Na co si dávat pozor při sázení brambor?

18. únor 2013

O výsadbě brambor hovořili stálí spolupracovníci Dvojky Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. Více v neuatorizovaném a needitovaném přepisu poradny Dvojky.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lenka Filipová a Karel Zich, s povzdechem je ho škoda, bych řekla, že mosty bychom měli stavět všichni a doufám, že i my Český rozhlas 2 jsme takovým mostem mezi vámi, milí posluchači. Chtěla bych vás pozvat na 11 hodinu, kdy přijde dětská psycholožka a psychoterapeutka a také pozor vicemistryně, dvojnásobná vicemistryně světa v tanečních exhibicích Renata Gregorová. No, ale teď jsme rovnýma nohama vstoupili do Zahrádkářské poradny. A dneska budeme mluvit o výsadbě brambor. Vítám spolupracovníka časopisu Receptář pana Jana Kopřivu. Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a výsadba brambor už teď, leží sníh, tak už teď je načase mluvit o bramborách?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě, je načase. Určitě nebudeme mluvit o tom, že začneme sázet, na to máme času dost, ale možná bychom si měli uvědomit, že teď je ta nejlepší doba na to vybrat si vhodnou odrůdu a dát si brambory předkličovat, protože ono to předkličování brambor znamená urychlení sklizně. A moc dobře víte, že se člověk strašně těší na ty první rané brambory, protože to je prostě úplně něco jiného, to je pravá pochoutka.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tedy pochoutka, brambory miluju ve všech podobách. Jak na to předkličování?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Brambory by se měly dávat předkličovat do té teploty tak těch 5, 7 stupňů, ne vyšší a samozřejmě ideální je předkličování na světle, protože pokud jsou brambory ve tmě, tak dostaneme takové ty dlouhé vytáhlé hubené klíčky, a to je právě to, co to nemá být. Klíček by měl být mělký, měl by být nízký a samozřejmě i zelený, případně se mohou tvořit i lístečky. Kdo sází pár brambor, může si je dokonce dát do květináčů se zemí, s rašelinou a vlastně už vysazuje zakořeněné rostliny.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
O to dřív se dočká.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Samozřejmě, tím je to rychlejší. Ale my, co toho sázíme víc těch brambor, tak dáváme brambory do plastových přepravek a v těch je necháme naklíčit, narašit.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsme zpátky v Zahrádkářské poradně Dvojky Českého rozhlasu. Mluvíme se spolupracovníkem časopisu Receptář panem Janem Kopřivou o výsadbě brambor. No, a samozřejmě s vámi, milí posluchači, protože už čekáte na telefonních číslech 221552525 a 2424 na konci. Dobrý den, vítáme vás, můžete mluvit. Ano, dobrý den, ano, slyším dobře.
osoba
--------------------
Haló, tady Marcela Jírovcová, toho času chatařka, dívám se na zasněženou krajinu před chatou, ale zlákalo mě vaše povídání, protože já tady mám uložené brambory od lidí, od kterých bereme je už celá léta, ale vždycky jenom ty podzimní ano.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
osoba
--------------------
A tak mě napadlo, když tu mám teda v dřevěných bednách přebrané brambory, mám tady i ty přepravky, mám ve sklepě zhruba tak 5 až 7 někdy 8 stupňů, jestli bych si je tedy nemohla předpěstovat a jak upravit tady tu lesní půdu? Udělat si prostě jenom pro radost pár brambor.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pár brambor, ano, ano, dobře, děkujeme za tenhle dotaz. Mějte se hezky, ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Mně se to líbí, že jsme posluchačku zlákali k pěstování brambor, to je výborné. Vřele doporučuji. Asi jste zřejmě někde u lesa, jsem pochopil, takže tam bude takzvaně kyselá zem. Vůbec to nevadí, brambory mají rády kyselou půdu.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, jak se říká, čím blbější sedlák, tím lepší brambory.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, máme velké brambory, musím se pochlubit. Samozřejmě ta půda chce důkladně zpracovat. Úplně ideální by bylo, kdyby se to políčko nebo ten záhon připravil již na podzim, znamená to hluboko zrýt a zarýt organické hnojení.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Což se asi nepodařilo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Což se nepodařilo, nevadí, tak to udělejte jakmile jen to půjde, zrýt to, zpracovat to a před tou samotnou výsadbou by ta zem měla být do té hloubky minimálně těch 15, 20 centimetrů důkladně propracovaná a samozřejmě vyhnojená. A mělo by se hnojit draselnými hnojivy, takový síran draselný úplně ideální, protože brambory vyžadují draslík. A pak už se nebát a přistoupit k samotnému sázení. Řeknu to jenom velice stručně řádky od sebe těch 60 až 70 centimetrů a brambory v řádcích tak těch 30 centimetrů nebo jak se říká na stopu, na šlápotu dávat brambory. Nedávat to blíž, tím snižujeme si výnosy a mám potom malé brambory.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co ta podzimní odrůda, o které mluvila posluchačka?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to výborné, možná bychom si k těm odrůdám mohli ...
