Neznámá z Letňan
Případ, který kvůli zvolené metodě vyšetřování nemohl být v 70. letech vyřešený. Vrah, který i přes nespočet důkazů nemohl být odsouzený.
Na jaře 1975 v lesíku Bažantnice v katastru obce Letňany v Praze 9 byla nalezena mrtvola ženy. Tělo bylo nahé, bez oděvních svršků a dokladů. Mrtvola je v pokročilém stadiu rozkladu. Podle pitvy smrt nastala asi před 2–4 týdny, přičemž se vycházelo ze stadia vývoje larev hmyzu v těle.
Smrt byla pravděpodobně způsobena udušením. Svědčily o tom krevní výrony a překrvení sleziny. Věk ženy byl stanoven na 18–21 let. Na hřbitově v Ďáblicích, asi kilometr od místa nálezu těla, byly nalezeny rozházené ženské oděvní svršky. Vlasy na nich patřily oběti z Letňan.
Případ odložen
Na základě ohledání místa činu, pitvy a expertiz se tipuje v pátrací evidenci pohřešovaných osob. Všech sedm vytipovaných žen je ale postupně vyloučeno. Buď kvůli zjevným fyzickým rozdílům, nebo proto, že doba mezi pohřešováním a nálezem těla neodpovídá předpokládanému času úmrtí.
Kvůli stupni rozkladu nejde zhotovit ani fotografii oběti pro média. Mrtvá žena zůstává neznámou. Trestní stíhání je koncem roku 1975 přerušeno.
Případ znovuotevřen
V roce 1979 případ přebírá detektiv Rudolf Čížek. Vyžádal si hydrologický a meteorologický posudek místa nálezu v období od 1. května do 21. srpna 1975. Průměrná teplota vzduchu na místě nálezu byla nižší až o 4,5 °C, než se předpokládalo, zatímco průměrná vlhkost byla vyšší až o 28 %.
„Hydrometeorologická situace na místě mohla ovlivnit vývoj posmrtných změn v tom smyslu, že doba smrti mohla nastat mnohem dříve než měsíc od nálezu těla,“ píše soudní znalkyně. „Vražda se tak mohla odehrát i o dva měsíce dříve než se původně předpokládalo,“ dochází detektivovi Čížkovi.
Metody identifikace oběti
Stále ale chybí totožnost. Detektivovi Čížkovi dochází, že na vině může být i metoda superprojekce, která porovnává lebku s fotografií pohřešované osoby. Vychází se přitom z fotografie ánfas, což byl v 70. letech problém, protože fotograf při portrétování osoby většinou různě natáčel. Porovnání fotografie s lebkou, tak bylo velice nepřesné.
Detektiv tedy aplikuje tedy metodu vědce Gerasimova, která z kostí vypočítává sílu měkkých tkání a na základě toho rekonstruuje podobu. Podle lebky tak profesorka Tittelbachová z Karlovy univerzity vymodelovala portrét, který tehdy známý kadeřník Matuška doplnil typickými účesy té doby. Vlasy byly zajištěny z místa činu, takže se vědělo, že mají mít hnědou barvu. Vzniká první portrét pro média.
První zpráva: Student hlásí, že mu ten portrét velice připomíná dívku, Marii, která je doučovala angličtinu nebo němčinu. Pamatoval si, že dělala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Věděl i, kde bydlela, protože na doučování chodili k ní domů.
Ukázalo se, že šlo o poněkud osamělou, věřící dívku, kterou pronásledoval starší muž. Dnešním jazykem stalker. Čekal na ni před prací, osahával ji v kostele, s největší pravděpodobností ji i znásilnil.
Případ zrady a odplaty?
