Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 17. ledna 2022
Hostem byl zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor. Já vás vítám, dobrý den.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Dobré jitro.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru pozornosti budou priority francouzského předsednictví v Radě Evropské unie, šance Silvia Berlusconiho stát se italským prezidentem či slepá ulička v jednáních mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí s Ruskem. Nerušený poslech. /znělka/
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rodina, Italové i evropští politici se v pátek na státním pohřbu v Římě rozloučili s Davidem Sassolim, předsedou Evropského parlamentu, který nečekaně zemřel ve věku 65 let. Těšil se velkému respektu i u politických protivníků. V komentářích a kondolencích asi nejčastěji shodně zaznívalo, že byl skutečným Evropanem a zapáleným stoupencem sjednocenější a sociálnější Evropy, obhájcem jejích hodnot a principů. Adame, jak ovlivnil Sassoli evropskou politiku? Jakou stopu v ní zanechal?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tak určitě se sluší připomenout tohoto politika, který, jak jsi zmínila, měl všeobecný respekt, což nebývá v politice obvyklé, a myslím si, že to platí i ve chvíli, kdy vzpomínáme jeho skonu, kdy se sluší mluvit spíš o těch pozitivnějších stránkách, ale já si myslím, že v tom čele vlastně toho jediného přímo voleného tělesa evropského odvedl slušný kus práce, zároveň je třeba připomenout, že jeho práce se na tomto postu vlastně už tak jako tak chýlila ke konci, protože v polovině toho volebního období, jak bývá v poslední době zvykem, se střídají zástupci socialistů a křesťanských demokratů nebo lidovců v čele tohoto parlamentu podle jejich vzájemné dohody, takže stejně teďkon by se volil jeho nástupce. Tak nebo onak. Ale myslím si, že to, co je podstatné, je to, co zaznělo v té charakteristice, že to byl člověk, který měl všeobecný respekt, byl považován za slušného, já bych si dovolil dokonce poznamenat, že v minulosti měli i novinářskou stopu, že se věnoval novinářství, a tento styl je takový, který v té parlamentní práci je velmi důležitý, protože to není ta pozice, kde by se člověk měl jednostranně vyhraňovat v ten či onen politický směr, ale měl by to být člověk, který dokáže budovat a vytvářet tu shodu všeobecnou, která je nutná. A to je, myslím, charakteristika, která se dá u Davida Sassoliho uplatnit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už se ví, kdo ho nahradí?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To myslím, že je předmětem ještě stále strkanic a tahanic, a myslím si, že ten výsledek je v tuto chvíli velmi nejasný, ale už jsou vidět různé útoky, viděl jsem, že jeden z možných kandidátů, nynější viceprezident za křesťanské demokraty si stěžoval, že byl nepravdivě osočen z toho, že zneužil své funkce, a to myslím, že jsou ty věci, které předchází volbě, kdy se vytahují argumenty pro a proti na jednotlivé uchazeče. Ale myslím si, že ten výsledek je v tuto chvíli nejasný. Jinak pro české posluchače je třeba připomenout, že Evropský parlament nepožívá aspoň v našich zeměpisných šířkách veliké úcty, ale je to těleso významné. Jak jsem řekl, je přímo volené a má velký vliv především proto, že schvaluje rozpočet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Těší se většímu respektu, Adame, například ve Francii, která od nového roku předsedá Evropské unii? Evropský parlament...
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Upřímně řečeno si myslím, že to kromě politických kruhů, ať už teda těch aktivních hráčů, nebo těch, kteří to sledují, to nebude o mnoho lepší, protože i pro Francii platilo, a možná, že i pro jiné země, že za důležitější se pokládá ta kariéra na té národní úrovni. A až v posledních letech, dá se říci, je tam vidět posun, kdy začínají i občané chápat, že je důležité, kdo je zastupuje na té evropské úrovni, jaký to má vliv, a tady je třeba připomenout, že v této oblasti Francie má velmi dobře propracovaný systém přípravy kandidátů na nejrůznější pozice, zatímco pro Českou republiku, myslím si, že tady bylo několik pokusů, zatím ovšem velmi nedokonalých a nepříliš úspěšných, jak tento systém vlastně vybudovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak propracované jsou priority francouzského předsednictví? Prezident Macron za ně označil reformu Schengenského prostoru, lepší ochranu vnějších hranic Unie, posílení společné evropské obrany i například boj s nezaměstnaností.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Já myslím, že jsi to pojmenovala velice přesně, ale je třeba přidat ještě jeden rozměr toho francouzského předsednictví, a to sice fakt, že v dubnu se odehrají dvě kola prezidentských voleb, čili tady je jasný souběh té prezidentské volební kampaně a následně volby do národního shromáždění a zároveň toho prezidentství. Což je na jednu stranu velká příležitost, ale na druhé straně Emmanuel Macron musí postupovat velmi obezřetně po tom pomyslném politickém laně, aby nebyl obviněn, že toho předsednictví zneužívá právě pro účely té kampaně. Ale jinak si myslím, že třeba dají se tam vypozorovat témata, která jsou pro českou stranu velmi zajímavá, jako je třeba to společné úsilí o uznání jaderné energie jako čistého zdroje nebo nešpinavého zdroje, a to jsou myslím příležitosti, kde se Praha a Paříž potkají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Emmanuel Macron, obhájce mandátu, v rozhovoru s deníkem le Parisien začátkem roku prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované a maximálně jim zkomplikovat život, zkomplikuje mu, Adame, to setrvání v úřadu, obhájení mandátu například nový zákon, který schválil a schválilo národní shromáždění a znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení nebo dálkových dopravních spojů?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tak sluší se připomenout, že to sloveso, které zaznělo v tom citátu, bylo značně hrubější. Naštvat je nejmírnější český překlad, který se dá v této souvislosti použít. Jinak to sloveso má v sobě základ slova, abych připomněl historii, které údajně zvolal ten poslední čtverec na kolenou vojáků u Waterloo jako odpověď na to, že se mají vzdát. Ono pověstné slovo, které tady nemůžeme v tuto chvíli a v tuto hodinu vyslovit. Asi jsme si ho domysleli, protože v češtině ho v nedávné parlamentní debatě použil i premiér, mám takový dojem. Ale zpět k té podstatě věci. Myslím si, že u Emmanuela Macrona se jedná o jednak úvahu, že ty opatření je třeba přitvrdit, protože problém s tou variantou omikron je jednoznačný a většina evropských zemí přituhuje, ale zároveň je tam i určitý politický kalkul, který vychází z jednoduchého počtu, že ta většina, která se nechala očkovat, což myslím, že by platilo asi i v případě České republiky, tak že prostě ty si on tímhletím výrokem možná trochu získá, ale určitě ti, kteří se nechtějí nechat očkovat a které tím, řekněme, naštve, jak říkal cíleně, tak ty s velkou pravděpodobností by mu stejně hlas nedali. Čili je to pokus vyjádřit se ostře a na prezidenta a speciálně na Emmanuela Macrona velice nečekaně, on je pověstný spíše tou dokonalou francouzštinou, která se vyhýbá vulgarismům, tak si myslím, že tam prostě chce získat tu podporu těch již očkovaných, kteří naopak jsou možná znepokojeni tím, jak mnoho jejich spoluobčanů se chová nezodpovědně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
O prezidentskou funkci se v dubnových volbách ve Francii chce ucházet i exministryně spravedlnosti Christiane Taubira, nebude těch levicových kandidátů už hodně? To mě docela překvapilo.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
No, to je ten paradox, když se podíváme na průzkumy veřejného mínění, tak tam právě na té škále, kde jsou ty jednotky procent podpory, tak uvidíme právě zástupce levice, a svědčí to o jejím žalostném stavu, je to velké překvapení, protože za doby Françoise Mitterranda, na kterého se právě v těchto dnech vzpomínalo jeho úmrtí, tak prostě ta francouzská levice vypadala přece jen trochu jinak, měla jinou úroveň a jiný vliv. A dneska je to takové, že oficiální uchazečka Christiane Taubiro, jak jsi zmínila, pak ještě je tu pařížská starostka a Anne Hidalgo, ta se pohybuje někde kolem 4 %, takže ty čísla jsou pro francouzskou levici opravdu žalostná, zatímco ten potenciální vyzyvatel, a já bych řekl spíše vyzyvatelka, pro Macrona se rýsuje spíše na té pravé části. Mám teď na mysli především zástupkyni takříkajíc klasické pravice Valérii Pécressovou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíte v tom druhém kole tedy, ke kterému podle všeho asi dojde, koho?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je tam, máme-li se opřít o průzkumy, které jsem viděl aspoň z minulého týdne, tak Emmanuel Macron tam má 25 %, což by mu mělo zajistit bezpečný postup do druhého kola, a pak kolem 15 % se vyskytuje Marine Le Penová a právě již zmíněná Valérie Pécresse, čili tam si myslím, že někde se odehraje ten souboj, asi nějak něco přes 10 % má i Éric Zemmour, ale jemu bych nedával tak velké šance, protože jemu schází oproti těm dvěma zmíněným dámám jedna důležitá věc, na které teprve pracuje, a to je nějaká stranická základna, stranická struktura, o kterou by se mohl opřít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zpět ještě k předsednictví, po Francii ho 1. července převezme Česká republika. Jak jsme na to podle vašich informací připraveni? Podle premiéra Petra Fialy je to obrovská příležitost pro Českou republiku ukázat na některá naše prioritní témata, například na energetiku.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tak ta definice je poměrně správná, jinak se sluší připomenout, možná, že už na to někteří zapomněli, protože to předsednictví přichází vlastně po 13 letech zhruba, tak to naše první předsednictví, ta premiéra ještě v době, kdy neplatila lisabonská smlouva, tak ta předsedající země měla větší váhu, tak ta, upřímně řečeno, skončila debaklem, protože jsme si dovolili takový luxus, že jsme shodili vládu uprostřed toho předsednictví. Což kam moje paměť ale aspoň evropské politiky sahá, tak to je věc, která se nedělá, bez ohledu na to, kdo je tedy zrovna u vesla. I, myslím si, Slovinci, kteří jsou těsně před námi, tak tehdy měli také domácí rozbroje a dohodli se, že tu vládu, v uvozovkách řečeno, shodí, až to předsednictví skončí. A tadyten amatérismus české politiky byl o to víc zarážející, že se ukázalo, že po shození té Topolánkovy vlády jeho vyzyvatel Jiří Paroubek vlastně neměl jasný plán, jak pokračovat. A výsledkem bylo takové to udržovací premiérství Jana Fischera. Tak ale zpět k našemu předsednictví. Tam si myslím, že bylo jisté podcenění ze strany bývalého premiéra Andreje Babiše, který se o předsednictví vyjadřoval, že tam se pouze pojídají chlebíčky a že to celé nemá smysl, což je velké zjednodušení. Blíže pravdě bude asi právě Petr Fiala v tom, že je to příležitost ukázat, že něco umíme, že dokážeme řídit debatu a dávat dohromady kompromis, který je přijatelný pro všechny, což je podstatou jednak politiky jako takové, ale té evropské určitě, tam to bez toho nejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A dokážeme to?