Nejenom kecat, ale i naslouchat! Další dobré rady pro klidné soužití v páru má psycholog Petr Šmolka

Na co sázel, když sám potřeboval okouzlit obdivovaný objekt? „Pokud jsem byl pro někoho zajímavý, tak tím, že jsem uměl nejenom kecat, což není problém, ale vedle toho i naslouchat. Ti, kteří tvrdí, že mají problém najít si známost a přitom nejsou sociálně defektní, zpravidla nemají schopnost chvíli mlčet a pokusit se o naslouchání.“

Jak se naučit naslouchání?

„Ono je to velmi jednoduché, nemusíte stoprocentně hltat každé slovíčko,“ ujišťuje odborník. „Hloupé je, že občas přijde kontrolní dotaz. A na to je snadná pomůcka. Člověk si v provozní paměti uchová poslední dvě tři slova, která druhý pronesl, takže když bude žena vyprávět zajímavou historku o tom, jak její kolegyni někdo přišlápl sukni a ta se jí roztrhla, stačí – aniž bychom věděli, co tomu předcházelo – když na kontrolní dotaz partnerky „Co na to říkáš?“ vylovíme z hlavy slůvka „přišlápl, sukni, roztrhla“. Dobrý, zkontrolováno, dával pozor – a můžeme jet dál!“

Slovní pochvaly mají tu nevýhodu, že nám někdy nejdou z pusy, připouští Petr Šmolka|foto:Adam Kebrt,Český rozhlas

Další knihu už psát nehodlá

Petr Šmolka je autorem řady publikací, mj. 100 + 1 návodů jak přežít manželství, Když vás trápí někdo blízký, Muž a žena – návod k použití nebo Nevěra – Pro podváděné a podvádějící. Proč o další knize nepřemýšlí? „Teď si chci užívat života a nehodlám se stresovat chybějícími stránkami textu. Scházet se s přáteli, mít pocit, že jsou kolem mě lidé, kteří mě mají v oblibě, udržovat vztahy v rodině, vychutnávat si dobré jídlo, které si umím sám nachystat a s potěšením ho nabízím svým hostům, občas se setkat s kamarády a dát si 2-3 hodiny oblíbené hry zvané mariáš, to jsou drobnosti, na které se můžu vždy těšit, i ve složitých dobách,“ popisuje uznávaný odborník na vztahy.

O co se věhlasný terapeut v ordinaci snaží?

Učí lidi lásce? Nebo tomu, aby se k sobě chovali hezky? „Jestli mám nějakou ambici, tak aby si lidi zbytečně neubližovali. A pak řada klientů přichází s představou, že je potřeba partnera předělat a to pokud možno tak, aby ubylo projevů, které jim vadí. Tady naštěstí už od Komenského platí věta, která by se snad měla tesat do kamene, že totiž není nutné odnášet tmu, leč stačí přinášet světlo.“

Jak se tedy naučit chválit svého partnera?

„Triviální pomoc! Kupte si každý jednu krabičku lentilek a snažte se druhého přistihnout při něčem, co udělal dobře. Jenom mu ten bonbonek dejte, je to dostatečné uznání. Slovní pochvaly mají tu nevýhodu, že nám někdy nejdou z pusy, nepodaří se nám úplně přiléhavá intonace, takže pochválit někoho, aby to nevyznělo, jako že ho považujeme za blbínka, taky není úplně jednoduché. Lentilky jsou relativně hmatatelné,“ radí Petr Šmolka.