Pralinka

Pralinka
Pralinka
0:00
/
0:00

Náhlá smrt malého chlapce v létě 1929 vyvolala paniku. Na začátku byl čokoládový bonbón položený na zídce plotu. Svědectvím, že je možné takovou vraždu nepotrestat, i když byl vrah usvědčen, je právě tento případ.

Když 9. července 1929 přivezli do Nemocnice u sv. Anny v Brně 2,5letého Jiřího Cerhůnka, bylo už pozdě. Zemřel na následky otravy bonbónem, který našel na ulici. Událost vyvolala v městě paniku a nezůstala nepovšimnuta místním tiskem. Četníci ale měli brzy prvního podezřelého.

Byl jím vysokoškolský student chemie Miroslav Sedláček, který byl svědkem celé události a chlapce se i pokusil zachránit. Podezřelé bylo, že hned po příchodu do nemocnice na lékaře volal, že jde o otravu cyankáli. Otravu kyanovodíkem pak potvrdila i pitva.

Všechno mu projde

Sedláček měl za sebou nedostatečnou z chování a několik průšvihů. Profesoři si na něj věčně stěžují. Za střelbu do stromu na školním pozemku mu hrozilo mu dokonce vyloučení. Ze všeho ho ale vždycky dokázal vysekat jeho otec.

Domovský list Miroslava Sedláčka

Během domovní prohlídky byly v pracovně Miroslava Sedláčka nalezeny dvě láhve s roztokem kyanidu draselného. Sám se poté doznal, že kyanid od roku 1927 vyráběl, prý pro své chemické pokusy. Navíc se ukázalo, že v den vraždy od cukráře koupil tytéž doma vyráběné pralinky.

Případ vypadal jasně

Případ vypadal jasně. Miroslav Sedláček otrávený bonbón nastražil úmyslně. Jenže na koho? Vyšetřovatelům se podařilo zjistit, že před několika týdny s ním ukončila vztah jedna dívka. Nebylo jí prý příjemné, jak se k ní Sedláček choval.

Po rozchodu se Sedláček pokusil o demonstrativní sebevraždu. Střelil se ale jen do ruky a způsobil si lehká zranění. Na dívku sice pistolí údajně nikdy nemířil, otrávený bonbón byl ale nastražený na zídce, kolem které chodila každý týden na tramvaj. A čokoládové pralinky jí prý už dřív často kupoval.

Tajný spolek kultu smrti

Při výslechu se pak Sedláček přiznal, že kyanid ve formě prášku rozdal třem kamarádům Chromému, Svobodovi a Schimmelovi z tajného spolku FAS, který se oddával kultu smrti. Ti četníkům nakonec potvrdili, že se jim Sedláček se scénou smrti chlapce svěřil. A že ji pozoroval od začátku.

Moravský přítel lidu z 21.7.1929

Sedláček se ale nikdy nepřiznal a přímý důkaz chyběl. A tak i když mu byla prokázána jak výroba kyanidu draselného, tak i nákup pralinek, konstatoval soud lakonicky, že s otrávenou pralinkou manipuloval tak neopatrně, že se ocitla na zídce zahrádky domu č. 46 v Lerchově ulici v Brně.

Mírný trest

A protože v roce 1929 ještě neplatil dnešní § 187 trestního zákona Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek a jedů, odsoudil Sedláčka jen za neoprávněné nošení pistole a za provinění proti § 335 tr. z. o zločinech, přečinech a přestupcích. A to jen na tři měsíce.

Na základě zmateční stížnosti byl trest navíc podmínečně odložen. Sedláček musel jen zaplatit matce Jiřího Cerhůnka 3533 korun. Je zřejmé, že Sedláčkův otec měl stále dobré styky. Vražda dítěte tak zůstala téměř nepotrestána. Miroslav Sedláček skončil v roce 1951 na psychiatrii. Zemřel v Brně v roce 1999.

Účinkují: Matěj Nechvátal, Eva Kodešová, Jan Novotný, Marek Libert, Jaroslav Šmíd, Lukáš Příkazký, Jitka Jirsová

Scénář: Tereza Vojtová a Jiří Skoupý

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal