padne, protože jak já vidím to hemžení v Senátu, tak jasně vidím, že ze Senátu se v tomto směru stává čekárna na prezidentskou funkci. Je tam příliš lidí s ambicí být budoucím prezidentem a se zhoršujícím se stavem hlavy státu oni cítí, že by nemusel absolvovat celé funkční období. A předseda Senátu mj. je ten, který, když se s prezidentem něco stane, tak z ústavy zastupuje asi v polovině až dvou třetinách pravomoci prezidenta. Čili on se stane tím prezidentem. Takže člověk, který má tu funkci předsedy Senátu, a to ti čekatelé na tu prezidentskou funkci ví, tak pak nemusí dělat volební kampaň a má velký náskok před ostatními. Čili všichni ti prezidentští čekatelé dnes budou chtít mít významné funkce, budou chtít na sebe upozorňovat, a já myslím, že to není dobře, že to trochu Senát, jak jsem říkal, přeměňuje v čekárnu na budoucí prezidentské volby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Každopádně pan prezident neustále vykonává svou funkci, má za sebou sérii nejrůznějších, i zahraničních, návštěv, poskytl také Českému rozhlasu rozhovor... Nový senátor Jiří Drahoš, ten by měl dnes oznámit své plány v horní komoře. Spekuluje se o něm jako o jednom z adeptů na šéfa horní komory. Také se spekuluje, ke které frakci se přikloní. Asi zisk jak dalších, nejenom pana Drahoše, ale i dalších prezidentských kandidátů tzv. nepřekvapil.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Mě to překvapilo, osobně, přiznám se. Mě to velmi překvapilo. Myslel jsem, že lidé budou více rozdělovat mezi tou prezidentskou volbou a zaměřením Senátu. Evidentně ta dlouhá prezidentská volební kampaň, která přivedla ve známost určité tváře a osobnosti, byla tak silná, že přebila to, s čím šli do Senátu, a byli automaticky zvoleni. Pro mě to bylo ohromné překvapení. A já trochu vidím, jak jsem říkal, Senát jako pokračování prezidentské kampaně u těchto lidí a myslím, že trochu s tím znásilňují Senát, ale je to jejich právo... Dostali silný mandát od voličů, takže voliči to asi chtěli. Takže to je jenom můj názor, že ten Senát by přece jenom měl být víc konzervativním tělesem, které se zabývá vychytáváním některých věcí v těch zákonech; které se zabývá tím, že dává ústavní žaloby na některé věci ve veřejném životě, a že by se neměl stát kolbištěm nenaplněných ambicí nezvolených čekatelů na prezidenta.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaké proměny lze očekávat teď po komunálních volbách a volbách do části Senátu na české politické scéně, možná i personální? Možná bych se zastavila u KDU-ČSL. Její předseda Pavel Bělobrádek na březnovém sjezdu strany už nebude kandidovat do čela lidovců. On to vlastně oznámil ještě před sčítáním hlasů a své rozhodnutí mimo jiné zdůvodnil tím, že po osmi letech svého předsednictví cítí, že lidovci potřebují nový impulz. Tak mě mimo jiné napadá i otázka, pane Pečinko, kolik let v politice je opravdu vhodných, prospěšných, únosných pro politika, a možná i pro voliče?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím rozhodně, že ten počet let se za posledních 50, 70 let se neustále snižuje, protože nárůstem televizí, sociálních sítí a veškerých jiných sdělovadel se ten politik stále víc okoukává. Je to jako se zpěvákem nebo s hercem nebo s kýmkoliv jiným, kdy tím opotřebováním vzniká potřeba nějakého jiného produktu. Takto já to vnímám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co matadoři, naopak? I ty najdeme v naší politice...

Bohumil PEČINKA, novinář:
To určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jsou v menšině...

