Podle vědce Michala Pěchoučka je výroba umělého člověka v nedohlednu

Michal Pěchouček
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Pěchouček

V pondělí (13. června) byl hostem Dvojky a magazínu "Je jaká je" po 11:05 hodině specialista na umělou inteligenci Michal Pěchouček.

Vystudoval kybernetiku na ČVUT v Praze a umělou inteligenci na univerzitě v Edinburgu. Spolupracuje s NASA. Pracuje jako vedoucí oddělení agentních technologií při ČVUT, přednáší předmět Umělá inteligence a je nejmladším zástupcem vedoucího katedry Kybernetiky. To vše má na svém kontě Michal Pěchouček, kterému je 39 let a před 2 lety byl jmenován profesorem.

Co to umělá inteligence vlastně je? „Je to obor, který napodobuje strategické lidské uvažování. Zabýváme se mj. tím, že modelujeme protivníka v problematice počítačové bezpečnosti. Umělá inteligence je současně velmi fragmentovaná. Je spousta speciálních oblastí, kde se dosahuje výborných výsledků.“ Michal Pěchouček se domnívá, že je to tím, že se jedná o pragmatickou vědu, která si klade velmi konkrétní cíle a těmto cílům pak podřizuje vědecké bádání. Když někoho např. zajímá, jakým způsobem se dá co nejlépe pochopit vše, co zachytila konkrétní fotografie a najít na ní něco zajímavého, tak je to aplikační úloha, kde umělá inteligence nabízí spoustu metod a postupů. Složitější je, když chcete bojovat proti internetovým pirátům. „Musíte umělou inteligenci dobře osedlat a najít protizbraň, tj. algoritmy, které agresorům co nejvíce znepříjemní život. A právě to jsou ony pragmatické motivace, kde umělá inteligence dává konkrétní výsledky.“ Ve vývinu celku, tj. umělého člověka, ale věda příliš nepokročila. Jednoduše proto, že hlavním motorem bývá užitnost „vynálezu“. A ta je v tomto případě sporná. „Čas, peníze a kreativitu vědců investují lidé do užitečných věcí. V případě umělého člověka je to čirá zvědavost. A to je pro širší výzkum dost málo,“ řekl Michal Pěchouček.

Michal Pěchouček

Jeho osobně fascinuje tzv. teorie her, kde se modeluje chování dvou strategických jedinců, kteří stojí proti sobě a snaží se zvítězit jeden nad druhým. Jednoduchým příkladem jsou třeba šachy. „Tento obor má velkou užitečnost v počítačové bezpečnosti. Na internetu se pohybuje spousta lidí, kteří mají různé cíle. Čím je internet složitější, tím těžší je obrana. Žijeme v době, kdy je jednoduché a levné zaútočit, zatímco ochrana je složitější a náročnější,“ míní vědec, kterého zajímá motivace útočníků, jejich plánů a strategie.

Zajímavá je také jeho spoluúčast proti aktuálnímu nebezpečí, které představuje pirátství na mořích a oceánech. „Právě pomocí teorie her dokážeme namodelovat možné chování pirátů a vypočítat bezpečné trasy pro civilní lodě a hlídky.“ Tento systém je ve fázi aplikovaného výzkumu, tj. prototypu, o který je ale už velký zájem. Michal Pěchouček také spolupracoval na výzkumu „náhodnosti“ s jakou má letištní ochranka vybírat lidi k přísným kontrolám za plentou. „Pracovali jsme s teorií pravděpodobnosti. Vymysleli jsme takový systém, který nepochybně zvýšil bezpečnost konkrétně na letišti v Los Angeles.“

Spisovatel Karel Čapek kdysi prohlásil, že zhouba lidstva je v přemíře techniky a Michal Pěchouček s tímto výrokem do velké míry souhlasí. Podle jeho soudu člověk potřebuje hodně techniky, aby žil pohodlně a lidé si komfort přejí, i když je s tím spojena spousta nástrah. „Jistě bychom dokázali žít mnohem skromněji, ale je to volba lidstva,“ uzavřel.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru se Martinou Kociánovou.