Mým snem je najít hrob Imhotepa, říká egyptolog Bárta. Ale pak bych musel snít o něčem jiném

„Dneska naší prioritou nejsou už tzv. velké objevy, i když i ty jsou důležité. Nevyhnutelná je každodenní archeologická práce, aby člověk pochopil, jak fungovala egyptská civilizace a dějiny, které mají své zákony,“ říká Miroslav Bárta, který byl svého času u nás nejmladším profesorem.

Památky zůstaly zachovalé i díky klimatu

O Sumerech či Féničanech toho víme podstatně méně než o Egypťanech. Jak se stalo, že po sobě zachovali tolik věcí? „Velkou roli hrálo stabilní klima v poušti, minimum cizích invazí a hluboká víra Egypťanů v posmrtný život. Jejich ambicí při stavbě hrobek bylo vyobrazit tam vše podstatné, z čeho se jejich život skládá.“

Archeologický výzkum na sídlišti Sfinga (expedice Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK)|foto: Petr Pokorný

A proč je česká egyptologie tak úspěšná? „My se snažíme dělat totální vědu. Expedice má 40 až 50 vědců a zahrnuje řadu oborů a národností. Musím shánět i peníze. Ale přišly k nám třeba dva týmy z Japonska, které si vše platí, ale chtějí se zúčastnit výzkumů.“

Archeologický sen? Najít hrob Imhotepa

Archeologickým snem profesora Bárty je objevit hrob Imhotepa, egyptského vezíra, kněze, stavitele a mudrce. „Zároveň doufám, že ho nikdy nenajdu. Pak bych musel začít snít o něčem jiném. Poznání mě ale posunuje dál, abych se tomuto objevu přiblížil.“

Objevy jsou podle Miroslava Bárty důležitou složkou zkoumání. „Cesta k nim trvá měsíce až roky. Většina kroků se odehrává v tichu pracoven: knihy, data, satelitní snímkování, analýzy. Samotný objev je zkratka naší práce, výstup pro veřejnost, pro sponzory. Nebouchají u toho láhve šampaňského. Je to neskutečný frmol a stres.“

Panovník by si do hrobky nedal tchýni

Britové oznámili, že v roce 2016 našli v Tutanchamonově hrobce a v Cheopsově pyramidě další prostory v místech, o kterých jsme si mysleli, že byly detailně prozkoumány. Objev zahýbal světovými médii. Může se tam něco objevit?

Tutanchamonova pohřební maska|foto: CC0 Public domain

„Asi nejde o tajné komnaty, ale o konstrukční prázdné prostory, které byly vyplněné pískem. Je nemyslitelné, že by si panovník nechal do hrobky uložit třeba svou tchýni. A stejně tak je těžko představitelné, že by egyptský ministr povolil vrtat zdi ve vyzdobené Tutanchamonově pohřební komoře.“

Zanikne i naše civilizace?

Zanikne naše civilizace jako ta egyptská? „Kolaps civilizace neznamená, že třeba Římané nebo Egypťané byli vyhubeni. Jen se ten systém vyčerpal a vytvořil nový. Je to civilizační proces a já věřím, že má nějaký smysl.“

A co Miroslava Bártu v poslední době potěšilo? „Vydání knížky Lidé a dějiny. Je to o roli člověka a osobností v dějinách. Je tam spousta příběhů. A také dokončení objevu v našem unikátním chrámu Ramesse II., který žil ve 13. století před Kristem.“

Jak se stane, že nějaká civilizace vykvete a pak ji čeká zmar? Jakou roli hraje při práci v hrobkách etika?