Bohumil PEČINKA, novinář:
Je to správné, tam musí být nějaký nositel kontinuity, ale bohužel u nás to není jako v Americe, kdy, když jste senátor, tak máte z 80 % šanci, že budete znovu zvolen. U nás, když jste senátor, tak je to spíš handicap, a jste ten, který tam dělal kdovíco a musí být nahrazen. Já nejsem proti výměnám, ale musí tam být vždycky aspoň polovina lidí, kteří nesou dál tu zkušenost a předají ji těm nově příchozím, kteří nic neví, a ti ji předají zase dalším. Takové ty příklady z americké Sněmovny reprezentantů, kde byl někdo 30, 35 let, a to byl pilíř té politiky, většinou to bylo v zahraničním výboru amerického Kongresu a to byli ti nositelé zahraniční politiky, ti, kteří měli významné slovo, ti, kterým naslouchali prezidenti. Prezidenti v Americe, jak známo, přicházejí a odcházejí, a tito lidé zůstávali... A tito lidé, kteří, říkám, jsou 30 v politice, mně ohromně chybí, ať už jsou z jakékoliv strany, a já ty útoky na ně, že jsou v politice XY let, absolutně neberu, protože je to málo vnímáno, ale ta politika je taky profese.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mají pořád co dát, i po tolika letech, z vašeho pohledu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Určitě. Nikdo neobviňuje nebo nevyčítá chirurgovi, že je tam 30 let. Naopak říkají, že ten chirurg to dnes umí líp, než to uměl před těmi 30 lety. Je to vždycky takový test. Šli byste k chirurgovi, který operuje 30 let nebo který operuje srdce půl roku?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče KDU-ČSL, abychom to nezamluvili, jak vidíte nástupnictví v této straně a kde jej vidíte?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já bych chtěl především ocenit to, co v sobotu udělal Pavel Bělobrádek, že ještě než byly sečteny výsledky v jeho volebním obvodu a kdy ten trend byl jasný, že i když první kolo vyhrál, tak ve druhém prohraje, tak vystoupil s velice státnickým a mužným projevem, kde uznal porážku, blahopřál svému soupeři a řekl současně, že už nebude kandidovat na jaře na předsedu KDU-ČSL. Neznám případ, kdy by někdo odcházel s takovým gestem. On není z té strany vyštváván. Na něho zůstane vzpomínka jako na někoho, kdo v roce 2011 převzal stranu, která byla mimoparlamentní, zadlužená, úplně na zemi, které nikdo nevěřil, ze které utíkali ti politici, kteří tam byli dosud, kde našel téměř prázdný sekretariát, který přetáhla TOP 09, a on skutečně tu stranu znovuobnovil. Takže by si, myslím, v rámci KDU-ČSL zasloužil velké fanfáry a velké poděkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už jsme se zmínili o tom, že v sobotu čeká sociální demokracii vlastně schůzka, jednání ústředního výkonného výboru v Hradci Králové, kde Jan Hamáček požádá o vyslovení důvěry. Jak silnou pozici má lídr komunistů, pan Filip?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Jeden levicový politolog se mě ptal, jestli vím, co je to zkratka KSČM, tak jsem řekl, že ne, a on řekl „kapitalistická strana Čech a Moravy“. Takhle vnímá to kritické křídlo tuto stranu, že se stala takovým poskokem miliardáře ve vládě. Pan Filip, předseda KSČM, do toho svého projektu podpory této vlády výměnou za různá místa ve správních radách zapojil vekou část lidí z takového užšího i širšího vedení KSČM. Takže je teď obtížné říct, jakou část těchto lidí do tohoto dealu zapojil. Rozhodně nikdo nebude smutnit nad tím, jestli tato strana uspěje nebo neuspěje. Jak vidíme ty trendy v počtu členstva, v počtu získaných hlasů za posledních 25 let, tak evidentně píše poslední kapitoly své dlouhé historie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mělo by něco z toho vedení strany vyvodit, podobně jako ČSSD, kde vidíme taky ten propad?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Může, ale v této části spektra myslím, že jsou tyto hlasy na nějakou dobu přerozděleny. Ta strana je na úrovni občanského sdružení a já jim do toho nebudu mluvit. Samozřejmě můžou udělat cokoliv, já si myslím, že ten děj je u konce a že tu roli komunistické strany převezmou úplně jiná hnutí a úplně jiné organizace, které už existují, nejsou třeba ještě u moci, mají formu občanských sdružení například a čekají na tu vlnu, které je stejně jako komunisty po první světové válce vyhodí do křesel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ostatně, jak se říká právě ta nezávislá, občanská sdružení jsou vítězem letošních komunálních voleb. S tím souhlasíte?