„Pravda je někdy hodně tvrdá, tak k tomu musíte přidat i trochu něhy,“ připouští kněz Josef Suchár
Vzkřísil ho k životu. Vysídlený pohraniční Neratov v Orlických horách se díky faráři Josefu Suchárovi opět změnil v poutní místo, které žije a nabízí práci handicapovaným.
Místo má osobitou duchovní atmosféru, která vždycky lákala poutníky, tvrdí kněz, který přišel do Neratova v roce 1991. Spolu s dalšími lidmi se tu pustil do obnovy místního poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který byl v dezolátním stavu.
Nejen kostel
Citlivá rekonstrukce kostela měla připomínat i jeho bolavé dějiny. „Proto ty syrové kamenné zdi. Je to podobné životu lidí, které potká handicap: musejí si to přiznat. Pořád platí to biblické: Člověče, posvěť se pravdou a ta tě osvobodí. Ale ona je někdy hodně tvrdá, tak k tomu musíte přidat i trochu něhy.“
Nezůstalo ale jen u kostela. „Chtěli jsme poutnímu místu vrátit život. A to znamená nejen opravit kostel. Chtěli jsme ho obnovit jako místo smíření pod ochranou Panny Marie s tím, že ten princip smíření bude v pomoci potřebným a zvlášť dětem.“
Nestačí jen nadšení
Mezi jeho svěřence patřili zpočátku alkoholici, bezdomovci nebo propuštění vězni. „Všechno nezvládnete jen nadšením. Nabízeli jsme těm potřebným nový život za nějakých podmínek a ne všichni byli ochotni ho akceptovat. Uvědomili jsme si, že ne všechno jde kombinovat a museli cílové skupiny zúžit.“
Rozhodli se pro ty nejzranitelnější: lidi s mentálním postižením a děti v pěstounské péči. Tak vznikla v Neratově škola pro děti s mentálním handicapem. „Je to další neratovský zázrak. Je to naše odpověď na to, jak by měla vypadat integrace.“
Funguje i radost z práce
Sdružení Neratov už dávno není malá organizace. Má 220 zaměstnanců, ze kterých je velká část s postižením. „Je to střední podnik, abychom to zvládli. Jsem překvapený, kolik lidí potřebuje pomoct, aby mohli pracovat.“ Suchár přiznává, že občas má obavy. „Ale dokud můžeme, mělo by to fungovat. I ta radost z práce.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.