Podle Slávky Kopecké patřil Vladimír Menšík do svaté trojice
V našem dnešním (4. ledna) pořadu Je jaká je jsme po 11:05 přivítali nakladatelku, spisovatelku a žurnalistku Slávku Kopeckou.
Úmrtí Josefa Škvoreckého zasáhlo širokou veřejnost
Úmrtí Josefa Škvoreckého zasáhlo Slávku Kopeckou velmi těžce. „Byl pro mne velkým vzorem. Zůstal Čechem i v zahraničí, kde vydával publikace. Jednotlivá díla jsou dodnes ozdobou mnohých knihoven a znakem pokory. Včera jsem si snesla všechny svazky na jednu hromadu a hodlám je všechny znovu přečíst. Josef s paní Salivarovou měli krásný, i když někdy velmi složitý život. Jeho žena se o něj velmi pečlivě starala. Zemřel v 87 letech a jeho odchod díky péči jeho ženy byl velmi důstojný. Nechal zde obrovité dílo a nám nezbývá, než na něj s láskou vzpomínat.“
S Vladimírem Menšíkem bylo radost spolupracovat
S Vladimírem Menšíkem se jí pracovalo složitě. „Bude to 25 let, co odešel a jeho hvězda přitom stále září.“ Po jeho skonu se vydala za lidmi, se kterými přišel do styku, aby napsala publikaci o jeho životě a díle. „Setkala jsem se s obrovskou ochotou, nikdo neodmítl a když si přečteme ty informace o Vladimírovi, všechny jsou strašně srdečné.“ Na hercově osobnosti jí nejvíce zaujala schopnost vidět věci jednoduchým pohledem, avšak s neuvěřitelnou hloubkou. Miloš Forman řekl, že Vladimír Menšík patřil mezi herci do svaté trojice vedle Vlasty Buriana a Jana Wericha a všichni ostatní už jsou pouze apoštolové.
Tragická byla i smrt Jiřího Hubače
Ve valné většině historky Vladimíru Menšíkovi připravoval scénárista Jiří Hubač, který také zemřel v roce 2011. „Ve své práci jsem většinou sama a člověk potřebuje nějakou vizi. Tím motorem pro mne dlouhá léta byl Jiří Hubač. Jeho odchod je pro mne velká rána a těžko nesu další odchod někoho pro mne tak významného v roce 2011.“ Jako únik z depresivní nálady dodnes používá vzpomínky, které s Jiřím Sovákem zkomponovala do několika publikací.
Začátky spolupráce s Jiřím Sovákem nebyly lehké
Na Jiřího Sováka vzpomíná dodnes jako na jednu z nejosudovějších osobností, které kdy v životě potkala. Umělec se pro spolupráci se Slávkou Kopeckou rozhodl sám. „Měla jsem za sebou tři kuchařky s Jiřinou Bohdalovou, které se velmi rychle staly populární. U posledního dílu asistoval i Jiří Sovák, který se jednoho dne rozhodl, že bychom mohli sepsat jeho paměti, během kterých jsme se stali kamarády."Přišla za ním tehdy do jeho bytu v Dobrovské ulici, kde se také poprvé setkala s jeho ženou Andulkou a ta jí suše sdělila: "Sovák ale leží v posteli." Odpověď mistra humoru na sebe z vedlejší místnosti nenechala dlouho čekat: "Ježíši Kriste. Proč si nikdy žádná redaktorka nechce přilehnout?"Za dobu spolupráce Slávky Kopecké a herce vznikly postupně 4 vzpomínkové publikace s nejlepšími historkami Jiřího Sováka. "Pokaždé, když vyšel už zaručeně poslední díl, začal Jiří zase vzpomínat a z jedné další historky se postupně stala další kniha," říká Slávka Kopecká.
Jiřina Bohdalová je dříč
Jak sama s úsměvem poznamenává, s Jiřinou Bohdalovou žije v manželství více než 40 let. „Začala jsem pro ni psát jako mladá novinářka. Líbil se mi její smysl pro humor a jí se zalíbilo, jak jsem psala.“ Při psaní publikací se spřátelily a tak měla možnost poznat všechny její radosti i útrapy, silné i slabé stránky. „Neznám osobu, která by si na ramena naložila větší množství úkolů, než má Jiřina. Hraje v divadle, kde má stále vyprodáno. Točí filmy a seriály a v neposlední řadě si umí sehnat lidi a udržet si je. Silnější osobnost těžko hledat,“ uzavřela nakladatelka rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.