Pokojové rostliny přesazujeme v únoru až březnu

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V dnešní Zahrádkářské poradně budou Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, mluvit o přesazování pokojových květin. Dobré dopoledne.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě připomenu telefonní číslo, 221552525, anebo také máme e-mailovou adresu jejakaje@rozhlas.cz. Ještě než se pustíme do přesazování pokojových rostlin, tak tu máme dotazy našich diváků, které se týkaly pásů proti roztočům a proti škůdcům. Tak já jenom, já jenom je ve stručnosti zopakuji. Třeba posluchačka z Nymburka slyšela o pásech, není jí jasné, zda jsou lepové nebo jsou...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nebo co je to za pásy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo co to je za pásy, ano. Do kdy pásy aplikovat, jestli nevadí oteplení a pak už jestli pásy už má a jestli to nemusí každý rok opakovat. Tak si to pojďme shrnout, protože toto téma velmi zaujalo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak vezmeme to asi v kostce, my jsme o tom tématu sice mluvili, ale opravdu těch dotazů i nám chodí desítky a to se mně líbí, protože to je biologická ochrana proti škůdcům pomocí dravého roztoče Tyflodromus pyri. Ten roztoč se dodává v zimě, kdy on spí v těch rostlinných pásech. Čili ten pás žádným způsobem nelepí, je to prostě takový úkryt a v tom my ho do té zahrady přeneseme. Na jaře když se oteplí, ty roztoči, ale předtím ty samičky těch roztočů vylézají a začnou likvidovat svilušky, vlnovníky, hálčivce, čili oni vlastně začnou pracovat místo jakékoliv chemické ochrany. Takže to je náhrada vlastně za tu chemickou ochranu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná by stálo za to říct ještě, že vůbec ty rozdíly v teplotách nevadí, protože ten roztoč vylézá z těch pásů až při teplotě nad 10 stupňů. Takže oteplení, které se, které teď nastalo, vůbec neškodí, nevadí. Ale rozhodně nesmíme ty pásy, pokud ještě nejsou na těch stromech, tak by neměly zůstávat někde v teplé místnosti. Ono vždycky je lepší dát je někam za okno nebo do lednice dolů tak, aby nedošlo k tomu, vlastně k tomu aktivnímu teplu, který by způsobil vylezy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě ty velké mrazy, které byly opravdu velké, jestli nevadili těm roztočům?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Naopak, vůbec ne, protože ty roztoči jsou do našich klimatických podmínek. Jsou z našich klimatických podmínek, takže jim to vůbec nevadí ta zima, ani to oteplení a myslím, že také máme často dotazy na to, do kdy se ty pásy vlastně dávají. Tak je odzkoušeno, že se mohou aplikovat až do konce března, samozřejmě potom už po začátku třeba toho dubna, už začíná oteplení, takže už potom by to byl trošku problematičtější. Ale celý březen se to dá ještě dávat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ještě možná bych reagovala na ten poslední dotaz, ve kterém se ptá ta posluchačka, jestli může vysazovat ty roztoče každý rok nebo jak to vlastně dělat. Takže tady bych chtěla zdůraznit, že ty pásy se aplikují jenom jednou. To znamená, že ten roztoč u nás přezimuje, žije u nás, množí se, takže nemusíme každoročně opakovat. A tady bych viděla určitou výhodu, protože vlastně já si tu ochranu stromů dělám napořád.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou provždy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když už jsme u dotazů našich posluchačů, já se bohužel musím vrátit ke kunám, které tady opravdu také vyvolaly obrovský ohlas a naše posluchačka paní Švejdová se zoufale shání po inženýru Houbovi, který údajně zkonstruoval nějaký stroj nebo přístroj, který vydává takové signály, který právě likviduje ty kuny nebo respektive vyhání ty kuny. A mluvil o tom posluchač v našem vysílání. Tak pokud nás poslouchá posluchač, který o tom ví, tak budeme rádi, když se nám ozve třeba na naši e-mailovou adresu jejakaje@rozhlas.cz a víc už pro paní Švejdovou udělat nemůžu v tomto okamžiku tak teďka nad dotazy našich posluchačů. A my půjdeme k dnešnímu tématu, a to je přesazování pokojových květin. Jejich čas právě teď.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě proto, že pro pokojové rostliny je, platí dva takové základní termíny, které se týkají přesazování. První z nich je únor až měsíc březen a potom další termín ještě, kdo by tohle to nestihl, tak ještě má možnost přesazovat v srpnu. Ale během vegetace už se to nehodí, není to vhodné, protože rostliny mají mohutný, mohutné přírůstky, začínají nakvétat. Takže to je doba, během léta bych asi nebo během toho pozdějšího jara bych asi rostliny nepřesazovala. Takže pusťme se do toho teď, je to ideální období.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesazování pokojových květin, to je naše dnešní téma Zahrádkářské poradny. My už tam asi máme posluchače, dobré dopoledne.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady je /nesrozumitelné/. Prosím vás, já bych se chtěla zeptat ne na přesazování, ale na pokojový česnek, Tulbaghia violacea, kde je možnost ho sehnat? Ještě bych měla takovou věc, kdyby mně paní Dušková řekla, jak dělá, že má tak nádhernou zahradu, bylo to v Receptáři v květnu 2009, jak to dělá, že to má bez slimáků, neožraný a všechno, úplně nádherný a úplně může člověk závidět, jak má překrásnou zahradu. A o tom česneku prosím vás, jestli je možnost, je to pokojový, mělo by se, může se to sklízet prostě listy i květy jako, jako česnek. Děkuji vám pěkně, na shledanou, mějte se hezky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já byť byl dotaz na kolegyni, tak já musím říct, že znám její zahradu, kterou má opravdu v pořádku, má ji vzornou, ale pozor, má tam slimáky, o tom...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, pozor, já bych jenom chtěla říct, že v roce 2009 jsme slimáky ještě neměli. Oni k nám dorazili až v roce 2010 a naštěstí ta zahrádka se ukazovala o rok dřív.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme mockrát. Můžeme pokračovat v našich... ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A jinak ještě ten česnek, co se týká toho pokojového česneku. Já abych se pravdu přiznala, že já nevím, co to je za rostlinu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím trošku, jestli tam není myšleno mořskou cibuli nebo něco z tohohle toho.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná mořská cibule, no, ale pozor tady, protože to je rostlina, která by se měla užívat pod lékařským dohledem, protože to je látka nebo obsahuje látky, které můžou být ve větší konzumaci jedovaté nebo nebezpečné pro člověka.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak děkujeme za odpověď. A my půjdeme k tomu našemu tématu, které máme dnes a to je přesazování rostlin, v tomto případě je velmi důležitý květináč, správná velikost květináče, aby rostlina měla dostatek zeminy.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, květináč, výběr květináče je velice důležitý, ale pozor nepřesazujeme do zbytečně zase velkého květináče. Ten květináč by měl být jenom o pár centimetrů větší než ten původní. A pokud rostlinu vyjmeme, tak musíme především zkontrolovat kvalitu kořenu. Pokud jsou tam nějaké zahnědlé nebo zčernalé kořínky, ty odstraníme, odstřihneme a do nového květináče na dně, a to zdůrazňuji, je velice důležité, musíme udělat drenáž. Tu drenáž děláme z keramzitu, z hrubého písku, ze štěrku ve výšce nějakých 5, 7 centimetrů a na to pak dál už dáváme kvalitní substrát a tady bych to zase zdůraznil, kvalitní, protože dnes je na trhu řada velice dobrých substrátu, přímo profesionálních substrátů pro zahrádkáře. Takže nepřesazovat do nějakých krtičin ze zahrádky, do kvalitního substrátu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to jednotný substrát pro všechny pokojové květiny? Nebo třeba pro orchideje bychom mohli volit něco jiného?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, ty substráty jsou různé. Co se týká běžných pokojových rostlin, tak tam pro ně bych volila substrát, který je klasický, který je určený pro pokojové rostliny a potom máme ještě speciální substráty určené třeba pro kaktusy, jsou substráty speciálně pro palmy, pro citrusy a současně i orchideje, protože orchideje vyžadují opravdu substrát podstatně jinačí, než je tomu u běžných pokojových rostlin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já se ptám do režie, jestli máme další telefonát, další otázku k našemu dnešnímu tématu. Dobré dopoledne.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už se můžete ptát.
