Přepis: Ilona Švihlíková – 16. prosince 2021

16. prosinec 2021

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den, je tady další rozhovor v souvislostech. Vítá vás u něj Zita Senková. Mým hostem je ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména příčiny prudkého růstu cen elektřiny, plynu a tepla a priority nové německé vlády. Přeji nerušený poslech. Prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie čeká na dnešním summitu v Bruselu debata zejména o vysokých cenách energií, také o urychlení očkování proti covidu-19 či napětí. Za východními hranici Evropské unie my zůstaneme u té energetiky, paní Švihlíková. Je známo, že jednotlivé členské země nemají jednotný názor, jak krotit explozi cen. Očekáváte, že třeba ten dnešní summit přinese nějak více světla do tohoto problému, protože ten nárůst nepolevuje.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak, ten nárůst je velmi dramatický. Ten summit vlastně vypovídá i o tom, že s takto významným nárůstem počítáno nebylo a že zároveň velmi silně zasahuje nejenom evropské firmy ale také domácnosti. To znamená ta otázka se netýká pouze konkurenceschopnosti průmyslu, ale také kupní síly domácností a samozřejmě sociální stability, což je vždycky otázka velmi citlivá. Proto také ten, ten summit byl svolán. Jak to tak bývá, myslím, že těch faktorů není víc, až bude úspěch, pokud se vůbec představitelé jednotlivých zemí shodnou na tom, co jsou ty hlavní faktory, které stojí za těmi dramatickými pohyby. Ono je jejich skutečně vícero. A já mám trošku obavy, že úplně jakoby do těch zásadních věcí nepůjdou, protože ony, ony některé jdou prostě za Evropskou komisí a za jejími rozhodnutími, která nejenom já, ale většina lidí, kteří se pohybují v té energetice, považují za, za fatálně, fatálně špatná. Jedna věc je samozřejmě orientovat se na ceny toho spotového trhu nebo řekněme na ty, na ten více aktuální vývoj cen a dávat tomu přednost před dlouhodobými kontrakty. Ono je to trošku, když bych to měla k něčemu připodobnit, tak je to malinko jako ten model a u té firmy, která u nás jaksi skončila, která se taky jako orientováno na ten aktuální vývoj cen. No a ve chvíli, kdy ty ceny jdou nahoru, tak tenhle ten model je neudržitelný. A jedna věc je, když to dělá Bohemia Energy a pak to má ty dopady, které má na české odběratelé, české domácnosti často velmi dramatické. A další věc je, když prostě tímhle tím směrem se rozhodne jít Evropská unie. Vlastně sama o sobě zvyšuje volatilitu a napětí na trzích. Tak to nebylo dobré rozhodnutí, ale nejsem si jistá, jestli bude přehodnoceno. Dalším velkým tématem, který, které je reflektováno třeba v Polsku, jsou samozřejmě emisní povolenky, a to do jaké míry tento trh se stal atraktivním pro spekulaci. A jak to tak bývá, když je někde velká volatilita, tak to spekulanty láká. Protože oni žijí z toho, že je, jsou tam výkyvy cen. Z fluktuace to je jaksi, jako když prostě nabídnete, nabídnete zrní, tak se v tom samozřejmě sesypou. To znamená, to je další velké téma, a asi to bude právě Polsko, možná i ještě i zástupce České republiky. Andrej Babiš o tom také hodně hovořil, že tohle považuje za ten zásadní problém. No a potom máme tu, ten, ten třetí faktor, to je fundamentální. Já si myslím, že ten je nejsilnější. A to je prostě globální vývoj na trhu komodit, zemního plynu, ropy, ale také uhlí a já už jsem zmiňovala ty další. Už s tím nebudu posluchače otravovat. Kobalt, měď, lithium, celá tahle ta veliká skupina. Tady si myslím, že těch faktorů, které stojí za těmi dramatickými nárůsty, je zase vícero. Samozřejmě ano covid pauza, malé zásoby a tak dále. Ale myslím, že jeden z těch zásadních faktorů skutečně je, že v rámci Green dealu a snah o změnu ekonomiky té evropské, prostě není reflektováno dostatečně to, že potřebujete stabilizující zdroj, že prostě vedle obnovitelných zdrojů potřebujete mít něco, co vám narovnává tu energetickou soustavu, a to může být buď jádro nebo zemní plyn nebo obojí. Uhlí se netěší takové popularitě, ale jistě by to mohlo být i uhlí. A protože tenhle ten zdroj potřebujete a že démonizace fosilních paliv, je naprosto kontraproduktivní, protože vlastně brzdí investice do nich a minimálně pro nějaké přechodové období, které může trvat 20-30 let. Podotýkám energetika jako nefunguje z kvartálu na kvartál. Tak prostě je potřeba ta fosilní paliva brát odpovědně, vážně, nedémonizovat je a prostě brát jako legitimní součást energetického mixu. Tady já vidím zase jako problém, protože řada zemí se k tomu vyhraňuje spíše ideologicky a není schopná prostě chápat ty pragmatické souvislosti toho, že prostě zemní plyn je naprostou zásadní nutností, pokud chceme posilovat obnovitelné zdroje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Několik zemí jste už jmenovala. Víme, že například Německo nechce nějak výrazné změny, naopak lídři Francie nebo těch jihoevropských zemí chtějí prosazovat reformu trhu s energiemi. Když se vrátíme nebo podíváme konkrétně do České republice, do České republiky, tak s dodávkami energií končí firma Mikroenergy, tu jste měla nejspíš na mysli. Mezi odběratele patřily například Energetický nebo.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Patří ještě Energetický regulační úřad, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Antimonopolní úřad. Tato společnost byla na trhu asi půldruhého roku. Je to několikátý dodavatel, který končí v České republice. Kdy tedy skončí tato situace? Vy jste vyjmenovala celou řadu faktorů, co se na tom podepisuje, jak třeba, jaký význam hraje skutečnost, že loni byly ceny energií nejnižší v historii?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Víte, to jsou právě ty firmy. Já jsem myslela teda ta Bohemia, která byla, samozřejmě Bohemia Energy /souzvuk zvuků/ jsou ty, řekněme menší dodavatelé, ale očividně si našli svou cestu i do významných státních institucí. Samozřejmě je to otázka i toho obchodního, obchodního modelu. To znamená ta orientace na tu aktuální cenu a řekněme nedostatek a vazby na, na skutečná producenty. To znamená vlastně takto velké rozlišení mezi, mezi překupníky a mezitím, kdo je napojen na tu produkci. Ale ta, ta poslední kauza vlastně, do které je zapojeny ERÚ, je svým způsobem neuvěřitelná, protože jako kdo jiný by měl hlídat ten trh, chápat ty jeho základní fundamenty a být schopen ohodnotit obchodní model, neudržitelný obchodní model. Který má v tuhle chvíli jak na té evropské úrovni, tak právě na úrovni těchto firem než právě ERÚ. Jo to znamená, že sám do téhle pasti padal, tak to opravdu jako něco, něco vypovídá, o kvalitě toho, toho řízení. A my přece nemůžeme chtít, aby jednotlivé domácnosti jako zkoumaly, jaká společnost má jaký obchodní model a sledovali, jak se zrovna na burze pohybují ceny, ceny ropy a zemního plynu. Jo prostě buď mám regulační úřad, a potom musím mít náplň a musí tam být prostě jasná vazba na ochranu spotřebitele, anebo teda radši nemám, protože potom je taková instituce zcela zbytečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to už vlastně sociální problém, podíváme se třeba na nízkopříjmové domácnosti, ať už jsou to jednočlenné domácnosti. Problematická situace může nastat tam, kde jsou nějaké vysoké ty fixní náklady, hypoteční úvěr nebo /souzvuk zvuků/

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak, ten tlak na ty domácnosti totiž jde z mnoha stran. My tady vidíme, přesně jak jste zmínila to, že vlastně centrální banka zvyšuje úrokové sazby. To znamená část domácností s hypotékami tím bezesporu bude postižená a do toho víme, že ten nárůst cen energií celkově bohužel není u konce. My v tuhle chvíli si nemůžeme tuto část odškrtnout a vidíme tam prostě další velké tlaky na růst, pokud nějakým způsobem nezasáhne stát, případně teda to nepřijde z Evropské unie, což upřímně neočekávám. To je další tlak. Samozřejmě vidíme i nárůst cen prostě dalšího zboží. Vidíme nárůst cen potravin. To znamená, tady skutečně řada domácností se může dostat do velmi obtížné situace. A já si jako nejsem jistá, jestli si skutečně uvědomujeme tu šíři a tu hloubku toho problému. Když prostě máte jako jeden faktor, tak je samozřejmě i pro ten stát jednodušší zasáhnout. Když teda chápe, co se děje a když se jich sejde víc, tak je to velmi