Nikdo mě neviděl. Případ jediné vykonané exekuce v Brně za první republiky

Byl to hrůzný pohled i pro četníky, kteří 9. dubna 1936 vstoupili na faru v obci Gruna nedaleko Moravské Třebové. Místní občané se toho dne svého faráře Jana Hašky, který zde měl sloužit pravidelnou bohoslužbu, nedočkali.

Fara byla zamčená, a tak se místní pokusili dostat dovnitř otevřeným oknem. Faráře našli s hlubokou ranou na břiše a s roztříštěnou lebkou. Hospodyně měla obličej ranami úplně znetvořený.

Zasahují četníci z celého okolí

V průběhu dopoledne se na místo dostavili četníci z pátracích stanic z Trnávky, Olomouce a z Brna a také členové soudní komise v čele s okresním soudcem Vilémem Odstrčilem. Na místě činu nebyly nalezeny žádné viditelné stopy, tak alespoň sejmuli otisky prstů a pořídili fotografie obětí a interiéru fary.

Vrah se dlouho na faře nezdržoval, protože mnoho cenností včetně vkladních knížek zůstalo na místě. To, co chybělo, byly hodinky faráře s řetízkem a hotovost v přibližné výši 2000 korun. Po prohlídce a místním ohledání byla nařízena pitva obou těl, kterou přímo v prádelně fary provedl soudní lékař Dr. Eduard Bruch.

Svědci viděli tuláky

Tři svědci tehdy viděli v okolí tři tuláky. Nejčastěji se zmiňovalo jméno Jana Tvarůžka. Díky svědkům i úřadům měli četníci jeho podrobný popis a podařilo se jim ho dopadnout. Po šestihodinovém křížovém výslechu, vedeném vrchním strážmistrem Muzikářem, se Tvarůžek přiznal.

Četnické listy z května roku 1937 informovaly, že o vyšetřování dvojnásobné vraždy v Gruně byla natočena rozhlasová reportáž přímo z pátrací četnické stanice. Její záznam se v brněnském rozhlase ale bohužel nenašel.

Vrah bez milosti

Vrah Jan Tvarůžek byl souzen u Krajského trestního soudu v Brně 4. května 1937. Na poslední chvíli se snažil tvrdit, že na faru sice přišel krást, ale že nevraždil. Porotci mu však neuvěřili. Za úkladnou loupežnou vraždu dostal provaz.

Většině takto odsouzených v minulých letech udělil prezident Masaryk milost, a oni pak nastoupili do věznice svůj doživotní trest. Masaryk však ze zdravotních důvodů koncem roku 1935 odstoupil z funkce prezidenta a právo milosti přešlo na jeho nástupce Edvarda Beneše, který zdaleka tak vstřícný ke zločincům nebyl.

Poprava dvojnásobného vraha Jana Tvarůžka proběhla 5. května 1937. Jednalo se o první výkon trestu smrti na nádvoří věznice Krajského soudu trestního na Cejlu od roku 1899 a o jedinou popravu v Brně za celou dobu trvání první republiky. O vykonané exekuci se zachoval podrobný zápis: