Mráz
Máme příjmení Mráz, Mrázek i Mrazík. Většinou se řadí do kategorie příjmení podle atmosférických jevů, protože vzniklo z apelativa mráz, tj. „nízká teplota“. Stejnou motivaci má i příjmení Zima a Chlad. Mráz je ale i označením pro „jinovatku“, proto se příjmení Mráz někdy také vykládá jako přezdívka člověka s šedými vlasy či vousy, které vypadaly jako pokryté jinovatkou.
Podle Vladimíra Matesa připadá v úvahu ještě jedna možnost ‒ totiž souvislost s třesavkou, která však nemusela být nutně způsobena chladem, ale např. i chorobou. Na příjmení Mráz krásně vidíme, jak se při skloňování odchýlilo od původního apelativa a přiklonilo se k měkkému vzoru (je mráz ‒ bez mrazu, ale pan Mráz ‒ bez pana Mráze). V současnosti u nás žije 5 273 nositelů tohoto příjmení, nejvíce jich najdeme v Praze.
Použitá literatura:
A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 153; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 31; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 197; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 121; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 173‒174; J. Kubišta, K skloňování českých příjmení, Naše řeč, 21, 1937, 4, s. 87