těžké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by, paní Švihlíková, tedy co byste očekával, jakou reakci, která by měla smysl, byla by efektivní, růst cen energií, chce nová vláda řešit příspěvkem na bydlení ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšit příspěvek o 100-480 korun měsíčně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, tak to asi nepomůže, jako jestli očekáváme nárůst cen energií jako ve velkých jako řádech tak těžko. Samozřejmě příspěvek na bydlení je nějaký nástroj, který tu máme, ano. Ale já si prostě myslím, že ten problém je potřeba jako řešit tam, kde vzniká. Jo, já si nemyslím, že je vhodné a vidíme to teda i u jiných zemí, je to pravda. Prostě ten, ten základní problém těch špatných rozhodnutí kumulovaných, jak na té české úrovni, tak na té evropské úrovni, řeší tím, že jako budu dotovat jenom některé, některé domácnosti. To je prostě podle mě typu energetická žebračinka. To prostě není řešení problému. Tady je potřeba si prostě na rovinu říct to, co tady bylo vymyšleno, ale emisní povolenky, finanční spekulace ala prostě jako důraz na spotové ceny, ala prostě opovrhování až nenávist k zemnímu plynu a k jádru. Tak tohle prostě musí přestat. Ten trh musíme zastabilizovat tím, že přiznáme nutnost stabilizujících zdrojů, že nebudeme blokovat, ale naopak se postaráme o to, aby prostě co nejrychleji se dostaly a byly plně uznávány v tom mixu. To je prostě řešení. Já vidím ta řešení na té straně energetiky a ne na tom, že prostě stát bude jako pomáhat, že tamhle hodí někomu stovku, no tak to ať se na mě jako pan nastupující ministr nezlobí, ale to skutečně tu situaci nevytrhne. Problém je potřeba řešit tam, kde vzniká.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A to je?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Jak už jsem zmínila, energetický trh, energetických mix tam je potřeba zasáhnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Třeba i dnes na tom summitu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Jak už jsem říkala, já se obávám prostě, že víte, když jako něco jako dlouhodobě prosazujete, tak ta míra reflexe těch institucí jako nebývá zrovna, zrovna velká. To znamená, pokud tam nebude velmi silný tlak zemí na to, aby se prostě ty věci změnily, viz třeba Francie, která se teďko odhodlala k velkému jadernému programu. Otázka je, jestli bude moci realizovat jo. Tam prostě jako jaderná elektrárna, hovoříme o 15-20 letech, abychom prostě byli v reálu. Energetika potřebuje čas. To, to skutečně jako ta rozhodnutí mají obrovský doběh a já se obávám, že tohle tady vůbec jako nebylo, nebylo bráno v úvahu. To znamená určitě ty možnosti stabilizace tu jsou, případně jako lepší je podle mě cenová regulace přes, přes ERÚ, než prostě jako zvýšovat příspěvky na bydlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková, host vysílání Českého rozhlasu. Problémem není pouze prudký růst cen, elektřiny, plynu a tepla ale také vysoká inflace. Meziroční inflace v listopadu v České republice stoupla na 6 % z říjnových 5,8 % a asi bude růst dál? Paní Švihlíková.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ty náznaky, které máme, nevypadají, nevypadají dobře. Ať už se to týká právě toho energetického trhu, který jsme probrali. Notabene, když se podíváme na index cen výrobců, tak je podstatně vyšší než ten spotřebitelský než to CPI. Což vám značí jednu věc, že ono se většinou ty výrobci, že jo ty jejich vstupy, to co vyrábí, se vám to přelije s postupem času právě k těm spotřebitelům, a protože ten, to když se podíváme na ten průmyslový nebo zemědělský, tak prostě ta čísla jsou často i dvojciferná. To znamená, to vám minimálně naznačuje, že ta dynamika růstu spotřebitelských cen není ukončená, že ten nárůst bude pokračovat. To, to není dobrá zpráva. Nevím, jestli posluchače potěší, že to není jenom český problém, protože vlastně my vidíme inflační tlaky v celé Evropské unii. Vidíme velmi silně ve Spojených státech, kde vlastně míra inflace je nejvyšší za posledních nějakých 30 let. Potom tady máme specifické příklady, jako je třeba turecká ekonomika, ale zkrátka není to, není to prostě fenomén, který by byl spjat prostě jenom s Českou, s Českou republikou. To je potřeba říct, ale bohužel se obávám, že nemůžu slíbit, že by v dohledné době, to znamená, myslím tím třeba kvartál, bychom mohli počítat s nějakým významnějším poklesem cenové hladiny, to si myslím, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Inflace v eurozóně se minulý měsíc vyšplhala na rekordních 4,9 %. Nacházela se tak vlastně vysoko nad tím dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Jaké má ona možnosti?