Podle Ilony Kejklíčkové je koktání velmi složité onemocnění
Pondělní (28. března) magazín „Je jaká je“ patřil po 9:00 hodině Stanislavě Lekešové, která hovořila s Ilonou Kejklíčkovou o poruchách řeči a vadách ve výslovnosti.
Ve světě přibývá lidí, kteří mají vadu řeči. Podle logopedky Ilony Kejklíčkové za těžké vady řeči může mnoho negativních faktorů, které provázejí dítě již od samého početí. Ne vždy se povede nemoc odhalit během prvních let života, některé se objeví až ve věku dospívání.
Pro Ilonu Kejklíčkovou se jedná o radostnou práci. „Nikdy jsem nechtěla dělat logopedii a nyní jsem velmi ráda, že vykonávám zaměstnání často završené úspěchem. Na druhou stranu jde o velmi zodpovědnou práci, spočívající v rehabilitaci, ne zlomené ruky, ale vad řeči,“ říká logopedka.
Ve své praxi se nejčastěji zabývá dyslaliemi (nesprávná výslovnost sykavek, hlásek "r" a "ř"), opožděným vývojem řeči, vývojovou dysfází, poruchami plynulosti řeči, autismem a mnoha dalšími nemocemi.
Dyslálie je nesprávná výslovnost jedné, nebo více souhlásek. Náš jazyk nepatří mezi nejjednodušší, jak po stránce gramatické, tak po stránce výslovnosti. Součástí mluveného jazyka jsou i tzv. vibranty. U hlásky „r“ přitom jazyk musí kmitnout pětkrát za sekundu, což činí dětem časté obtíže. U hlásek "c, s, z" zase dochází k časté záměně za "č, š, ž", v důsledku nedostatku motorické artikulace. Tato nemoc se dá léčit díky cvičení fonematického sluchu (pacient rozpoznává rozdíl mezi vyřčením „bac“ a „bác“). Léčba takových defektů není nijak náročná, pacient ji může podstoupit v kterémkoliv věku.
K další velmi rozšířené nemoci logopedka říká: „Koktavost je porucha plynulosti řeči. Až 4x častěji bývají postiženi muži. Pokud však nemoc zaútočí i na ženu, postižení bývá mnohem trvalejší a jeho vyléčení vyžaduje delší léčebny proces. Vznikne-li po dovršení plnoletosti a později, bývá velmi často následkem traumatické situace (například autonehody). V dospělosti nebývá výskyt tak častý. Pokud ale pacient koktá je zapotřebí spolupráce několika lékařů současně. Rozpoznat, zda se jedná o chybu v důsledku prodělaného traumatu, nebo díky poškození CMS, nebývá na první pohled zřejmé."
Ilona Kejklíčková připravila krátký dotazník, který rozeslali jednotlivých foniatrickým a logopedickým pracovištím v České republice. Vyplývají z něj velmi zásadní fakta. Například velmi častým důvodem proč děti začínají v dětství koktat bývá strach z čerta s Mikulášem.
„V zahraničí patří logopedie také mezi prestižní lékařské obory. Jednotlivá sezení jsou velmi nákladná pro pacienta a jeho rodinu. Léčbu totiž nehradí žádná pojišťovna,“ uzavřela.
Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru se Stanislavou Lekešovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka