„Nejtěžší byl výstup na povrch Marsu,“ říká Alek Lačev

Na projektu pracují generace vědců

Mars 500 je projekt, který byl zahájen 3. června 2010 a do kterého byla přizvána i firma z České republiky. V malém prostoru je uzavřeno 6 lidí, atronautů. Ti, izolováni od okolního světa, simulují 520 dní trvající let na Mars.
Čilá spolupráce byla navázána již v 80. letech, kdy se začaly objevovat první výzkumy, simulující dlouhodobé odloučení malé skupinky lidí od okolního světa. „V prvních pokusech konaných v tehdejší SSSR byli lidé umístěni například v hlubinných dolech. Zkoumali jsme na nich, jaké vazby mezi nimi během několika dní vzniknou,“ říká Alek Lačev.

Alek Lačev a Martina Kociánová|foto: Jan Profous

Následoval první významný pokus, Mars 105. Po uvedenou dobu byli astronauté také uzavřeni v malém kokpitu.„Atmosféra byla mnohem třaskavější, než v následujících projektech. Na tento druh experimentu se vybírají psychicky odolní jedinci s dobrou fyzičkou. Co se ale těžko ošetřuje dopředu je výběr jednotlivců tak, aby lehce utvořili kolektiv.“

Ženy na paulubu nesmí
Do experimentu Mars 500 nebyla přizvána ženská část populace. „V minulém projektu se vyskytla situace, kdy se ruský astronaut na Nový rok pokusil políbit kanadskou spolupracovnici. Vznikl z toho velký konflikt.“ Přesto se do dalšího projektu ženu snaží dostat. Mateřský typ ženy by dle odborníků byl prospěšný pro kolektiv. „Muži by nebyli tolik agresivní, jako když je posádka složená jenom z nich. Před ženou navíc hrají klidnější roli.“

V současném projektu je (ač čistě mužská) posádka vybírána natolik pečlivě, že se mezi nimi konflikty téměř nevyskytují. „Víme jistě, že v kolektivu je jedna dominantní osobnost. Ostatní se jí ale automaticky podřídili nebo kolem ní vesele existují dál Je dobře, že je v projektu někdo, kdo umí praštit do stolu a říci, jak se věci budou dál dělat. Kdyby byli všichni submisivní, došlo by ke katastrofě.“

Pokusů proběhlo nespočet
O nějaká překvapení se však účastníci projektu přesto postarali. Ruská část posádky (na palubě byl kromě nich ještě přítomen Francouz, Číňan a Ital-Kolumbijec) se velmi rychle začala separovat od zbytku. „Někteří ruští astronauté nehovořili anglicky a část evropské posádky zase nehovořila rusky. Za celých 520 dní si tak někteří lidé mezi sebou nepohovořili. Nutno podotknout že leckdy na to ani nebyl čas.“

V kabině probíhal každodenně nespočet pokusů. Starali se o hydroponickou farmu, prováděli pokusy s fyzičkou, měřili si elektrický odpor na povrchu hlavy a EEG. Probíhalo velmi mnoho lékařských zkoumání, fyziologické pokusy, celá řada psychologických. „ A neustále jim byla odebírána krev a moč. Zkoumalo se totiž, kdy jim byly nejvíce vyplaveny hormony.“

Stres byl na denním pořádku
„Nakonec se podařilo vyhodnotit, že nejvíce zátěžovou situací na psychiku bylo přistání na Marsu a výstup ve skafandrech na jeho povrch. Situace byla neméně zatěžující i pro velící středisko. Pokus totiž probíhal na povrchu planety Země, kde panuje jiná přitažlivost. Navíc se rozhodli do výstupu na povrch začlenit i simulaci pádu astronauta. V těžkém vybavení nebylo zcela jisté, zda bude spolupracovník svému druhovi schopen pomoci natolik, aby se dokázal postavit. Pokud by se pomoc nezdařila, musel by zasáhnout někdo z řídícího střediska, což by narušilo celý zbytek experimentu.“

Zlaté české ručičky přispěly k úspěchu
Po celou dobu simulovaného letu se dostával ke slovu patentovaný vynález českých odborníků, který byl vyvinut v 90. letech. „Jedná se o metodu zkoumání mezilidských vztahů.“ Posádka dostala po 14 dnech dotazník, kde hodnotí, jak spolu komunikují, svůj vztah k řídícímu středisku a spoustu dalších aspektů. Výsledky se zanesou do přehledné 3D mapy. Poté se porovnají s předchozími a na základě výsledků jsou vědci schopni předpovídat začínající konflikt mezi jednotlivými členy posádky. Systém nalézá širé využití i mimo tento projekt. Na jejím základě se vybírá složení jednotek vysílaných do Afghánistánu i skladba zaměstnanců na pracovišti.