Podívejte se - na barevnost rostlin
Rostliny od nepaměti lákají člověka svými barevnými květy. Pro ty je začal pěstovat - alespoň ty rostliny, které nebyly určeny k snědku, ale k potěše oka. Přitom my lidé se jen tak trochu přiživujeme, protože ona barevná nádhera přece není určená nám! My jsme schopni krásně kvetoucí kytku tak leda uškubnout do vázy, a to jistě za lubem neměla, když si vyvíjela právě takový krásný květ. Kdepak, květy jsou určeny jiným a k jinému účelu.
Nám a našim mlsným očím by měly stačit podzimní tóny opadavých dřevin - ale někdy i všelijakých bylin. Važme si toho, že žijeme v zeměpisných šířkách se střídáním ročních období, stálezelené tropy by nám nikdy nenabídly onu zlatočervenou nádheru podzimních dnů.
I tato přírodní nádhera má ovšem svou biologickou a chemickou podstatu. Žlutá, oranžová a červená zbarvení plodů či jiných částí rostlin zajišťují karotenoidy: karoteny a xanthofyly. Nejrozšířenější beta-karoten znáte z kořenů mrkve. Jeden z xantofylů zase zařizuje teple červené zbarvení míšků tisu červeného, tisůvek, jiný má na svědomí oranžově zbarvené nafouklé lampionky mochyně židovské. Žluté, smetanové, červené i modré zbarvení mají na svědomí různé flavonoidy, barviva na bázi fenolů. Modifikovanými flavonoidy jsou antokyanidiny - ty znáte z květů chrpy, kosatců, pivoněk. Antokyany jsou nositeli růžové, červené a modré barvy v květech i listech a plodech snad většiny krytosemenných rostlin (s několika výjimkami). V pokožce takových rostlin působí jako filtry nadměrného záření: všimněte si, jak někdy na jaře při silném záření listy některých růží zčervenají. Stejně tak působí i v mechanismech reakce rostlin na mráz - nebo sucho či jen na náhlé snížení teplot.
A to je právě teď a děje se tak při podzimním zbarvení listů. Zelené chlorofyly se pomalu rozkládají a mizí - a převládají ony teplé, za slunečných dnů zářivé barvy podzimu - třeba různých antokyanů. Tak se na ně podívejte, je jejich čas.