Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 24. listopadu 2022

24. listopad 2022

Hostem byl zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.

Vladimír KROC, moderátor
Je půl deváté a začíná pořad Jak to vidí. Dnes s předsedou Syndikátu novinářů a komentátorem Hospodářských novin Adamem Černým, dobrý den.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Stále ještě dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Fungují na území Česka, Nizozemska, Spojených států nelegální čínské policejní stanice? Pokud ano slouží k umlčování politických oponentů pekingského režimu. Co zejména komplikuje současné německo-francouzské vztahy, tak to jsou některá z našich dnešních témat. Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher Wray v Senátu řekl, že považuje informace o pracovištích čínské policie na území USA za znepokojivé. Podle něj bylo za posledních 8 let přinuceno k návratu do vlasti na 9000 emigrantů z Číny. To je asi stěží ověřitelné takové informace?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
No, špatně se o tom medituje, ale na druhou stranu, když se podíváme na to, co publikují čínská oficiální místa, tak existuje v angličtině vydávání takových polobulvární deník Global Times v Pekingu a ten uváděl, že jenom od, za období asi roku 2021 2022, takže těch lidí se do Číny vrátilo 230 tisíc. Samozřejmě pro české rozměru je to neuvěřitelná suma, tak tady byla nějaká humanitární vlna, ale na druhou stranu, když si to dáte do poměru k jedné miliardě 400 milionů obyvatel Číny, tak to zase není tak jakoby v uvozovkách velké číslo. Přesto bráno absolutně těch 230 tisíc, kterými si i Peking chlubí, je něco neuvěřitelného je. Trochu to třeba zasadit do kontextu. Těch stanic má bejt něco víc než 50 podle humanitární organizace kanadské /nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
A promiňte 50 stanic, nebo 50 států, kde mají?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Ne, ne asi 50 států, řekněme víc než ve 20 zemích nebo tak i něco. Ale to, co je, podstatné, je třeba říci, že pokud jsou nelegální policejní stanice, což s největší pravděpodobností je ověřitelný fakt podle projektu Sinopsis českého, dokonce dvě mají být v Česku. Jedna snad na Karlově náměstí v Praze. Tak se jedná vlastně o bezprecedentní porušování mezinárodního práva, protože policie má vykonávat svoje pravomoci pouze na území toho státu, který jí velí. Protože stát má nárok na to používat násilí a vynucovat zákony silou, nikoliv na území i jiného státu. Pokud teda s tím ten druhý stát nesouhlasí samozřejmě. Tak to je první bod a druhý bod je ten politický i podle všeho je to všechno součástí operace, kterou vyhlásil generální tajemník a prezident Si Ťin-pching v roce 2014, který, která se jmenuje hon na lišky. Měla velice bohulibý záměr, přimět pachatele zločinu v Číně, zvlášť takových závažných, jako je korupce, aby se vrátili, kteří uprchli, aby se vrátili a postavili se před spravedlnost. Ale protože existuje spousta důkazů o tom, že ty návraty nejsou zdaleka dobrovolné, že ti lidé jsou vystaveni nátlaku anebo jsou vystaveni nátlaku jejich příbuzní. Tak potom teprve jediné tu, abych tak řekl, nemůžu, nemůžu říct nějak zločinnou podstatu, existence těch úplně nelegálních policejních stanic a rozsah toho problému.

