Ondřej Neff: Mýtus krutého dětství
Taky máte pocit, že na vás rodiče byli tvrdší a náročnější než dnešní rodiče na své děti? Pokud ne, pak jste výjimka. Jak pozoruju kolem sebe, a začínám u sebe, standardní pocit je to, čemu říkám mýtus o krutém dětství.
Dnes jsem byl u toho, jak mýtus krutého dětství vzniká. Vracel jsem se z procházky se psy a zastavil u souseda, kamaráda. Kutil cosi na zahradě a dva synci kolem deseti mu pomáhali. Poznamenal jsem, že pěkně natřel plot. Je to první nátěr, řekl. Napřesrok budou druhý nátěr dělat kluci.
Čtěte také
Pochválil jsem záměr a pokračoval v hovoru u otevřených vrat garáže, znáte to, když se dva mužští potkají, řeší nesmrtelnost chrousta a situaci mezi Uruguayí a Paraguayí. Mládenci se motali kolem nás a odkudsi vytáhli plastovou flašku se zbytkem hnědé tekutiny.
„Vylejte to,“ pravil otec, „do kanálu,“ dodal, když viděl, že je to tekutina nezávadná, „a flašku dejte do plastů.“
Jeden starší, druhý mladší. Černý Petr, tedy prázdná plastová flaška, přešel do rukou mladšího bratra.
Uruguaysko-paraguayské hranice?
Řešili jsme dál nesmrtelnost chrousta a povážlivou situaci na uruguaysko-paraguayské hranici. Synek obtěžkaný plastovou flaškou ji nenápadně postavil na stůj v garáži a snažil se zmizet.
„Tu flašku,“ pravil otec a navázal na hovor, do něhož vnesl neobvyklý vhled na nesmrtelnost chrousta.
Čtěte také
„Jakou flašku,“ zeptal se synek a loktem shodil flašku na zem.
„Tuhle flašku,“ ukázal otec a vrátil se v hovoru k uruguaysko-paraguayské hranici.
Synek zvedl flašku a hodil ji do popelnice na obyčejný odpad.
„Seber to,“ všiml si otec jeho manévru, „a koukej s tím mazat do tříděného.“
Načež se dále věnoval debatě pádem flašky do nepravé popelnice narušené.
Synek vytáhl flašku z popelnice a podle výrazu jeho obličeje by mistr Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi, mohl namalovat další ze svých portrétů mučedníků zmírajících v příšeří žalářních kobek. Všiml si toho jeho starší bratr, který zatím sedl na kolo. Sebral mu flašku a odjel s ní ke žluté popelnici na plastový odpad.
Střih v čase. Jsme o 40 let dál, oba hoši mají své rodiny, sami mají děti kolem deseti lety. Taky sousedy a rozebírají s nimi nesmrtelnost chrousta a situaci na uruguaysko-paraguayských hranicích, ta bude jistě i za 40 let kdovíjaká. A občas při těchto debatách dojde řeč na staré časy.
„Jo, jo, já měl doma režim jak řemen. Ne jako dneska. Jen se kolem sebe podívejte. Hanba mluvit,“ postěžuje si padesátník a půjde natírat plot. Protože ho to naučil táta.
Mimochodem, Paraguay a Uruguay spolu nesousedí, a pokud to nevíte, měli jste málo kruté dětství.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
