Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 13. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, je tady čas vyhrazený pohledu na svět kolem nás. Glosovat bude bezpečnostní poradce Andor Šándor, dobrý den. Dobrý den ještě jednou přeju bezpečnostnímu poradci Andoru Šándorovi, doufám, že se slyšíme.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Slyším vás Zito, také dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano. Neujde nám například nervozita, policejní manévry před nadcházející inaugurací nového amerického prezidenta nebo také tání ledů mezi Saúdskou Arábii či Katarem. Začněme ale ve Spojených státech. Známé tváře několika výtržníků, kteří před týdnem obsadili Kapitol, rabovali, střílelo se, také skončili v policejních poutech. Například takzvaných šaman s kožešinovou čepicí s rohy, vyznavač spiklenecké teorie /nesrozumitelné/, oblíbené na krajní pravici nebo muž, který si odnesl řečnický pultík předsedy Sněmovny reprezentantů. FBI pátrá po dalších desítkách lidí, kteří násilně vtrhly do sídla kongresu. Pane Šándore, dalo se to vůbec předvídat, bylo tady již mnoho různých signálů, proč se to vůbec stalo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak je pravda, že takovýto útok na, řekněme, symbol americké demokracie Kapitol, se nestalo možná déle než 200 let, že jsme sice v roce 98 zažili střelbu uvnitř Kapitolu, ale tohle to bylo bezprecedentní. Víte, když víme, co se stalo, tak pak můžeme vždycky dobře říct, jestli se to mohlo předvídat nebo ne. Fakt, že ta ochranka Kapitolu ta to zřejmě nepředvídala. Ta zřejmě to zásadně podcenila, protože si neuměla představit, že by lidé, kteří byli dlouhodobě v nějakých 60, 65 dní masírování Donaldem Trumpem o ukradených volbách a o tom, že je potřeba si demokracii vzít zpátky, takže ti lidé se prostě toho osudného 6. ledna, kdy by měl být Biden potvrzen, oběmami, oběma komorami parlamentu potvrzen do funkce prezidenta Spojených států, takže prostě vyrazili a udělali to, co udělali. Je bezpochyby pravdu, že Donald Trump je slušně zahříval, když to takto řeknu, ale asi nevyslovil nikdy to slovo, které by se dalo interpretovat jako skutečně, když to přeženu výstřel Aurory k dobytí zimního paláce, tak tedy nějaký pokyn prostě dobyté, dobyté Kapitole. Ale myslím si, že ta rétorika v řadě nespokojených lidí je a možná v řadě právem nespokojených lidí vedla k tomu, že udělali to co, to co udělali. I u nás na sociálních sítích máme spoustu debat o tom, kdo to vlastně byl, že to byli převlečení stoupenci Bidena, že mělo za cíl prostě narušit debatu o problémech voleb v Arizoně a podobně. Je neuvěřitelné, jak se celý běh věcí prostě překroutí, jak se z toho prostě bere jenom jedna jediná pravda, která, která existuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to je?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No, prostě že Donald Trump, byť byl teda úspěšným prezidentem. Byl velmi atypickým prezidentem z pohledu té celé jaksi plejády prezidentů, které jsme viděli předtím byl úspěšný, ale bohužel tím co udělal, tak tu svoji památku v úřadě prostě velmi pošpinil a že to prostě byli stoupenci Donalda Trumpa, že to nebyli ti normální Republikáné, byť i někteří lidé, o kterých bysme to možná nečekali, byli uvnitř kongresu, ale vždycky v každé demonstraci jsou takoví ti profesionální rváči a profesionální lidé, kteří rádi dělají problémy. To je celkem evidentní a pak ten dav v rámci té psychózy se už prostě nechá strhnout, znovu vytvořit nějakou teorii, že vlastně za všechno může Biden, že to vlastně organizoval Biden. To mně přijde trochu, trochu úsměvné, ale zároveň také velmi nebezpečné. Pardon?