Vladimír KROC, moderátor
Číňané fungovaní tajných policejních stanic nejenom na území Spojených států popírají. Tvrdí, že jde o dobrovolnická střediska, která pomáhají krajanům v zahraničí.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
No, to je takové vysvětlení i to, kdyby vydávali úřední dokumenty, tak prostě je to, je to je to nelegální úřední, úřední filiálka čínského /souzvuk zvuků/, čínského státního aparátu, která by měla bejt někde nahlášena, evidovaná a povolená tou hostitelskou zemí.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumím, jenom na vysvětlenou, že argumentují tím, že třeba prodlužují řidičské průkazy a podobně.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Ale jistě, ale to patří k té propagandě. Já myslím, že to se tady jedná a to je ten, to největší jednak tedy obecně je nelegalita té záležitosti jako takové a potom k jakým účelem to slouží. Protože jak už bylo řečeno, nemusí se zdaleka jednat o korupčníky, ale prostě o lidi, kteří jsou nepohodlní. V posledních letech pozorujeme v té čínské zahraniční politice daleko větší asertivitu. Česky bychom možná řekli neomalenost. Minulý týden měsíc byl zaznamenán incident v britském Manchesteru, kdy byla protičínská nebo protikomunistická demonstrace u generálního konzulátu. Kde nesli tam karikaturu velkého, velkého vůdce si Ťin Pinga a z toho konzulátu se vyřítila skupina lidí. Někteří z nich maskování pod /nesrozumitelné/, začali ty demonstraci, demonstranty napadat. A jednoho dokonce povalili a za vlasy ho vtáhli na území konzulátu. A když to policie vyšetřovala, identifikovala o koho se jednalo, tak nakonec zjistila, že mezi těmi útočníky byl konces a osobně generální konzul, což je samozřejmě naprosto nepřijatelné. Zatímco čínská verze událostí byla taková, že ti demonstranti vnikli na území konzulátu a že za všechno může slabá ochrana místní, místní policie. Takže pro starší myslím, že se jedná o takovou, o takovou verzi rádia Jerevan. A hlavně, myslím si že bych se vrátil z té zlehčující roviny na tu vážnou, prostě jsme svědky toho, že čínský, Čína své zájmy a své politické představy v zahraničí představuje, prosazuje mnohem agresivněji, důrazněji a neomaleně, než tomu bylo dříve.

Vladimír KROC, moderátor
Deník N napsal, ostatně vy jste o tom před chvílí mluvil, že také v Česku působí dvě čínské, v uvozovkách policejní stanice, které mimo jiné slouží ke sledování příslušníků místní diaspory a ke sběru informací. Pravdivost informace připustil i ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů, jak se proti něčemu podobnému můžeme účinně bránit?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Tak na to musí existovat úřední nebo soudní postupy. V Nizozemsku už prostě, v Kanadě se to nechá, to začali vyšetřovat a v Nizozemsku rovnou vláda nařídila Číně, aby tu nelegální policejní jednu z těch doložených nelegální policejních stanic prostě zavřela. Protože taková věc nemá na území cizího státu co dělat, protože pokud jde o vyřizování úředních dokumentů, jako jsou třeba řidičské průkazy, pokud připustíme, že tam jde i o takovéto případy. Tak to musí být oficiálně nahlášené konzulární oddělení, které je povolené, má svoje deklarované sídlo, ale nemůže fungovat v takové buď úplně nelegální zóně nebo šedé zóně, kdy třeba dělá takříkajíc obecně nekonfliktní činnost, anebo teda slouží k tomu, aby buď za a monitorovala, sledovala, případě zastrašovala oponenty režimu.

Vladimír KROC, moderátor
Proč má čínský režim něco takového zapotřebí, protože provozovat takovou nelegální strukturu v 50 zemích světa, musí být mimořádně nákladné ne?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Ale tak já myslím to, že si to může dovolit, že no to jsou peníze, to myslím, že stojí mimo, mimo debatu. Spíš jde o to, o čem jsem už mluvil, že ta politika v posledních letech začíná být mnohem důraznější až neomalená a hezky to řekl čínský ministr zahraničí, když na jednom jednání myslím v Aseanu, když se na to přišla řeč, tak říkal, musíte prostě přijmout to, že Čína je veliká země, s důrazem na to veliká. A to tím jsem chtěl říci, že když jsme my velcí, tak vy ostatní se tomu musíte přizpůsobit. Je tam velký posun od dob, kdy tvůrce čínských reforem Teng Siao Ping radil k tomu, že se má Čína, i když je to nejlidnatější stát světa, chová zdrženlivě, nedávat svoje záměry a svoje názory příliš najevo, ale vyčkávat na svůj čas, tak dneska to vidíme ten velký posun. Mluví se o politice těch diplomatů válečný, bojujících vlků. To znamená, že diplomaté, kteří se chovají neomaleně, takže jsou chváleni a podobně. A v případě když pokud uráží i další, to byla při případu v Dánsku, takže tahle ten, tenhle ten přístup je schvalován a podporován. Je tam prostě změna náhledu na věc, změna přístupu. Dalo by se říct i buď změna mentality anebo už to nejvyšší vedení v Číně dospělo k názoru, že už není třeba se se svými záměry skrývat a je třeba vystupovat daleko důrazněji.