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto, možná vezmeme předtím ještě telefonát, aby posluchači nečekali. Dobrý den, vítáme. Ano.
osoba
--------------------
Dobrý den, posluchačka z Moravy. Haló?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme vás dobře.
osoba
--------------------
Já jsem se chtěla zeptat také na topinambury, jestli mi může pan Kopřiva odpovědět, kdy se sázejí a jak se sázejí?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, topinambury, sladké brambory, zeptám se určitě. A můžeme možná tedy se zastavit u těch odrůd a pak přejít k topinamburám.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Takže začneme těmi odrůdami a pak nezapomeneme na ty topinambury. Tak já bych možná našim posluchačům představil asi 4 takové odrůdy jsem si vytipoval, které stojí za zmínku. Tak začneme odrůdami velmi ranými. Je důležité uvědomit si, co s těmi bramborami chceme dělat. Pokud chceme mít brzo sklizeň, sklízet čerstvé brambory přímo jak se říká na talíř, začneme velmi ranými, případně ranými odrůdami. Pokud je cheme skladovat delší dobu, pak jsou vhodné to polorané, polopozdní odrůdy. Tak z těch velmi raných odrůd bych jmenoval takovou žhavou novinku, je to odrůda Liliana. Je to konzumní brambora varného typu B, to B to znamená, že je to taková prakticky univerzální brambora jak přílohová, tak případně na výrobu salátů úplně výborná. Teďko vezeme další odrůdu, která už je raná, také je to novinka, odrůda Julinka. Je to opět varný typ B a je to perfektní žlutá odrůda, opravdu výborná pro zahrádkáře. No, a teď se zmíním o odrůdě rané, další to je Belana, to je moje oblíbená odrůda. Je to varný typ A+B, znamená to, že je to taková salátovo přílohová brambora a máme odzkoušeno, že nám vydrží až do nových brambor. Perfektní je. A ještě jednu odrůdu bych zmínil, je to odrůda Laura, má tu zvláštnost, že má červenou slupku. Ale pozor, nebát se toho, protože má úžasnou žlutou masu. Takže ...
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu sázejí sousedi Matějkovi a brambory jsou skvostné.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to jsem rád, že jste to, Maruško, potvrdila. Je to opět varný typ B, čili taková ta univerzální brambora.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Haló, haló, dobrý den, vítáme ve vysílání dalšího volajícího. Můžete se ptát.
osoba
--------------------
Dobrý den, já bych se chtěl jenom podělit o jednu až neuvěřitelnou věc. Moje dcera studovala zemědělskou školu a řekla, že jí řekli, že když se zasadí slupky z brambor, že jsou krásný brambory. Tak jsme jeden rok na našem malém políčku udělali experiment. Dali jsme slupky, dali jsme klíčky a brambory jsme nasázeli po 15ti centimetrech, ne na stopu a řádky jsme udělali ještě blíž k sobě. To byly tak nádherný brambory, tak obrovský brambory.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale neříkejte?