posluchačka
--------------------
Paní Dušková, já vám chci jenom říct, jak jste říkala o mořské cibuli, tak já s ní mám ohromnou zkušenost. Když budu mít bolest, prostě dát ji na to, vymačkat, rozmačkat ten list, přisadit nebo když si třísku zapíchnu, všechno vytáhne. Nemusím se ničeho bát.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Já s vámi souhlasím, je to, je to určitě velmi účinná rostlina nebo velmi důležitá rostlina. Ale já jsem tady mluvila o tom, že by se neměla konzumovat. Pokud ji použijete na nějaké, na nějaké otoky nebo takové povrchové poranění, tak asi jo, ale rozhodně ne jíst.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže děkujeme za odpověď a půjdeme dál, k další posluchači. I vás slyšíme, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Eva z Tábora. Buďte ta laskava, vánoční kaktus má v průměru už přes 50 centimetrů, bohatě kvetl na podzim, teď hned po Vánocích, jestli ho můžu nějak zkrátit, on se mi už pomalu nevejde do bytu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Můžete, můžete, klidně se do toho pusťte, dokonce můžete si ty rostliny i zakořenit. To znamená, části, které zkrátíte, tak se velmi dobře přijímají. Pokud ty jednotlivé články nebo dejme tomu, velikost těch jednotlivých kousků, které bude asi tak kolem 8 až 10 centimetrů, zapíchnete do písku nebo do směsi písku a rašeliny, tak se vám určitě velmi dobře zakoření a i takhle si můžete ten kaktus namnožit. Což je určitě výhoda. No, a jinak můžete tu rostlinu přesadit a přesaďte si ji do květináče, který bude o něco maličko jenom větší, než je ten původní. A zase bych volila zeminu, která je spíš vhodnější pro kaktusové rostliny.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme zkracovat i tu kořenovou část pokojové rostliny, pane Kopřivo?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě. Ta kořenová část samozřejmě se může zakrátit. Já jsem už o tom mluvil, samozřejmě všechny nemocné kořínky zahnívající odstranit, zhruba o třetinu, ale pozor, vždycky zakracuje ty obvodové kořeny, nepůjdeme do toho hlavního kořene, tam by to asi dobré nebylo, ale určitě zakrácení těch obvodových kořínků je možné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To třeba právě proto, když nechceme, aby nám ta rostlina tolik narůstala, chceme zachovat stejnou velikost květináče, už třeba z prostorů důvodů.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Potom to už je trošku takové nouzové řešení, že tím, že nechceme větší květináč, tak vlastně tu rostlinu zmenšíme. Takže je to trošku obrácený postup, než by měl být, ale samozřejmě i to je možné.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Potom se možná ještě u problému, kdy máme rostlinu, která je v nějaké obří nádobě a nemůžeme s ní ani pohnout a ta rostlina se přesadit prostě nedá, protože, protože to je tak těžké, že by to nešlo. Tady v tomhle tom případě doporučujeme, aby se odebrala alespoň část zeminy, která je nahoře v tom, v té horní části toho květináče a vyměnila se za zeminu novou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je potřeba s tím kořenem nebo s tou kořenovou částí další zatřepat, aby odpadala veškerá ta stará zem, která tam je?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už proto, abychom nebo ji případně osprchovat, třeba i to je možné, taková očista se dá dělat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Takováhle věc se dělá jedině, když třeba dojde k napadení kořenového krčku nebo části kořenu škůdci. Tak i tady abychom se pořádně podívali, co vlastně s tou rostlinou je, ale jinak oplachovat se nemusí. Ale smysl toho přesazování je právě to, že vyměňujeme tu zeminu, to znamená, že by se ta stará měla odstranit z těch kořenů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane Kopřivo, mluvil o keramzitu, který bychom měli dávat na dno té nádoby a to má velmi důležitý význam právě proto, abychom nepřelívali rostlinu a aby nestála v bahně?