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak teoreticky vzato bychom řekli, prostě Evropská centrální banka významný, významný světový aktér a možná překvapí, že ta Evropská centrální banka vlastně trží ty úrokové sazby na nule, což je velmi nezvyklé. Když se jakoby zamyslím jako nad nějakým minulým vývojem, tak moc nenacházím precedent, kdy tady jsou prostě velmi silné nákladové tlaky a centrální banka prostě drží tu politiku velmi, velmi uvolněnou. Já bych, myslím, že jeden důvod je oficiální, jeden trošku schovanější. Ten oficiální důvod, který zazněl od guvernérky Christine Lagardeové, říká, že vlastně ECB považuje ty inflační tlaky za dočasné. Že se domnívá, že ve druhé polovině příštího roku 2022 poleví a že vzhledem k tomu, že monetární politika nepůsobí úplně rychle. To znamená, že to máme 12-18 měsíců, nějaký jako silnější projev. Takže si myslí, že by vlastně jakoby ten vývoj byl asynchronní, že by, že by stříleli na terč, který už by dávno byl někde jinde nebo zmizel. Jo, když to řeknu, já jako na to vlastně, jak to vlastně interpretovala. To je takovéto oficiální vysvětlení, které, řekněme je kritizováno řady zemí, zejména z Německa. Víme, že Německo není úplně stoupencem té uvolněné monetární politiky. Já si myslím, že ten důvod není jenom v tom, že ty, ta inflační rizika jsou chápána jako dočasná. To je pouze velmi. A když se podíváme právě třeba na Green Deal, tak jako bych úplně nedokázala tuhle, tuhle tezi, tuhle tezi hájit. Máme jiný zásadní problém a sice, že Evropská centrální banka touhle svou uvolněnou monetární politiku, plus tím, že kupuje v rámci pandemického /nesrozumitelné/ programu, že kupuje dluhopisy členů Eurozóny, tak samozřejmě jim pomáhá snižovat, pomáhá jim snižovat výnosy z jejich státních dluhopisů. A to je pro řadu zemí naprosto zásadní. Nechci říct, že to je otázka života a smrti, to je možná moc dramatické. Ale je to pro ně skutečně velmi důležitá věc. Samozřejmě Řecko, ale i další ekonomiky, jako je Itálie. A ve chvíli, kdyby ta Evropská centrální banka začala silněji ty úrokové sazby navyšovat, což by třeba, řekněme, mohla být reakce na tu, na tu inflaci. Tak samozřejmě řada těch zemí bude mít velký problém, jak se potom refinancovat s těmi velkými dluhovými břemeny, které za sebou vlečou. Takže tady ta Evropská centrální banka je tak trošku v pasti, protože na jedné straně stojí inflační tlaky. Řekněme německé představy především. Na druhé straně je prostě koherence a vůbec zachování Eurozóny. Christine Lagardeová to podle mě velmi dobře ví. Takže ta situace není jednoduchá a myslím, že je potřeba tu politiku ECB chápat i v tomto kontextu. Udržení Eurozóny vůbec pohromadě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jsem naznačila, s inflací zápasí také Spojené státy, respektive americká centrální banka. Ta chce zrychlit zpřísňování té měnové politiky a v příštím roce dokonce třikrát zvýšit úrokové sazby. Je tohle cesta?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ta reakce je pomalejší. Je to hrozně zajímavé, že my vlastně vidíme, že různé centrální banky reagují různě. Ta politika vůbec není sladěná. ECB, jak už jsem řekla, se se vymyká, ještě více se vymyká Turecko. Což je úplně jako specifický příklad. Hrozně hezky se to učí. Musím říct, že to ukazuju studentům, tak se ukazují jako velmi dobře jednotlivé případy. Protože to není monotónní. Spojené státy /nesrozumitelné/ samozřejmě jde tou cestou, že omezuje ty nákupy dluhopisů. To znamená, ta politika byla hodně expanzivní. On jí jako malinko, malinko ubírá. Samozřejmě zase tam jsou jako velké obavy z nárůstu těch úrokových sazeb. Ve Spojených státech to není kvůli