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To je fakt. Když vezmeme komunální volby od roku 94, kdy máme nějakou souvislou statistiku, tak nejdříve v tom roce 94 začaly ty nezávislá sdružení vítězit na místní úrovni, na úrovni obcí a malých měst, někdy v roce 2002 to přeskočilo na okresní města, někdy v r. 2006, 2010 to přeskočilo na krajská města a tam je jednoznačně vidět, jak to znamínko nezávislosti je vlastně tří-, pětiprocentním bonusem, a ta nechuť vůči tradičním stranám je velká a oni by z toho měli vyvodit důsledky, nebo tyto strany přejdou z velkých měst i na celostátní úroveň a pak se nikdo nedomluví s nikým. Bude chybět ta politická struktura, že vládní strany měly i ta svá krajská, okresní a další sdružení a kluby a mohly nějak vytvářet celostátní politiku. Jak se toto ztratí a fragmentuje se úplně všechno, tak se nedomluvíme nakonec s nikým na ničem a ta politika bude úplně nepřehledná. Ta nezávislá sdružení nebudou schopna garantovat tu politiku na nižší úrovni a celé se to rozpadne, fragmentuje, stane se to nepřehledné a taková situace je nejlepší východisko pro nějaké budou cestující diktátory.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kanada zlegalizovala marihuanu pro rekreační účely. Stát si od liberálního přístupu k této měkké droze slibuje kontrolu nad prodejem, větší bezpečnost uživatelů i odstavení překupníků od zisku. Černý trh prý nyní ročně přijde o šest miliard kanadských dolarů. Ta legalizace byla mimochodem jedním ze slibů kanadského premiéra Justina Trudeaua, který volby vyhrál, aby je také vyhrál. Co to bude znamenat?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Některé menší státy jako Uruguay, třímilionová, už v minulosti tento krok udělaly. Na té Kanadě je zajímavé, že je to člen skupiny G7, čili těch nejvyspělejších zemí světa, a že je to něco, čemu se říká precedent, že na to se budou odvolávat další země a říkat, podívejte i Kanada, takhle silná ekonomika, takhle velká země...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A je diskuze v těch ostatních zemích legalizovat marihuanu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
U nás v Česku ještě ne, protože máme tak liberální zákon, který ji de facto legalizuje. Já bych tam oddělil dvě věci, tu legalizaci pro zdravotnické účely, tam je evidentní, že to statisícům lidí pomáhá, hlavně starším lidem, a to, že tato rostlinka byla zapovězena, bylo myslím velké tmářství toho minulého století, i pro lékařské účely. Pak je tam ta druhá věc, což mě velmi baví, to je ta věc, že přichází k moci nová generace reprezentovaná například levicovým progresivitou Justinem Trudeauem, která už má jiné návyky; která vyrostla na tom, že bojujeme proti alkoholu a kouření tím, že na ně uvalujeme vysoké spotřební daně, DPH a jiné. Tento způsob, tuto inhalaci nikotinu vlastně... Oni z toho udělali téměř ďáblovu věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kouření je zakázáno v Kanadě. Ve všech vnitřních veřejných prostorách, na pracovištích. Od roku 2010 jsou zákazy v rámci každé z těchto jurisdikcí.

Bohumil PEČINKA, novinář:
A současně teď legalizují neřest. Takže neřest minulé generace tímto typicky protestantským způsobem zatracují a neřest té nastupující mladší generace..., a říkám, odděloval bych lékařskou a běžnou konzumaci, tak jí dávají zelenou. Já jsem nekuřák jednoho i druhého, takže se na to dívám jenom zdálky s pobavením a je to pro mě zase svědectvím o tom, jak se mění normy ve společnosti, jak se posouvají podle většinových preferencí. Trudeau ví, že tato látka je pro rekreační účely populární mezi mladými lidmi a lidmi střední generace, a proto pro ni hlasuje. Z tohoto důvodu je tak trochu pokrytecké to jejich ohromné morální tažení proti cigaretám a klasickému alkoholu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jenom doplním, že nadále budou v Kanadě platit určitá omezení, co se týče marihuany. Vláda nařídila například, že balení musí být opatřeno varováním před zdravotními následky, nebo zakázala reklamu zaměřenou na mladé lidi. Možná tady vidíme i, vy už jste to řekl, pane Pečinko, takovou tu generační proměnu... Když alespoň krátce nahlédneme do Bavorska, kde výrazně zabodovala Strana zelených, tak tam se jasně ukázalo, jak je pro určitý segment voličů, asi zejména těch mladších, důležitá otázka ekologie, životního prostředí, potravinové soběstačnosti. Němci velmi sledovali dieselovou aféru, aféru kolem Hambašského lesa a tak dále.

Bohumil PEČINKA, novinář:
V politologii se tomu říká postmateriální hodnoty. Stále víc a víc voličů v těch nejbohatších zemích má jako základní politické hodnoty ty postmateriální, že už jsou finančně nějak saturováni a dávají preference jiným věcem, než jsou finanční. Pak to má ještě jeden aspekt, o kterém napsal před několika dny v Mladé frontě dnes Petr Robejšek, který řekl, že jsou v těchto bohatých německých zemích, a Mnichov je nejbohatší, vrstvy, které tyto postmateriální hodnoty vyznávají a které se čas od času potřebují cítit jako revolucionáři, takže tady mají tu Stranu zelených.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Bohumil Pečinka, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex, byl dnešním hostem. Já vám za to děkuji a přeji hezký den.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já děkuji a pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zítřejším hostem Vladimíra Kroce bude ekonomka Ilona Švihlíková. Na slyšenou se těší Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.