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak je z toho důvodu, aby ta rostlina vlastně neměla na dně bahýnko. Protože často se nám stává, že do poradny nám lidé nosí rostlinu, my ji vyndáme z květináče, která nahoře ta zem je suchá a vespod vysloveně jsou kořeny v bahně. Je úplně běžným jevem až neuvěřitelným, že pokud plastové květináče nemají z výroby udělat dírky, ten pěstitel to třeba neudělá a ta rostlina je opravdu úplně uhnívající, ležící v bahně. Já bych možná ještě takovou důležitou věc řekl. Místo keramzitu dnes v poslední době se doporučuje použít lávová drť. To je takový hit posledních dvou let. Vřele doporučuji a má to tu výhodu, že ta lávová drť jde používat i jako taková ozdoba, takový pěkný efekt na povrch toho květináče.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě hnojení, protože teď máme čerstvou zem, ta rostlina je jakoby v nové půdě, tak jestli ji máme i tu novou půdu doplňovat nějakým hnojivem?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Většina substrátů, které se používají, tak obsahují hnojiva, které mají hnojivo s takzvaným dlouhodobým uvolňováním živin. Takže pro začátek, alespoň po dobu 6 týdnů, jakmile ta rostlina zakoření, tak začíná si odebírat živiny z toho substrátu. A potom už začínáme s běžným přihnojováním pomocí většinou tekutých hnojiv.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vítáme dalšího posluchače, který má otázku v naší Zahrádkářské poradně.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já bych se chtěla ještě paní Duškový zeptat, jestli místo toho keramzitu by se dal použít nějakej takovej ten hrubší kamínky nebo hrubší štěrk? A pak ještě jsem se chtěla zeptat, mám tymián a přesadila jsem si ho na zimu do sklepa. Jak vysoko nebo jak, na jakou dýlku se potom má přikrátit, aby znovu obrazil? A jestli když by sebral semínko, jestli by to znovu jako vyrostlo. A kdy by se měly nasít nějaký tyhle ty bylinky, aby je měl člověk na zimu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak teď nevím, jestli jsem si všechno zapamatovala. Ale samozřejmě namísto toho keramzitu můžete použít i rozdrcené staré květináče nebo jakýkoliv hrubší štěrk. Je to z toho důvodu, aby se do té zeminy dostal vzduch, protože právě ten, kdo chybuje a moc přelévá, tak způsobuje, že vlastně nadbytek vody zamezí vzniku nebo zamezí přístupu kyslíku do té půdy a tím právě ta rostlina tím, že nemůže dýchat, tak vlastně uhyne.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Má se ta nově přesazená rostlina prolít vodou, aby protekla tím květináčem?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tady bych jako možná dodala, protože to je taková moje parketa, když se rostlina přesadí, tak by se měla přesadit do substrátu, který je už přirozeně vlhký. A potom alespoň 3 až 5 dnů nezalévat, je to z toho důvodu, abychom podpořili růst vlasových kořenů. Ale teď se ještě vrátím k tomu dotazu, protože tam byl ještě ten tymián ve sklepě. Tak tymián je rostlina, která přezimuje, takže si myslím, že se nemusí vůbec dávat ze zahrádky dovnitř a vůbec už ne do sklepa. Ta by určitě na zahrádce vydržela. Ale pokud už tam je, tak pozor, nezapomenout ji aspoň občas zalít, protože ten květináč zase v tom sklepě nesmí přischnout a potom až paní ho bude vyndavat, tak tu rostlinu opravdu důkladně seříznout, protože ona určitě obrazí. Co se týká semínek, tak semínek taky může si je samozřejmě vysít, ale musí být dostatečně vyzrálá, protože jinak nevyklíčí a potom je lepší si semínka koupit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě stihneme jeden dotaz, dobré dopoledne.