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, promiňte, chtěla jsem se zeptat, když Donald Trump nastupoval do úřadu, tak se hovořilo o hluboce rozdělené americké společnosti, jak Trump, když říkáte, pane Šándore, z vašeho pohledu, že má za sebou úspěšné období, mandát, jak on přispěl k tomu, takříkajíc stmelování?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já registruju a říkám, nejsem Amerikanista, ale registruju, že společnost americká je rozdělená, možná víc rozdělená jak česká ale skoro každá společnost kromě totalitních systémů, byť i ty navenek možná vypadají jako jednotné, ale nejsou jednotné. Tak jsou rozdělené. Otázka je, zda ten rozdílný postoj k různým věcem se řeší mírově anebo zda se nechá jaksi propuknout to násilí. Zda se do konce podporuje. Loni jsme viděli řadu výtržností levicových organizací ve Spojených státech, kdy ty útoky na ty Republikány byly velmi často nevybíravé. Já jsem mluvil o tom, že byl úspěšný v tom, že snížil nezaměstnanost, změnil ekonomiku v mnohem. Podařilo se mu v zahraniční politice nebývalých úspěchů, což se nepodařilo řadě prezidentům dát dohromady, Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Súdán a podobně, to jsou bezprecedentně výtečné věci, ale tohle to, co se stalo a ta snaha teďka demokratů jaksi Donalda Trumpa odsoudit za velezradu, ta nepřispěje ke sjednocení americké společnosti a bohužel se obávám, že to bude pokračovat dál s tím, že jistá forma a teď nechci samozřejmě strašit. Občanské války tu může vypuknout, uvidíme, jak se Joe Bidenovi bude dařit přesně v to, co říká a slibuje tu společnost sjednotitel a nevím, jestli má ten kouzelný proutek, aby tohle to se dalo opravdu do nějaké podoby, kdy sice ty tábory budou mít různé názory, ale nebudou se uchylovat k násilí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vede se právě debata o tom, jak přistupovat Američany, jak by měli přistupovat k Donaldu Trumpovi, jestli si zaslouží nějaké vlídné zacházení jako odcházející prezident, protože v opačném případě by se mohlo to rozdělení, o kterém je, vy hovoříte, pane Šándore, ještě prohloubit. Má to tedy do značné míry v rukou ta nová administrativa, která by mohla případně ty emoce zklidnit? Už jsem se zmínila v úvodu, že Washingtonu s obavami teď vzhlíží k vůbec samotné inauguraci, která má proběhnout příští týden 20. ledna.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Obávám se, že velká část demokratů bude chtět mít ten klacek na Donalda Trumpa co nejdéle. Dokonce ten nápad, aby se sice zahájil ten proces odsouzení za velezradu nebo jak by se to přeložilo do češtiny, a pak ho přerušit na nějakou dobu 60 nebo kolika dnů, aby Joe Biden mohl se senátem řešit věci, které potřebuje k upevnění své administrativy, že to může sloužit k tomu, aby ten klacek prostě byl tady co nejdéle a nepochybně bude cílem to, aby vlastně znemožnili Donaldu Trumpovi znovu kandidovat za 4 roky. Bude mu sice tolik jako Bidenovi dneska, ale pořád ještě může být schopen jaksi ještě kandidovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promluvit.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Přesně tak. Otázkou je samozřejmě, co udělá i část Republikánů, vidíme, že ho opouští. To není jenom chvilkové procitnutí z Donalda Trumpa. Je třeba si říct, že Donalda Trumpa část Republikánů neměla ráda, ani když nastoupil do úřadu. Obzvlášť ti co patřili k tomu establishmentu, který Donald Trump sliboval, že rozkope, takže to se dneska ukazuje. Oni jsou dneska stateční týden před koncem, kdy vlastně Donald Trump už vlastně nemůže nic udělat. Ale fakt záleží na tom, jaký Republikáni jako celek budou držet a je samozřejmě otázka, jak Donald Trump dál bude se v politice a ve veřejném životě pohybovat a je celkem ale evidentní, že tu tezi o ukradených volbách prostě nevzdává. Škoda, že má proti sobě 40 soudů, které prostě dnes hledali tak závažná porušení, aby se dalo mluvit o tom, že volby byly zfalšovány.