Petr Sagitarius: Trujkunt – Dwur. Detektivka z nejvýchodnějšího cípu Česka, kde se mluví po naszymu

„Přestože už bylo deset hodin dopoledne a Marek Hota řečený Wruna byl redaktorem Třineckého hutníka, hověl si v pohodlném křesle a doplňoval si mezery ve světové literatuře. Jako persona non grata neměl co na práci.“

Podle jistých indicií si směle můžete myslet, že předobrazem Marka Hoty je sám autor. Hota je ale postavanou v první řadě literární. Nonkonformní dekadentní rebel s kladným vztahem k sexu a chybějícím hřejivým lidským poutem. Do jeho světa náhodně vstupuje druhý hráč. Tedy vlastně rváč.

Interpretace textu se ujal ten nejpovolanější: karvinský rodák, absolvent polských škol a dnes pražský herec Jan Szymik|foto:Pavel Machan, Blesk, CNC / Profimedia

„Roman Saran byl odjakživa rváč. Už jen tolik drnčivých „r“ v jeho jméně mělo každého, kdo se s ním chtěl pustit do křížku, včas varovat. Pokud dostal ránu pěstí, necouvl, vždycky vstal a vrátil ji dvakrát. Měřil jen sto sedmdesát centimetrů, měl však široká ra­mena a sporé, vypracované tělo.“

Také major Roman Saran, vyšetřovatel ostravské kriminálky, má kladný vztah k sexu. A z citace je jasné, že se s ničím moc nepáře. Hota zná Jablunkov jako své boty a Třinečan Saran se nebojí ho poznávat.

Neboť Jablunkovsko není snadno čitelný region. Má jinou historii než zbytek země, jinak se tam žije, a dokonce i jinak mluví. Je to část země, která má velmi dobrou paměť, ve skříních mohou být ukrytí kostlivci hodně staří a důvodem k vraždě věci nečekané.

Trujkunt neboli trojmezí

Dwur je součástí trilogie, kterou Petr Sagitarius (nejde o pseudonym, autor je Jablunkovan jako poleno, byť se narodil v Třinci) nazval Trujkunt. Kdyby si slovo Trujkunt nevymyslel autor, mohli bychom si ho přeložit jako trojmezí.

Název Trojmezí je nezajímavý a polsko-slovenský Trojstyk zase dvojsmyslný. Trujkunt je foneticky přepsaný polský trojúhelník.
Petr Sagitarius

Jde o území ohraničené třemi hranicemi: slovenskou, polskou a českou. A takový pomyslný trojúhelník na sebe klidně může vzít vlastnosti podobné tomu bermudskému, kterému se mimochodem říká rovněž ďáblův.

Máte-li podobný prostor, můžete pustit autorskou fantazii na špacír. Jenže to Petr Sagitarius nedělá. Naopak. Využívá přesně ty atributy, které mu jeho kraj nabízí: magickou krásu hor, složitou historii, odlehlost lidnatých sídel, gorolskou tvrdost a rovnost a samozřejmě nářeční.

Svérazný jazyk kraje

Počítejte s tím, že některé postavy k posluchači promluví po naszymu, jazykem, v němž se mísí čeština, polština, němčina a slovenština. Tak schválně: Víte, kdo je to pachoł nebo co je to pajtok či werk?

Čtěte také

Nářečí, gorolský kroj a opevnění Šance. Nejvýchodnější kout Česka se dostal i do knihy Trujkunt

Ale bát se netřeba. Znalost místního dialektu rozhodně nikomu nepokazí zážitek z poslechu. Taky proto, že textu se ujali ti nejpovolanější: karvinský rodák, absolvent polských škol, dnes pražský herec Jan Szymik a režisér Radovan Lipus, Pražan volbou, ale rodem z Bystřice nad Olší a srdcem Ostravan.

První svazek Trujkuntu získal v roce 2021 nominaci na Moravskoslezskou kulturní Cenu Jantar v kategorii literatura