Politický geograf Libor Jelen: Že by Trump v Íránu dosáhl všech svých cílů? To je naivní představa. Ustoupit budou muset všichni

Podle americké strany má roli zprostředkovatele mírových jednání plnit Pákistán. Návrh obsahuje 15 bodů. Týkají se hlavně zmírnění sankcí, jaderné spolupráce, omezení íránského jaderného programu, limitů pro raketový program a přístupu lodí do Hormuzského průlivu.

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Írán není jen režim ajatolláhů. Stále větší moc mají generálové

Podle mediálních zpráv ale Írán plán odmítl. Předložil vlastní podmínky. Kromě úplného zastavení útoků na sebe i své spojence v regionu požaduje i poskytnutí válečných reparací a uznání své suverenity v Hormuzském průlivu.

„Požadavky obou stran jsou do určité míry pochopitelné. Smyslem jednání během války je postupné sbližování stanovisek. Podobně jako v rusko-ukrajinském konfliktu je nereálné očekávat, že by některá ze stran dosáhla všech svých cílů. Představa, že by Donald Trump naplnil své požadavky beze zbytku, je naivní. Obě strany budou muset ustoupit,“ říká v pořadu Jak to vidí... politický geograf Libor Jelen.

Klíčové podle něj je vymezit si hranice možného kompromisu. Zda ale skutečná jednání už probíhají, není jasné. „Pravděpodobnější je, že se teprve připravují prostřednictvím diplomatických kanálů přes prostředníky.“

Kde je Izrael?

V debatě o konfliktu s Íránem se nejčastěji mluví o Spojených státech a prezidentovi Donaldu Trumpovi. Poněkud stranou mediální pozornosti ale zůstává Izrael, který je přitom podle Jelena rovnocenným hráčem.

„Izrael a USA jsou duální aktér. Izrael je sice teď v mediálním prostoru méně viditelný, předpokládám ale, že jsou v součinnosti. Benjamin Netanjahu od začátku otevřeně říkal, že jeho cílem je eliminovat íránský režim, který naopak usiluje o zničení Izraele.“

Vratká rovnováha

Vedle role jednotlivých aktérů se nabízí i otázka, kam až může konflikt zajít a zda může vést ke svržení režimu ajatolláhů. „Představa, že vnější zásah automaticky povede k demokratizaci země, je nebezpečná,“ upozorňuje Jelen.

„Íránská společnost je velmi složitá a hluboce rozdělená. Ideologicky, etnicky i kulturně. Jakékoli ,rozvrtání‘ režimu může vést k ještě větší destabilizaci a eskalaci napětí.“

Jelen připomíná zkušenosti ze Sýrie nebo Iráku, kde se po vnějších intervencích a občanské válce rozpoutalo sektářské násilí. „Podobný scénář by mohl nastat i tady. I když je íránská společnost od arabských zemí kulturně velmi odlišná,“ dodává.