Po svých padlých předcích z 1. světové války můžete pátrat on-line
V pondělí 28. července uplyne sto let od začátku 1. světové války. Vojenský historický ústav připravil on-line digitální kolekci tištěných pramenů k válečným ztrátám Rakouska-Uherska.
On-line digitální datbáze ztrát rakousko-uherské armády je obrovská. „Máme k dispozici studii z roku 1919, která ale pracuje s daty upravenými do konce roku 1917,“ vysvětluje Tomáš Kykal z Vojenského historického ústavu. „Podle těchto dat v oblasti českých zemí padlo 290 tisíc mužů.“
Kolik jich ale bylo přesně, se neví. Češi bojovali v Haliči a na srbském bojišti. Později se dostali do Itálie. Výzbroj rakousko-uherských vojáků nebyla zpočátku dobrá. Němečtí vojáci v řádných uniformách a s koženými holýnkami jim posměšně říkali „kamarád šněrovací bota“.
Tajná zbraně i nové ochranné prostředky
Za ztrátami stály především nové zbraně. Například tanky. Jejich vývoj chtěla britská armáda utajit. Objednávala je tedy jako nádrže na vodu, od toho označení tank. Symbolem války byly taky kulomety a novinkou samopal z Itálie.
Nasazení dělostřelectva přineslo častá zranění šrapnelovými granáty. Na začátku války nebyli vojáci nijak chráněni a utrpěli vážná poranění hlavy. Na to vojenská správa reagovala vývojem ocelových přileb.
Válečné běsnění nikdo nechtěl
A jak to všechno vůbec začalo? V letech 1912 a 1913 se na Balkáně odehrály dvě války a Srbsko se stalo hegemonem oblasti. To vyvolalo nevoli Rakouska-Uherska. Atentát na rakouského následníka trůnu a jeho choť v Sarajevu, byl poslední záminkou diplomatů a vojáků, aby zasáhli proti Srbsku.
„Rozhodující pro Rakousko-Uhersko byla podpora císařského Německa. Císař Vilém II. tlačil na politiky a vojáky, aby nemeškali a co nejdříve se Srbskem, kterému narostly růžky, zatočili. Co se týče německé viny na rozpoutání války, tady bych byl opatrný. I když se sám domnívám, že Německo toužilo po zvýšení svého vlivu, zbrojilo a budovalo válečné loďstvo.“
Převládla neústupnost
„Nikdo z aktérů krize v roce 1914 si nepřál světovou válku,“ domnívá se Kykal. „Přestože se někde v pozadí rýsovala jako hrozba, všichni doufali, že se spor podaří lokalizovat na území Srbska.“
Převládla však neústupnost. Srbsko ultimátum nepřijalo a zásahy Ruska a dalších velmocí vytvořily řetěz událostí, který vedl k válečnému konfliktu.
Byly ve válce důležité kolonie? Jak na mobilizaci reagovali vojáci z českých zemí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