osoba
--------------------
Ze slupek, z klíčků ze všeho. My jsme k tomu udělali fotoreportáž, abychom to mohli dosvědčit. A opravdu tam, kde jsme zasadili s číslem 1, 2 a 3, byly klíčky a slupky, nádherné brambory. Doporučuji.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
osoba
--------------------
Ale slyšel jsem brambory v kýbli?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co na to pan Kopřiva?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, brambory v kýbli, já dokonce jsem viděl takovou věc, pro pěstování brambor na balkóně dělají v zahraničí takový box, takový velký kýbl, a ty brambory vyrůstají po straně toho boxu, prostě si jenom jdete na balkón, hrábnete a vyndáte brambůrky a vaříte.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to je nádhera. Tak děkujeme, loučíme se, na shledanou. Nesmíme zapomenout na ty topinambury.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, ano, ty topinambury bych řekl, že to je věc, která se používala u nás třeba hodně v době, kdy byla takzvaná rakovina brambor a brambory se nemohly sázet, pěstovat, tak lidé sázeli topinambury a využívali podobným způsobem. Já se přiznám, já jsem ochutnal vařené topinambury, no, úplně brambora to není.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ani můj šálek čaje to není, ne.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ale nicméně proč ne, nezkusit to. Dají se na jaře sázet, dají se dokonce sehnat i sadba, ale většinou to je pouze na tržištích.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdy sázet topinambury?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Sázet stejně jako ty brambory.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A i s podobným způsobem, do řádku.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, vítáme ve vysílání a prosím, ztlumte si přijímač, protože jinak se, ano, děkujeme.
osoba
--------------------
Už se stalo, už se stalo, dobrý den, Chmelař Praha. Já mám na vás dotaz nebo na pána. Dříve v minulosti dělalo se to, teď jsem o tom strašně dlouho neslyšel, o možnosti nebo variantě, že se dávají brambory do nějakého většího pytle nebo do sudu a když to trošku, když vylezou klíčky, tak se to zasype, osobně se to takto dělá, vždycky vyleze 15, 10 centimetrů, zasype se. Potom, když to celý vyroste, když se to celý nechá, tak na konci je teprve potom nať a vyrůstají brambory po celým, v celým prostoru.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako do hloubky myslíte, do hloubky toho sudu, ano?
osoba
--------------------
Že potom rostou jako v prostoru celýho sudu, když se tam dá, já nevím, do toho sudu, je nevím, třeba 4, 5 nebo možná 6 brambor, tohle potom klíčí a že to jde potom celý nahoru.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je krása, co na to pan Kopřiva?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, to je to, co jsem se zmiňoval o tom, že v zahraničí mají boxy na pěstování brambor, to je právě na tento princip, že ty brambory opravdu rostou v celé té hloubce té nádoby ať už toho sudu nebo pytle. Je to samozřejmě možné.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A musí se tedy ze strany potom nějak udělat přístup, aby ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jak jsem to viděl růst, tak vlastně tento box měl po stranách otvory a z těch otvorů vlastně vylézala ta nať. Takže posléze ta nádoba byla celá zelená a brambory se pak ovšem musely sklízet ze shora postupně zase jít od shora dolů.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, navíc to asi i docela hezky vypadá.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to velice zajímavé.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jedem mailový dotaz. Jaké množství sadbových brambor je nutné na záhon 180x950 centimetrů, no tak to je 9x2 metry. A dále jakou odrůdu vybrat do nadmořské výšky 420 metrů?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak začneme nejdřív tím množstvím sadby. Je to velice orientační, protože vždycky záleží na velikosti sadby. Pokud je velká sadba, spotřeba je větší, pokud je správná, menší sadba, ta spotřeba je menší.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dotaz pokračuje, jestli větší nebo menší?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, brambory by měly mít střední velikost. Pokud si koupíte sadbu, certifikovanou sadbu se štítkem, ne zase někde na tržišti, tak tam máte jistotu, že to je ta správná velikost, že to je certifikováno, a na tuhle tu plochu si myslím, že by mohlo stačit tak těch 5 až 10 kilo brambor maximálně. Když vám nějaké zbudou brambory, nevadí, můžete je sníst.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co ta nadmořská výška 420 metrů?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Vůbec se jí nebojte, my máme chalupu 650 metru vysoko a viděli byste, jak krásné brambory tam rostou. Brambory všeobecně v chladnějších podmínkách lépe rostou.