Pád
Složité výpočty, počítače, simulace. Přečtěte si, jak kriminalisté ve skutečnosti dopočítávají vzorec pro vraždu pomocí forenzní biomechaniky a detektoru lži.
„Seděl jsem u stolu v kuchyni, manželka klečela na stole u otevřeného okna a uvazovala prádelní šňůru. Chtěla totiž pověsit prádlo. Ale šňůra se jí přetrhla. Pak jsem uslyšel výkřik a viděl už jen nohy, jak přepadávají přes parapet. Vůbec netuším, jak se to mohlo stát.“
Podle znalce v oboru forenzní biomechanika (o této metodě viz také případ Odložený trest pro vraha) mívají pokusy o vraždu „pádem z okna“ většinou podobný vzorec. Na začátku je konflikt partnerů, většinou z asociálního prostředí (rozhádané vztahy, spory o peníze, problémy s alkoholem nebo drogami). A ve většině případů vyhazuje z okna muž ženu…
Biomechanické posouzení
V neděli 26. listopadu 2000 byla na zemi pod okny panelového domu nalezená 52letá žena. Bylo třeba prověřit, zda místo dopadu odpovídá výšce a způsobu pádu, jak ho výše popsal její manžel. Pro biomechanické posouzení pádu z výšky je důležitý pohyb těžiště těla při pádu a jeho výchozí poloha.
Výchozí fakta
- pád ze 7. patra (fakticky 9. podlaží)
- délka pádu 23,7 m
- žena 160 cm a 55 kg
- tělo na zádech 1,9 m od budovy
- čas pádu 2,19 s
Postupně se pak zkoumají tři verze: nešťastná náhoda (např. pád po ztrátě vědomí), sebevražda (aktivní skok) a vražda (působení vnější síly druhé osoby). Jištěný figurant simuluje polohu těla před pádem z okna: v kleče na patách, bérce položeny na stole před oknem, špičky zapřené o okraj stolu, trup předkloněný, paže na parapetu.
Simulace č. 1: nešťastná náhoda
Jenže v této poloze figurant z okna nevypadl. Bránil mu v tom rám okna. Podobný je i výsledek simulace mdlob. „Těžiště těla se totiž posunulo tak, že bylo zapřeno o hranu stolu a nemohlo se dostat nad překlopnou hranu okna ani při napnuté poloze těla. Pád těla navíc ztěžovala konstrukce rámu okna.“
Slova soudního znalce potvrzují i jeho výpočty: rychlost pádu podle polohy těla neodpovídá variantě spontánního nekoordinovaného pádu z výšky. „Žena by v takovém případě musela padat z výšky 75,6 m, aby dopadla do místa a pozice, ve které byla nalezena.“
Simulace č. 2: sebevražda
Výchozí poloha figuranta vkleče ale znemožňovala i variantu sebevraždy, což potvrdil i výpočet soudního znalce: při aktivním skoku byla hraniční rychlost 2,7 m/s. „Aby ale tělo dopadlo do dané vzdálenosti od budovy, muselo by se jednat o skok z výšky 26,5 m. To je asi o 3 m víc než ve skutečnosti.“
Simulace č. 3: vražda
S figurantem se tedy simulovalo i úmyslné vystrčení z okna. Vyšetřovatelé mezitím zjistili, že bývalí manželé (byli rozvedeni, ale stále žili ve společném bytě) se hodně hádali. Muž měl ženě dokonce vyhrožovat i zabitím.
Žena totiž investovala do společných úprav na rozdělení bytu a muž se na nich nechtěl finančně podílet. Nakonec se žena s vymáháním dluhu obrátila na soud. Dva dny před tragickou událostí přišlo muži předvolání.
Muž byl po mozkové mrtvici pohybově indisponován a nebylo jisté, jestli na vraždu měl potřebnou sílu. „Zjistili jsme ale, že na vystrčení ženy stačila síla 60 N (což je zhruba 6 kg),“ popisuje znalec.
Detektor lži
Znamená to, že do zavražděné stačilo lehce strčit jednou rukou, což by zvládl i člověk s fyzickým handicapem. Výsledky polygrafického vyšetření (detektoru lži) navíc podpořily závěry biomechanického zkoumání. Pachatel ještě u soudu odmítající vinu byl odsouzený na 10 let.
Podívejte se, jak se natáčel případ Pád, ve fotogalerii.
Účinkují: Kryštof Nohýnek, Eva Kodešová, Marcela Nohýnková, René Přibil, Jarmil Škvrna, Tereza Vojtová, Matyáš Procházka
Scénář: Tereza Vojtová a Jiří Straus
Režie: Jaroslav Kodeš
Zvuk: Petr Šplíchal
Související
-
Odložený trest pro vraha
Případ, který bylo možné došetřit až skoro po 18 letech. Byl pak trest pro vraha vůbec ještě trest?
-
Studna. Měl ikonický případ majora Zemana zakrýt skutečného vraha?
Podle až nezvykle rychle uzavřeného případu z roku 1968 vznikl v roce 1980 jeden z 30 případů majora Zemana. Znalec v roce 2014 ale ukázal na nepřesnosti ve vyšetřování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.
Iva Jonášová, ředitelka Vývoje a výroby


Citlivý člověk
Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.