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To se teprve uvidí, ta nová sestava má poměrně málo času na to, aby s tím nějak zásadním způsobem pohnula, protože aspoň co se logistiky týče, co já o tom vím, tak mnohé věci už se musely nasmlouvat, předjednat, vyjednat prostory, takže tam můžete udělat jenom některé korektury. Zajímavá otázka z mého hlediska aspoň, i z hlediska vnitropolitického hlavně, bude každé to předsednictví má v zásadě nárok na to, aby uspořádalo jeden summit, což je taková ta největší přehlídka, kdy se sjedou ty premiéři a prezidenti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takové to family photo.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Family photo a tam se můžete ukázat jako ve společnosti těch velkých pomazaných hlav a je otázka jednak, jaké téma si pro toto předsednictví nyní už pod taktovkou Petra Fialy zvolí, a za druhé, jestli tento summit se uspořádá tak, že se ho bude účastnit úřadující prezident. A to bude v době, v druhém pololetí tohoto roku, kdy už se bude rozjíždět naplno kampaň o to, kdo se stane nástupcem Miloše Zeman. Takže ta kombinace bude velice zajímavá a já jsem na to velmi zvědav, jak to proběhne. Ale to hlavní, co bude a na co budou zvědavi naši partneři, jestli jsme se nějak poučili z té nepodařené premiéry a jestli jsme schopni tu předsedající roli, která je, pravda, tentokrát po té lisabonské smlouvě menší, ale jestli ji dokážeme zvládnout. A to já myslím, že je podstata toho úkolu pro českou politiku, kterou tady máme, abysme se osvědčili v té politice evropské, kdy si dokážeme najít spojence pro témata, která nás zajímají, a přesvědčit o nich ty ostatní. Sice zní to velmi jednoduše, ale je to to nejtěžší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se, Adame, zmínil o panu prezidentovi, tak ten nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice, bavit se u nich chce pouze s premiérem Fialou. K důvodům patří mimo jiné prezidentovy výhrady k ministru zahraničí Janu Lipavskému. Miloš Zeman to řekl včera stanici Frekvence 1. Jak se toto může promítnout právě do vlastně příprav i už konkrétně teda realizace toho předsednictví?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Já ten postup nepokládám za příliš šťastný z toho důvodu, že každý, kdo si vybaví českou politiku, která se týká diplomacie a zahraničí za posledních 25, 30 let, tak si vybaví, že tady bylo stále napětí v rozích trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří Pražský hrad, Strakova akademie a Černínský palác. A země, řekněme, střední velikosti v Evropě, pokud má být efektivní, tak si těžko může dovolit luxus, aby se stále dohadovala uvnitř tohoto trojúhelníku, jak to bude, kdo to bude řídit a jaký bude obsah. A marná sláva, i když připustím, že pan prezident může mít nějaké výhrady, i když s nimi nemusím souhlasit, vůči panu Lipavskému, tak prostě ministr zahraničí je postava, kterou by hlava státu neměla vynechávat. Myslím si, že zvlášť lichý je argument, co se týče věku, protože oba si jistě vzpomeneme, že v sousedním Rakousku nedávno skončil jako kancléř člověk, který je vrstevníkem pana Lipavského, možná, že je dokonce o fous mladší, mám takový dojem. Ale abych to shrnul, myslím si, že nepořádat ty schůzky vrcholných činitelů ústavních k zahraniční politice, že prostě je chyba, dokonce si myslím, že je v tom ukryta ještě další nechuť nejenom vůči panu Lipavskému, ale také vůči předsedkyni Sněmovny, paní Pekarové.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor ve vysílání Českého rozhlasu. /znělka/
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Parlament třetí největší ekonomiky Evropské unie bude volit nového italského premiéra. Začne to příští týden. Mandát Sergia Mattarelly vyprší 3. února. V Itálii je prezident volen oběma komorami parlamentu a zástupci regionů. Čeká Itálii, Adame, nejspíš souboj populárního premiéra Maria Draghiho a Silvia Berlusconiho, jeho kandidaturu totiž podpořily strany pravého středu /nesrozumitelné/, vsadily na tohoto pětaosmdesátiletého miliardáře, který už 3× usedl do premiérského křesla. Jaké jsou šance Silvia Berlusconiho?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Já myslím, že nejsou úplně malé, ale má tam několik handicapů. Kromě toho, že byl za posledních několik desítek let nejdéle sloužícím premiérem, tak na druhou stranu, marná sláva, je to člověk, který byl pravomocně odsouzen, nejen za ty souvislosti s těmi pověstnými Bunga Bunga party, ale také za zneužití pravomocí veřejného činitele, protože se právě snažil ovlivnit vyšetřování celé té kauzy, což je prohřešek pro možnou hlavu státu opravdu zásadní, bych řekl. A na druhou stranu to, co je důležité v té volbě hlavy státu italského, budou ty dohady, různé motivy, které se ukrývají za těmi zjevnými gesty. Abych to řekl blíže, například zástupci pravice mohou mít zájem na tom, ačkoliv by jim měl být blízký Silvio Berlusconi, tak by mohli mít zájem na tom, aby postoupil Mario Draghi. Protože by sem tam rýsovalo, že by mohly být předčasné volby, a podle průzkumů to vypadá, že by pravice v nich dopadla velmi dobře. To je jeden druh kalkulu. Pak je druhý druh kalkulu, který bere v potaz, že Mario Draghi je známý jako bývalý guvernér evropské centrální banky a velmi úspěšný, říká se, že to je člověk, který jednou větou zachránil euro, takže by bylo dobré, kdyby zůstal tím premiérem a našel se na toho prezidenta nějaký jiný kandidát, protože by bylo dobré, aby ta široká koalice, která tady nyní je, zůstala a mohla pokračovat jednak v těch reformách, které se podařilo nastartovat, a za druhé ty reformy jsou podmínkou přijetí velice objemného balíku peněz ze společné evropské kasy. Čili tady máme různé druhy motivací, takže odpověď, abych se vrátil k té otázce, jakou šanci má Silvio Berlusconi, nemůže být jednoznačná. Navíc už jsi zmínila, že volí obě komory a zástupci regionů, je to několik set lidí, možná víc než 1 000, je jich hodně a podle tradice ta volba se zakládá na právě těch kuloárových dohodách, vyjednáváních kompromisů něco tomu, něco tomu, takže ten výsledek je v tuto chvíli opravdu nejistý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Možná nejdříve podle italských médií by mohl být nový prezident Itálie zvolen 27. ledna. Jinými slovy, Adame, zvolí-li parlament Draghiho, tak se připraví Itálie na parlamentní volby?
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Může se to stát, ale zapomněl jsem zmínit to, co se říkávalo o italské politice ve Francii, a to je to: /nesrozumitelné/, čím víc se to mění, tím víc je to stejné. Zapomněli jsme na variantu, která by překlenula to období do konce toho mandátu těch současných poslanců. Tam je taky důležité, že by měla při nových volbách vstoupit v platnost reforma, která by snížila počet těch poslanců, takže tady máme hodně poslanců, kteří nestojí o nové volby z toho důvodu, že by přišli o svá křesla. A že by se dohodli s Mattarellou přece jenom, aby nevzal celý další sedmiletý mandát, ale právě až do konání těch příštích řádných voleb, to by bylo to, že výsledkem toho vyjednávání složitého by bylo, že to zůstane tak, jak to je.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče diplomatických jednání Západu, tedy Spojených států a Severoatlantické aliance s Ruskem, tak nepřinesla ani zklidnění, ani řešení napjaté situace, která trvá už týdny, dokonce se poprvé od roku 2019 sešla Rada NATO, Rusko, zasedla i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Rusko u hranice s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků. Jak se lze dostat vůbec z této slepé uličky? Jenom ještě přidám informaci, že Ukrajina viní Rusko z kybernetického útoku a má prý pro to i důkazy.