Politolog Just: Zvyšování platů politiků je důsledek zákona. Vláda si jen vybrala špatné načasování

14. říjen 2024

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 %. Původní návrh odměňování ve výši 14 % vyvolal kritiku opozice a odborů. Co si myslet o celé debatě? Proč mají politikům růst platy? A v čem vězí spor o peníze pro první dámu? Politolog Petr Just ještě přiblíží povolební vyjednávání o krajských koalicích a zamyslí se nad tím, kdo by mohl zachránit Piráty.

„Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. Pokud tedy navážete plat politiků na nějakou veličinu, která se v čase mění, promítne se to i do politické roviny – do platu politiků, soudců a dalších ústavních činitelů. Je to důsledek zákona, bohužel pro současnou vládu dost nešťastně načasovaný z hlediska nálady ve společnosti i z hlediska opozice, která tím dostala do ruky perfektní nástroj pro nadcházející kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just.

Platy politiků

Podle Mariana Jurečky by bylo spravedlivé, kdyby se navyšovaly platy politiků, soudců a státních zástupců tak, jak se zvedají výdělky v ekonomice. Pokud nerostou, nemělo by se upravovat ani odměňování.

Čtěte také

„Dává to smysl, i když samozřejmě nevíme, do jaké míry je to hašení mediálního požáru, který vypukl poté, co přišla první informace o tom, že se platy politiků budou navyšovat o 14 %. Je jasné, že teď přichází snaha zachránit situaci, ale dávalo by to logiku,“ připouští Just.

Jaký by byl objektivní nárůst platů státních činitelů, je však podle něj těžká otázka, vezme-li se v potaz, že mechanismus výpočtu platu tak, jak je upraven v zákoně, není úplně šťastný. „Řešením by mohla být fixní částka a novelizace zákona, pokud dojde třeba k inflaci. Bylo by to ale zřejmě mnohem komplikovanější než nyní. S koeficientem se totiž zákon novelizovat nemusí.“

Peníze pro první dámu

Další debata, která se současně vede a která souvisí s politikou a s financemi, je financování první dámy. Eva Pavlová by jako první dáma České republiky měla podle novely zákona dostávat paušální náhradu výdajů ve výši 95 250 korun měsíčně. Podle politologa jde však opět o situaci, kdy se tato otázka vytáhla z mnohem širšího problému, protože je mediálně velmi atraktivní.

Čtěte také

Přitom se jenom ukazuje, že tady řešíme po více než 30 letech existence České republiky zaopatření jednoho konkrétního prvku v rámci našeho ústavního systému. Debata se bohužel zúžila na peníze. Obecně jde ale o to, co má být náplní první dámy. Není žádná formalizovaná úprava a ani organizační zabezpečení těchto činností není nijak trvalé. Vždy záleží na tom, jestli nový kancléř vyčlení útvar, který bude logisticky zabezpečovat působnost první dámy. S tím samozřejmě souvisí i rozdělení rozpočtových prostředků, se kterými by se hospodařilo, a to nejenom na platy lidí útvaru, ale třeba právě i na zabezpečení náhrad pro první dámu.“

Zajímavým momentem, který zazněl vůbec poprvé, je podle Justa to, jak započítávat působení v roli dámy do výpočtu důchodu. Debata se totiž vede pouze o náhradách, nikoli o platu. „Je tedy jenom dobře, že se o těchto otázkách začíná mluvit, byť samozřejmě někteří politici i někteří novináři namítají, že doteď to tady 30 let fungovalo, a nikomu to nevadilo. S tím se ale musí počítat, protože jak jde o peníze, je debata vždycky velmi emotivní a velmi štěpící,“ uzavírá politolog.

autoři: Zita Senková , Petr Just , opa
Spustit audio

Související