Nahrávejte jeleny a pomozte je zachránit!

Děje se to nenápadně, ale může to vést až k úplnému vymizení evropských jelenů. Po kontinentě se pohybují stáda původně asijského jelena sika, který se s těmi našimi úspěšně kříží. Plíživé hybridizace si zpočátku nevšimli biologové ani myslivci, poznat křížence jelenů evropských a jelenů sika je totiž na první pohled i poslech velmi složité.


Příspěvky Meteoru 9. 9. 2017
01:27 Exkurze do spánkové laboratoře
13:43 Nahrávejte jeleny!
28:57 První operace srdce
33:29 Kráter na Ukrajině a vyhynutí dinosaurů
43:33 Jak k nám přišla jablka?

Přitom zástupce obou druhů od sebe rozliší i laik. Jelen evropský je mnohem větší než jeho asijský příbuzný. Zatímco náš jelen může vážit až 240 kg, tak sika jen do zhruba 140 kg (poddruh sika Dybowského). Asijští jeleni se do Evropy dostali už před více než 150 lety jako okrasa obor a původně nikdo nepředpokládal, že by se drobní sika mohli pářit s evropskými obry. Odborníci z mezidruhového křížení nadšení nejsou.

„Čelíme plíživé katastrofě, která spočívá v tom, že křížením dvou druhů ty původní vymizí,“ upozornil v Meteoru přední odborník na jelenovité prof. Luděk Bartoš z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Pozoruhodné je, že v rozpoznání křížence se může mýlit i zkušený myslivec. „Vždycky mi vrtalo hlavou, jak je možné, že nám tady chodí kříženci, které nikdo není schopen rozeznat. Pár let stará studie posuzovala výskyt hybridizace genetickými metodami a srovnávala výsledky s tím, za co ulovené kusy považovali myslivci. Z 50 domnělých jelenů evropských bylo 9 čistých druhů sika japonských,“ dodal Luděk Bartoš.

Mají snad myslivci v nepořádku oči? Napadne nás. Jenže ono to není tak úplně jednoduché. „Když se budete dívat na Václaváku, tak poznáte, kdo je malý a kdo velký, ale když ho uvidíte na Letenské pláni, kde nikde nikdo není, tak dokud k němu nepřijdete, nemáte úplně odhad. Velikost není směrodatná,“ řekl dále odborník.

Sika dibowského

První jelen sika se do Evropy dostal v roce 1860 a už v roce 1884 v Irsku odhalili prvního křížence. Dnes je tamní populace jelenů zcela hybridizovaná, už není možné poznat, kdo je kdo. U nás se začal jelen sika japonský a jelen sika Dybowského chovat na přelomu 19. a 20. století v oborách na Plzeňsku. Asijští jeleni si postupně nacházeli cestičku z uzavřených ohrad a rozutekli se po celé republice. Křížení je celkem běžné a problém narůstá.

0:00
/
0:00
0:00
/
0:00

Nahrávejte jeleny!


Nahrávejte jeleny!
Posílejte svoje nahrávky na meteor@rozhlas.cz nebo přímo do databáze na stránce www.hlasyjelenu.cz. Nahrávky ideálně 2 až 3 minuty dlouhé. Nezapomeňte uvést přesné místo a čas nahrávání. Děkujeme.

Tak jako už mnohokrát v minulosti, i v tomto případě můžou pomoci věrní posluchači Meteoru. Jak? Stačí jít do přírody, třeba do obory, kde víte, že jeleni žijí nebo kamkoli jinam, kde víte o jejich výskytu a nahrát je. Právě teď na přelomu léta a podzimu je to naprosto ideální, protože nastává doba říje. Cílem projektu je shromáždit co nejvíce zvukových nahrávek říjných samců a následně je použít k mapování výskytu kříženců.

Jelen evropský troubí hlubokým hlasem, zatímco jelen sika spíše jakoby píská. Zvukové projevy obou druhů jelenů se velmi liší. Rozeznat křížence podle hlasu už ale tak snadné není. Pomůže s tím speciální software.

„Hlas jelena sika je velice monotónní ve srovnání s jelenem evropským. Taky záleží, z jaké vzdálenosti to slyšíte. Pískání sika je slyšet velice daleko. Teprve když se přiblížíte, zjistíte, že to není jen pískání, ale i takové mrmlání a mektání. Při akustické analýze potom zjistíte, že je tam spousta dalších detailů, které vůbec uchem nerozeznáme,“ uzavřel Luděk Bartoš.

Svět jelenovitých je nesmírně zajímavý a Luděk Bartoš o něm dokáže velmi poutavě vyprávět. Na další podrobnosti se můžete těšit v dalších vydáních pořadu Meteor každou další sobotu a v repríze v úterý ráno.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.