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Škoda pro koho?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To se, já jsem si to také uvědomil, jak jsem /nesrozumitelné/, to je škoda dneska už asi, škoda by to bylo asi pro demokracii kdyby, protože přece jenom připustit, že volebními machinacemi se vyhrají volby, je, by byla škoda pro tu demokracii, ale to asi slovo, které jsem použil, nebylo úplně přesné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč ti, pane Šándore, kdo prohrávají ve volbách nebo prohráli, zejména pokud jsou aktuálně u moci, nejsou schopni přijmout porážku.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si myslím, že ne, ale říkám, nejsem amerikanista, nesleduju Spojené státy tak dlouho, ale musím říct, že Donald Trump je vlastně po dlouhé době první. Vzpomeňte volby George Bush versus Al Gore. Po prvních výsledcích, které nebyly ještě vůbec dopočítány, Al Gore uznal vítězství George Bushe, pak začaly problémy na Floridě, kdy byly ty lístky 2× přepočítány. Nakonec soud rozhodl, že se to zastavilo a marginálním rozdílem George Bush vyhrál a Al Gore to uznal. To je prostě věc těch demokratických skutečně uvnitř politiků, kteří tu porážku prostě uznají. Donald Trump byl silně přesvědčen o tom, že došlo k podvodům, ale neviděli jsme žádný důkaz, který by jeho slova ospravedlňoval a ukázalo se samozřejmě, že ty korespondenční hlasy jsou problém a mohou být problém i v tom, že za ten měsíc od kdy vy je třeba pošlete tak, jak se stalo v době to je silné korona krize ve Spojených státech. Do té doby než lidi jdou k volebním urnám. Řada lidí může změnit názor a potom, když se přepočítávají ty hlasy těch korespondenčních lístků, které přišly až po těch, kteří je odvolili v den voleb, tak to ukazuje jakoby velký v tom případě Joe Bidena velký nárůst těch hlasů v jeho prospěch. I to může být jedním vysvětlení, proč Donald Trump si myslel, že mu to bylo ukradeno, ale samozřejmě je něco jiného, když přijdete do volební místnosti, prokážete se průkazem, jdete k tomu stroji za plentu a tam ten svůj hlas jaksi odevzdáte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trvalé zablokování twitterového účtu končícího prezidenta Donalda Trumpa, ale také jeho odstřižení od sítí, jako je Facebook, Instagram či nově také je YouTube, vyvolává debatu nejen ve Spojených státech, v řadách jeho příznivců i odpůrců. Na Twitteru měl Donald Trump 88 milionů sledovatelů a Twitter ho zablokoval kvůli nebezpečí dalšího podněcování k násilnostem. Jak se vidí, pane Andore Šándore, na toto opatření? Připomenu, že proti trvalému zrušení účtu se postavila například německá kancléřka Angela Merkelová nebo Alexej Navalný, kritik ruského prezidenta Putina.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já také osobně nejsem příznivec těchto zásahů. Ono to vypadá jako cenzura, ale Twitter i Facebook jsou soukromé sociální sítě. Není to teda cenzura, kterou by udělal stát, přesto si nemyslím, že to je dobře, ale já to vidím v kontextu té neuvěřitelné politické korektnosti hlouposti Spojených států, když je obviněn nějaký herec z toho, že před 30 lety někomu šáhnul na stehno. Už ho vystříhávají ze všech filmů, ze všech seriálů. Tohle to vymazávání lidí z historie nebo ze současnosti já si myslím, že je špatně. Je pravda, že Donald Trump některými výroky mohl zahřívat to radikální číslo, tu radikální část svých voličů, ale já osobně prostě tohoto příznivec nejsem a navíc si myslím, že to ještě více podpoří to bojové, tu bojovou část těch Republikánů a z Donalda Trumpa se takto může stát i mučedník, kterému prostě brání jeho svobodném projevu. On si určitě cestu nějakým způsobem najde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak je pořád prezident Spojených států a může se, Twitter je soukromá společnost. Donald Trump se může vyjadřovat oficiálně, může svolávat tiskové konference, pronášet projevy, což také dělá.