Podle Petra Fridricha se s dospělostí vytrácí smích a radost
Je prokázáno, že ženy se smějí více než muži, upozorňuje smícholog Petr Fridrich.
Smíchologie je seriózní vědecký obor, který podle Petra Fridricha integruje mnoho jiných vědních disciplín, zabývajících se humorem. Jedná se o psychology, sociology a další odborníky, kteří zkoumají, jakým způsobem může člověku smích prospět a jakou úlohu má při komunikaci.
Maximální dávka smíchu
Smích je vlastně kombinací rychlých nádechů a výdechů s převahou výdechů. „Po několika minutách nám tak začne docházet kyslík, a tak se musíme zhluboka nadechnout, aby došlo k opětovnému okysličení krve,“ říká Petr Fridrich.
„Deset minut je maximální dávka, kdy naše tělo rozpozná, že se třeba i nuceně smějeme a začne vysílat do mozku vzruchy. Mozek odpoví vyplavením hormonů štěstí, převážně endorfinu, které pomáhají při našem následném uvolnění.“
Frekvence smíchu s věkem klesá
Frekvence s jakou se smějeme věkem klesá. Dospělí se smějí cca 20x denně, děti až 400x. Podle Fridricha mají děti endorfín rády a najdou si jakýkoliv způsob, aby se smály, protože se chtějí cítit dobře. Tuto schopnost postupně ztrácíme.
„Náctiletostí“ končí stadium, kdy se hodně smějeme. Do té doby jsme citlivější na mnoho reakcí. Po překročení věkové hranice se začíná stávat důležitou protiváha, vážnost, která postupně nabere významnější roli. K vážnosti jsme tlačení i okolím, ať už na vysoké škole, nebo v zaměstnání. „Bohužel se tak ale vytrácí i radost,“ říká Petr Fridrich.
Ženy se smějí častěji
Je prokázáno, že ženy se smějí více než muži. „Je to pro ně přirozený nástroj, kterým operují v sociálních situacích.“ Žena je tmelícím prvkem v sociálních vazbách. Stará se o děti a přirozeně s nimi komunikuje.
Využívá smíchu jako nástroje pro udržování vztahu s dětmi a vytváření příjemného prostředí pro partnera. Muži musí více používat humor. Ten ale u žen často nepadá na úrodnou půdu. „Oba hovořící totiž často mají zcela odlišný pohled na svět, a tedy i reagují na jednotlivé podněty, které je rozesmějí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.