„Nejsem fytopatolog, dendrolog ani pomolog, jsem televizní dělník,“ říká Přemek Podlaha

Přemek Podlaha byl a je moderátor, redaktor, konferenciér, pedagog, autor knížek a pořadů. „Na FAMU jsem učil obor příprava televizního programu pro televizní technologii, a to nejen pro studio, ale i přenosový vůz. Napsal jsem dokonce skripta, ale pak jsem pochopil, že pedagogika není můj obor.“ Kantořina nakonec byla, stejně jako psaní písniček, jedním z prvních oborů, které opustil. V současnosti píše knihy, natáčí televizní a, na vlnách Českého rozhlasu České Budějovice, i rozhlasový pořad „Receptář je náš“. Je tedy nejvíce moderátorem, což si ale občas neuvědomují lidé, kteří se ho na ulici ptají na některý svůj zahrádkářský problém. „Takových dotazů dostávám hodně. Když jedu metrem, stojí tam na mě fronta a lidé se ptají, proč jim žloutne angrešt. Já ale říkám, že nejsem botanik, fytopatolog, dendrolog, pomolog, že jsem prostě televizní dělník.“

Receptář

Rozhlasový Receptář oslavil 500. výročí|foto:Karel Blažek, Český rozhlas

Receptář byl a je fenoménem televizní obrazovky. Jaká je ale jeho historie? Začátky se datují k polovině 80. let minulého století. Podle Přemka Podlahy se ale pořad začal rýsovat ještě o přibližně 15 až 20 let dřív. „Ještě dřív jsem dělal reportáže, které mi kupodivu procházely. Ve Zlatém fondu někdejší Československé televize je třeba čtvrthodinový film o kosatcích, který se ukazoval na mnoha zahraničních sympoziích. Natáčel jsem i s otcem a synem Böhmovými, jak se staví skalka. Od takovýchto pořadů se potom přešlo k 10minutovým seriálům. Pozvolna jsem tato témata propašovával a postupně jsem vybudoval měsíčník Měsíc v přírodě. Pak za mnou v r. 1986 přišli, jestli bych nechtěl zkusit týdeník. A tak vznikl Receptář.“

Sousedovic Toníček

Jak došlo k tomu, že se po dlouhá léta stala úvodní písni pořadu České televize Receptář skladba Ivana Mládka „Sousedovic Toníček“? To prozrazuje legendární moderátor, kterého uznává nejeden zahrádkář. „V jedné vinárně jsem se sešel s Ivanem Mládkem, vysvětlil mu, že budu dělat nový týdeník a že bych byl rád, kdyby byla znělka v jeho rukopise. Dal jsem mu seznam témat, co všechno se bude v pořadu odehrávat, a on to pojal tímto způsobem. Když text přinesl do tehdejší Československé televize, šéfredaktor řekl, že se vysílat nebude, protože se v něm navádí kutilové, aby se flákali, a oslavují se lidé, kteří si to nezaslouží. Měl podmínku, že Ivan na závěr namluví větu: Pivaři, neradujte se, to je jenom písnička, v životě to bývá obráceně. Nechtěl to říct. Nakonec jsem ho ale téměř v kleče přemluvil a slíbil mu, že tuto část ve chvíli, kdy budu moci, ustřihnu. A to se stalo 20. listopadu 1989.“

Logo|foto:Český rozhlas

Jeho zahrada „kovářovou kobylou“ rozhodně není

Skutečnost, že se Přemek Podlaha téměř celý profesní život věnuje kutilství a zahradničení, nahrává otázce, jak vypadá jeho vlastní dílna a pozemek. „V bulváru jsem viděl letecký snímek, pod kterým bylo napsáno, že o zahradě jen žvaním, ale že žádný záhon nemám. Vyfotografovali totiž pozemek sousedky. My máme bylinkový záhon, rajčata, před nedávnem jsme sklidili česnek, teď budeme zasévat ozimou zeleninu, do toho pěstujeme hodně květin, kanadské borůvky, čeká nás sklizeň broskvoně. Hlavně tam ale máme vlastní lesík a vyjma letošního roku jsme pokaždé soběstační v hříbcích.“ Kromě toho má moderátor i od podlahy po strop zaplněnou pracovní boudu, ve které se najde i řada vynálezů a vychytávek, které v průběhu let dostával od všemožných kutilů. „Mám je tam a občas s nimi pracuji. Moje dílna je plná bohatství a pokaždé, když někam jedeme, tak ji zamykám, protože v ní jsou samé poklady.“

Chcete-li vědět více o televizních začátcích nebo zahradě Přemka Podlahy, poslechněte si (viz „Přehrajte si celý příspěvek“) záznam pořadu Je jaká je.