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Máte pravdu, já jsem od samého začátku byl kritik toho, aby politici ventilovali svoje nápady na Twitteru, aby se stávalo to, že veřejnost se to doví z Twitteru, pak je tisková konference vlády, která mezitím udělala zase nějaký další jiný rozhodnutí, které nekonvenuje s tím twitterovým prohlášením. Přesně já souhlasím s tím, co říkáte vy, politici mají vystupovat, mají dělat tiskové konference. Mají debatovat s voliči, tady to psaní na Twitter v průběhu zasedání vlády, abych byl první, kdo to novinářům pustí, já prostě nepovažuju za správné a navíc to je ještě soukromá, kdyby to bylo na ČTK nebo kdekoliv, tak tomu ještě možná budu rozumět. Já prostě nejsem příznivec toho, aby politici sdělovali i voličům svoje názory a věci právě na Twitteru, které mají být oficiální politikou té, té dané země, že to Donald Trump dovedl k dokonalosti, jak jste řekla, má 88 nebo kolik milionů těch, kteří ho sledují. Je fakt, že tím také výrazně ekonomicky pomohl majitelům Twitteru, to je také, také pravda, ale abych to zkrátil. Nemyslím si, že tohle je správný, správný krok. Umím si představit, že pod těmi komentáři jeho budou třeba nějaké dodatky, vysvětlivky, ale na druhou stranu, kde je to zjevná lež, tam to jde jednoduše, ale často někdo úplně neznámý najednou bude komentovat prezidenta Spojených států. To mě také úplně nepřijde jako ekvivalentní, ale chápu, je to složitá doba a těžko se najde něco, co by bylo úplně optimálního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na sociálních sítích si často politici mezi sebou vyměňují názory. Mluví nejenom k nám k voličům nebo k občanů. To jste si také určitě všiml?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Je to taková móda. Možná to je také dáno tím, že tu odvahu mají více za tou klávesnicí či tlačítky svého chytrého mobilu, než kdyby si měli vůči sobě stoupnout, ale zase samozřejmě je to pro voliče, pro lidi to, to ty vzkazy ukazují, jak jsou silní, jak jsou bojovní. Největší komické situace zažíváme, když si to takhle jaksi rozdávají představitelé jedné vlády, která je možná složena z koalice, ale to mně přijde úplně největší, největší prostě problém, který dneska je, se kterým se zdá už asi nic neuděláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mnozí experti tvrdí, že právě různé fake news, dezinformace, dezinformační weby, cílené manipulace přispěly k onomu útoku radikálních příznivců Donalda Trumpa na washingtonský Kapitol, sídlo kongresu, jak vy to vnímáte. Právě roli a nemusíme hovořit jenom o tom, co se před týdnem stalo v Americe?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že ten fenomén sociálních sítí, který tu s námi je asi 10 nebo kolik let. Je něco, co je rozhodující v mnohem proto, jak ta společnost se utváří ty její názory. Velmi často lidé si naskočí na všechny ty dezinformace, na všechna ta různá vysvětlení, protože to konvenuje jejich vnímání reality. Já často říkám, čím víc toho člověk méně ví, čím méně toho víte, tím máte tendenci věřit větším zkreslením, záměrným překrucováním a hloupostem. Lidi se už nenamáhají si ty informace ověřit někde z nějakého jiného