Naši nám zpívali za odměnu. Když jsme zlobili, tak za trest nezpívali, směje se Lohonka Žalman
Jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény. Dříve působil v legendární jihočeské folkové kapele Minnesengři či Nezmaři. Patří k zakladatelům folkového festivalu Zahrada. Moderuje Vláďa Slezák.
Láska k hudbě? „Můj děda byl venkovský muzikant, hrál na několik nástrojů, dokonce jsem s ním jako malý kluk hrál v dechové hudbě,“ vypráví Žalman na Dvojce.
Za trest nezpívat
„Naši nám zpívali za odměnu. Když jsme byli hodní, tak zpívali, když jsme zlobili, tak za trest nezpívali,“ směje se písničkář. Rád zpíval na besídkách, měl vysoký hlas. „Pak jsem si půjčil první kytaru, učil se akordy a všechno to začalo až Plzni, kde se jezdilo na čundry a hrál jsem dokonce s tanečním orchestrem a dixielandem.“
Na vojně skládal české texty k americkým šlágrům
Hrál i na vojně. Když byl mazák, začali mu kamarádi z Budějovic posílat nahrané pásky americké folkové hudby a psal k nim české texty. Když se vrátil v roce 1968, spoluzaložil skupinu Minnessengři. „Byla to pro mne taková střední hudební škola, která trvala 17 let.“ Pak s Pavlínu Jíšovou a Tondou Hlaváčem založili první kapelu Žalman a spol. „Dnes jsme v novém složení čtyři.“
Psal smutně, tak je Žalman
Kde vznikla přezdívka Pavla Lohonky? „Na internátu se mi pořád stýskalo po domově a psal jsem smutné texty, proto mi začali říkat Žalman,“ doplňuje písničkář.
Pavel Žalman Lohonka se ovšem nevěnuje jen skládání písniček a zpívání. „Mám rád trochu mystično a věci kolem vesmíru. Čtu si o tom hodně, dokonce jsem si za tím účelem koupil dalekohled. Odráží se to nakonec i v mých textech.“
Rád jezdí do Skotska
S Pavlem jsme probrali i jeho soukromý život. „Mám to nejraději všude, kde je hezky a kde jsou skvělí lidé, hlavně pak v jižních Čechách. Žiju v Praze i v Budějovicích, chatu mám v západních Čechách, tak tomu říkám Bermudský trojúhelník. V poslední době jezdím rád do Skotska."
Zpěvák se věnuje i indiánům. „Dokonce se s nimi setkal. V roce 1996 jsme byli v Kanadě, dovolili nám k nim přijet. Vzniklo mezi námi přátelství. Musíte se jim dívat do očí, oni ve vašich očích přečtou všechno. Náčelník mi pak podal ruku a řekl mi: Jsem rád, že se naše staré duše potkaly. Dostal jsem od nich spoustu darů a mám je moc rád. Jsou spjati s přírodou jako nikdo jiny.“
Točí novou desku
Kde vznikají písničky Pavla Lohonky? „Písničky píšu nejraději na chatě na verandě a venku, abych měl kolem sebe přírodu. A v Budějovicích, kde se obklopuji různými věcmi, které mi něco říkají. Mám tam něco, co jsem dostal od indiánů, co jsem si přivezl, sedm loutek na knihovně, které vyřezal můj děda. Prostředí je, jak říkaval pan Werich, důležitý činitel. Vždycky jsem vyhledával ticho. Když můžu být sám v přírodě. A pak to přijde seshora. Jako když bych měl automatickou tužku a pak se jen divíte, jaké krásné věci vám tam seshora hážou.“
Jaké jsou rodinné vztahy Žalmana? „Měl jsem několik žen, mám dvě děti, které muziku nedělají. Vnuk by ovšem chtěl na konzervatoř.“ Nej moment v profesní kariéře? „Když mi nabídnul tykaní Jiří Suchý.“ A aktuální práce? „Nyní točíme novou desku a chystáme koncerty k mému jubileu. Mám pořád spoustu energie.“
Související
-
Písničky Pavla Žalmana Lohonky
Jedné z nejvýraznějších českých folkových osobností je věnován tento pořad. Nabídneme vám v něm písničky Pavla Žalmana Lohonky, tentokrát se sdružením Žalman a spol.
-
Tichu země dneska naslouchat nejde, říká Pavel Žalman Lohonka
Folkový písničkář Pavel Žalman Lohonka slaví padesát let na scéně. Jako dárek si nadělil dvojalbum. V kinech je i film o jeho životě Naslouchám tichu země.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.