Naučila jsem se z prostičké věci dělat něco zajímavého, říká Blanka Matragi
Přes 30 let žije a tvoří v Libanonu. Vychází ale z toho, co se naučila tady. Základem je pro ni tradiční česká ruční práce. Je typickým příkladem toho, jak z nouze udělat ctnost.
„Náš národ má rád ruční práce. Jsme tak vychováni,“ popisuje základy své tvorby akademická malířka a návrhářka Blanka Matragi.
Dříve byla odkázána právě jen na tuto možnost. Sama v tom ale vidí přínos.
„Doba mě naučila improvizovat, jak z prostičké věci udělat něco zajímavého. Já to prezentuji tak, že s tím mám možnost uspět i u nejnáročnějších nebo u princezen.“
Ženy mají být hrdé
Naše země má podle Matragi bohatou kulturu a možnosti, které si musíme uvědomit. Především pak ženy, které by díky tomu měli získat sebevědomí a hrdost.
„Potkávám mnoho zajímavých žen, které mají třeba dvě vysoké školy. Vedle nich si připadám maličká. A ony se leknou, když začnu dělat délku a kleknu si k nim.“
Mohlo by se to zdát směšné, ale jde prý jen klasickou službu. „Chci jim ukázat tu práci a tohle všechno k tvorbě oděvu patří,“ dodává s úsměvem.
Jak se líbí Libanon?
Do Libanonu ji přivedla náhoda. Původně chtěla jen na dočasný pobyt. Na komunistický pas ale nedostala vízum do Saúdské Arábie, odkud pochází její manžel. Rozhodli se tedy usadit v Libanonu. „Je to malá zemička. Objedete ji za víkend. Nahoře máte možnost lyžovat a dole, kde je 25 stupňů, plavat.“
I přes toto kouzlo nebylo Libanonu nikdy přáno. Země byla sužována občanskou válkou, kterou na místě Matragi zažila. „Nakonec jsem ráda, že jsme velkou část mého archivu převezli do České republiky.“
Blanka Matragi po vysílání v rychlosti navrhla dress code pro zaměstnance Českého rozhlasu.
Jaké jsou ženy v Libanonu? Liší se hodně od těch českých? Jaká je její expozice v Obecním domě? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
