Podle Petra Vopěnky se evropská věda podřizuje obrazu ideálního člověka
Kromě toho ale také někdejší ministr školství. To všechno je Petr Vopěnka, který nám v pondělí vyprávěl o své lásce k matematice a historii.
Moderátorku Danielu Brůhovou zajímala jeho teorie množin a také tvrzení, že čísla nelžou. Mluvilo se i o tom jak se dnes vyučuje matematika, o tom jak se žije s vědou a řeč byla i o ocenění, které dostal od nadace VIZE 97.
Jsme dědici antiky. Např. v oblasti matematiky dodnes neseme jeden z mnoha odkazů, který stanovil řecký filozof, matematik a astronom Pythagoras. Objevil totiž geometrické útvary jako ideální trojúhelník nebo kružnici. Právě současná evropská věda se podle slov P. Vopěnky snaží být studiem ideálních čísel, ideálních objektů, ideálního pohybu a aniž bychom si to uvědomovali, dochází tak k jistému odosobnění vědy, na rozdíl např. od principů Dálného východu a asijské medicíny: „V Asii totiž studují člověka jako jednotlivce. To my si nedovedeme vůbec představit, pitvat konkrétního člověka. Oprostili jsme se tedy od všech osobních znaků a vracíme se opět v historii zpět do antiky, kde tento princip vznikl.“ Přesto, pokud zůstaneme čistě u algebry, samotná nauka má prý počátky v Indií a my bychom měli používat spíše termín indické, nikoliv arabské znaky.
Jak se matematik dostane k filozofii? Znáte Vopěnkův princip? Petr Vopěnka je předním a celosvětově uznávaným odborníkem v oboru matematické logiky, abstraktní matematiky a filozofie matematiky. Jistou dobu byl zároveň objevitelem největšího čísla, které jsme schopni definovat.
Petr Vopěnka
se narodil v roce 1935 v Praze. Po maturitě na gymnáziu v Ledči na Sázavou (1953) studoval na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním žákem profesora Eduarda Čecha, který výrazně ovlivnil jeho matematické uvažování. Po absolvování této fakulty byl na ní zaměstnán. Habilitoval se v roce 1964, docentem matematiky byl jmenován o rok později; hodnost doktora věd získal v roce 1967. Jmenování
profesorem bylo sice v roce 1968 vědeckou radou Univerzity Karlovy schváleno, ale dojít k němu mohlo až v roce 1990. V letech 1966-1969 byl Vopěnka proděkanem matematickofyzikální fakulty a vedoucím katedry matematické logiky (ta byla zrušena v roce 1970). V lednu 1990 byl
zvolen prorektorem Univerzity Karlovy, v letech 1990-1992 byl ministrem školství. V roce 1990 obnovil katedru matematické logiky a filosofie matematiky na MFF UK (tato katedra byla opět zrušena hned poté, co Petr Vopěnka dosáhl 65 let). V roce 2000 byl Vopěnka jmenován emeritním profesorem Univerzity Karlovy. 28. října 1998 mu prezident Václav Havel udělil státní vyznamenání (medaili za zásluhy).
zdroj: www.vize.cz
Více si poslechněte v záznamu rozhovoru…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
