Práskač. Z jeho hospody se šlo rovnou do koncentráku

Bývalý legionář za protektorátu ochotně pomáhal s odhalováním odbojářů. Jako hostinský z Horní Cerekve na Pelhřimovsku udával i naprosto nevinné a nevědoucí. Jeho synovec, který mu pomáhal, se po válce nejspíše stal špionem SSSR.

Účinkují: Pavel Batěk, Tomáš Pavelka, Lenka Zbranková, Anna Theimerová, Eva Kodešová, Kateřina Fixová, Petr Oliva, Ivo Theimer
Připravily: Bronislava Janečková, Laděna Plucarová
Zvuk: Petr Šplíchal
Režie: Jaroslav Kodeš
Premiéra: 14. 6. 2017

Za 1. světové války vstoupil František Policar jako zajatec na ruské frontě do československých legií. Působil snad i jako politruk v Rudé armádě. Za protektorátu ale na svou bolševickou minulost zapomněl a stal se konfidentem gestapa s krycím jménem Kapitán. Udal kolem 230 lidí z okolí Jihlavy, Pelhřimova, Jindřichova Hradce a Havlíčkova Brodu. Na svědomí pak měl smrt více jak 50 z nich.

Ještě v prosinci 1944 ochotně asistoval gestapákům při pátrání po autorovi nápisu „Ať žije Stalin!“ na mostě v Cerekvi. Gestapo tehdy exemplárně zatklo 25 lidí. Tři z nich na Policarovu přímluvu sice propustili, tři náhradní jim už ale hostinský přivedl sám. Někteří z těchto náhodně zatčených nebožáků se konce války nedožili.


Obchodník Jan Pechar vyprávěl v Policarově hospodě o náletu na Škodovy závody. Podle Policara prý popisoval, jak Němci stříleli do prchajících dělníků. Gestapáci pak Pecharovi uřízli kus prstu a poškodili páteř. Po devíti měsících vězení zhubl o 44 kg.

Past na odbojáře

Ne náhodou mu gestapáci tolik věřili. O pár měsíců dříve se totiž osvědčil. Na příkaz nacistů zorganizoval falešnou povstaleckou buňku: v lese si vybudoval zemljanku, ve které se (coby kapitán československé armády) sešel s opravdovým partyzánem Františkem Krejčím z Pelhřimova. Krejčí mu uvěřil.

Na příští schůzku přivedl další dva odbojáře. Další schůzku už ale Krejčí zrušil. Že prý mají ve skupině práskače. Že to je Policar, neuvěřil do poslední chvíle. Gestapo už ale znalo vedení partyzánské skupiny. A nakonec si přišli i pro řadové členy. Celkem 180 lidí.

Zařídil mu provaz

Některé zastřelili hned, jiné po krutém mučení. Další zahynuli v koncentráku. Dva Krejčího kolegové z osudné schůzky nepřežili. On sám se po válce stal klíčovým svědkem mimořádného lidového soudu. Ten začal 29. listopadu roku 1945 v Táboře.

Odsouzen k trestu smrti byl František Policar hned druhý den. Rozsudek byl vykonán ve 21.00 na nádvoří táborského soudu. Za rok a půl byli popraveni i dva gestapáci, se kterými při honu na partyzány spolupracoval: Franz Drewo a Karl Kirschner.

V bezpečí na Východě

Naopak další Policarův pomahač, jeho synovec Bohumil Bušta, byl k smrti odsouzen pouze v nepřítomnosti. Je důvodné podezření, že utekl na východ a stal se spolupracovníkem sovětské NKVD.

autoři: Bronislava Janečková , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.