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tak k tomu poslednímu se to nemůžu asi k podrobnostem vyjadřovat, vezmu to od začátku. Myslím si, že to jednání, které bylo velmi intenzivní během minulého týdne, konaly se vlastně tři kola rozhovorů na třech různých úrovních, takže v zásadě nemohla přinést nějaký zásadní průlom, protože ta krize v zásadě důvěry a krize ve vztazích mezi Ruskem a Západem už se datuje delší dobu a to východisko bude složité. Složité bude z toho důvodu, že ten startující bod, když to vezmu od minulého týdne, tzn. ty předložené požadavky Ruska, jsou takové povahy, že jsou pro Západ, bych tak řekl, i při dobré vůli těžko přijatelné, jako například aby se rozmístění sil NATO vrátilo před rok 97, kdy se poprvé rozšířilo o bývalé členy Varšavské smlouvy. To je požadavek, který je opravdu obtížně přijatelný, protože by znamenalo vzdání se nároku této aliance NATO, aby rozhodovala o sobě samé. Jak to bude s podstatou té věci, tzn. diskuzí kolem Ukrajiny, tak tam se bude hledat nějaký kompromis velmi obtížně z toho důvodu, já jsem si to nedávno sám pro sebe zformuloval, že potíž Ruska ve vztahu k Ukrajině spočívá v tom, že Ukrajina je příliš velká a příliš důležitá, aby ji Moskva nechala být. Ale na druhou stranu je příliš velká na to, aby ji mohla zcela ovládnout. Prostě ten stav, kdy Kyjev spolupracoval plně s Moskvou, myslím si, že se nedá jednoznačně obnovit a je otázka, jestli se dá ta ruská politika a její představy prosadit tím způsobem, který se právě děje. Na druhou stranu ta situace mi hodně připomíná to, co se odehrávalo v 80. letech, od konce 70. let, to byla ta raketová krize v Evropě, kdy Sovětský svaz tehdejší rozmístil rakety středního doletu a v odpověď přišlo něco, co se podobá tomu přístupu západnímu dnes, tzn. jednotný postoj, že toto je pro nás nepřijatelné, ale jsme ochotni jednat, protože rozhovory u jednacího stolu prostě jsou vždycky lepší než eskalace krize. Ale tady připomínám, proč si myslím, že to bude trvat dlouho, to řešení té raketové krize se našlo až po několika letech po řadě rozhovorů, a dokonce, a to mě vede spíše ke skepsi, ta změna přišla až s tím, kdy Moskvě přišel k moci Michail Gorbačov.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak co se týče toho požadavku Moskvy, jak už jste řekl, je to závazek, aby se Severoatlantická aliance nerozšířila o Ukrajinu, aby upustila od vojenských aktivit nejenom na Ukrajině, ale například také v zemích východní Evropy, Kavkazu a ve střední Asii, což mě vede k poslední otázce, Adame, jak rozumíte tomu, co se vlastně odehrálo v Kazachstánu? Ta situace se uklidnila, ale možná je to...
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Vidíme tam směs dvou faktorů. Já bych řekl, že je tam ten spouštěč, který odstartoval tu obecnou nespokojenost, protesty, to bylo to dvojnásobné zvýšení cen zkapalněného plynu, který používá řada řidičů v Kazachstánu, pak přišlo to zvrtnutí se v násilí, důležité bylo, že protestující neměli žádné politické vedení tak, jako třeba měly protesty v Polsku, když se rodila Solidarita, a zatřetí, aspoň pro mě, ve chvíli, kdy se objevily zprávy, že byl sesazen bývalý šéf zpravodajských služeb nebo policejních složek, tak to prostě pro mě byla známka, že nyní se to celé přesunuje k mocenské výměně, kdy současný prezident Tokajev se snaží zbavit vlivu nebo pozic tu rodinu jeho předchůdce Nazarbajeva. Dokonce se objevila zpráva, tu jsem viděl o víkendu, že dva synové Nazarbajeva, jeden je šéfem naftové společnosti kazašské a druhý je šéfem plynárenské společnosti, byli sesazeni ze svých funkcí. To by naznačovalo, že výsledkem celého tohoto je vlastně dovršení palácového převratu, změny. Jak bude hluboká, to uvidíme, protože ta rodina Nazarbajeva je velmi vlivná, je prorostlá těmi vládnoucími složkami, takže se to zvrhne v nějaký klanový souboj. Znalci Kazachstánu tvrdí, že kazašská společnost byla jednak kastovní, a tohleto se odehrává v té vládnoucí kastě, a že ty kasty tam fungovaly i za komunismu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje a komentuje Adam Černý. Já vám děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré. Na slyšenou.
Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Díky za pozvání. Na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.
Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.