Petr Jákl: V USA se nedabuje. Kajínek tam mohl mít úspěch, kdyby ho hrál Bruce Willis

Petr Jákl

Kajínek byl jeho režijním debutem. Za kameru si stoupl vlastně z nouze. Do kolonky profese, tak ve svém životopise přidal další: džudista, herec, kaskadér, režisér i producent.

„Lidi mi řekli, abych do toho šel. Od mládí jsem fanoušek filmu a natočil jsem to tak, jak jsem chtěl,“ vzpomíná Petr Jákl na režírování Kajínka.

Jít si za svým

Jedinou podmínkou bylo, aby mu do toho nikdo nemluvil. „Ze sportu jsem zvyklý jít si za svým. Všichni to dali a podpořili mě.“

Před branami Hollywoodu

Důvod, proč se film neuchytil v USA, může připadat Čechům dost absurdní. „Američanům vadí dabing. Nejsou jako my. V USA se dabuje výjimečně.“ A když už se film nadabuje, nebývá úspěšný. „Řekli mi tam: Jo, super. Ale kdyby v tom hrál Bruce Willis...“

Jak by podle Petra Jákla vypadala holywoodská verze filmu Jáchyme, hoď ho do stroje? Klikněte na video!

Po Kajínkovi Ghoul

Do kin teď tedy posílá nový snímek Ghoul rovnou v angličtině. Jeho název je odvozený z počítačových her a odkazuje na neživou bytost, která se živí lidským masem. Českému názvu se bránil. „Byl jsem proti tomu, protože jsem chtěl něco tajemného.“

Film vznikl ve spolupráci s Američany. Vypráví o hladomoru na Ukrajině v roce 1932. „Když jsem tam po dokončení Kajínka odjel na festival, dostaly se ke mně zprávy o Andreji Čikatilovi.“ Byl to masový vrah a kanibal, který se přiznal k vraždám 56 lidí.

To Petra Jákla inspirovalo. „Chtěl jsem propojit realitu s filmovou fikcí.“ O hladomoru ale místní vyprávěli bez emocí a štáb i herci z toho byli hotoví.

Předpověď války na Ukrajině

„Vyprávěli, jak jedli v lese bukvice a listí. Lidské maso se prý prodávalo na trhu. Žijí s tím už tak dlouho, že to tak neberou a neprožívají to. Bylo to všechno extrémní.“

Lidi prý byli moc milí, zvlášť na vesnicích. „Ale situace tam byla temná a všichni žili ze dne na den. Říkal jsem si tehdy, že jestli by někde mohla být válka, tak tady.“

O kompromisech

Petr Jákl se během natáčení na Ukrajině v roce 2011 snažil, aby diváka zaujal. A šel na to stylem Alfreda Hitchcocka. „Nestříká tam krev, nesekají se hlavy, ale je v tom tajemství. Divák čeká, co bude dál.“

Castingu věnoval měsíce a objel půlku světa. Měl určitou představu a z té nechtěl slevit. „Herci musí být přirození.“ Vyplatilo se. Když byl film hotový, odjel ho nabízet do USA.

Další dva roky musel některé věci měnit a dotáčet. Každý k tomu něco měl, ale Petr Jákl chtěl svůj film stůj co stůj udržet. Do velké míry se to povedlo. „Ale bylo to těžké.“

Co Petr Jákl chystá? Proč si myslí, že se v Česku máme dobře? Více uslyšíte v iRadiu.