otázce dluhové, ale prostě proto, že Joe Biden má velké plány na modernizaci americké ekonomiky. Minule jsme o tom koneckonců se bavili, ať už infrastrukturní, anebo sociální. A má obavy, že vlastně ten nárůst úrokových sazeb by mu mohl tyhle ty růstové impulsy vymazat, anebo minimálně zkomplikovat. To znamená, že by ty politiky jakoby trošku šli proti sobě. A to samozřejmě je citlivá věc. I vzhledem prostě k té sociální situaci, která ve Spojených státech jako není, není úplně jednoduchá. To znamená, vidíme, že vlastně ta reakce toho FEDu je velmi opatrná a jde s nějakým poměrně výrazným, výrazným zpožděním. A pak tady máme to Turecko, které je takové trošku zvláštní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak aspoň několik vět k němu. Tam je ta inflace přes 21 %.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, ta inflace je už, už dvouciferná. A jenom možná stručně. Erdogan vlastně dlouhodobě prosazuje, řekněme takový jako alternativní názor a říká, že úrokové sazby ne nahoru, ale naopak dolů. To znamená turecká centrální banka je spíše v tom módu snižování úrokových sazeb, což samozřejmě vede k významnému, k významnému oslabování turecké liry. To spíše přenáší ty inflační tlaky. Je to politika, se kterou jsem se nesetkala nikde jinde. Ale je pravda, že Erdogan tohle to stanovisko, včetně jeho tlaku na tu centrální banku zastává už dlouho a teď teda vidíme ty výsledky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje ekonomka Ilona Švihlíková. V čele největší evropské ekonomiky je sociální demokrat Olaf Scholz. Nový německý kancléř ke své pestré kariéře byl vystudovaný právník, mimo jiné starostou Hamburku, patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi. Od března 2018 byl vicekancléřem a ministrem financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové. Jaký bude kancléř, paní Švihlíková? Bude si hlídat i svůj někdejší rezort? Bude mít tendenci do něj třeba nějak promlouvat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, asi by ho to, asi by ho to lákalo. Ale myslím, že bude mít jako dost, dost jiné práce a má samozřejmě zkušenosti. Není politický nováček a orientuje se v tom, jak prostě fungují ministerstva. Což je samozřejmě důležité. Nicméně ta jeho role bude trošku komplikovaná tím, že ta koalice má tři, tři strany, skládá ze tří stran. A ty strany, řekněme, v těch ekonomických otázkách, zejména si nejsou příliš podobné. To znamená, máme tady sociální demokracii, která například prosadila, najdeme to v tom, v tom koaličním programu, navyšování minimální mzdy na 12 euro za hodinu. Přitom si připomeňme, že vlastně Německo dlouho vůbec nemělo ten institut minimální mzdy. Mělo vlastně vyjednávání v rámci jednotlivých odborových svazů. Byli dva sociální demokraté v té velké koalici tenkrát v CDU/CSU, kteří prosadili tento institut a nyní je to vlastně jedna z jejich vlajkových lodí jejich politiky. Ale na druhou stranu jsou tady zelení v té koalici, kteří mají prostě nějaké své představy významné restrukturalizace ekonomiky, zejména z toho energetického hlediska a potom tam máme FDP, což jsou víceméně pravicoví liberálové, kteří mají velmi jiné představy o tom, jak by měla fungovat ekonomika. Rozhodně jiné než SPD a Zelení. Je tam mnohem větší důraz třeba na menší stát, na liberálnější politiky. Samozřejmě i třeba na vyrovnané rozpočty a podobně. To znamená, ta koherence tam úplně není. V té koaliční smlouvě je vidět prostě, že ty strany dělaly jednotlivé ústupky, ale samozřejmě prostě budou přicházet nová témata. Teď třeba ta energetika ale i další a bude potřeba ty pozice sladit i v rámci jednotlivých stran. Ono, ono sociální demokracie německá má také mnoho křídel a mnoho různých představ o tom, jak by měla vypadat. Sociálním demokratická politika jedenadvacátého století a tohle všechno vlastně bude muset Olaf Scholz zkorigovat. Takže ta situace v tomhle ohledu nebude úplně jednoduchá. Plus samozřejmě vždycky to v těch programech nebo vždycky ne, ale často to v těch programech bývá, že tam jsou prostě velké ambice na změnu té německé ekonomiky, právě nějakým, řekněme, zeleným nebo udržitelným směrem, což