„Svědkyně dále uvedla, že Roman F. pohřešovanou pozval pod různými záminkami na chatu do Klánovic, a když s ním opět odmítala mít pohlavní styk, svázal ji a škrtil ji. Pak si sám uvázal provaz s tím, že se oběsí. Pohřešovaná musela slíbit, že se za něj provdá.“
Podezřelý Roman F., narozený roku 1911 ve Starém Hrozenkově a původním povoláním technik, spáchal tři dny po vraždě v roce 1975 sebevraždu. Mezi jeho věcmi byla nalezena i fotografie venkovského domu, na jejíž druhé straně byl nápis: „zrada – odplata – spadla klec!!!“
Kriminální minulost „nevinného“
V roce uškrcení Marie mu bylo 65 let. Byl předtím dvakrát ženatý. Obě své ženy týral: bil a škrtil až ke ztrátě vědomí. Druhá žena s ním to peklo vydržela 11 let. Další oběť, jistá Zdeňka jeho týrání ale nahlásila. Od roku 1970 byl tedy znovu stíhán pro týrání a omezování osobní svobody.
Už po 14 dnech známosti po mě chtěl pohlavní styk. Když jsem odmítla, zavedl mě do lesíka za městem, kde mne škrtil a roztrhal na mně šaty. Pořád mě napadal, vyhrožoval, že nás oba zabije, pořezal mě nožem, škrtil, a tak jsem to řekla mamince. Rodiče se pak domluvili a jednou brzy ráno mne, odvezli do kláštera v Napajedlech, abych byla v bezpečí. Jenomže on mě tam našel a jednou, když jsme šly společně s dalšími schovankami na vlak, tak počkal u nádraží a postřelil mě na ruce a byl za to odsouzen. To bylo v jednačtyřicátým. Jenže dostal jen podmínku na pět let a já se bála dál. Sama si dnes už nedovedu vysvětlit, proč jsem si ho po tom všem vzala. Ovládal mě. Sliboval, prosil, ale týral mě. A rodičům řekl, že když si ho nevezmu, tak mě zabije. Tak nakonec se svatbou souhlasili. Taky se báli. Jenomže pak to bylo ještě horší... Pořád si vynucoval pohlavní styk, i několikrát denně. Mlátil mě vším, co měl po ruce. Byla jsem samá modřina. Pak si do bytu vodil milenky a mne zamykal do komory. Někdy i na celý den. Bála jsem se jít na policii. Byla jsem ráda, že jsem se ho zbavila a že už je to za mnou. Rozvedli nás v roce 1943. Nechtěla jsem se k tomu vracet, prostě úplně škrtnout ty dva roky života. Nezlobte se... Je mi zle, jen když na to vzpomínám.
Z výpovědi Věry F., manželky podezřelého
I když soud v Blansku měl pádné důvody k jeho zadržení, příkaz k dodání do vazby nevydal. V čase normalizace byly možná jiné starosti. „Kdyby jeho předchozí dvě manželky jeho trestní jednání na nich oznámily policii, tak k té vraždě nemuselo dojít,“ myslí si ale dnes detektiv Rudolf Čížek.
Pochybení a paradoxy
Je pozoruhodné, kolik je v tom případu pochybení. Je to všechno jako časovaná bomba, která vybuchne začátkem května 1975, kdy 65letý důchodce zavraždí 19letou dívku. Případ má ale ještě jednu příznačnou a přízračnou dohru.
Podezřelý nebyl nikdy odsouzený, protože jako mrtvý být odsouzený ani nemůže. Z trestního pohledu je vlastně případ stále otevřený. A podezřelý je bezúhonný občan. V 90. letech byla taky lebka oběti znovusrovnána na základě moderních počítačových metod s fotografií devatenáctileté Marie. Kriminalistům tentokrát vyplynula stoprocentní shoda.
Účinkují: Marcela Nohýnková, Klára Sedláčková-Oltová, Jan Vlasák, Aleš Procházka, Tomáš Kobr, Hanuš Bor a další
Připravila: Bronislava Janečková a detektiv Rudolf Čížek
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal
Související
-
Střelec
Vražda dvou dívek se vyšetřovala 12 let. Kriminalisté prošetřili 6000 majitelů vražedné zbraně. Vraha vypátrali až kvůli jiné nesouvisející vraždě.
-
Lesní vrah
Sériový vrah s IQ 130, který vyhrál v soutěži Chcete být milionářem. Měl v úmyslu zabít desítky lidí. Případ expolicisty rozpoutal debatu o přidělování zbrojních průkazů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?