Oběti strýčka Huberta

Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana
Vladimír Brabec v televizním seriálu Třicet případů majora Zemana
0:00
/
0:00

Konec prvního masového vraha v Čechách. Případ ojedinělý brutalitou pachatele. Za oběti si navíc vybíral výhradně uprchlíky. Skutečnost vs. případ majora Zemana.

Od února 1948 docházelo v Československu k razantním zásahům proti odpůrcům nového režimu. Vyvlastňoval se majetek, probíhaly politické procesy. Tisíce lidí opustily nebo chtěly opustit republiku směrem na Západ. Toho okamžitě využívali převaděči přes hranice.

Pohřešovaní vs. přeběhlíci

V této době, konkrétně 20. července 1951, byla v pískovně u obce Senec nalezena mrtvola ženy ve značném stadiu rozkladu. Tehdy se začal rozkrývat případ sériového vraha Huberta Pilčíka. Kriminálka se k němu dostala poměrně pozdě. Až když jeho bestiální skutky měly několik obětí.


Mrtvá těla v opuštěných hájovnách
- na podzim 1950 u Mariánských Lázní
- v březnu 1951 u obce Nekmíř severně od Plzně

Tehdy totiž neexistoval žádný přehled o lidech, kteří uprchli na Západ. Žádné statistiky se nevedly. Uprchlíci se často považovali za nezvěstné a nezvěstní za uprchlíky. Pátrání po nezvěstných bývalo povrchní. Pokud k němu vůbec došlo. Až do léta 1951 policie netušila, že kdosi z převaděčů uprchlíky vraždí.

Zkušený prvorepublikový kriminalista

Vyšetřováním vraždy v pískovně byl pověřen zkušený a pečlivý plzeňský kriminalista Jan Znamenáček, který sloužil u policie už za první republiky. Podle zubů se podařilo identifikovat oběť: 31letá Renata Balleyová. Její rodina „pohřešovala“ i jejího otce a dceru Danielu (všichni tři měli utéct za hranice).

Na stopu 12leté Daniely kriminalisty přivedl dopis vlastnoručně psaný právě dívkou. Tvrdila v něm, že je celá rodina v pořádku v Bavorsku. Lístek ale nepřišel poštou. Rodině ho přinesl „strýček“ ze sousední vsi. Kriminalisté jednali okamžitě.

Zařízení vyrobené vrahem pro umlčení a znehybnění oběti. Dnes ho najdete v Muzeu Policie ČR

Strýčkův mučící postroj

V zahradním chlívku pro kozu u domku „strýčka“ Huberta Pilčíka našli podivné zařízení: dřevěnou desku s koženými pouty na ruce a nohy a s přiklápěcí bednou vycpanou hadry. Ta měla zakrývat hlavu, aby nebylo ven slyšet, kdyby oběť křičela. K přívodu vzduchu do bedny sloužila úzká trubka.

V tomto mučícím postroji byla 12letá dívka připoutaná až 16 hodin denně. V domě a v kůlně se našla zavazadla s věcmi minimálně pěti osob. Dále byly nalezeny čtyři zbraně, včetně samopalu. Mezi velkým množstvím šperků byly i šperky patřící zavražděné Renatě Balleyové.

Kolik bylo obětí?

Prohlídkou kůlny byl nalezen maskovaný prostor, ve kterém byly uloženy další kufry s oděvy, pánským i dámským prádlem a značné množství obuvi různé velikosti. V hromadě popela na zahradě byl nalezen ohořelý občanský průkaz na jméno osoby, která chtěla opustit republiku.

Bylo jasné, že Hubert Pilčík přechovává doma věci zmizelých nebo prokazatelně zavražděných osob. Bylo zřejmé, že dopadli vraha (dokonce prvního českého sériového vraha), který sliboval lidem bezpečný přechod hranic a místo toho je vraždil s cílem ponechat si jejich majetek. Navíc si předem nechal za přislíbenou „službu“ platit.

Pachatel Huber Pilčík a jeho hlava uchovaná v Muzeu Policie ČR

Sadista–násilník–vrah

Lidé o něm tvrdili, že je to důchodce s velmi dobrou pověstí. Sbíral léčivé rostliny, často chodil do přírody, měl rád ptáky a dokonce nedovolil porazit jednu borovici, protože prý by ptactvo nemělo kde hnízdit.

Zpočátku snad několik lidí do Bavorska přes hranice dostal a na jejich doporučení se pak na něj začali obracet další zájemci. Jeho nová živnost vzkvétala. Dnes už ale nikdo přesně nezjistí, kolik do svého domku nakonec nalákal lidí, které připravil o život, majetek nebo obojí.

Pilčík byl totiž ve skutečnosti vrah, násilník a sadista. Dvanáctiletou dívku týral skutečně asi 3–4 měsíce. Potřeboval důkazy pro příbuzné, že se jeho „klienti“ dostali přes hranice, a tak ji nutil psát dopisy odeslané jako z Německa. Ty pak roznášel lidem a opět si za ně nechával platit. Zjistilo se, že tuto dívku i sexuálně zneužíval. Přiznal, že měl v úmyslu se jí časem zbavit stejně jako ostatních obětí. 

Pilčík byl ale taky tvrdý a lstivý protivník kriminalistů, který přiznával jen to, co mu prokázali. Velká část jeho zločinů není zdokumentována, protože vyšetřování některých případů nebylo dovedeno do konce. Předpokládá se, že Pilčík zvraždil až 10 lidí. Uváděli to sami kriminalisté.

Symbolický konec

Kriminalisté měli na jeho vyšetřování jen dva dny. 9. září 1951 se totiž ve vazbě uškrtil pomocí dvou kapesníků. Do domu po Pilčíkovi se dlouho nikdo nechtěl nastěhovat. Lidé se dokonce báli kolem domu projít. Nakonec se sem nastěhoval sám inspektor Znamenáček. Jakoby symbolicky.

Případem Huberta Pilčíka se (velmi svérázně) inspiroval díl Bestie tendenčního seriálu 30 případů majora Zemana (o zkreslování reálných případů v tomto seriálu viz taky Studna). V roce 2010 se o mnohem věrnější zpracování pokusil televizní film Kráska a netvor 1950. Tvůrci se v obou případech vyhli zobrazení brutálních mučících scén.

Účinkují: Miroslav Hruška, Tomáš Pavelka, René Přibil, Marie Turková, Anna Klusáková, Šárka Skaláková a Rostislav Novák

Scénář: Bronislava Janečková a Emil Hruška

Režie: Vít Vencl

Zvuk: Petr Špíchal

Spustit audio
autoři: Bronislava Janečková, Rostislav Taud, Emil Hruška

Související

  • Studna

    Měl ikonický případ majora Zemana zakrýt skutečného vraha? Známý případ byl v roce 1968 velmi rychle (až nezvykle rychle) uzavřen.Případ se zkoumal znovu v roce 2014.

  • Vrah přijíždí na kole

    „Nejvíc mě pohlavně uspokojovalo, když jsem ženu dostal výstřelem. Děti jsem nezabíjel.“ Případ největšího masového vraha v historii české kriminalistiky.

  • Slušný vrah a tajemná blondýna

    Dva zkušení detektivové dostali téměř nesplnitelný úkol: vypátrat pachatele jedné z nejbrutálnějších vražd do tří dnů. Jedinou stopou je krabice s rozřezaným tělem.