Poklady sbírek východočeských muzeí aneb Co ukrývají chrámy múz v Královéhradeckém kraji
Bronzové spony, svatební truhla, vitráže i kostěný hřeben. Poklady Regionálního muzea v Jičíně
Pojďte s námi poznávat největší poklady z muzejního sbírkového bohatství Královéhradeckého kraje. Za objevováním dalších vzácností jsme se vydali do Regionálního muzea v Jičíně.
Z jičínského muzejního sbírkového bohatství pro vás archeoložka Dominika Schmidtová vybrala bronzové růžicovité spony ze Střelče a pátrali jsme i po tom, kdo se česal kostěným hřebenem ze Žeretic.
Etnografka Hana Macháčková upozornila na vzácné originální vitráže s dvanácti apoštoly z kostela svatého Prokopa v Nadslavi a společně jsme otevřeli renesanční svatební truhlu, ve které měla nevěsta celý svůj majetek.
Jičínské Krajanské muzeum vzniklo v roce 1884
Sbírky byly nejdřív provizorně umístěné v hostinci U města Hamburku (dnešní Hotel Paříž). Nový Muzejní spolek v Jičíně byl založený v roce 1895 hlavně díky vlivu Ferdinanda Menčíka, českého literárního a divadelního historika a knihovníka.
Čtěte také
Základem muzejní sbírky se v té době staly předměty nashromážděné pro Národopisnou výstavu. Krajanské muzeum získalo prostory v novostavbě Obecní spořitelny, ty pak na jaře roku 1948 muselo vlivem tehdejší politické situace opustit. Nové místnosti získalo v prvním poschodí Valdštejnského paláce (zámku).
Na začátku roku 1950 se stalo městským muzeem, od roku 1954 pak přešlo do správy okresního národního výboru a od té doby bylo okresním muzeem.
V roce 1969 začala rekonstrukce zámku a muzeum se pro veřejnost na dlouhou dobu uzavřelo. Nová kapitola této instituce se začala psát v únoru roku 1989.
Čtěte také
Po roce 1993 se součástí muzea postupně staly Konferenční síň, místo diplomatických jednání z roku 1813. Později i panská oratoř přiléhající ke kostelu sv. Jakuba. V roce 2000 se po dalších stavebních úpravách muzeum rozšířilo o hernu a dílny Muzea hry, které se interaktivním způsobem propojilo i s vlastivědnou expozicí.
V roce 2003 se stal zřizovatelem muzea Královéhradecký kraj a vzniklo tak Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Koncept „hravého“ muzea pokračuje i v současnosti.
RMaG Jičín spravuje tři sbírky: jičínskou, soboteckou a kopidlenskou.
Bronzové růžicovité spony objevil dělník při těžbě písku ve Střelči
Pozoruhodné spony „čekaly“ v hrdoňovickém lomu na sklářský písek nedaleko Střelče na šťastného nálezce, dělníka Josefa Hrdinu z osady Blata. Dvě bronzové růžicovité spony tam objevil v roce 1943, ležely v písku jen 75 cm hluboko od horní hranice srázu.
Větší měří na délku 365 mm a váží 711 g. Jeden konec má stočený ve velkou růžici (spirálu) o 13 závitech. Drát je stočený do smyčky, která sloužila jako háček pro hrot jehly a pokračuje jako rovný lučík.
Na rovném těle je navlečeno osm svorek, jejichž horní část připomíná ptačí hlavičku, spodní část svorek je zakončena očkem, do kterého jsou zavěšené většinou dva závěsky ve tvaru meče.
Do svorek jsou dále připevněné další dva dráty, které vedou paralelně s lučíkem a na koncích jsou stočené do menších spirálovitých růžic o sedmi závitech.
Všechny části jsou vyrobené z tzv. Kavkazského bronzu s příměsí alpské mědi.
Archeologové se domnívají, že stopy na nádherné sponě odkazují k jejímu častému používání a k opětovným opravám.
Obě spony byly zhotoveny v 11. století před Kristem v mladší době bronzové a patří kultuře lidu popelnicových polí.
Krásně zdobený kostěný hřeben patřil urostlému mladíkovi
Nedaleko Žeretic, poblíž toku Cidliny, byl na jaře roku 1943 objeven při těžbě písku kostrový hrob. Nebožtík byl uložený v obdélníkovém hrobu hlubokém 120 cm na zádech s rukama v klíně, hlava směřovala k severu. U hrudníku měl bronzovou sponu na spínání oděvu, blízko hlavy kostěný hřeben.
