Na exponáty v péči Duni Panenkové mohou sahat pouze restaurátoři

Jak o sobě historička umění Duňa Panenková sama říká: „Pánbůh mě po předcích obdařil organizačním talentem.“ Právě díky tomuto talentu se na ni často obrací celá řada kolegů v oboru, aby pořádala, organizovala a především realizovala velké výstavy po celém světě.

I kardiochirurg by se zapotil

V oblasti tzv. kulturního managementu je špičkou v oboru a na svá bedra bere často nesmírnou odpovědnost za díla, představující mnohdy odkaz historie s nevyčíslitelnou hodnotou: „Lidé mi říkávají, že by na moji práci neměli nervy. Já k tomu ovšem přistupuji s nadhledem a zastávám názor, že např. takový kardiochirurg má odpovědnost daleko větší, takže zvládnout se dá opravdu všechno.“ D. Panenková spolupracovala např. jako komisařka na výstavě Jiřího Fajta s názvem „Karel IV. císař z Boží milosti“, na které byly k vidění originály ze 14. století.

Karel IV. v New Yorku

Jaký je vlastně rozdíl mezi kurátorem a komisařem výstavy? „Kurátor je v podstatě autor, badatel, který zpracovává fond, takže může být jak kurátor sbírky, tak autor výstavy. Oproti tomu komisař je ten, který drží kasu a dává celou logistiku dohromady. Zároveň odpovídá investorovi za utracené peníze.“ Jedním z nejrozsáhlejších projektů, na nichž se D. Panenková podílela, byla výstava věnována rovněž Karlu IV., ovšem v Metropolitním muzeu umění v New Yorku: „Výstava měla neskutečný úspěch a sklidili jsme tehdy velký obdiv a uznání za perfektní organizaci. Celý proces obnášel zabalit a přepravit přes oceán do Spojených států na 400 uměleckých děl. Z velké části národní kulturní dědictví.“ Podstatný díl zásluh náleží prý specializované přepravní společnosti. Každý jednotlivý předmět bylo totiž nutné individuálně zabalit, vyřezat pro něj speciální lůžko, vložit ho do vodovzdorného obalu a nakonec to celé uzavřít do tzv. klima bedny. Ta se prý musí nechat po dobu několika hodin v původním prostředí převáženého předmětu naklimatizovat tak, aby letitý materiál neprodělal po uložení šok a neznehodnotil se. Teprve tehdy je možné exponát poslat do světa. D. Panenková prý ale především dbá nejvíce na to, aby na díla v její péči nikdo nesahal, protože neodborná manipulace může mít katastrofální důsledky.

Duňa Panenková |foto: Jan Sklenář

V rámci živého vysílání Dvojky jsme se pochopitelně nezapomněli podrobněji věnovat výstavě „Pernštejnové a jejich doba“, která je aktuálně k vidění v nově zpřístupněném Salmovském paláci na pražských Hradčanech. Na místě totiž vrcholí Pernštejnský rok 2012 Národního památkové ústavu, jehož je D. Panenková rovněž kurátorkou.

Z aktuální expozice nabízíme také přiloženou fotogalerii, kterou naleznete v úvodu článku. Stejně tak audiozáznam rozhovoru s moderátorkou Stanislavou Lekešovou…