Vladimír KROC, moderátor
Když už je někdo vně hranic Číny, jakým způsobem je možné ho přimět proti jeho vůli k návratu? Vy už jste to naznačil, třeba i tlakem na rodinu, která zůstala v zemi, ale jak jste řekl, jedná se o statisíce případů.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Tak ten nejsnazší případ je přes rodiny, přes rodiny, protože rodinné vazby jsou v Číně tradičně velmi uznávány a dodržovány. Takže, když tomu člověku naznačíte, že je jeho příbuzný, ať už ti nejbližší, to znamená rodiče, potomci, ale i ta širší rodina, že budou čelit nějakým represím. Tak to je myslím velmi účinná nebo velmi účinný způsob nátlaku. Pomíjím to, že mnoho Číňanů si nechce úplně zpřetrhat vazby se svojí původní vlastí. Existuje tam ale dlouhá tradice toho, že Číňané, který, kteří žili dlouho, dlouho mimo, mimo Čínu, takže když, takže si zařídili, aby, když umřou, tak aby byli pohřbeni v Číně. Takže to všechno jsou roviny, které mohou sehrávat vliv toho rozhodování. Rozhodování těch lidí, kteří jsou předmětem toho, toho úředního komunistického nátlaku.

Vladimír KROC, moderátor
A víme něco o tom, jaký je další osud takových navrátilců?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Těžko se to dá dohledávat, ale myslím si, že lidé ze starší generace v Česku si pamatuji, že takovému nátlaku byli podrobováni i rodinní příslušníci českých emigrantů, že tam to fungovala, ta mechanika mocenská je úplně, úplně identická.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes novinář Adam Černý. Zanedlouho za dva měsíce to bude 60 let od podpisu elysejské smlouvy, která vytvořilo osu Paříž - Bonn. Co by podle vás dnešním francouzsko-německým vztahům řekl tehdejší kancléř Adenauer?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
No, myslím, že my s tím druhým spolupodpisujícím generálem /nesrozumitelné/ by se asi chytali za hlavu, ale i když to byli důstojní pánové, takže tak dramatické gesto asi bych si u nich nepředstavil, ale byli prostě zděšení. Ale ty současné vztahy jsou hodně frustrující, frustrované z obou stran. Myslím si, že už to není to, čeho jsme byli v minulosti svědky, že pokaždé, když se v minulosti v /nesrozumitelné/ v Berlíně na druhé straně v Paříži vyměnil ten ústřední, ta ústřední osoba. To znamená buď prezident nebo kancléř, tak to nějakou chvíli trvalo, než si ty dvě osoby sami našli cestu a ten modus vivendi osobní chemie si vybudovali. Zažili jsme to třeba, co já si vzpomínám u Angely Merkelové a Jacquesa Chiraka, kdy Jacques Chirac, který v tu dobu už byl politickým veteránem a s tou naopak politickou novickou si myslel, že to skoulí velmi rychle. Tam narazil, jako jak se později ukázalo i mnoho lidí se hodně mýlil. Ale bylo to i v případě Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho, ale tam už se začalo upravovat jisté uvolňování. Už tam nebyl tak ten silný respekt, který byl třeba u lidí, který měli v sobě ten silný zážitek druhé anebo dokonce první války jako v případě generála de Gaulla, a tak se pak už podnikali do, do médií takový zvěsti o tom, jak kancléřka Merkelová dokáže výborně parodovat Nicolase Sarkozyho, tu jeho /nesrozumitelné/, snahu neustále být v akci. Takže on říkal, že ten králíček, co ho známe z té elektronické, elektronické reklamy. Ale to jsou, to je