zdroje, prostě to přijímají. Já sám funguju na Facebooku a vím často, že do té debaty se mnou se pouští lidé už poté, co si přečtou jenom název toho příspěvků a už ani nečtou ten příspěvek a kritizují mě vlastně za to, že jsem tam nenapsal to, co tam je, nebo že tak toto je prostě vidět ta povrchnost je. Víte, nikdy v životě za celou historii neměl žádný člověk jako dnes, možnost se vyjádřit k čemukoliv. A vy to dneska řeknete a za 10 minut si to klidně přečtou v Singapuru, na Filipínách kdekoliv. To prostě tak je. Ten fenomén je tady úžasný. Ta síla těch informací, které se šíří, je obrovská, že se mnozí lidé v tom utápí, to je pravda a ono potom, když vidíte, že jeden představitel vlády řekne, že se naočkujete a už nejste nakažlivý. Ostatní to zase zpochybňují, no tak, co si ty lidi z toho mají vybrat? Potom stačí někdo do toho šikovně s prominutím, řeknu háže vidle a jaksi podporuje ty představy těch, kteří to odmítají. Tak jako to je, to je prostě problém dneška, já si myslím, že se s tím budeme potýkat velmi dlouho. A čím slabší je věrohodnost a oficiální postoje vlády, politiků a podobně, čím menší je důvěra v nich, tím větší je snaha nebo jaksi ten příklon k těm různým věcem, které vidíme na sociálních sítí a některé jsou opravdu velmi úsměvné a velmi hloupé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je, pane Andore Šándore, za táním ledů mezi Rijádem a Dauhá? Před více než třemi lety saúdskoarabské království obvinilo Katar z údajné podpory terorismu a spolupráce s Íránem, který je regionálním soupeřem arabských zemí. Na Katar uvalilo blokádu, ke které se připojily Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt. Nyní se dohodli na zrušení obchodního a cestovního embarga, co se změnilo?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si myslím, že to je součástí celé té politiky, kterou pro prezidenta Trumpa prováděl jeho zeť Kushner. Ta snaha oživit spolupráci regionů proti jednomu jedinému, Spojenými státy prosazovanému nepříteli, a to je Írán. Pokud jde, já jsem sám byl před dvěma lety v Dauhá, byla jedna konference o tom, jak repatriovat teroristy, kteří se vrací z Islámského státu. Měl jsem možnost podívat i do diplomatické čtvrti a byla opravdu vylidněná a to ten Katar svým způsobem, přestože to je země velmi bohatá, mají zásoby zemního plynu na 150 let, tak přesto tam bylo vidět, že ta, ty sankce nejsou až tak úplně jednoduché. Je potřeba také říct, že, že v Kataru je největší letecká základna Spojených států mimo území Spojených států, že Spojené státy mají zájem o vytvoření toho pásma celého na Blízkém východě, včetně teda k tomu velmi dobře jaksi zkonsolidované vztahy mezi Izraelem, jak už jsem před několika minutami naznačil tak, aby to celé úsilí se opravdu mohlo orientovat na potlačování Íránu, který je považován Spojenými státy za největší problém a za největší nebezpečí na Blízkém východě. Myslím si, že tohle to, tahle ta normalizace stahuje cesta, cesta správným krokem. Uvidíme, jak na toto celé Joe Biden bude umět navázat, protože na jednu stranu on byl spolutvůrcem té dohody o íránském jaderném programu, ale dneska je konfrontován tím, že Írán obohacuje uran na 20 %, místo povolených nějak do tří procent. Nevím přesně to číslo, aby mě nikdo nechytil za slovo a je to prostě komplex celé, celé problematiky, která bude složitá, ale bylo by dobré, kdyby se podařilo deeskalovat napětí s Íránem, kdyby se podařilo Irán dostat zpátky k té dohodě a dodržování všech těch věcí, ke kterým se zavázali, protože teď odbočím. Kim Čong-un velmi umně využívá této situace, kdy konečně potřebuje dosáhnout nějaké snížení těch všech sankcí a vyhrožuje opět tím, že nabídl další jaderné zbraně a podobně, takže myslím si, že Joe Biden bude mít opravdu, opravdu co dělat a je otázka, zda s tím svým přístupem bude schopen kapitalizovat na těch pozitivních věcech a jednou z nich je, jak jste zmínili jaksi normalizace vztahů mezi katarem a Saúdskou Arábii, ale také mezi Katarem a Spojenými arabskými emiráty a dalšími.