Petr Hartman: Státní rozpočet na příští rok nebude podle představ prezidenta, ale vlády a komunistů

24. říjen 2018

Prezident republiky Miloš Zeman pokračuje v tradici, kterou sám založil. Každý rok se objeví v Poslanecké sněmovně a přesvědčuje zákonodárce o tom, aby podpořili návrh státního rozpočtu.

Ti déle sloužící už tuší, o čem bude řeč. Především o významu investic, o zrušení dotací obnovitelným zdrojům energie a podobně.

Julie Hrstková: Poslední reálný rozpočet?

Julie Hrstková

Rozpočet na příští rok berme s rezervou. Jak ukázala minulost, reálně skončí úplně jinak než s naplánovaným 40miliardovým schodkem. Vzhledem k budoucnosti, která nás čeká, na něj někdy můžeme vzpomínat jako na ten poslední, kdy ještě tak nějak příjmy a výdaje odpovídaly realitě.

Prezident bývá spokojen s tím, že si k rozpočtu řekne své. Jeho slova však mají úplně jiný dopad, než v době, kdy před poslanci vystupoval jako premiér. To hájil jeho vládou navržený rozpočet. Tehdy byl za hospodaření státu de facto zodpovědný a musel návrh v dolní parlamentní komoře prosadit.

Z pozice prezidenta nemá reálnou moc, jak podobu rozpočtu ovlivnit. Tudíž za něj nenese a ani nemůže nést žádnou odpovědnost.

Zemanovy požadavky poslanci stejně nemají šanci do rozpočtu zařadit. Jsou pronášeny v momentu, kdy už ve sněmovně leží konkrétní návrh. Ten vzniká na ministerstvu financí a přes schvalování ve vládě putuje do dolní parlamentní komory. Ta v prvním čtení většinou přijme navrženou výši příjmů a výdajů.

Manažerské umění ministryně financí a premiéra

Pokud by se většině nezamlouvala, mohou poslanci návrh vrátit zpět vládě k přepracování. Je to varianta spíše teoretická. Kabinet mívá podporu zajištěnou dopředu.

Petr Holub: Hamletovský rozpočet na rok 2019

Ministryně financí Alena Schillerová za ANO

Nikdy neobsahoval státní rozpočet tolik peněz jako jeho návrh na příští rok, nikdy se o tolik miliard nezvýšily výdaje a také nikdy výdaje nerostly tak rychle.

Platí to i pro menšinovou vládu Andreje Babiše. Ta umožnila komunistům zažít pocit, který po listopadu 1989 ještě nepoznali. Poprvé se aktivně přičiní o to, že vláda prosadí státní rozpočet. Nebude to zadarmo. Názorně se to ukáže v momentu, kdy se poslanci ve druhém čtení budou snažit přesouvat peníze mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami.

Dá se očekávat, že projdou některé návrhy podané právě komunisty. Ti tak získají možnost ukázat určitým skupinám voličů, že na ně myslí. Na oplátku zvednou v prosinci ruku při závěrečném hlasování o definitivní podobě rozpočtu.

Jejich požadavky proto musí menšinová vláda brát v potaz, na rozdíl od doporučení prezidenta republiky. Nelze se proto divit tomu, že rozpočet se nemůže chlubit masivními investicemi, ani tím, že by byl úsporný. I když si to Miloš Zeman přeje.

Petr Hartman

Přitom daňoví poplatníci svěřují peníze politikům ve stále větším množství. Přesto jich není tolik, aby plánované výdaje rozpočtu nepřekračovaly v desítkách miliard jeho příjmy. Což zrovna nevypovídá o manažerském umění ministryně financí a premiéra, tak jak o nich prezident v souvislosti s návrhem rozpočtu na příští rok ve sněmovně mluvil.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.