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tak je posluchačka Vojáčková. Prosím vás pěkně, já jsem se chtěla zeptat vašich hostů, jestli by mně mohli poradit. Mám fíkus benjamin a teď přes zimní období prostě část listů zežloutla, opadala. Takže vypadá hrozně. Jestli teda ho mám přesadit nebo co mu vlastně schází? Nějak ho hnojím hnojivem pro zelené rostliny, ale nevím, jestli je tam nějaký škůdce nebo prostě nevím, co se s ním stalo. Vypadá prostě takový ohlodaný, nevypadá dobře. Takže jestli by mně mohli, prosím, poradit. Děkuji.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já vidím, že i jste to nakousla, že zřejmě by tam mohli být i nějaký škůdci. Takže v případě škůdců, musíte to důkladně prozkoumat, většinou tam bývají červci, takže to je taková ta vatovitá hmota v paždí listů. Pokud tam je opravdu škůdce, pak je nutné použít speciální přípravek proti červcům, i se prodává dnes už ve spreji, takových zelených lahvičkách s červenou etiketou to je. Anebo bych doporučil takovou novinku zase posledních let používat pravidelnou ochranu proti škůdcům, to jsou insekticidní tyčinky. Jsou to takové tyčinky, do květináče u fíkusu benjamin bych tak tipoval takových 4, 5 tyčinek se zapíchají a zálivkou vlastně se ten insekticid uvolňuje a přes kořeny ta rostlina to přijímá a rozvádí to do svého těla, tím pádem ty škůdce to zlikviduje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Prý se má přesazovat ve váhách, popřípadě v panně, co vy na to?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to jsme tady už říkali. Já jsem zdůrazňovala, že druhý možný termín pro přesazování je srpen, anebo tedy začátek září. A to je znamení, myslím, panny a vah.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co s odkvetlou pokojovou květinou amarelis? Ještě z cibule vyrážejí další listy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak to bych strašně ráda zodpověděla, protože to je, to je takový dotaz, který já obvykle zodpovídám. Takže amarelis odkvetl, můžeme za prvé ten květ si nechat úplně, úplně uschnout a podíváme se, jestli udělal semínky, potom si můžeme odebrat semínka, to je jedna možnost. Pokud se to nestalo, tak ten odkvetlý květ se odstřihne a zůstávají pouze listy. Pozor, ty se nesmí odstřihnout, listy se budou přihnojovat, budou se pravidelně zalévat. A celá ta cibule, která tam je, tak se musíme o ni starat. Je to z toho důvodu, aby zase načerpala dostatek živin pro další kvetení. Tohle to všechno budeme dělat asi až do září. Potom v září se nechá ta rostlina zaschnout, to znamená, že úplně necháme ty listy prostě odumřít, odstřihneme a asi na 3 měsíce umístíme tu rostlinu do klidového stavu. No, a potom až zase budeme chtít, aby nám vykvetla, tak si tu cibuli pěkně vyndáme, začneme se zálivkou a s přihnojováním. No, a první co udělá, tak vyleze nebo vyraší květ a zase bude nádherně kvést.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a já zakončím náš dnešní rozhovor kunami, protože nám o nich napsala naše posluchačka, která má jednu osvědčenou radou, a to je pevný podpalovač. Taková ta zkratka jedna, kterou všichni známe, tak na ta území, kde se kuny pohybují, je dobré rozmístit mističky, do kterých rozdrobíte tento pevný podpalovač. Tak to je další rada, specifický zápach kuny zaručeně vyžene.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, to je úžasné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme mnohokrát naší posluchače, která nám napsala tuto radu a vám děkuju za návštěvu. Ale vy se neloučíte s diváky Dvojky Českého rozhlasu, s posluchači, protože na webu dvojka.rozhlas.cz bude probíhat chat. Tam mohou psát své otázky, které jsme nestihli odpovědět. Děkuju za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.