Pavel Kosatík: Je skutečně v našich silách vybrat kvalitního prezidenta?

Hudebník Michal Horáček připustil, že by mohl kandidovat na prezidenta. „Odráží to současnou poškádlenou atmosféru kolem prezidentského úřadu,“ říká Pavel Kosatík. „Nedivím se, že se lidé chytají jakéhokoli kandidáta. I když pan Horáček samozřejmě není jakýkoli kandidát.“

Nešťastná přímá volba

Celá myšlenka přímé volby podle něj nebyla šťastná. „My jsme tradičně od vzniku republiky byli koncipováni jako systém demokracie zastupitelské, tzn. nepřímé,“ připomíná spisovatel. „Každý může být polichocen, když se ho někdo zeptá, koho by chtěl za prezidenta, a dovolí mu jít k urně a dát hlas,“ připouští.

„Ale představte si to reálně! Chceme-li tam dobrého kandidáta, tak to asi musí být člověk složitého názorového světa. Nejenom člověk píárových sloganů, výkřiků a něčeho, co se rychle zapamatuje a rychle to zase jde ven. A je skutečně v silách mnohamilionového společenství, aby vybralo složitého kandidáta?“

Hašek na Hrad!

Čím je volba širší, tím větší je poptávka po „Karlech Gottech, Jaromírech Jágrech, po lidech, kteří by se standardním volebním systémem do politiky nikdy nedostali. Výsledek nepřímé a přímé volby je tak diametrálně odlišný. A to jsme si možná úplně neuvědomili,“ přemýšlí Kosatík nahlas.

Byla přímá volba prezidenta u nás zavedená jen kvůli nespokojenosti s volbou Václava Klause?|foto: Wikimedia Commons

Důvodem, proč se vůbec přímá volba zavedla, byla podle Kosatíka velká nespokojenost s tím, jak byl volen Václav Klaus poprvé a podruhé. „Já jsem s tím taky nebyl spokojen. Ale ta alternativa, která to nahradila, bohužel chytřejší není.“ A ve výsledku se nakonec vzdaluje původnímu smyslu úřadu.

Smysl prezidenství

„Ten úřad byl koncipován pro Masaryka a potom pro Václava Havla jako úřad, který má společnost sjednocovat. Ne že by se prezident měl na lidi jenom usmívat a nepředkládat žádné problémy. Ale má to dělat tak, aby lidi měli chuť a možnost spolu vycházet. A to se teď evidentně nedaří.“

Zůstal smysl prezidentského úřadu stejný jako za Masaryka, i když se doba úplně proměnila?|foto: Archiv ČRo

Do hlavy státu si podle Kosatíka projektujeme různá svoje (většinou nesplnitelná) očekávání. Přitom nejdůležitější v prezidentské volbě je, aby si každý dokázal sám sobě odpovědět na otázky: Proč jsem si skutečně vybral tohoto kandidáta? Co hlubokého a celoživotního ve mně říká, že to musí být on?

Tahle země ještě víc než prezidenta potřebuje zodpovědné občany.

Smysl občanství

„Aby to nebyl jen výsledek toho, co jsem včera zaslechl v médiích a špatně pochopil. Ale vyplývalo to z toho, co mi říkali rodiče, co čtu celý život, o čem celý život přemýšlím a co si tak a tak zdůvodním. Musí to být prostě výsledek jakési bytostné osobní volby. Jenom pak je to občanství.“

Kosatík apeluje na to, aby občané zodpovědně přemýšleli: „Aby ta budoucí volba nebyla jen volbou proti někomu nebo proti něčemu, něco zničit, aby tomu sousedovi chcíplo prase, jak to tady tradičně bývávalo.“