Práskač

Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)
Němečtí vojáci a civilisté při okupaci Sudet. Cheb (1938)
0:00
/
0:00

Z jeho hospody se šlo rovnou do koncentráku. Bývalý legionář za protektorátu ochotně pomáhal s odhalováním odbojářů. Jako hostinský z Horní Cerekve na Pelhřimovsku udával i naprosto nevinné a nevědoucí. Jeho synovec, který mu pomáhal, se po válce nejspíš stal špionem SSSR.

Za 1. světové války vstoupil František Policar jako zajatec na ruské frontě do československých legií. Působil snad i jako politruk v Rudé armádě. Za protektorátu ale na svou bolševickou minulost zapomněl a stal se konfidentem gestapa s krycím jménem Kapitán. Udal kolem 230 lidí z okolí Jihlavy, Pelhřimova, Jindřichova Hradce a Havlíčkova Brodu. Na svědomí pak měl smrt více jak 50 z nich.


Obchodník Jan Pechar vyprávěl v Policarově hospodě o náletu na Škodovy závody. Podle Policara prý popisoval, jak Němci stříleli do prchajících dělníků. Gestapáci pak Pecharovi uřízli kus prstu a poškodili páteř. Po devíti měsících vězení zhubl o 44 kg.

Ještě v prosinci 1944 ochotně asistoval gestapákům při pátrání po autorovi nápisu „Ať žije Stalin!“ na mostě v Cerekvi. Gestapo tehdy exemplárně zatklo 25 lidí. Tři z nich na Policarovu přímluvu sice propustili, tři náhradní jim už ale hostinský přivedl sám. Někteří z těchto náhodně zatčených nebožáků se konce války nedožili.

Past na odbojáře

Ne náhodou mu gestapáci tolik věřili. O pár měsíců dřív se totiž osvědčil. Na příkaz nacistů zorganizoval falešnou povstaleckou buňku: v lese si vybudoval zemljanku, ve které se (coby kapitán československé armády) sešel s opravdovým partyzánem Františkem Krejčím z Pelhřimova. Krejčí mu uvěřil.

Na příští schůzku přivedl další dva odbojáře. Další schůzku už ale Krejčí zrušil. Že prý mají ve skupině práskače. Že to je Policar, neuvěřil do poslední chvíle. Gestapo už ale znalo vedení partyzánské skupiny. A nakonec si přišli i pro řadové členy. Celkem 180 lidí.

Mimořádný lidový soud

Zařídil mu provaz

Některé zastřelili hned, jiné po krutém mučení. Další desítky zahynuly v koncentráku. Dva Krejčího kolegové z osudné schůzky nepřežili. On sám se po válce stal klíčovým svědkem mimořádného lidového soudu. Ten začal 29. listopadu roku 1945 v Táboře. Nahlédněte do spisu na další Policarovy zločiny.

Odsouzen k trestu smrti byl František Policar hned druhý den. Rozsudek byl vykonán v 21:00 na nádvoří táborského soudu. Za rok a půl byli popraveni i dva gestapáci, se kterými při honu na partyzány spolupracoval: Franz Drewo a Karl Kirschner.

V bezpečí na Východě

Naopak další Policarův pomahač, jeho synovec Bohumil Bušta, byl k smrti odsouzen pouze v nepřítomnosti. Je důvodné podezření, že utekl na východ a stal se spolupracovníkem sovětské NKVD.

Účinkují: Pavel Batěk, Tomáš Pavelka, Lenka Zbranková, Anna Theimerová, Eva Kodešová, Kateřina Fixová, Petr Oliva, Ivo Theimer

Scénář: Bronislava Janečková a Laděna Plucarová

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Michael Erhart

Související