ta, ta pěna dní. To prostě patří k politice, že to chvilku trvá, než si na sebe lidi zvyknou. Ale teď to vypadá, že jsme svědky hlubšího problému. Už nejde o to, jestli si někdo z někoho dělá legraci z jeho návyků a způsobů. Ale třeba tak zásadní věc, jakože Německo se rozhodne, že si nakoupí bojové letouny a nenakoupí je evropské, na kterých by se podílela tedy tím pádem i Francie a další členové Evropské unie anebo evropští členové NATO, ale rozhodne se nakoupit americké stíhačky. To je věc rozhodnutí strategického významu, které není jenom politické, ale je samozřejmě i obchodní, protože nakupovat takovéto věci, je drahá záležitost. To znamená tu stíhačku budete používat několik desítek let s největší pravděpodobností. To znamená, že ty země jsou k sobě pevně svázány a jestliže v tak strategickém rozhodnutí se Německo rozhodlo pro americké zbraně, tak to muselo tu francouzskou stranu, jak bych to řekl slušně vyděsit. A pak tam byly takové ty procedurální věci. Na konci října se mělo konat společné zasedání francouzské a německé vlády. To se právě odvíjí od té elysejské smlouvy, o které tady byla řeč. Protože ta položila základy ty velmi těsné spolupráci Francie a Německa, která je nutno podotknout, je pro Evropu velmi důležitá. Protože Francie a Německo na to se zapomíná, stáli buď u zrodu nebo se intenzivně účastnili řady evropských válek. Byli označovány za dědičné nepřítele, a právě schopnost najít shodu mezi těmito dvěma státy, které stály Charles de Gaulle a kancléř Adenauer. Založila tu schopnost evropské spolupráce a vrátím se k té elysejské smlouvě. Tak ta stanovuje, že nejméně jednou do roka se ty vlády sejdou a budou spolu jednat. A ta říjnová schůzka společné zasedání byla odvolána s tím, že několik ministrů francouzské vlády, že má příliš nabitý kalendář. To je prostě na diplomatické úrovni urážka prvního stupně. Schůzka byla odvolána, narychlo se svolával oběd, přijel, přijel do Paříže kancléř Scholz a jednal s prezidentem Macronem asi 3 hodiny. S tím, že vyšli, že teda našli nějaký, nějaký způsob, jak tu věc uklidnit. Ale já sám mám velké pochybnosti o tom, jak rychle to půjde dopředu, protože na ty termíny diplomatické také hrají roli, v lednu bude těch 60 let, a to je samozřejmě příležitost, a dokonce povinnost demonstrovat, že ty vztahy jsou v pořádku.

Vladimír KROC, moderátor
A do jaké míry tehdy šlo, tehdy v lednu 63 o snahu Francie, potažmo Německo vyvážit britsko-americký blok v Severoatlantické alianci?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
To byla druhotná záležitost. Samozřejmě také důležitá, protože každý sleduje své zájmy, ale ta prvotní byla, dokonat nebo dokonale položit pevné základy té spolupráce, protože znovu opakuji, šlo o země a účastníci toho vyjednávají měli za sebou v živé osobní paměti, že ty země spolu doslova a do písmene bez literární nadsázky krvavě bojovaly u Verdunu anebo v druhé světové válce. A tento základ byl důležitý. Jiná věc je samozřejmě Francie, která vždy sledovala, aby byla pokud možno autonomní v tom se rozhodování. Takže samozřejmě i sledovala to, aby že tím způsobem je možno vyvážit to, o čem jste se zmínil. A znamená, to znamená ten americko-britský blok, to je druhý příběh. Ale řekl bych, že ten historický je mnohem podstatnější.

Vladimír KROC, moderátor
A nakolik se skutečně podařilo překonat ta tradiční nepřátelství nebo rivalitu těch zemí?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
To si myslím, že se do značné míry podařilo, protože máme tady několik generací, které už ten nezažily tu válku mezi Němci a Francouzi. Jsou tam, samozřejmě přežívají tam tu a tam nějaké takové ty stereotypy, jaké máme my třeba i vůči Němcům. Ale myslím si, že tam byly velké třeba výměny studentů, školní zájezdy, studijní pobyty a já si třeba pamatuju, jak mě docela zkušený francouzský novinář vyprávěl, jak ten velký posun, který představovalo vytvoření jedné z nejdůležitějších věcí, které evropská integrace přinesla, to znamená společný trh. Druhou další věcí je volný pohyb osob a zboží kapitálu, tak to první ten společný trh o to se starali hlavně 4 lidé, 2 a 2 u prezidenta Mitterranda a na druhé straně u kancléře Kohla, kteří spolu velmi intenzivně pracovali. Čili tam, tam se, tam jsou velké vzájemné vazby. A to kouzlo toho spojenectví vždycky spočívalo v tom, že se dohodly země, které jsou svojí podstatu velice odlišné. Hlavně třeba vnitřním uspořádání, jak fungují. Francie je historicky centralizovaný stát, rozhodovaný z centra z pozice krále, řekněme. Zatímco Německo se dalo dohromady na konci devatenáctého století a je to federální stát. To my si tady tolik neuvědomujeme, ale bylo to hodně věcí třeba, za té covidové krize, kdy museli dohadovat se hlavně spolkové země, ani nerozhodovali ministr zdravotnictví nebo kancléřka. A když se tyto dvě země s odlišnou mentalitou a odlišnými způsoby rozhodování dokážou dohodnout, tak to vytvořilo základ kompromisu, na kterém se dohodli ty ostatní. A tím se dostaneme k tomu politickému závěru, a to je to, že ve chvíli, kdy to mezi nimi nebude fungovat, tak se v té evropské politice skoro nic nepohne. A to, když se politici, evropská politika nehýbá a nedokáže účinně fungovat, tak ty výsledky můžeme v jisté míře vidět i na tom, jak Evropa pomaleji reagovala na tu válku, kterou sledem od 24. Února.

Vladimír KROC, moderátor
Právě dnes je to tři čtvrtě roku, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Už máte, nebo máte pocit, že už Němci pochopili, že takový ten pragmatický přístup, že ten obchod, vzájemné obchodní vztahy s Ruskem a Německem, že to může přetrvávat navzdory tomu, co se teď děje na Ukrajině?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Já myslím, že ta lekce byla silná, ale Němci jsou, řekněme, nedá se říct opatrní lidé ale obezřetní. A ten pochopili, že koho mají před sebou a s kým mají codočinění, ale velký problém je v tom, že tady proti tomu stojí jiná lekce, a to je ta lekce z té druhé světové války a potažmo i z první, protože prohráli obě dvě. Byli v nich hrozně biti a uložili si mnohá omezení především v tom, že nebudou se účastnit válečných operací a tak dále, jsou velmi zdrženliví vůči těm vojenským operacím. A teď najednou tyto věci se propojily v tom, v té jejich reakci na Ukrajinu. Ale zase bych se jich chtěl trochu zastat. Já myslím, že je pravda, že nedodávají, nedodávají Ukrajině takové zbraně, jaké a v takové míře, jakoby Ukrajina potřebovala. Ale dávají spíš ty, řekněme, obranného charakteru, takže to nejlepší, co jim třeba dodávají byly ty houfnice, anebo třeba teďko ty protivzdušné, protivzdušné prostředky /nesrozumitelné/, což si myslím, že je velmi cenné, protože to, čeho jsme svědky, je ten posun té války do různých, z jedné fáze do druhé. Na jaře se říkalo hlavně, aby měli Ukrajinci dost /nesrozumitelné/ a to jsou ty protitankové střely. Dneska to vypadá, že to, co je nejdůležitější, je posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, protože každý den slýcháme o desítkách ruských střel, které dopadají na ukrajinské území a páchají tam ty příšerné věci, aniž by se mohla Ukrajina bránit. Takže myslím si, že ten posun té mentality je tam citelný, akorát to Němcům jde bohužel hodně pomalu. Navíc Němci na rozdíl od nás nejsou ty velcí improvizátoři, na všechno se musí udělat plán a systém.

Vladimír KROC, moderátor
Server Politico přišel s tím, že Pentagon počítá s možností, že by Rusové mohli na Ukrajině použít chemické nebo biologické zbraně. Jak velké je takové riziko?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Takové riziko nemůžeme vůbec vyloučit, ale i tohle riziko, že by nasadili tak v podstatě zakázané zbraně, rovněž, které se dají označit jako masového ničení, tak bych řekl, že bude menší, protože i když ty vztahy s Ruskem se dají označit za novou studenou válku, tak myslím, že komunikační kanály existují a že Rusům bylo dáno především v souvislosti s těmi, s těmi jejich řečmi o těch jaderných zbraních na vědomí, že pokud by sáhli k něčemu takovému, takže by se asi dočkali nějaké docela razantní reakce. A myslím si, že i Rusové ačkoliv celá ta věc dle mého soudu začala i naprosto racionálním rozhodnutím ta válka, tak stále je tam racionální vnímání toho. Ačkoliv to popírají, tak musí vidět, že v OSN, teda hlasování ve Valném shromáždění prohrávají strašidelným způsobem. Že buď to je 3/4 zemí OSN hlasuje proti nim anebo to poslední, které se týkalo tak citlivé věci, jako jsou, jako je ustanovení mechanismu reparací, tak tam to hlasování docela výrazně, výrazně prohráli. Takže myslím si, že tam existují důrazné vzkazy, v případě těch jaderných zbraní to byl, myslím David Petraeus, který ještě ve svém příspěvku pro New York Timesy, to je bývalý generál, který vlastně řekne oficiálně asi to, co pojmenovali, že v těch oficiálních /nesrozumitelné/, ale diskrétně Rusům, že pokud by sáhli k něčemu takovému, takže by to nenechal Západ bez odpovědi.

Vladimír KROC, moderátor
Evropský parlament prohlásil Rusko za stát napomáhající terorismu. Je to něco platné?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Je to samozřejmě deklarace, je to politický, politické prohlášení, ale na druhou stranu ta koincidence se nedá přehlédnout. Prostě ta definice platí, protože jak jinak označit stát, abych to vztáhnul k jedné konkrétní údaji asi ze včerejšího dne, kdy ta rezoluce byla přijata. Jestliže ruská střela dopadne porodnici a tam umře dva dny staré novorozeně. Jakej to je stát, jakej je, jakej je důvod napadat nemocnice, to dělá pouze teroristický stát.

Vladimír KROC, moderátor
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby zastavila útoky Rusů na ukrajinskou klíčovou infrastrukturu. Čili mohou být podobné zoufalé výzvy dobré, dokud bude stát svým režimem člen Rady bezpečnosti spravedlnosti?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Já myslím, že Ukrajinci nebo prezident Zelenskyj dobře ví, že v Radě bezpečnosti neprojde nic, co by se Rusům nelíbilo. Dokonce bych řekl, že částečně budou v některých momentech i Rusové podporování Čínou a dalším stálým členem Rady bezpečnosti. Ale, když stojíte v čele země, která jede ve válce se svým mocným sousedem, tak co můžete dělat jiného, než snažit se maximálně politicky působit na všechny možné státy, anebo na všech možných fórech, kde můžete mluvit. Ať už je to valné shromáždění OSN nebo G20 nedávná v Indonésii anebo tedy Rada bezpečnosti, která byla právě svolána naléhavě mimořádně s ohledem na to, co se zrovna teďko na Ukrajině odehrává.

Vladimír KROC, moderátor
To byl předseda Syndikátu novinářů, komentátor Hospodářských novin Adam Černý. Děkuju, na shledanou.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů ČR; člen Komise pro etiku
Bylo mi potěším a na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Procházet se vesmírem a dotýkat se hvězd je možné i ve svěrací kazajce…

Jan Pokorný, moderátor

Jack London Tulák po hvězdách

Tulák po hvězdách

Koupit

Vězeň Darrell Standing, původně profesor agronomie, byl za vraždu svého kolegy odsouzen na doživotí. Pět let pak strávil ve tmě v samovazbě, dost často i ve svěrací kazajce.