Petr Hartman: Rekordně nízkou nezaměstnanost není potřeba slavit

8. listopad 2018

Patříte-li k dříve narozeným, potom jste červen roku 1997 velmi pravděpodobně trávili v práci. Sehnat ji nebyl tehdy velký problém.

Naopak ztratit ji, nebylo až tak jednoduché. Práce schopní a ochotní lidé byli velmi žádaným zbožím, protože nebylo kde brát. Bez práce bylo rekordně málo osob. Často to byli jednotlivci, kteří pracovat nechtěli.

Zájem o práci vězňů neustále roste. Může za to nízká nezaměstnanost

Odsouzení pracují v montážní hale, která je přímo v areálu rýnovické věznice

Zájem o zaměstnávání odsouzených stále roste. Podle generálního ředitelství vězeňské služby pracují téměř tři čtvrtiny vězňů. Firmy o ně stojí kvůli rekordně nízké nezaměstnanosti.

Po dvaceti letech se Česká republika dostala do podobné situace. Míra nezaměstnanosti je opět rekordně nízká. Firmy naříkají, že nejsou lidi. Shánějí je, kde se dá. Většinou se je pokouší dovést ze zahraničí. Případně usilovně přemýšlejí o tom, zda by živá pracovní síla nešla nahradit automaty či roboty.

V mnoha oborech to není možné. Přitom jde o povolání, která nejsou zrovna atraktivní. Slibují totiž pot a dřinu za relativně málo peněz. V jiných profesích je zase velká konkurence. Firmy se přetahují téměř o každého volného jedince.

Najít nového kvalitního zaměstnance je za těchto okolností méně pravděpodobné než, že napadne v listopadu půl metru sněhu v Praze.

Rekordy jsou dobré pro statistiky

Pro lidi, kteří hledají zaměstnání, jsou to dobré časy. Pochopitelně v některých regionech a v pokročilejším věku se i v době rekordních čísel těžko shání práce. Jde však o výjimečné případy.

Nezaměstnanost je v Česku nejnižší za posledních 22 let

Na nové lince zatím pracuje jen 10 lidí na jednu směnu

Podíl nezaměstnaných klesl v červnu podle analytiků na nejnižší úroveň od června 1996. Volných pracovních míst převyšuje jejich počet už o 35 procent. 

U podniků je tomu naopak. Nedostatek zaměstnanců je spíše pravidlem, které jim komplikuje život. Jednak musí být více vstřícní vůči mzdovým požadavkům, což se projevuje ve vyšších nákladech. Zároveň jim nedostatek pracovníků omezuje kapacity, nemohou přijímat další zakázky a podobně.

Fungování v rekordních časech nízké míry nezaměstnanosti by si raději firmy odpustily. Neznamená to, že by se těšily na opačné časy. Tedy na dobu, kdy jsou úřady práce rekordně zavaleny uchazeči o zaměstnání. Podobné úkazy bývají průvodním jevem ekonomické krize. Její vleklejší podobu by zaměstnavatelé rádi oželeli.

Zkrátka rekordy jsou dobré pro statistiky, ne však pro normální život. Velmi nízká, nebo naopak příliš vysoká míra nezaměstnanosti nepřináší pro ekonomiku nic pozitivního. K tomu, aby se vrátila na rozumnou úroveň, je zatím daleko.

Petr Hartman

Nelze proto tvrdit, že by byl důvod velebit skutečnost, že Česká republika momentálně patří k premiantům v rámci Evropské unie, co se nízké míry nezaměstnanosti týká. Neslaví to ani většina firem, ani lidé, kteří navzdory rekordním číslům stejně nemohou sehnat normální práci.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.