Nález těchto dvou předmětů vedl k domněnce, že pohřbenou osobou byla žena. Až po antropologickém průzkumu v roce 1966 bylo zjištěno, že pohřbeným byl mladý urostlý muž, který zemřel patrně ve věku 17 let.
Hřeben měří na šířku 12,7 cm a na výšku 6,5 cm. Je zdobený dvěma řadami soustředěných kroužků podél obloukového obvodu.
Na zubatou část hřebenu bylo použito osm k sobě přiložených ozubených destiček, ke kterým jsou přinýtovány boční destičky zdobené kroužky.
Hrob mladíka s hřebenem a sponou byl datován do mladší doby římské, tj. období 150-350 po Kristu.
Vitráže z kostela sv. Prokopa v Nadslavi zdobí apoštolové i kvadriloby
Sklomalby spojované olovem vyplňující dvě okna v chóru kostela sv. Prokopa v Nadslavi byly vyrobené mezi lety 1520 a 1540. Jsou jedny z mála dochovaných v regionu a obdivovat je můžete právě v jičínské muzeu, ve vlastivědné expozici.
Jsou sestavené z jednotlivých dílků z různobarevného skla, figury apoštolů provedené v černých konturách doplňují ornamenty.
Rozsáhle restaurovány byly v roce 1977, přičemž šest originálních sklomaleb s postavami světců nahradily kopie. Spodní část prvního okna doplňuje erb donátorů – pánů z Kozojed a část s klenoty k erbům, přímo nad apoštoly je makovice s cimbuřím.
V horní části najdeme kvadrilob (čtyřlist) s Ukřižovaným. Všechny sklomalby tohoto okna jsou původní.
I ve spodní části druhého okna je erb kozojedských donátorů a část s klenoty k erbům. Nad postavami světců jsou dvě makovice s taškami, v horní části vrcholová kružba se špičatým čtyřlistem s palmetou - ornamentem připomínajícím korunu palmových listů.
Tajná příhrádka svatební truhly ukrývala to nejcennější
K pokladům jičínského muzea bezesporu patří i bohatě zdobená, impozantní renesanční svatební truhla úctyhodné velikosti (186x73x102).
Pochází ze starých muzejních sbírek a je opředena tajemstvím: dodnes se nepodařilo dopátrat, komu patřila a odkud se do sbírek dostala.
Je vyrobená z tvrdého dřeva, stojí na vyšším podstavci, ve kterém jsou tři zásuvky. Na čelní straně truhly je vyřezaný letopočet 1560 a také litery, které zřejmě odkazovaly spolu s erby na podstavci k majiteli truhly.
Čtěte také
Monumentální kus nábytku je zdobený i uvnitř. Například na víku jsou dvě rozety v zelené, červené a bílé barvě, které jsou typické pro renesanci. Ozdobně vyřezávané a malované mřížky zakrývají nezbytnou tajnou přihrádku, která byla součástí každé truhly a ukrývala to nejcennější, případně i důležité listiny.
Renesanční podlouhlé truhly vycházely typově i výzdobou z tvaru antického sarkofágu. Do Evropy se bohatě zdobený kus nábytku dostal z Itálie.
Také u nás jsou známy případy, kdy byli do truhel ukládáni nebožtíci.
I když se léty tvar svatební truhly proměnil, udržel se hlavně v našem venkovském prostředí až do počátku 20. století.
Regionální muzeum a galerie v Jičíně - Muzeum hry
Již od konce 19. století se tato instituce snaží získávat, uchovávat a zpřístupňovat hmotné doklady o vývoji člověka a prostředí, ve kterém žije. Sbírky a expozice zachycují nikoliv pouze kulturní a přírodní hodnoty Jičína, nýbrž dokumentují vývoj a historii celého širšího regionu Jičínska a jižní části Geoparku Český ráj.
Související
-
Muzeum ve Dvoře Králové zrestaurovalo dámskou pelerínu z 19. století. Je na ní 21 metrů krajek
Restaurátoři dokončili náročnou obnovu dámské peleríny z 19. století. Po půlroční práci se sváteční oděv vrátil zpět do depozitáře královédvorského muzea.
-
Regionální muzeum v Jičíně plánuje úpravu a modernizaci stálé expozice. Jak se změní?
Jičínské regionální muzeum plánuje úpravu a modernizaci stále expozice. Ta je totiž už téměř 30 let stará. Nová expozice by měla zachovat prvky interaktivního muzea hry.
-
Secesní budova Muzea východních Čech v Hradci Králové znovu ožila. Má za sebou opravy za 100 milionů
Město Hradec Králové po dvouletých opravách otevřelo Muzeum východních Čech. Secesní budova od architekta Jana Kotěry je národní kulturní památkou.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