je samozřejmě velice významné. Protože ten německý průmyslový sektor má nejenom evropský, ale globální, globální význam a změny v takovémto, takovéto ekonomice budou mít nutně prostě celosvětové dopady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, investice do nové energetiky, digitalizace, investice do výstavby bytů. Trojkoalice se dohodla, že posílí rozvoj produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo možné uzavřít uhelné elektrárny ideálně do roku 2030. Nás samozřejmě teď v debatě naší, paní Švihlíková, zajímají i další dva klíčové posty. Samozřejmě každý má svůj význam v každé vládě. Šéf liberální FDP Christian Lindner, ten získal svůj vysněný post ministra financí. A spolupředseda spojenectví 90 zelených Robert Habeck, ten řídí vlastně superministerstvo, ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak, vlastně tady vznikají, respektive vzniká, vznikl nový rezort, který si myslím, ale že dává, dává smysl, že vlastně chápe tu ekonomiku jako celek a má sloužit teda k jejich restrukturalizaci. Ať už s ní souhlasíme nebo ne. Uvidíme, jakým způsobem bude probíhat. Ale každopádně dává to jako ekonomický smysl. Já bych byla docela ráda, kdybychom něco takového uměli my. Jo, abychom prostě měli ministerstvo, které není jenom průmyslu obchodu, ale které skutečně má na starosti jako celkové makroekonomické řízení. Protože ty finance to je prostě jakoby jenom část z toho. To nelze považovat za celkový pohled na ekonomiku. U nás bohužel jsme se toho jako nikdy, nikdy nedočkali a makroekonomické debaty končí o tom, jestli se škrtá 80 miliard nebo 75. Což jako není asi úplně, není úplně to makro, o kterém, o kterém hovoříme. Je potřeba si skutečně uvědomit, že ty pozice strany zelených a pozice FDP se liší a myslím si, že Linder bude tou osobou, která bude minimálně oficiálně vystupovat jako ten přísný strážce pokladny, který nechce vydávat příliš mnoho. A samozřejmě FDP zastupuje i zájmy té podnikatelské sféry. To znamená bezesporu bude ukazovat i nějaký tlak na to, aby se třeba nezvyšovala daňová zátěž firem, v případě živnostníků a podobně. Což je koneckonců elektorát této této skupiny. Protože tady samozřejmě může docházet k nějakým střetům a bude otázka, jak budou také vymezeny ty pravomoci. Protože můžeme se bavit o nějakých změnách třeba v energetice nebo, nebo v oblasti vůbec podpory firem. Ale samozřejmě je tam vždycky ta stránka finanční. Jo, že tady bude potřeba, aby oba pánové jaksi velmi intenzivně komunikovali, případně spory samozřejmě řeší premiér.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Apropo změny zaznamenejme jsme ještě jednu politickou v České republice. Sociální demokraté si do čela zvolili Michala Šmardu, starostu Nového Města na Moravě. Co od toho očekáváte?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já od toho neočekávám vůbec nic. Myslím, že sociální demokracie si vybrala cestu do naprosté politické bezvýznamnosti, protože cílí na voliče, kteří takříkajíc neexistují. A nejpikantnější na tom je, že oni dokonce mají jako vlastně analýzu, kterou si nechali jako vypracovat, ve které teď mají jako potvrzeno, že ten segment, který chce oslovovat pan, pan Šmarda, je, je prostě na té české scéně naprosto, naprosto bezvýznamný.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A nepřiláká je /souzvuk zvuků/.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Protože prostě ten, ten liberální segment, na který on cílí a o kterém se domnívá, že je významný, tak významný není. Ale má na to jako vlastní studii z FESu, kterou dokonce jako si nechali, si nechal vypracovat. Ale asi čtení studií není zrovna oblíbená zábava nového vedení. Ale mě na to musím říct, že nejvíc mrzí, mrzí, že sociální demokraté jako pokračují v tom, že se s takovou chutí zbavují jako schopných lidí, zejména jedné schopné pracovité poctivé ženy. Tak ta destrukce jejich personální kapacity je v tomhle ohledu jako až obdivuhodná, včetně toho, že trvá tak dlouho.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková. Děkuji za váš čas i za vaše názory a přeji hezký den, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.