Poskytovat médiím informace o Severní Koreji znamená, že už tam nesmím jet, říká autorka knihy Mezi dvěma Kimy

23. leden 2018

Otevřený rozhovor o všudypřítomných odposleších, výslechu tajnou policií, kultu Kim Ir-sena, ale i o mýtech, které o Severní Koreji panují u nás.

„Severokorejci mi ty dveře zavřeli, už když mi zamítli poslední žádost. Až potom jsem začala dávat rozhovory. Ono poskytovat médiím informace o Severní Koreji znamená, že už tam nesmím jet jako student. A jako turista tem jet nechci,“ říká koreanistka Nina Špitálníková.

Jediná, kterou tam pustili dvakrát

Poprvé se jako studentka do Severní Koreje dostala v roce 2011. „Všichni z toho byli užaslí, protože jsem byla první žena, kterou tam pustili. A po strašně dlouhé době i první studentka.“ Špitálníková je ale zároveň jediná, koho tam pustili opakovaně. „Proč? To nikdo neví.“

Nakonec tedy strávila v Severní Koreji vždy jeden měsíc, jednou v roce 2011 a podruhé v roce 2012. Ta druhá návštěva se odehrála zhruba osm měsíců po smrti Kim Čong-ila. „Už za tak krátkou dobu byly změny v zemi viditelné.“ Jak konkrétně?


Informace ze Severní Koreji se dostávají poměrně špatně. Spousty článků jsou přikreslené, změněné nebo podplacené americkou nebo korejskou vládou. Člověk musí mít kontakty v terénu... Cítím morální povinnost informovat lidi o tom, jak to tam je. Dokud budu cítit, že můžu pomoct severokorejskému lidu, budu v tom pokračovat.

Kim Čong-il a postavení žen

„Dřív vždycky, když byl někde Kim Čong-il, tak tam pak vytesali pamětní destičky. V roce 2012 je už ale odstranili.“ Taky se postupně mění postavení žen. „Ženy nesměly chodit do hospody, nesměly kouřit, pít alkohol. Jelikož ženy mají kratší pracovní dobu, ve zbývajícím čase kšeftují na černém trhu.“

Mají tak víc peněz i lepší postavení ve společnosti. „Ale pořád jsou tam bizarní příklady, jakože ženy třeba nesmějí jezdit na kole v hlavním městě, protože jsou při tom sexy a kazí morálku.“ V Severní Koreji dokonce funguje módní policie.

Módní policie tě sleduje

„Hlídá, jestli jim nekoukají kolínka nebo rameno. Ale ono se to teď mění.“ Sama Špitálníková jako blondýnka s potetovanou polovinou těla nutně působila exoticky. „Ale spíš reagovali na to, že mám to tetování barevné.“ Špitálníková se dostala i do konfliktu s tamní tajnou policií.

„Tam cizinec nesmí jezdit metrem. Mě to strašně frustrovalo, tak jsem podplatila průvodčí. Tam se dá všecko podplácet. Oni to samozřejmě zjistili, ale prošlo to. A ten samý den jsem se šla podívat do severokorejského slumu, což je nelegální. A tam už to neprošlo.“ Jak probíhal výslech?

Ninou Špitálníková a Vladimír Kroc

Výslech tajnou policií a odposlechy

„V ten moment jsem byla strašně naštvaná a poslala jsem je do háje a byla jsem i sprostá, což si kór žena nemůže dovolit.“ Zpětně jí to prý ale přimělo přehodnotit postoj lidí k výslechům a „spolupráci“ lidí s StB u nás. Zároveň ale přiznává, že kvůli strachu z výslechu se s ní starší lidé odmítali bavit.

Nejvíc otevřené prý byly děti. Zahraniční studenti na škole mají třídu odděleně. „Ne podle úrovně korejštiny, ale podle toho, z jakého jste státu.“ Samozřejmě jsou všude odposlechy. „Když tam jedete, tak ani nepředpokládáte, že budete mít nějaké soukromí.“

Nejčastější mýty o Severní Koreji
  • Nejsou tam auta. Realita? „V Pchjongjangu jsou dopravní zácpy, člověk nemůže přejít silnici. Prázdné velké bulváry jsou většinou mezi městy. Protože když chce Severokorejec vyjet z města, potřebuje na to speciální povolenku, kterou není snadné dostat.“
  • V Severní Koreji je hladomor. Realita? „Mají nedostatek jídla, ale už tam nejsou hladomory. Kim Čong-un udělal reformy, díky kterým mají větší sklizně. A navíc teď můžou i obchodovat na černém trhu. To se za Kim Čong-ila ještě netolerovalo, za Kim Čong-una se to dokonce podporuje.“
  • Každý Severokorejec chce střílet bomby. Realita? „Severokorejci jsou příjemní lidé, kteří se narodili do špatného státu.“

Stále živý kult Kim Ir-sena

V zemi je rozhodně stále živý kult Kim Ir-sena. „Je tam opravdu zbožtělý. Může za všechno dobré. Za všechno špatné může samozřejmě Amerika nebo Jižní Korea, jako loutka Ameriky. Ten strašák je tam jen Amerika. Evropu oni vůbec neřeší.“

V běžném životě se kult Kim Ir-sena projevuje třeba tak, že Severokorejci musí nosit odznak s jeho portrétem. „Jeho portrét visí všude kromě záchodu. Tam nevisel. Kim Ir-sen má taky na všechno statě. Napsal víceméně všecky knihy, protože tam autor nemůže být podán jako autor.“

Lídři Severní Koreje: Kim Ir-sen, Kim Čong-il, Kim Čonf-un

Věří kultu běžní lidé? „Oni ho opravdu milujou. Je to bůh. Za jeho vlády se Severní Korea měla i relativně dobře. Kim Čong-il už takovou popularitu neměl, protože za něj už byly velké hladomory a záplavy. A Kim Čong-un dělá v propagandě stejné kroky jako Kim Ir-sen, takže uvidíme.“

autoři: vlk , rota
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.