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na tom usmíření mezi Katarem a Saúdskou Arábií se podílel také Kuvajt, jak se píše. Teď už se ale vůbec nemluví například o Sýrii, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak to neznamená, že by v Sýrii byl klid zbraní a všechno, všechno bylo úplně úžasné. Je pravda, že obecně můžeme říct, že aktivity Islámského státu v mnohem byly, byly potlačeny, že dneska ten, toto jsou to pozornost je prostě věnována tomu Íránu. Ono to je také samozřejmě částečně i tím, že to je v nějaké rovnováze. Čím více bude upozaděn Írán a jeho vliv v Sýrii a nejenom v Sýrii. Tak tím se bude možná dařit lépe stabilizovat i Sýrii jako takovou ale, představa, že v Sýrii všechno běží jak po dracích, že je tam krásný mírový život a začala obnova této země. To si myslím, že by bylo velmi, velmi bláhové a naivní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, pandemii upozadila mnoho.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neméně důležitých témat, zmíním jenom krátce třeba kybernetickou bezpečnost. Další českou nemocnici napadli hackeři, což není poprvé. Na zdravotnická zařízení se zaměřují dlouhodobě Úřad pro kybernetickou bezpečnost na to upozorňoval už třeba v roce 2019. Co pane Šándore, na tom co do zajištění naše nemocnice a zařízení tak špatně nebo jsou ty hackeři už tak v uvozovkách nebo snad bez nich zdatní?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Ono je to kombinace všeho, já pořád ale říkám, že to rozhodující, jak se jaksi těmto útokům úspěšně bránit je, že uživatelé IT sítí jsou odpovědní, že vědí, co smí, co se nesmí, že tu IT techniku nezneužívají k soukromým účelům, že si nestahují poštu kdejakou, která prostě už zavání tím, že to je něco špatně. Pak se domnívám, že ne všechno co v našich nemocnicích ale nejenom v nemocnicích funguje na nějakých sítích, musí být připojeno na internet. Prostě řada věcí může být jenom v nějakém intranetu, který není připojen na, na, na, na internet, že někdo nepotřebuje mít přístup k internetu, což samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost toho útoku. Je ale každopádně potřeba říct, že zjistit stoprocentní jistotou, kdo zatím útokem stojí. Není vůbec snadné a zároveň je potřeba, abychom dali jasně najevo, že to jeden z nejodpornějších útoků, kdy ta nemocnice je vystavená jejich aktivitám a ohrožuje to zdraví a životy pacientů. To si myslím, že je jeden z nejodpornějších věcí a otázka je, jak jsem řekl, jak najít ty úplně nejlepší způsoby se tomu bránit, ale jak jsem řekl sebelepší technika nezabrání tomu, když ten lidský faktor, prostě v té, v těch sítích nebude fungovat odpovědně. Je potřeba ty lidi školit a vysvětlovat jim, co se smí a co se nesmí a dělat to pořád, protože jinak ty útoky budou narůstat a těch útoků vůbec obecně jsou řádově obrovská množství po celém světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bezpečnostní poradce Andor Šándor a jeho pohled na svět. Děkuji vám za to, mějte se hezky, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Taky na shledanou a všichni ať to dobře zvládnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přeji vám hezký den stejně i vám, milí posluchači, vysílání Českého rozhlasu Dvojky pokračuje. Příjemný den přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.