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, můžete se ptát, ano, haló, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka Chalupová. Prosím vás, paní Dušková vloni říkala, že proti hryzcům je nějaký přípravek jmenovalo se to parafinové bloky. Já jsem se na to ptala tady ve středisku v centru u, jak je Centrum Chládek, a tam to vůbec jako neznali. Mohla by mi říct, jestli je to možný, název nebo kdo to vyrábí?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme. Paní Dušková sice není, ale pan Kopřiva je.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Paní Duškové byste musela volat do Janova nad Nisou. Ta je dnes na lyžích, ta by vám asi neodpověděla, ale já vím o co se jedná. Jsou to opravdu parafínové bloky. My vám bohužel nemůžeme říct ani název výrobku ano firmy, to nám nedovoluje vysílací zákon, nicméně se divím, že to v Zahradním centru ve Střešovicích v Praze neměli, to je mi trochu divné, protože mám dojem, že oni to tam mají. A jinak pokud se podíváte do jiných prodejen v Praze, tak určitě to sežene, jsou to určitě parafínové bloky proti hlodavcům.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, další volající. Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka z Vysočiny. Já jsem se chtěla zeptat, my máme zahrádku u baráku a přijde mi, že jsou vysoké natě a těch brambor, že tam není tolik jako co bychom si představovali. Co děláme špatně? Děkuji.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, čím to může být, děkujeme. Děkujeme za dotaz.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak, že jsou vysoké natě, to bych neviděl jako závadu, ale to, že už tam je málo brambor, to už něco značí. Takže ty vysoké natě mohou být způsobeny buď tím, že ta zahrádka je zastíněná, třeba se pěstuje pod stromy, takže samozřejmě to není to pravé, to už těm bramborům nevyhovuje. A další věc je, může tam být jednostranná výživa, trošku se bojím, že tam je přehnojeno dusíkem a naopak nedostatek draslíku. Takže zkusit dát draselnou sůl a nevím jaké jiné hnojivo dáváte, ale říkám, nadbytek dusíku může způsobovat nadměrný růst natí.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, Ludmila se ptá, je nutné každoročně pořizovat novou sadbu? Pokud ne, kolik sezón je vhodné sázet vlastní zásoby?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych to nedoporučoval. Samozřejmě v nouzi, když není vlastní sadba, sázejí se vlastní brambory. Nedoporučoval bych to stejně jako krájení sadby. Všeobecně je lepší každý rok pořídit si novou sadbu. Vím, že to dnes není úplně malá finanční investice, ale mám sám osobně odzkoušeno, že se to vyplatí.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, můžete se ptát, zdravíme ve vysílání, ano, ano.
osoba
--------------------
Dobrý den, Peterka, Brno. Rád bych se zeptal, co znamená stupeň množení C1, C2?
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, děkujeme.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Všeobecně bych se tomuto nevěnoval při koupě sadby, nic to neovlivňuje, je to pouze označení šlechtitelů, kteří ty brambory šlechtí a jsou to jejich stupně šlechtění. Ale na kvalitu to nemá vliv, jestli to je A nebo C, je to úplně jedno.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je možné hnojit nebo pokud se mají brambory hnojit draslem, je možné také dávat dřevěný popel?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dřevěný popel, pokud je tedy ten popel ze dřeva, nikoliv z uhlí, tak je ideální samozřejmě dávat, ale pozor nenahradí to hnojení hnojivem, protože to množství fosforu, draslíku a těch prvků je tam úplně minimální, ale samozřejmě je to vhodné dávat.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A poslední dotaz mailový, je možné brambory na povrchu přikrývat celé léto nasekanou trávou, tedy pod mulčem vypěstované?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Děkuji za tento dotaz. Kdyby tady byla kolegyně Lída Dušková, by o tom mluvila, protože ona to dělá. Dělá to tak, že vlastně seče trávu rotační sekačkou do koše a přímo s tím košem běží do těch řádků brambor, tam ten koš vysype.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké má brambory?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Nádherné, samozřejmě, veliké, krásné, jak jsme se o tom bavili. Velké brambory má a hlavně ten pozemek se jí nezapleveluje, protože vlastně ten mulč zabraňuje růstu plevelům. Navíc se to během toho roku rozloží, takže to už je ta půda vyhnojená i pro další rok.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zdá se, že vám, milí posluchači, brambory chutnají, tak nabízím, že pokud se chcete na cokoli ještě zeptat pana Jana Kopřivy, spolupracovníka časopisu Receptář, můžete, můžete na webu, na chatu tedy, na webu 1.rozhlas.cz. Pane Kopřivo, děkuji za dnešní poradnu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.